Prosincové zasedání ČNB se ponese patrně v holubičím tónu

Čtěte více

• Prosincová data z maloobchodu zklamala
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v prosinci meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření pouze o 0,2 % po listopadových +0,7 %. Listopadový růst byl navíc revidován směrem dolů z původních +1 % m/m. Ve výsledku lze nově zveřejněná data hodnotit jako zklamání, když jsme pro prosinec očekávali silnější meziměsíční vzestup o 0,7 %. V meziročním srovnání byly tržby po očištění o rozdílný počet pracovních dní vyšší o 1,6 %, zatímco tržní konsensus počítal s růstem o 0,7 %. Na lepším meziročním výsledku oproti konsensu se ale podílel technický a velmi těžko predikovatelný vliv rozdílného počtu pracovních dní. Sezonně očištěná data, na základně kterých jsou počítány meziměsíční dynamiky, ukazují na meziroční růst o 0,6 %, což by naopak bylo mírně pod konsensem.
• Prosincová inflace je nečekaně nízká, bez vládních zásahů by však opět přesahovala 19 procent. Nyní pomohlo také zlevnění ropy a pohonných hmot
  Prosincová inflace, meziročně 15,8 procenta, zaostala za drtivou většinou expertních odhadů. Pozadu zůstal také meziměsíční údaj. Mezi listopadem a prosincem totiž ceny stagnovaly, což také prakticky nikdo nečekal. Jedná se tedy celkově o příznivý výsledek. Byť je třeba jedním dechem dodat, že bez vládních opatření v podobě zavedení úsporného tarifu a odpouštění příspěvku na obnovitelné zdroje energie by meziroční inflace místo 15,8 procenta činila hned 19,3 procenta. I tak by však šlo o zmírnění inflačních tlaků v porovnání s listopadem, kdy tato vládou neredukovaná inflace měla odpovídat dokonce 19,8 procenta.
• Prosincová inflace viditelně nižší
  Spotřebitelské ceny meziměsíčně v prosinci klesly o 0,4 % a výrazně zaostaly jak za naším odhadem (+0,1 %), tak i odhadem trhu (0 %). Meziroční inflace tak zvolnila ze 7,3 % v listopadu na 6,9 %. Optikou poslední prognózy jde bezesporu o holubičí překvapení. Na rozdíl od listopadu už nejen jádrová, ale i celková inflace zaostávají za poslední prognózou ČNB (6,9 %).
• Prosincová inflace viditelně nižší
  Spotřebitelské ceny meziměsíčně v prosinci klesly o 0,4 % a výrazně zaostaly jak za naším odhadem (+0,1 %), tak i odhadem trhu. Meziroční inflace tak zvolnila ze 7,3 % v listopadu na 6,9 %. Optikou poslední prognózy jde bezesporu o holubičí překvapení. Na rozdíl od listopadu celková inflace lehce zaostává za poslední prognózou ČNB (6,9 % versus 7,0 %).
• Prosincová inflace viditelně nižší, sazby v únoru dolů o 50bps
  Spotřebitelské ceny meziměsíčně v prosinci klesly o 0,4 % a výrazně zaostaly jak za naším odhadem (+0,1 %), tak i odhadem trhu (0 %). Meziroční inflace tak zvolnila ze 7,3 % v listopadu na 6,9 %. Optikou poslední prognózy jde bezesporu o holubičí překvapení. Na rozdíl od listopadu už nejen jádrová, ale i celková inflace zaostávají za poslední prognózou ČNB (6,9 %). Z tohoto pohledu by centrální banka na svém únorovém zasedání pravděpodobně neměla váhat a naplno rozjet cyklus snižování úrokových sazeb - dál očekáváme pokles sazeb v únoru o 50bps a následně 50bps dolů na každém zasedání v první polovině roku.
• Prosincová inflace zaostala za očekáváním
  Inflace v prosinci meziměsíčně stagnovala a meziroční dynamika proto zvolnila z listopadových 16,2 % na 15,8 %. My jsme očekávali naopak lehké zrychlení dynamiky inflace (k 16,5 %). Vzhledem k celkové výši inflace a vysoké volatilitě řady položek nepovažujeme celkovou prosincovou odchylku od konsensu i našeho odhadu za zásadní. Klíčová bude z našeho pohledu lednová inflace, ve které dojde vedle těžko predikovatelného lednového efektu změny ceníků také na ukončení energetického úsporného tarifu a současně s tím začnou působit na trzích vládou garantované cenové stropy pro plyn i elektrickou energii.
• Prosincová sezónnost zvýšila nezaměstnanost
  Podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na populaci se v prosinci podle očekávání zvýšil na 2,9 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných se zvýšil oproti konci listopadu o zhruba 19 tisíc na 196 285. Celkový počet nezaměstnaných činil 215 532. Prosincový nárůst počtu nezaměstnaných se opakuje každý rok a je dán ukončováním sezónních prací. Trend z posledního období však naznačuje, že nezaměstnaných bude postupně přibývat i vlivem slábnoucí ekonomiky.
• Prosincové dilema Fedu zářijová data z trhu práce nerozlouskla
  Jestli měla existovat jistá naděje pro Fed, že zářijová data z amerického trhu práce vyšlou dostatečně silný signál k tomu, aby centrální bankéři věděli, jak se mají na zasedání v prosinci rozhodnout, tak se nedostavila. Přírůstek nových pracovních míst ve výši 119 tisíc je solidní, na druhou stranu znepokojivý je nárůst míry nezaměstnanosti na úroveň 4,4 %.
• Prosincovému zvýšení sazeb v USA nestojí nic v cestě
  Pokud jde o ekonomická data, čeká dnes trhy pravděpodobně poklidný den. Ve Spojených státech bude zveřejněn vývoj říjnové průmyslové produkce, využití kapacit a listopadový index cen nemovitostí. Jedná se však spíše o druhořadá data, která nebudou mít sílu kurzem EUR/USD výrazněji pohnout. České ceny průmyslových výrobců by se měly díky normalizaci dovozních cen posunout mírně směrem nahoru.
• Prosincové snížení sazeb Fedu není hotovou věcí
  Současná AI investiční horečka není to, co dot.com bublina v devadesátkách. FOMC sníží sazby o 25 bazických bodů, přičemž jeden centrální bankéř hlasuje pro padesátku a jiný zase pro stabilitu. Šéf Fedu několikrát varuje, že prosincová redukce sazeb není hotovou věcí, ačkoliv trhem je oceněna pravděpodobností na 90 %. Centrální banka rozhodne o ukončení prodejů dluhopisů z bilance a o jejím (dočasném) zmrazení.
• Prosincový nárůst inflace nebyl oproti očekávání tak silný
  Česká inflace sice v prosinci vzrostla v meziročním vyjádření z 2,8 % na 3,0 %, i tak ale zaostala za očekáváními. Náš odhad, tržní konsensus i prognóza ČNB totiž shodně očekávaly nárůst na 3,3 %. Za prosincovým zrychlením meziročního růstu spotřebitelských cen stály především ceny pohonných hmot a potravin.
• Prosincový nárůst inflace nebyl oproti očekávání tak silný
  Česká inflace sice v prosinci vzrostla v meziročním vyjádření z 2,8 % na 3,0 %, i tak ale zaostala za očekáváními. Náš odhad, tržní konsensus i prognóza ČNB totiž shodně očekávaly nárůst na 3,3 %. Za prosincovým zrychlením meziročního růstu spotřebitelských cen stály především ceny pohonných hmot a potravin.
• Prosinec – lepší závěr roku, než jsme čekali
  Bilanční suma českého bankovního sektoru ukončila rok 2020 v objemu 8 018 mld. Kč, což je o 5,2 % více než na konci roku 2019. Na meziročním růstu se nejvíce podílely investice do dluhových cenných papírů (+32,6 % meziročně) a úvěrové obchody s klienty (+4,2 % meziročně). Přelom roku znamenal již standardně výrazný propad v celkové bilanční sumě (-8,9 % meziměsíčně), především pak v položce Vklady a úvěry u centrálních bank, což je spojeno s optimalizací bankovních bilancí v závěru roku. V lednové statistice uvidíme minimálně stejný, spíše však ještě výraznější pohyb opačným směrem.
• Prosinec přinesl smíšené výsledky z reálné ekonomiky
  Průmyslová produkce za prosinec skončila horším výsledkem, než jsme my i trh očekávali. Příčinou byla nižší výroba automobilů i pokles produkce v energeticky náročných odvětvích. Automobily společně s výrobou počítačů a elektrických a optických přístrojů byly naopak tím, co prosincovému zahraničnímu obchodu pomohlo k výrazně lepšímu výsledku. Pozitivně překvapilo i české stavitelství.
• Prosinec přinesl stagnaci hypotečních sazeb
  Hypoteční trh vstoupil do závěru roku bez dalšího snížení úrokových sazeb. Podle Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů zůstala průměrná nabídková sazba v prosinci na úrovni 4,52 %. Po měsících postupného snižování tak hypoteční trh vstoupil do nového roku s úrokovou úrovní, která odpovídá současným ekonomickým podmínkám.
• Prosinec 2016: Konec ultra volné měnové politiky
  Změny ekonomických trendů mívají, na rozdíl od třeba politiky, zřídkakdy jasné začátky. Zatímco např. čas, kdy započala instalace komunistického režimu v Československu je celkem jasný, kdy začala globalizace už je jasné mnohem méně. To, kdy se po krizi konečně otočila globální měnová politika, je však po právě skončeném roce evidentní: v prosinci 2016.
• Proslovy amerických centrálních bankéřů v hledáčku investorů
  Americké indexy navázaly na včerejší náladu v Evropě a rovněž uzavřely ve ztrátách. S&P 500 přišel o 0,2 %, technologický Nasdaq oslabil o třetinu procenta. Naproti tomu průmyslový Dow Jones se udržel v kladné nule, když jeho zisk představoval tři setiny procenta. Nejméně se dařilo energetickým společnostem (-0,9 %) v souvislosti s připravovanými novými sankcemi Spojených států vůči Íránu.
• Prospějí nižší sazby celému akciovému trhu?
  Při pohledu na globální akciový trh vidíme, že se ve třetím čtvrtletí pár věcí změnilo. Došlo k menší rotaci prostředků z cyklických do defenzivních sektorů, protože někteří investoři vyhodnotili červencový propad technologických akcií a dočasné zvýšení volatility v srpnu jako předzvěst toho, že se situace ještě zhorší. Širší americký akciový trh, definovaný S&P 500 indexem přepočteným na stejný základ, začal podávat lepší výkon než index S&P 500 jako takový.
• Prostor ke snižování sazeb v USA je letos značně omezený, nemovitosti nezlevní
  „V silné ekonomice s vysokou úrovní fiskálních výdajů a zdravým soukromým sektorem existuje jen omezený prostor pro snižování sazeb, aniž by se znovu rozhořely inflační tlaky,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Prostor pro pokles sazeb ECB je omezený, přestože lednová inflace vyšla pod 2% inflačním cílem
  Evropská centrální banka dnes trhy nepřekvapila, když ponechala úrokové sazby beze změny. Lednová inflace v eurozóně sice výrazně zpomalila na 1,7 %, ale pokles byl tažen především poklesem cen volatilních složek spotřebního koše, tedy energiemi a potravinami. Bez těchto vlivů by byl pokles inflace pomalejší. V základním scénáři dalšího vývoje sice ropa a další energetické komodity zůstanou na nižších úrovních, ale jejich charakter může vést k výrazným výkyvům cen oběma směry, což by se promítlo do výsledné inflace.