České rodinné firmy prosperují, oproti Západu jsme ale ve skluzu

Čtěte více

• České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut ji uvádí třikrát vyšší, zhruba 200 miliard korun. Kdo se plete?
  Někdo se tady plete. České ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že na pomoc ukrajinským uprchlíkům dalo Česko od začátku invaze do konce loňska 62,5 miliardy Kč. Podle Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to ale bylo 7,96 miliardy eur, tedy 199,6 miliardy Kč dle aktuálního kurzu.
• České motoristy čekají poměrně levné Vánoce, levnější než loni, pohonné hmoty opět zlevnily. Nic moc na tom nezmění ani včerejší zasedání americké centrální banky, z hlediska investorů šokující
  Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
• Českému průmyslu se daří, koruna posílila
  Regionální měny zahájily nový týden v rozdílném duchu, když byly jak ve vleku událostí na hlavních trzích, tak opětovného...
• Českému státu hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny. Spornou legislativu včera schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze
  Poslanci včera schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
• České mzdy ztrácejí dech, ale dále rostou
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala pokles. Hranice mezi horní a spodní polovinou českých výplat tak nově činí 29 333 Kč. Pohyb průměru a mediánu opačným směrem naznačuje, že byl letošní první kvartál vlídnější spíše k lidem s vyššími příjmy. A to navzdory tomu, že došlo ke zvýšení minimální mzdy o více než 9 %. Jak jsme očekávali, mzdová dynamika, která v průběhu posledních dvou let dosahovala vysoké úrovně, již citelně zpomaluje. Vzhledem k probíhajícímu ekonomickému útlumu způsobenému pandemií předpokládáme, že ji hned v nadcházejícím čtvrtletí čeká výrazný pokles.
• České národní bance se daří krotit inflaci. V sázce je však ekonomický růst
  „Růst úrokových sazeb se ukazuje jako účinný nástroj v boji proti vysoké inflaci. Rostoucí úrokové sazby však sypou písek do dobře promazaného stroje, kterým je české hospodářství. Hrozí, že bude docházet ke zpomalování růstu ekonomiky, čímž se sníží tempo dohánění hospodářské úrovně západní Evropy,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• České nemovitosti jsou nadhodnocené ještě více než loni, až o 20 %, varuje ČNB
  Z klíčových informací zprávy Rizika pro finanční stabilitu, které dnes zveřejnila Česká národní banka, vyplývá, že jednotlivé komerční banky nedodržují doporučení centrální banky týkající se velkosti části hodnoty nemovitosti nakupované na úvěr. To bude dalším argumentem pro ČNB, která usiluje změnit charakter daného a dalších podobných doporučení z pouhého doporučení na zákonnou povinnost. Vláda příslušnou legislativu – novelu zákona o České národní bance – schválila v červnu, nyní ji mají v prvním čtení k posouzení poslanci v rámci právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny.
• České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ
  České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
• České předsednictví nechce v pátek diskutovat otázku zastropování cen ruského plynu. Vyjmutí tohoto bodu je rozumný záměr, jeho realizace by dále plyn v EU zdražila
  České předsednictví EU se pokusí na pátečním jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku vyjmout otázku zastropování cen plynu dováženého do EU plynovody z Ruska. Jde o rozumný záměr. Zastropování cen dováženého ruského plynu by totiž velmi pravděpodobně vedlo k tomu, že jej Rusko do EU přestane dovážet zcela. Rusko nyní dováží do EU plyn tranzitním plynovodem přes Ukrajinu a také černomořským plynovodem TurkStream.
• České rodinné firmy podceňují zapojování nástupců do klíčových rozhodnutí
  Rodinné firmy, které s předstihem zapojují mladší generaci do důležitých rozhodovacích procesů, mají prokazatelně vyšší šanci na dlouhodobé udržení svého bohatství. Podle průzkumu Family Wealth Report 2024 zapojuje své nástupce do formálních správních orgánů přes 67 % firem, do neformálních pak na 80 % firem. Stále ale přetrvávají zásadní nedostatky v jejich motivaci a odměňování. Přitom právě zapojení mladších členů rodiny do rozhodovacích procesů může být klíčem k hladkému přechodu vedení firmy a zachování rodinných hodnot.
• České řidiče čekají druhé nejlevnější prázdniny v historii. Pohonné hmoty budou nečekaně levné; za průměrnou mzdu koupí přes 1200 litrů paliv, což bylo v historii možné jen za covidu roku 2020
  Pohonné hmoty budou v Česku o těchto prázdninách nečekaně levné. Alespoň tedy v poměru k hrubé měsíční mzdě. Řidiči totiž budou moci za částku odpovídající právě hrubé měsíční mzdě u tuzemských čerpacích stanic zakoupit více než 1200 litrů pohonných hmot.
• České sazby čeká svižná normalizace a ekonomiku terapie šokem
  Bankovní rada České národní banky se na svém zářijovém zasedání výraznou většinou 5 ku 2 rozhodla pro nejodvážnější jednorázové zpřísnění měnových podmínek od roku 1997, a to o 75 bazických bodů, čímž se základní sazba dostala na úroveň 1,25 %. Stále má ovšem daleko k předkrizové úrovni (2,25 %) natož k hladině, která by odpovídala současnému robustnímu post-pandemickému oživení ekonomiky. Makroekonomická realita nyní ČNB nijak nebrání v pohybu směrem vzhůru pokračovat, a soudě podle dostupných vyjádření bankéřů, jsou i oni tomuto postupu nakloněni.
• České sazby klesají na historické dno. ČNB nevylučuje devizové intervence a oslabuje korunu nad 25 CZK/EUR
  Bankovní rada ČNB se na svém dnešním jednání rozhodla snížit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na...
• České sazby se možná blíží k vrcholu
  Máme před sebou další zasedání České národní banky. „Očekáváme mírnější růst úrokových sazeb, a to o půl procenta. Hlavním důvodem je změna názorů v jestřábí pětici členů rady. Tomu napovídají především vyjádření Mory a Niedetzkého. Podle druhého jmenovaného už úrokové sazby proti inflaci působí a je třeba být jen trpělivý a půjde, v případě změny úrokové politiky, spíše už jen o mírné ladění.
• České sazby stoupnou možná už za měsíc. Hlavní trhy hledají inspiraci
  Kondice akciových trhů se zhoršovala už včera v USA a Evropa dnes navazuje ne příliš přesvědčivým růstem. Hlavní indexy přidávají doslova pár desetin procenta a stejně jsou na tom americké futures. Investoři se momentálně nemají moc čeho chytit.
• České skiareály připraví včerejší rozhodnutí vlády až o 20 miliard korun, celkově letos přijdou o 35 miliard. „Vánoční uzavírka“ bude pro část příslušných provozů likvidační
  České lyžařské areály každoročně vytvářejí tržby za zhruba 60 miliard korun. A to hlavně během jarní, ale zejména pochopitelně zimní sezóny. Tyto tržby vytváří nejen 155 větších horských středisek a 300 menších lyžařských areálů, která v Česku jsou. Jejich provoz totiž dává práci – a dává tedy vydělat – také dalším provozovnám a profesím, přibližně 45 tisícům lidí. Půjčovnám lyžařského vybavení, lyžařským instruktorům a školám, vlastním ubytovacím zařízením, prádelnám, restauracím a obchodům v horských oblastech…
• České společnosti vydaly v roce 2023 dluhopisy za 37,4 miliard korun, o tři čtvrtiny více než předloni
  Společnosti v České republice vydaly v roce 2023 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 37,4 miliard korun. Oproti roku 2022 to představuje nárůst o více než 75 % a došlo tak k narovnání propadu způsobenému makroekonomickou situací na trhu. Kupónové výnosy podlimitních i nadlimitních emisí loni dosáhly svého historického maxima. Vychází to z analýzy Bond Index poradenské a společnosti Deloitte, která znázorňuje vývoj na trhu s korporátními dluhopisy v českých korunách od roku 2017.
• České spořitelně klesl v pololetí zisk o 16 % na 9,3 miliardy korun
  České spořitelně klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 16 procent na 9,3 miliardy korun. Provozní zisk se ve stejném období snížil o 17,3 procenta na 12,3 miliardy Kč, uvádí banka v dnes zveřejněných neauditovaných výsledcích hospodaření za první pololetí.
• České spořitelně loni stoupl čistý zisk o 41,7 % na 14,2 miliardy korun
  České spořitelně (ČS) loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 41,7 procenta na 14,2 miliardy korun. Výsledek byl podle banky ovlivněn loňskou nižší tvorbou opravných položek na rizika a celkovým zotavením po pandemii koronaviru. Provozní zisk byl vyšší o 4,4 procenta, dosáhl 22 miliard korun. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě. Česká spořitelna je největší banka v zemi podle počtu klientů, kterých má kolem 4,5 milionu. Vlastník České spořitelny, rakouská finanční skupina Erste Group Bank, je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy.
• České spořitelně stoupl v pololetí čistý zisk meziročně o 43,4 pct na 6,6 mld Kč
  České spořitelně v letošním prvním pololetí stoupl čistý zisk meziročně o 43,4 procenta na 6,6 miliardy korun. Za růstem zisku je nižší tvorba rezerv a lepší provozní výkonnost, uvedla dnes banka v tiskové zprávě. Provozní zisk vzrostl o 1,4 procenta na 10,3 miliardy korun, rostly vklady i úvěry.