Rozbřesk: Další snížení sazeb ČNB na spadnutí. Americká recese a maďarské QE?

Čtěte více

• Rozbřesk: Další dva testy prognózy ČNB už příští týden
  Až do úterý si bude muset trh a s ním i ČNB počkat na potvrzení odhadu českého HDP za druhý kvartál, a především na podrobnosti, co za slabým výsledkem stálo. Zda to byly zásoby, slabší export automobilů nebo nenaplněná očekávání tuzemských obchodníků, restauratérů a hoteliérů. Vlastně asi nejzajímavější vůbec budou čísla o vývoji spotřeby domácností, do které se letos vkládají největší naděje. Nejenom kvůli rozvolnění samotnému, ale také s ohledem na vysoké rezervy, které si domácnosti v průběhu lockdownů vytvářely.
• Rozbřesk: Dalších čtyřicet miliard na rozpočtovém obzoru
  Po čtyřech měsících skončil státní rozpočet se schodkem téměř 30 milard korun, a to si ještě v rámci příjmů pomohl osmnácti miliardami z privatizace. Přitom za celý rok by měl být deficit jen o deset miliard vyšší. Ve druhé polovině roku se navíc rozpočet vyvíjí méně příznivě než na jeho začátku, takže dosažení schváleného schodku se zdá být v tuto chvíli nejisté.
• Rozbřesk: Dalších +75bps od Fedu. Rétorika napoví, jak mizerný byl HDP ve 2. čtvrtletí
  Americká centrální banka dnes provede něco velmi neobvyklého - zvýší již podruhé v řadě oficiální úrokové sazby o 75 bazických bodů. Sazby Fedu se tak ocitnou na úrovni 2,25 - 2,50 %, což je mimochodem americkými centrálními bankéři považováno za jejich dlouhodobě rovnovážnou úroveň. Na této úrovni však Fed v tomto hospodářském cyklu neskončí. Otázka, která visí před dnešním zasedáním FOMC ve vzduchu, přitom právě spočívá v tom, kam až je Fed ochoten zajít, aby ochladil poptávku v ekonomice a dostal inflaci zpět pod kontrolu.
• Rozbřesk: Dalším letošním zvýšením sazeb ČNB neskončí. Lira i libra pod tlakem
  Česká národní banka na svém srpnovém zasedání podle očekávání zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu na 1,25 %. Jde už o třetí navýšení této úrokové sazby v letošním roce a zřejmě ne poslední. Současně s dvoutýdenní repo sazbou ČNB upravila i diskontní a lombardní sazbu na 0,25 %, respektive 2,25 %. Bankovní rada se tentokrát rozhodovala na základě nové prognózy, která na rozdíl od té poslední (květnové) vyznívá na krátkém horizontu razantněji, avšak v delším horizontu je méně radikální než ta minulá.
• Rozbřesk: Další nadílka nových státních dluhopisů na obzoru
  Český dluhopisový trh čeká další solidní nadílka státních dluhopisů. MF včera zveřejnilo emisní kalendář, podle kterého v dubnu nabídne investorům dluhopisy za 24 mld. korun ve splatnosti od tří do patnácti let. Za celý kvartál by pak mělo jít o maximálně 60 mld., které chce ministerstvo z trhu získat. A vlastně by to nemusel být ani problém. Úvod roku byl sice slabší z pohledu zájmu i výsledků emisí, nicméně situace na bondovém trhu se docela změnila k lepšímu. Zájem o dluhopisy roste, i když zahraniční investoři z tohoto trhu úspěšně couvají. Ze statistik státního dluhu se dá vyvodit (vyspekulovat), že nerezidenti bondy ani tak nevyprodávají, ale spíše čekají do splatnosti. Získané koruny však už do dluhopisů zpátky většinou neinvestují. Trh tak znovu opanovaly domácí subjekty, jejichž podíl z necelých 50 % v září loňského roku vyšplhal na více než 62 %. A pondělní splátka padesátimiliardového dluhopisu nejspíše jejich podíl dále navýšila. Trh se pozvolna a vlastně i bezbolestně vrací do podmínek před koncem intervenčního režimu. Nakonec proč by investoři spekulující na posilování koruny měli mít eminentní zájem nakupovat dlouhé papíry s vidinou, že jejich ceny budou klesat s tím, jak bude chtít ČNB normalizovat úrokové podmínky v ČR.
• Rozbřesk: Další prohra Mayové, bude následovat zamítnutí tvrdého brexitu?
  Theresa Mayová utrpěla v britském parlamentu další porážku. Nebyla sice tak výrazná jako první, ale i tak třetí hlasování o staro-nové “výstupní” dohodě nedává v dohledné době moc velký smysl. Budou tedy následovat hlasování jiná. Dnes se mají poslanci rozhodnout, zda chtějí tvrdý brexit. Pokud návrh velkou většinou odmítnou, oslabilo by to pravděpodobně tábor tvrdých brexitářů, kteří se nebojí chaotického odchodu z EU “bez dohody”. Na takovou zprávu by libra mohla zareagovat lehce pozitivně, stejně tak jako euro (na frontě s USD) a možná i středoevropské měny.
• Rozbřesk: Další propad evropského automobilového trhu
  Už čísla z minulého týdne ukázala, že se situace v evropském automobilovém průmyslu v průběhu října a listopadu zlepšila. Jak už ovšem naznačují předběžná čísla z Německa, nešlo o trvalejší zlepšení ani o lámání rekordů. Nicméně i to stačilo na výraznější zvýšení dodávek nových vozů zákazníkům. Prosincové registrace nových aut se tak alespoň vyšplhaly na tříměsíční maximum, ale i tak se meziročně propadly o 23 %, respektive o 15 % srovnáme-li je s prosincem roku 2019.
• Rozbřesk: Další propad prodejů aut v EU, tentokrát o více než tři čtvrtiny
  Už v březnu se evropský trh s osobními automobily, měřený registracemi nových osobních aut, propadl o více než polovinu, v dubnu to bylo meziročně dokonce o tři čtvrtiny. Pandemie koronaviru a s ní spojené restrikce a dobrovolné odstávky výrobců v podstatě zcela ochromily prodej osobních vozů napříč kontinentem a výrazný pokles prodejů byl patrný i v zemích, které k žádným razantním restrikcím nepřistoupily. Prozatím šlo o tzv. nákladový šok, který kromě zmíněných restrikcí a odstávek umocnilo i zamrznutí dodavatelských řetězců v rámci některých výrobních skupin.
• Rozbřesk: Další rok s deficitem. Ropa Brent u 75 dolarů
  Ačkoliv se české ekonomice velmi dobře daří a daňové příjmy narůstají, má státní rozpočet v letošním a stejně tak i v příštím roce hospodařit se schodkem 50 mld. korun. Alespoň s tím počítá návrh rozpočtu pro následující rok, který je postaven na více než tříprocentním růstu HDP, rekordně nízké nezaměstnanosti a solidním růstu mezd v ekonomice.
• Rozbřesk: Další slabší čísla z ekonomiky na obzoru
  Zatímco finanční trhy budou udržovat v napětí volby v USA, které rozhodnou o síle prezidenta v parlamentu, v ČR začaly dobíhat poslední čísla za třetí kvartál letošního roku. Samozřejmě tím úplně finálním, potvrzujícím kondici českého hospodářství, bude až HDP, nicméně v mezičase přichází várka dat z maloobchodu (včera), průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu (vše dnes). Jsou to čísla, která naznačí, jak moc reálný je optimismus ČNB předpokládající zrychlení ekonomiky právě v daném čtvrtletí.
• Rozbřesk: Další “test” prognózy ČNB
  To, že je český trh práce čím dál napjatější, potvrzují každý měsíc statistiky nezaměstnanosti. ČR se i nadále může chlubit nejnižší nezaměstnaností v historii a nejvyšší zaměstnaností a počtem volných pracovních míst v rámci celé EU. Dnes tento obrázek doplnily údaje o mzdách za druhé čtvrtletí, které naznačily, jak moc se právě tento nesoulad promítá do ceny práce a zda se tak naplňuje scénář ČNB počítající s posílením mzdových (a současně i inflačních) tlaků v české ekonomice.
• Rozbřesk: Další test prognózy ČNB
  Zdá se, že ČNB má chuť své úrokové sazby znovu zvýšit, a dál tak postupovat na cestě v tzv. normalizaci úrokových sazeb. Prozatím ji od toho odrazoval vysoký stupeň nejistoty a rizika převážně externí povahy, zatímco domácí čísla spíše nahrávala vyšším sazbám.
• Rozbřesk: Další úspěšný rok za námi, 20 let eura oslaví ECB koncem QE
  Končí starý rok, a ještě než nás obchody zavalí (ne)odolatelnými nabídkami a povánočními slevami, je čas ohlédnout se, jaký vlastně byl. Pro českou ekonomiku to byl rok nepochybně velmi dobrý. Celoroční výsledky sice zatím neznáme, ale už teď je jisté, že růst HDP dosáhl téměř tří procent, inflace i tak zůstala blízko dvojky a nezaměstnanost poklesla na nejnižší úroveň v historii samostatné ČR.
• Rozbřesk: Další ústup zahraničních investorů z českého dluhopisového trhu
  Ještě ve středu guvernér ČNB mluvil o tom, jak česká ekonomika roste nad potenciálem, a už ve čtvrtek nová várka dat z průmyslu, stavebnictví či maloobchodu potvrdila, že se na tomto směru nic nemění ani v úvodu letošního roku. Lednová čísla dopadla velmi příznivě pro všechny tyto oblasti. Průmysl si meziročně připsal dalších 5,5 % (opět především díky automobilkám), stavebnictví dokonce díky příjemnému počasí dokonce necelých 34 % a tržby obchodníkům se reálně zvýšily dokonce o více než 8 %. Ekonomika tedy na první pohled nepolevuje ve svém růstu ani na začátku letošního roku, kdy se stále více prohlubuje nedostatek pracovníků takřka ve všech odvětvích a oborech. A ne náhodou všude panuje pozitivní nálada podporovaná rostoucími zakázkami, respektive stále menšími obavami z blízké budoucnosti. Nakonec to byly právě tzv. měkké ukazatele sentimentu, které v předstihu naznačily, že se na dosavadním trendu tuzemské ekonomiky zatím nic nemění.
• Rozbřesk: Další zatěžkávací zkouška prognózy ČNB
  Dnes čekala nejnovější prognózu ČNB další zatěžkávací zkouška, a sice v podobě HDP za třetí kvartál. Máme sice k dispozici předběžný odhad statistického úřadu, který naznačil další zpomalení ekonomiky až na meziroční 2,3 %, nicméně právě dnes jsme se dozvěděli zpřesněné číslo HDP, a především pak i podrobnosti o vývoji nabídkové i poptávkové strany naší ekonomiky. Ukáže se konečně, co ekonomiku ve třetím kvartále skutečně táhlo nahoru a co ji naopak drželo při zemi. Jaký byl vliv dopravy, obchodu a stavebnictví, o němž statistici hovořili v předběžném komentáři jako o motoru růstu v tomto období, a zejména pak, jaká byla tentokrát role největšího tuzemského odvětví – zpracovatelského průmyslu.
• Rozbřesk: Další zpřísnění opatření v Česku a v Německu a problémy průmyslu se podepíšou na výkonu ekonomiky
  Pandemie bude pro nastupující vládu bezesporu tématem číslo jedna. Rekordní počty nakažených v Česku i v Německu jsou špatnou zprávou nejen pro zdravotní systém, ale také pro ekonomiku. Přísnější opatření a přirozený pokles pohybu lidí (mobilita již podle dat společnosti Google klesá) opět dopadnou na sektor služeb. Je sice pravděpodobné, že to bude méně než před rokem, je třeba si ale uvědomit, že právě služby byly tentokrát hlavním motorem českého růstu v posledním kvartále.
• Rozbřesk: Další zrychlení inflace. Poslední argument pro další růst sazeb
  Dnešní inflační čísla přinášejí další zrychlení meziročního růstu cen. Už v červenci přitom inflace zrychlila o poznání více, než jsme předpokládali my i ČNB, a to zejména kvůli jádrové inflaci. Tu žene vzhůru na jednom z předních míst imputované nájemné tažené rostoucími cenami nemovitostí a cenami ve stavebnictví (ty se do imputovaného nájemného v CPI přímo promítají).
• Rozbřesk: Další zvrat v obchodní válce, USA odkládají platnost nových cel
  Donald Trump včera zmírnil obavy z globální obchodní války, když odložil uvalení cel na některé výrobky a jiné ze “sankčního seznamu” úplně vyškrtl. Cla na telefony a vybranou elektroniku budou nově uvalena až od poloviny prosince a dovozy farmaceutického zboží a výrobků důležitých pro národní bezpečnost byly ze sankčního seznamu úplně vyškrtnuty. Trhy přivítaly tento krok s nadšením. Akcie táhly vzhůru zejména technologické tituly - Apple si připsal přes 4 % a širší index S&P 500 povyskočil vzhůru o 1,5 %. Naopak bezpečné dluhopisy smazaly trochu ze svých masivních zisků z posledních seancí, stejně jako zlato, které spadlo ze šestiletých maxim.
• Rozbřesk: Další zvýšení sazeb ČNB na obzoru?
  Začíná týden nabitý zajímavými událostmi, z nichž asi tou nejvýznamnější bude pro tuzemský finanční trh čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Centrální bankéři budou mít v rukou novou – letos už čtvrtou – prognózu, a proto se už asi nemá smysl vymezovat vůči té současné, která je už ze srpna. A nový výhled bude vedle pravděpodobného dalšího zvýšení úrokových sazeb tím nejzajímavějším výstupem listopadového jednání rady. Ukáže se totiž, zda ČNB zůstává i nadále optimistická ohledně dalšího zrychlování růstu české ekonomiky jako doposud, stejně jako přesvědčená o rychlém posilování koruny.
• Rozbřesk: Daňový balík Republikánů je pro dolar dalším bonusem, reforma však musí projít
  Všeobecná nuda, která po minulém hektickém týdnu zavládla na globálních finančních trzích, vybízí něco si říct o připravované daňové reformě v USA a jejím dopadu na dolar, neboť to je asi tak jediné, co může běžného smrtelníka v ČR na tomto tématu zajímat.