Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním

Státy často utrácí vysoké sumy peněz za propagaci a pořádání olympijských her. Vlády a zastánci olympiády vždy prezentují hry jako dobré pro ekonomiku i občany.

 

A nijak se neliší ani hry v Londýně. Náklady přesáhnou devět miliard liber. Zatímco náklady lze odhadnout relativně snadno, přínosy tvoří měkké hodnoty a multiplikační efekt postavených budov. Novináři přitom rozsah veřejných prostředků potřebných k pořádání her v době krize kritizovali. I přesto lze říci, že hry posloužily po vzoru keynesiánské teorie k nastartování britské ekonomiky v době, kdy to nejvíc potřebovala.

Vybudování olympijské vesnice na východě Londýna přispělo k rozhýbání stavebnictví v celé Velké Británii. Zhruba 95 procent kontraktů na její výstavbu si rozdělily britské stavební firmy. Celková hodnota těchto zakázek pak dosáhla téměř šesti miliard liber.

Ta čísla zní dobře, ale ?.

Společnost Visa odhaduje, že ekonomický dopad pro britskou metropoli z pořádání her bude prostřednictvím různých útrat zhruba 508,4 milionů liber. Tuto částku si rozdělí hotely, maloobchodníci, supermarkety, restaurace a cestovní agentury. Navíc se čeká o zhruba 1,14 miliardy liber lepší výkon ekonomiky díky multiplikačnímu efektů sektorů, které budou profitovat právě z rostoucích útrat. Ty se čekájí hlavně od mezinárodních turistů, nikoliv od domácích spotřebitelů. Z dvoutýdenního boomu turistů budou těžit i hotely a luxusnější maloobchody. Nápor turistů, kteří do Londýna vyrazí jen kvůli hrám, ale odradí turisty, kteří kvůli hrám nepřijedou. Komu by se taky chtělo jezdit uprostřed léta a uprostřed olympiády londýnským metrem?

.... jak velký dopad ve skutečnosti mají?

Často když přemýšlíme nad olympiádou, tak si s ní spojujeme i masivní boom pro lokální ekonomiku. Ve skutečnosti je ale takový dopad minimální. Jako příklad nám poslouží právě Londýn. Srovnejme náklady ve výši devíti miliard liber s pravidelným ročním růstem britské ekonomiky. Náklady na olympiádu tvoří zhruba 0,7 procenta ročního HDP. Investice navíc byly rozloženy do pěti let. Skutečný dopad na britské hospodářství je tak minimální.

Stadiony jsou špatná investice

 

Na téma výhod pořádání mega sportovních akcí (jako je třeba olympiáda) vzniklo mnoho studií.

Výsledky těchto studií jsou ale smíšené a po samotných akcích pak vzniká průzkumů málo. Ačkoliv není jednoduché z provedených studií vyvodit obecnější závěry, jedno je zřejmé. Budování stadionů a sportovních lokací je kvůli nízké využitelnosti po hrách velmi špatnou investicí. Samotné jejich udržování pak totiž vlády stojí miliony dolarů. Například olympiáda pořádaná v roce 1976 v Montrealu stála druhé největší kanadské město v dnešních cenách na šest miliard dolarů. Montrealu pak trvalo třicet let tyto peníze splatit. A nezbylo mu nic než dnes už nemoderní a nevyužívaný olympijský stadion.

Akademický výzkum navíc ukázal, že nad problémem nedostatečného využívání sportovišť a stadionů vždy před akcí zvítězí očekávání růstu HDP a ekonomické dopady, které má akce přinést. Očekávání jsou ale vždy přemrštěná.

Skvělým příkladem je i světový šampionát ve fotbale, který bude v roce 2022 pořádat Katar. Tento arabský stát totiž utratí 70 miliard dolarů na výstavbu pěti nových stadionů (dva už jsou hotové) a infrastrukturu... 70 miliard! V přepočtu na jednoho ze dvou milionů obyvatel to vychází na 35 tisíc dolarů na hlavu. Stane se pak Katar novým turistickým rájem? Spíše ne. Reálně - když porovnám výši výdajů s předpokládanou pětiprocentní návratností investice do světového šampionátu, pak se dostaneme na nutné roční výnosy v řádu 3,5 miliardy dolarů. A to je sakra nepravděpodobné.
 

 

Pár dalších příkladů

 

Peking 2008

 

Čína během čtyř let před olympiádou utratila kolem 40 miliard dolarů, což představuje zhruba 0,3 procenta jejího ročního HDP. Z toho dvě miliardy šly přímo na stadiony a zařízení. Většina celkové investice ani nesouvisela přímo s olympiádou. Stavěly se za ni domy, silnice, dopravní systémy a infrastruktura. Stejně jako mnoho průzkumů prováděných po hrách, jsou i dopady na čínskou ekonomiku diskutabilní. Výsledky výzkumníky rozdělují podle toho, jestli se tak masivní investice skutečně vyplatila. Číně olympiáda přinesla hlavně zlepšenou image a postavení na diplomatickém poli.

 

Atény 2004

 

Zatímco vysoká cenovka u her v Pekingu může být přičítána nákladům na rostoucí ekonomiku a budování lepší infrastruktury, tak v případě her v Aténách něco podobného rozhodně neplatí. Pro srovnání, řecké hospodářství představuje zhruba jednu patnáctinu čínského HDP. Atény za hry utratily zhruba 15 miliard dolarů, což je skoro sedm procent řeckého HDP za rok 2004. V relativních hodnotách tak vydaly mnohem více peněz než Čína.

Ačkoliv Atény taktéž investovaly do infrastruktury, dopady toho kroku rozhodně nebyly tak ohromující jako v Číně. V řecké metropoli totiž žijí jen čtyři miliony obyvatel zatímco Peking jich má na 17 milionů. Atény navíc už před olympiádou byly vyspělou turistickou destinací. Potenciální výhody po hrách tak byly otázkou. Podobné to bude i s letošní olympiádou v Londýně.

Megaudálosti jako jsou olympijské hry jsou pobavením pro obyvatele a politiky. Ekonomické náklady ale mají tendenci převyšovat hospodářské výhody a hry v Londýně na tom nebudou jinak. Pro britské obyvatele a investory ale není vše ztraceno. Lokální akciové trhy totiž v souvislosti s letní olympiádou mají tendenci převyšovat své konkurenty. O tom ale až příště.

Čtěte více

• Ekonomická nálada v eurozóně - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Důvěra v ekonomice eurozóny se dle měsíčního průzkumu Evropské komise v září zlepšila a na svém šestiměsíčním maximu překonala očekávání finančního trhu.
• Ekonomická prognóza z dílny Ministerstva financí ČR
  Ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze očekává pro letošní rok růst české ekonomiky tempem 2,2 %, v roce 2026 by pak růst HDP měl činit 2,0 % (údaje po očištění o vliv počtu pracovních dní).
• Ekonomická situace je nejhorší od roku 2015, krize je na obzoru
  Důvěra v českou ekonomiku se neustále snižuje. Dle Českého statistického úřadu – ČSÚ v červnu klesl po květnovém propadu indikátor důvěry na nejnižší úroveň za 3 roky, tedy o 0,5 bodu na 95,2.
• Ekonomická situace v Číně
  V Číně se kvůli šíření koronaviru stále více propouští a dochází ke snižování cen. Čínský sektor služeb se otřásá v základech a je kvůli epidemii aktuálně na nule.
• Ekonomická válka mezi USA a Čínou je pro Bitcoin skvělá, tvrdí Arthur Hayes
  Spoluzakladatel burzy BitMEX Arthur Hayes tvrdí, že probíhající ekonomická válka mezi Spojenými státy a Čínou je pro Bitcoin (BTC) přínosná, protože obě země soupeří o dominanci v globálním finančním prostředí.
• Ekonomické a altcoinové události, které je třeba v nadcházejícím týdnu sledovat!
  Po týdnu, kdy cena bitcoinu vzrostla o 2,7 % a podařilo se jí překonat hranici 26 000 USD, dochází k důležitým ekonomickým událostem a vývoji altcoinů, které mohou v novém týdnu ovlivnit kryptoměny obecně.
• Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo BankStáty často utrácí vysoké sumy peněz za propagaci a pořádání olympijských her. ...
• Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo BankStáty často utrácí vysoké sumy peněz za propagaci a pořádání olympijských her. ...
• Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo Bank Státy často utrácí vysoké sumy peněz za propagaci a pořádání olympijský...
• Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním
  Matt Bolduc, akciový analytik Saxo BankStáty často utrácí vysoké sumy peněz za propagaci a pořádání olympijských her. ...
• Ekonomické dopady kauzy “únos Babišova syna”
  Probíhající kauza údajného únosu premiérova syna má potenciál skutečně Andreje Babiše dovést k rezignaci. Další vývoj by pak byl nejistý, přičemž po případném vyslovení nedůvěry vládě nelze vyloučit vznik úřednické vlády nebo předčasné volby. Potenciálně ohroženy jsou tedy hospodářskopolitické plány stávající vlády, zahrnující zavedení třetí a čtvrté vlny EET nebo zrušení superhrubé mzdy v příštím roce. Na celkový makroekonomický vývoj tuzemského hospodářství však bude mít případná premiérova rezignace zanedbatelný vliv, pokud vůbec nějaký. ČR je malou otevřenou ekonomikou, která je kvůli tomu ve vleku evropského a světového ekonomického vývoje. A ovlivňuje ji také vývoj v oblasti geopolitické. Investory a mezinárodní trhy by zneklidnili pouze déletrvající bezvládí čí mocenské vakuum.
• Ekonomické dopady koronaviru posílají akcie dolů, impuls přišel od Applu
  Po nevýrazném pondělku je probuzení hlavních evropských trhů do úterního rána docela nepříjemné. Už Asie se dostala pod tlak evidence materiálního dopadu epidemie koronaviru a evropské akciové indexy následně klesají asi o 0,5 procenta. Investoři se stěhují do bezpečí státních dluhopisů - především amerických - a zlata.
• Ekonomické dopady válečného konfliktu
  „Pokud jde o dopady válečného konfliktu na českou ekonomiku, tak velkým rizikem není přímý vliv na zahraniční obchod. Přímo do Ruska směřují 2 % z celkového českého vývozu, zatímco 3 % z celkových českých dovozů z Ruska do Česka. To představuje nízkých 1,6 % HDP v případě vývozu a 2,4 % v případě dovozu.
• Ekonomické duo Nováková a Pokorná z České televize nově řídí Investiční web
  Osobnosti ekonomické žurnalistiky Michaela Nováková a Vendula Pokorná opouští Kavčí hory a přichází s novou koncepcí posílit pozici Investičního webu mezi ekonomickými médii. Sehrané duo, které společně na obrazovce veřejnoprávní televize působilo téměř dekádu, nově řídí online zpravodajský portál Investiční web. Jejich cílem je uplatnit zkušenosti a síť kontaktů, které nasbíraly v největší zpravodajské televizi, rozšířit obsahový záběr Investičního webu a také získat nové publikum těch, kteří ještě do světa investic, financí a byznysu nepronikli naplno.
• Ekonomické důsledky prezidenta Obamy, díl III. – Dow Jones a porovnání s ostatními prezidenty
  Obama byl od roku 1900 třetím „nejlepším“ prezidentem pro index Dow Jones Industrial Average (DJIA). Za jeho vlády totiž index rostl přibližně o 12 procent ročně. Nejlepší prezidenti byli Coolidge a Clinton – „jejich“ rally na druhou stranu ale vytvořily bubliny, které pak splaskly. Ve třetím díle seriálu Ekonomické důsledky prezidenta Obamy se podíváme, jak se odcházejícímu nájemníkovi Bílého domu dařilo oproti jeho předchůdcům.
• Ekonomické mistrovství světa 2018 vyhrává Island
  V Saxo Bank samozřejmě sledujeme jak mistrovství ve fotbale, tak i události ve světě ekonomiky a financí. Proto hodláme zveřejnit řadu článků na toto téma. Peter Garnry, vedoucí kapitálové strategie v Saxo Bank už oznámil vítěze na akciových trzích: je to prý Kolumbie. Pro ekonomický šampionát jsme vytvořili matici zahrnující faktory, které předpovídají jednotlivé výsledky skupin a nakonec i celkového vítěze. A tím je Island.
• Ekonomické následky pandemie mohou znovu poslat dolů akcie finančních institucí
  Druhá a případně další vlny pandemie se zdají být nevyhnutelné. Ale otázka, zda tyto vlny budou provázet další pády akciových trhů, jako tomu bylo v březnu, nemá zdaleka tak jasnou odpověď. Podle dopadů první vlny se dá předpokládat možný další pokles firem "v první linii" - jako jsou odvětví dopravy, kultury, turismu, ale také prodej zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou auta.
• Ekonomické nerovnosti komplikují špičkovou ropnou diplomacii
  Bohatí producenti jako Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty nadále požadují ceny ropy kolem 80 dolarů za barel, aby vyrovnali své rozpočty a vlastnili velké devizové rezervy anebo státní investiční fondy na tlumení ekonomických šoků. „Slabší“ členové, včetně Iráku, Nigérie, mají méně ekonomických rezerv a jsou zranitelnější vůči nízkým cenám. Rusko může lépe absorbovat ropné šoky než jeho arabští spojenci v Perském zálivu díky flexibilnímu výměnnému kurzu k americkému dolaru.
• Ekonomické oživení v USA podpořilo dolar
  Pondělí bylo ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů z průmyslu za listopad. Souhrnný index PMI za eurozónu...
• Ekonomické predikce Wells Fargo na rok 2023
  Banka Wells Fargo očekává, že Fed do března 2023 zvýší úrokové sazby na úroveň mezi 5,00 % a 5,25 %. Analytici banky navíc předpokládají, že inflace měřená indexem spotřebitelských cen ve Spojených státech v příštím roce klesne a bude se pohybovat kolem 3,8 %. Podle banky bude mít restriktivní měnová politika Federálního rezervního systému v roce 2023 viditelný a zamýšlený efekt snížení inflace na úkor zpomalení hospodářského růstu USA.