Rozbřesk: Den D pro ECB...jak může zareagovat euro a koruna?

Čtěte více

• Rozbřesk: Další zvýšení sazeb ČNB na obzoru?
  Začíná týden nabitý zajímavými událostmi, z nichž asi tou nejvýznamnější bude pro tuzemský finanční trh čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Centrální bankéři budou mít v rukou novou – letos už čtvrtou – prognózu, a proto se už asi nemá smysl vymezovat vůči té současné, která je už ze srpna. A nový výhled bude vedle pravděpodobného dalšího zvýšení úrokových sazeb tím nejzajímavějším výstupem listopadového jednání rady. Ukáže se totiž, zda ČNB zůstává i nadále optimistická ohledně dalšího zrychlování růstu české ekonomiky jako doposud, stejně jako přesvědčená o rychlém posilování koruny.
• Rozbřesk: Daňový balík Republikánů je pro dolar dalším bonusem, reforma však musí projít
  Všeobecná nuda, která po minulém hektickém týdnu zavládla na globálních finančních trzích, vybízí něco si říct o připravované daňové reformě v USA a jejím dopadu na dolar, neboť to je asi tak jediné, co může běžného smrtelníka v ČR na tomto tématu zajímat.
• Rozbřesk: Deadline brexitu se prodlužuje o další tři měsíce
  Už čtyři dny před termínem (v pondělí) se vyjasnilo, jakým směrem bude pokračovat brexit. A „překvapivě“ tím stejným jako doposud, neboť Británie dostala další tři měsíce na to, aby svůj odchod z unie završila. Do konce ledna tak možná bude jasné, zda Británie skutečně z unie odejde či nikoliv. Avšak je to přece jen dlouhá doba, během níž se může stát leccos - ať už jde o možnost předčasných voleb nebo referendového reparátu. Ve hře ovšem současně zůstává možnost divokého odchodu stejně jako zrušení brexitu. Pro firmy i finanční trhy se tak jen prodlužuje doba nejistoty a pro britské zákonodárce čas na to, aby si rozmysleli, jak dál.
• Rozbřesk: Deficit českého rozpočtu narůstá
  Po nejhorším dubnovém výsledku státního rozpočtu za posledních sedm let přišel na řadu i nejhorší květnový výsledek. Hospodaření státu v letošním roce stále zaostává za očekáváním (plánem), a tak se už za prvních pět měsíců podařilo vytvořit deficit přesahující hranici padesáti miliard korun.
• Rozbřesk: Deficit pozitivních zpráv narůstá
  Jestli je v posledních měsících nadbytek něčeho, tak především nepříznivých ekonomických zpráv z našeho blízkého okolí. Ať už jsou to stále jasnější známky slábnoucí evropské ekonomiky nebo zhoršující se nálady firem (viz Ifo) a analytiků (včerejší ZEW). Kdybychom měli hledat společného jmenovatele s touto expanzí negativismu, bude to nepochybně obava ze zhoršení mezinárodního obchodu, respektive potenciálního vyhrocení tzv. obchodních válek s následnými dopady na zahraniční trhy.
• Rozbřesk: Deficit překoná 100 miliard korun, ekonomika se bez pomoci na nohy ale nepostaví
  Český státní rozpočet v květnu pravděpodobně propadl do výraznějšího deficitu. Už ke konci dubna se hospodaření státu propadlo do deficitu skoro 94 miliard korun a v květnu pravděpodobně daleko výrazněji na stát dopadnou jednak výpadky daní (dané propadem aktivity i odklady) a současně postupně se rozjíždějící výdajové programy (jako programy Antivirus). Pomoc v Česku se rozbíhala spíše pomalu, ale i tak určité náklady (v řádu nižších desítek miliard korun) by měly být v květnovém rozpočtu vidět - deficit pravděpodobně výrazně přesáhne 100 miliard korun a za celý rok si lze představit i úrovně přesahující 500 miliard korun.
• Rozbřesk: Delta může ohrozit migraci do Německa a přiživit inflační tlaky
  V posledních dnech jsme několikrát psali o tom, proč delta varianta COVID-19 sice Evropu na podzim nezasáhne tak výrazně jako jiné části severní polokoule, ale proč ovšem může ve hře déle udržet vysokou inflaci. Jedním z hlavních důvodů je asymetricky výraznější dopad delty na Asii a riziko opětovného přerušení již tak napjatých dodavatelských řetězců. To není zdaleka vše. Delta varianta také může ještě více zkomplikovat příchod zahraničních pracovníků do Evropy a vyostřit napjatou situaci na některých pracovních trzích - to se samozřejmě týká na prvním místě Česka a střední Evropy obecně. Z velkých evropských zemích je to zejména potíž Německa.
• Rozbřesk: Delta varianta - nejistota pro cestovních ruch i podzimní volby
  Delta varianta covidu pravděpodobně v Evropě naruší poklidné léto, které si na vlně pokračujícího očkování řada evropských politiků velmi, velmi přála. Výrazně vyšší nakažlivost nové mutace však vede k tomu, že vir se začíná rychleji rozšiřovat i v relativně více proočkovaných společnostech (jako Velká Británie). Zatímco uprostřed května měla Británie denní přírůstky nakažených okolo jeden a půl tisíce nových případů, dnes je to již přes dvacet tisíc. Za stejnou dobu přitom vzrostla proočkovanost populace přibližně ze 40 % na zhruba 55 %..., to je však při výrazně nakažlivější variantě málo na to, aby to zabránilo startu nové vlny.
• Rozbřesk: Delta varianta zatím nebrání rozvolňování, co ukáže podzim?
  I když pandemie v řadě zemí nabírá kvůli převažující delta variantě na síle, zdá se, že řada vyspělých zemí zvažuje spíše další rozvolnění opatření i cestovních omezení (například mezi USA, Kanadou a Velkou Británií). To je minimálně pro nejbližší měsíce dobrá zpráva pro cestovní ruch i řadu navazujících služeb. Otázkou je, zda se tato strategie později vládám nevymstí a co potom přinese podzim a zima?
• Rozbřesk: Den D pro českou ekonomiku - zvýší ČNB po deseti letech sazby?
  Dnešní zasedání ČNB bude velice napínavé. Nová prognóza pravděpodobně znovu ukáže centrálním bankéřům, že sazby by měly jít v třetím kvartále vzhůru. Část z nich i proto asi nebude vidět důvod k odkládání prvního růstu sazeb (po skoro deseti letech). Někteří však mohou být “na vážkách?. Jednak proto, že koruna od posledního zasedání posílila jak vůči euru, tak především vůči dolaru (od začátku roku již o 16 %), a utáhla tak měnovou politiku přirozeně nehledě na sazby.
• Rozbřesk: Dieselová krize se prohlubuje
  Spiknutí pumpařů při nastavování marží podle všeho nabývá kolosálních rozměrů a nákaza se z Česka šíří už i za hranice naší kotliny! Ani v USA totiž vývoj cen ropy a produktů v poslední době neodpovídá historickým zkušenostem. Alespoň soudě dle vývoje cen nafty v New Yorku, která od ledna vzrostla asi na dvojnásobek. Tedy násobně více než cena surové ropy (WTI zdražila asi 3x méně).
• Rozbřesk: Díkůvzdání v barvě americké recese
  Den před oblíbeným severoamerickým svátkem Díkůvzdání zasvítily dva důležité makroekonomické indikátory barvou recese. Pesimistickou řečí promluvily jak pravidelná týdenní data žádostí o podporu, tak index podnikatelských nálad PMI.
• Rozbřesk: Díky vládním opatřením se nezaměstnanost drží v Evropě stále nízko
  Recese, která v Evropě odstartovala už v prvním čtvrtletí, se zatím na trhu práce na první pohled nijak dramaticky nepodepsala. Alespoň to lze na první pohled vyčíst z vývoje míry nezaměstnanosti, která na konci května dosáhla 6,7 %. V eurozóně se sice dostala ještě o něco výše (na 7,4 %), avšak ani tam nelze hovořit o jejím dramatickém nárůstu. Už vůbec není její vývoj srovnatelný s tím, co se odehrávalo po pádu banky Lehman Brothers nebo po roce 2012, kdy bylo bez práce víc než 12 % lidí. Přesto nejsou aktuální (květnové) údaje důvodem k uspokojení z mírného průběhu recese.
• Rozbřesk: Dilema ECB a co řiká nový guvernér ČNB Michl o koruně
  Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které ji nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální.
• Rozbřesk: Dlouhé americké úrokové sazby zase rychle rostou, radujme se…
  Výnosy delších amerických dluhopisů už zase táhnou na sever. Dnes po ránu výnos desetiletého vládního dluhopisu, který je nejsledovanější tržní úrokovou sazbou světa, vystoupal k hranici 1,75%, což jsou nedávno dosažená roční maxima. Trh dluhopisů je totiž zjevně nervózní z amerických makroekonomických čísel, která by měla v nadcházejících dnech dorazit z trhu práce.
• Rozbřesk: Dluhopisové trhy zůstávají pod tlakem a to se nelíbí ani akciím a dalším rizikovým aktivům
  Je těžké si znovu vydobýt na trzích důvěru, když už ji jednou ztratíte. Britská premiérka Liz Trussová se o tom opakovaně přesvědčuje. V pátek nepomohlo britský dluhopisům ani oznámení plánů na zvýšení korporátní daně (+18 mld.) ani odvolání ministra financí Kwasi Kwartenga. Výnosy desetiletých britských dluhopisů tak vystřelily vzhůru o dalších 13bps na 4,31 %.
• Rozbřesk: Dluhopisové výprodeje nabírají po americké inflaci na síle
  Vyšší americká inflace jenom přilévá do ohně dluhopisových výprodejů. Desetiletý americký výnos se znovu přibližuje 3% hranici, zatímco dvouletý atakuje skoro desetiletá maxima. Dluhopisoví investoři mají strach, že pod taktovkou vyšší inflace Fed v březnu nejen zvýší sazby, ale nakonec i odhadovanou trajektorii růstu sazeb pro tento rok. A po pravdě s podobnými čísly v zádech k tomu může mít důvod….
• Rozbřesk: Dluhopisy zažívají nejhorší start roku od osmdesátých let
  Trhy jako by odmítaly uvěřit americkému Fedu, že úrokové sazby skutečně ponechá v postpandemickém světě dlouhou dobu beze změny. Obavy z toho, že post-pandemické uvolnění a masivní rozpočtový stimul, který prochází Senátem (další 1,9 bilionu USD), povede k vyšší inflaci a rychlejšímu růstu amerických sazeb, dál živí výprodeje amerických dluhopisů. Ty padají již pátým týdnem v řadě – to se naposledy přihodilo v roce 2008.
• Rozbřesk: Dluhy v unii klesají pomalu
  Určitě by bylo možné věnovat další úvodník „vděčnému“ tématu brexitu poté, co se situace deset dní před posledním platným termínem odchodu Velké Británie opět zkomplikovala, když šéf tamní sněmovny nepřipustil opětovné hlasování o nové rozvodové smlouvě. Nicméně vzhledem k dynamice událostí kolem brexitu bude asi vhodnější počkat si na nějaký skutečný posun, který bude konečně mezníkem na cestě Británie z unie, nebo alespoň jejího setrvání. Vzhledem k tomu, že pomyslný míč je na druhé straně kanálu La Manche, nezbývá vyčkat na další tah britského premiéra a doufat, že firmy jsou na zvýšenou (případnou) hrozbu divokého brexitu dostatečně připraveny (předzásobeny).
• Rozbřesk: Dluh zemí eurozóny překonal 97 % HDP
  Pandemie koronaviru se výrazně podepsala na hospodaření zemí EU a vedla k dalšímu zadlužování. Není to vlastně nic překvapivého, nicméně teprve včera se trhy měly možnost seznámit s kompletními výsledky za třetí kvartál zveřejněnými Eurostatem. Na průběžných číslech je jasně vidět, jak silně se na hospodaření jednotlivých států podepsala jarní vlna i podzimní oživení. Ještě na začátku roku se schodek rozpočtů zemí eurozóny pohyboval pod hranicí tří procent, nicméně už ve druhém kvartále se zečtyřnásobil. S oživením ve třetím čtvrtletí přišlo i relativní zlepšení a zmenšení schodku na necelých 6 %. Tyto deficity se automaticky propisují i do vývoje dluhu, který se v případě eurozóny dostal na konci třetího kvartálu nad úroveň 93 % HDP.