Zvyšuje se pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší sazby

Čtěte více

• Zvýší vláda výrazně daně z cigaret? Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější
  Národní protidrogový koordinátor navrhuje výrazné zdražení cigaret, včetně elektronických, a dalších tabákových výrobků. Dnes svůj akční plán, sestavený pro období do roku 2025, představí ministerským úředníkům, poslancům či senátorům. Po připomínkách jej na stůl dostane vláda. Plán volá po navýšení spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků. V příštím roce se spotřební daň z tabáku zvýší o již schválených pět procent, v roce 2024 už ale může vzrůst až o dalších deset procent.
• Zvýší výsledek sektoru služeb ISM cenu zlata?
  Předchozí výsledek ze sektoru služeb ISM v USA, který dosáhl 54,7 bodů (při tržním očekávání 53,5) za říjen 2019 z téměř tříletého minima 52,6 v září, přispěl ke zvýšení 10letých amerických výnosů na začátku měsíce listopadu a poklesu zlata pod 1 500 USD.
• Zvyšovanie sadzieb je potrebné na akciách nakupovať. Nie predávať. (porovnanie rôznych stratégií pre držanie akcií)
  S prudko rastúcim úročením v USA (a aj inde vo svete) narastajú obavy, že vyššie úročenie stlmí rast ekonomiky a týmpádom aj akcií. Podľa tejto logiky by mali byť vyššie sadzby pre akcie zlé a nižšie dobré.
• Zvyšování nájmů a inflace. Co řeší inflační doložka ve smlouvě?
  Míra inflace od 2. čtvrtletí 2023 obecně klesá, ale z pohledu nájemného bydlení je situace trochu jiná. Ceny za nájem bytu podle Českého statistického úřadu celorepublikově meziročně vzrostly o 6,2 % a trend posledních let potvrzují i data UlovDomov.cz. I proto se v nájemních smlouvách stále častěji objevuje inflační doložka, která majitelům nemovitostí přidává na jistotě, že jejich byt nebude pronajímán pod cenou. Jak vnímají inflační doložku nájemníci? A řeší inflační doložka pohyb cen v ekonomice komplexně?
• Zvyšování sazeb ze strany ECB firmám prodraží úvěry v eurech
  Evropská centrální banka na dnešním měnově-politickém zasedání stejně jako v září zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Trhy toto rozhodnutí očekávaly i vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně dosáhla v září nových maxim a vyšplhala na 9,9 procenta.
• Zvyšování úrokových sazeb nemusí být u konce
  Tuzemská ekonomika je i přes viditelné zpomalení ve stále dobré kondici. Slabší koruna, vyšší růst mezd a spotřeba domácností a rychlejší inflace oproti prognóze ČNB hrají ve prospěch dalšího zvyšování úrokových sazeb. Na druhou stranu ČNB trápí vývoj v zahraničí, který nabízí několik rizik pro tuzemskou ekonomiku. Červnové jednání tak bude mít spíše holubičí vyznění, i přes dva hlasy ve prospěch zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině roku by však lepší výhled zahraničního vývoje měl přinést ještě jedno dodatečné zvýšení úrokových sazeb.
• Zvyšování úrokových sazeb není aktuálně ve hře
  Hlavní událostí tohoto týdne bude čtvrteční jednání ČNB, kterého se zúčastní všichni členové bankovní rady. Zvyšování úrokových sazeb není aktuálně ve hře a pozornost tak bude mít situační zpráva a vystoupení guvernéra J. Rusnoka po samotném zasedání. Vzhledem ke slabším číslům z ekonomiky, než s kterými počítala únorová prognóza centrální banky, nelze očekávat jestřábí vyjádření. Poslední statistika HDP je i přes solidní výkon mírně pod očekáváním ČNB a únorová inflace dokonce sklouzla pod dvouprocentní cíl centrální banky. Podle vyjádření členů bankovní rady by tento jednorázový výkyv neměl vést k přehodnocení celé prognózy, ale jestřábího pohledu se určitě ve čtvrtek nedočkáme. Většina členů bankovní rady, kteří se stihli vyjádřit, mluví o zvyšování úrokových sazeb v druhé polovině roku, resp. na jeho konci. Rychlejšímu zvyšování braní, podle slov bankovní rady, stále extrémně uvolněná měnová politika ECB a nevole rozšiřovat už tak vysoký úrokový diferenciál mezi naší ekonomikou a eurozónou. Zbytek utahování měnových podmínek by podle modelu ČNB mělo probíhat skrze silné posilování koruny.
• Zvyšte si své pravidelné příspěvky na penzijko! Za rok můžete od státu dostat i více než 11 280 korun
  Účastníci penzijního spoření a připojištění mohou za rok od státu získat i více než 11 280 korun. Podmínkou je navýšení pravidelných měsíčních příspěvků na 5700 korun. Díky tomu klienti dosáhnou na maximální státní příspěvek a zároveň si budou moci za rok odečíst až 48 tisíc korun ze základu daně.
• Zvyšte své investiční úspěchy: obchodujte v párech
  Pro investory by se dvojka mohla stát kouzelným číslem, pokud se rozhodnou pustit do párování. Tato technika nabízí jak možnost hedgeování, tak i schopnost vytvářet zisk bez ohledu na výkyvy trhu. Kupříkladu Apple a Samsung by mohly představovat zajímavý pár vzhledem k tomu, že Apple ztrácí na síle.
• Zvyšujeme cílovou cenu na akcie Colt CZ z 698 Kč na 791 Kč, potvrzujeme doporučení „Akumulovat"
  Nová analýza na akcie Colt CZ Group: stanovujeme cílovou cenu 791 Kč a doporučení „Akumulovat“.
• Zvyšují centrální banky bezpečnost finančního systému, nebo mu škodí?
  Banky nakupují riziková aktiva a používají k tomu peníze, které jim půjčují lidé ve snaze investovat do bezpečných aktiv. Celý proces tak stojí částečně na určitém klamu a také na explicitní podpoře ze strany vlády, která bankám umožňuje získávat peníze od opatrných střadatelů. Podpora ze strany vlády probíhá mimo jiné tak, že je bankám umožněno získat půjčky od banky centrální, a to v neomezeném množství a za relativně nízkých sazeb. Centrální banka tak vykonává funkci „věřitele poslední instance“ a banky díky ní mohou získat zdroje během paniky. Nemusí pak prodávat riziková aktiva se ztrátou.
• Zvyšující se ceny, kvůli obráceném toku plynu Jamalem
  Již patnáctým dnem proudí plynovodem Jamal ruský plyn v opačném směru, to znamená z Německa do Polska. Tok plynu je mnohem silnější než byl v předchozích dnech. V poledníku hodinách se začala výrazně zvyšovat cena plynu a vykazuje růst o více než 30%, i tak ale zůstává hluboko pod rekordy z konce roku 2021.
• Žádná dohoda
  Včerejší jednání v Doha skončilo bez jakékoli dohody. Saudská Arábie trvá na tom, aby se Írán připojil k dohodě o zmra...
• Žádná dohoda o rušení všech cel není, říká Trump. Trhy však nepanikaří
  Na závěr dalšího pozitivního týdne se už hlavním akciovým trhům nechtělo lámat nové rekordy a převládla konsolidace či lehký výběr zisků. U toho překvapivě zůstalo i poté, co Donald Trump v podvečer prohlásil, že USA nesouhlasily s odstraněním všech cel, jak by si Čína přála. Právě takové vyhlídky přitom udržovaly tržní nadšení v posledních dnech.
• Žádná expanze netrvá věčně
  Už i v předcházejících článcích jsem avizoval, že trh by potřeboval zdravou korekci, aby opět mohl dále růst. Velmi těžko se však odpovídá na to, kdy aktuální pokles, který nyní dosahuje několika procent (5 až 7 procent od vrcholu) skončí. Uvidíme ale něco podobného jako v nedávném období nebo budeme opět růst?
• „Žádná měnová válka", tvrdí Draghi
  Jako důsledek setkání G-20 v Moskvě, vedoucí představitelé centrálních bank spolu s Mezinárodním měnov,...
• Žádná reakce CAD na data maloobchodu
  Údaje o maloobchodních prodejích v Kanadě za únor byly zveřejněny ve 14:30. Výsldky dopadly smíšeně a nezpůsobily žádné velké pohyby na trhu. Nejdůležitější zprávy:
• „Žádné rubly, žádný plyn“. Kreml odmítá posílat Evropě plyn za eura, ta zas odmítá jej platit v rublech – co bude dále?
  Moskevská burza minulý týden otevřela akciové obchodování jedenáctiprocentním vzestupem, nejvýraznějším za posledních devět let. Přes den pak sice svůj počáteční zisk umazala, ale i tak skončila v plusu o takřka pět procent. Jde jen o další ilustraci toho, jak krátkozraké je čekat, že Rusko ekonomicky vykrvácí během pár dní. Přece jenom má páky, jak alespoň po nějaký čas dopad těžkých západních sankcí tlumit. A nejen to. Sem tam se odhodlá vyjít i do protiútoku. Ale nakonec se hospodářsky stejně položí.
• Žádné zprávy, dobré zprávy? Úvod týdne převážně pozitivní
  Vývoj na hlavních akciových trzích zůstává většinou pozitivní. Kromě Nasdaqu rostoucího o 1 procento jsou však klíčově indexy spíše jen mírně v plusu. Během dne nepřišly zprávy, které by sentiment podstatným způsobem ovlivnily.
• Žádné „zub za zub“, EU by na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Nechť místo toho sníží svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe, nechť tedy pozastaví Green Deal, emisní povolenky, nechť debyrokratizuje a dereguluje
  Ideálem, k němuž by EU měla směřovat, je vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která znamená oboustranně nulová cla. Po něčem takovém ostatně volá i Trumpův pobočník Elon Musk.