Bonnet (KB) pro Patria.cz: Dokud nebude jasno u financí států, bank a existence eurozóny, nebude odvaha investovat a výhled zůstane chmurný

Rozpad eurozóny by přinesl extrémní náklady a evropští politici mu budou chtít za každou cenu zabránit. Vlády problémových zemí mají ale svázané ruce: potřebují nastartovat uvadající ekonomiku fiskální expanzí, trhy ale od nich chtějí vidět úsporná opatření. Zadlužení mnoha z nich je ale dlouhodobě neudržitelné a musí volit úspory. Bude to velmi bolestivé a může přinést sociální tlaky a pnutí ve společnosti, uvádí v rozhovoru pro Patria.cz generální ředitel Komerční banky Henri Bonnet. Jeho očekáváním je růst tuzemské ekonomiky v příštím roce o 0,5 procenta. Právě situace ekonomiky, regulace a výhled růstu samotné Komerční banky podle Bonneta rozhodnou o dividendě ze zisku roku 2011. Verdikt o ní padne až s celoročními výsledky – 16. února příštího roku.

Patria.cz: Komerční banka vyšla ze třetího čtvrtletí roku 2011 provozně silná. Poměrně prudký meziroční růst úvěrů pomohl úrokové marži a kvalitě úvěrového portfolia a příjemně překvapil i mezikvartální pokles nákladů. Jaký vývoj očekáváte ve zbytku letošního a v příštím roce, kdy musíme počítat s vlažnějším vývojem ekonomiky? Jak daleko jste nyní od splnění Vašeho cíle restrukturalizace banky na nákladové straně?

Rád bych poznamenal, že Komerční banka je silná dlouhodobě, nejen v uplynulém čtvrtletí, ale také po všech stránkách - provozně, finančně, svou nabídkou a kvalitou svých lidí. Právě díky této silné pozici jsme mohli zrychlit financování našich klientů a zvyšovat náš tržní podíl. Skutečně očekávám, že hospodářství příští rok zpomalí, otázkou zůstává pouze, jak výrazně. I přesto bychom chtěli úvěrování klientů nadále rozvíjet a vidíme několik oblastí s poměrně slibným potenciálem i pro příští rok, jako např. hypotéky, úvěry podnikatelům a malým firmám, financování pomocí factoringu. Celkový nárůst portfolia však bude pomalejší než letos.

Komerční banka neprochází zásadní restrukturalizací. Jsem přesvědčen, že obchodní a provozní model je nastaven správně, dosahujeme jedné z nejlepších úrovní provozní efektivnosti nejen mezi českými, ale i evropskými bankami a dokázali jsme nadále podporovat své klienty i v průběhu hospodářské recese v roce 2009. Změny mají především dále posílit naše postavení na trhu. Letos jsme dokonce zvýšili investice do projektů, které jsou důležité pro naši konkurenceschopnost. Jde třeba o školení bankovních poradců, aby zůstali v konkurenci na špičce v kvalitě poskytovaného poradenství. Také představíme zásadní novinky v přímém bankovnictví. Je pravda, že příští rok bude růst nákladů pomalejší, ale musíme reagovat na ekonomickou situaci a pomalý růst výnosů. Máme však stále na paměti rozvoj banky a vůbec nechystáme omezení pobočkové sítě či aktivit.

Patria.cz: V souladu s mateřskou Société Générale odepsala Komerční banka ve třetím čtvrtletí roku (společně se 2Q) kumulovaně již 60 procent své expozice vůči Řecku. To se na jedné straně projevilo do nižšího čistého zisku, na druhé pozitivně do poklesu rizik. S tím, jak se pozornost trhů obrací k Itálii, si investoři všímají také expozice KB tímto směrem. Očekáváte další kroky, směřující k eliminaci tohoto druhu rizik v aktuálním či dalších čtvrtletích? Obáváte se dopadu napětí kolem Řecka a Itálie na vaše hospodaření nějakou další cestou a připravuje se nějak KB v tomto směru?

Máte pravdu, zbývající riziko z řeckých státních dluhopisů je již velmi omezené. Itálie je podle mého názoru podstatně odlišný případ než Řecko. Je to země, která vykazuje primární přebytek svého rozpočtu, má tradiční a velmi rozvinutou průmyslovou základnu, velká část státního dluhu je držena domácími investory. Nervozita investorů je do značné míry způsobena tamní zablokovanou politickou situací, v níž se zdá, že tento problém bude vbrzku vyřešen.

Je ale pravda, že napětí ohledně periférie eurozóny nemá vliv jen na ocenění dluhopisů. Pokud se nevyjasní situace státních financí, bankovních rozvah a dokonce bude zpochybňována samotná existence eurozóny, nebude mít ani soukromý sektor odvahu k vytváření zásadních nových investic a pracovních míst a perspektiva hospodářského růstu bude chmurnější. Příprava KB na takové riziko spočívá v udržování kapitálových a likviditních rezerv na úrovních výrazně vyšších, než jsou regulatorní požadavky, a v rozvíjení dlouhodobých vztahů s klienty - vzájemné partnerství nám pomůže těžké časy překonat.

Patria.cz: Pro tuzemské investory je Komerční banka silně dividendovým titulem. Určitou obavu proto vzbudilo rozhodnutí mateřské SocGen o nevyplacení dividendy ze zisku roku 2011. Může se něco takového přihodit u kapitálově velmi silné Komerční banky? Kdy a na základě jakých klíčových úvah chcete rozhodnout o výplatě dividendy a její výši? Lze podle Vás od mateřské SocGen očekávat spíše snahu maximalizovat jako majoritní akcionář vyplacenou dividendu, nebo udržet kapitál ve skupině? Můžete alespoň nějak zmírnit nejistotu investorů ohledně dividendy?

I v minulosti se dividendová politika obou finančních ústavů vyvíjela různě a dividendová politika KB není plně závislá na dividendové politice SocGen. V tuto chvíli ale ještě neskončil rok 2011 a není na místě hovořit o tom, jaká tato politika bude. Návrh představenstva oznámíme během prezentace našich výsledků za rok 2011 dne 16. února 2012 a při rozhodování budeme vycházet ze skutečné situace hospodářství, regulatorních aspektů a našich růstových perspektiv.

Patria.cz: S ohledem na vaše široké zkušenosti, mimo jiné z několikaletého zastupování SocGen v Německu, sledujete možný náznak blížícího se pádu největší ekonomiky EU do recese? Jaký očekáváte dopad evropské dluhové krize na tuzemskou ekonomiku, taženou zejména vývozem do Německa a dalších zemí EU? Jaká jsou konkrétní očekávání KB pro ekonomiku ČR i eurozóny? Je patrný vliv obav z prudkého ochlazení hospodářského vývoje na chování klientů KB?

Náznaky zpomalování německé ekonomiky jsme rozhodně zaznamenali, zejména když zářijové údaje o německé průmyslové výrobě vykázaly pokles, který ovlivnil především výrobu průmyslových zařízení, která poklesla o 4,7 %. Naši kolegové ze Société Générale výrazně snížili svůj odhad růstu HDP v Německu na 0,9 % v příštím roce, a očekávají pro eurozónu jako celek mírnou recesi na začátku příštího roku. Bylo by naivní domnívat se, že tento vývoj neovlivní růst naší ekonomiky. Otevřenost české ekonomiky se v posledních letech dál zvyšovala a Německo je náš hlavní obchodní partner. Proto jsme museli přizpůsobit i naše očekávání; domnívám se, že růst českého HDP by mohl příští rok dosáhnout hodnoty kolem půl procenta. 

Patria.cz: Je podle Vás stále v silách politické reprezentace Evropy (či světa) zastavit současnou dluhovou krizi a zklidnit vývoj na trzích, nebo je vážné zasažení některých evropských bank a potenciálně odpadnutí některých zemí z eurozóny již neodvratitelné?

Vlády problémových zemí mají do jisté míry svázané ruce. Potřebovaly by nastartovat uvadající ekonomiku fiskální expanzí, trhy ale od nich chtějí spíše vidět úsporná opatření, umožňující snižování deficitů státních rozpočtů. Fiskální restrikce ale může ekonomický růst dál snížit, což by vedlo k nižšímu výběru daní a následnému růstu dluhu. Zadlužení mnoha zemí již je dlouhodobě neudržitelné, a tak vlády těchto zemí nakonec budou muset jít cestou úspor, byť to bude velmi bolestivé a může to přinášet mimo jiné i sociální tlaky a pnutí ve společnosti.

Rozpad eurozóny by přinesl extrémní náklady, a proto se mu budou snažit evropští politici za každou cenu zabránit. Možná, že již nadešel čas k přijetí opatření, která by eurozónu posunula směrem k fiskální unii.

Patria.cz: Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová nedávno varovala, že banky v regionu střední a východní Evropy by brzy mohly čelit problémům s likviditou s tím, jak jejich matky začnou stahovat kapitál z regionu. Souhlasíte s tímto tvrzením? Jak to může postihnout KB?

Domnívám se, že paní Lagardeová měla na mysli především ty finanční instituce, které jsou financované hlavně svými mateřskými bankami. Takových bank je v regionu docela hodně, ale KB k nim nepatří. Obecně je na tom český bankovní systém s likviditou dobře, zejména pokud jde o velké banky, a zásadní dopady na systémové úrovni tedy neočekávám. 

Patria.cz: Jak nahlížíte na vládní úsporná opatření vzhledem k výkonnosti české ekonomiky i hospodaření KB v dalších čtvrtletích? Víceré zdroje z vlády připouštějí odklad startu penzijní reformy, na kterou se investiční fondy musejí s předstihem připravovat, o rok se startem až v roce 2014. MF ČR plánuje změny ve zdanění výnosů na kapitálovém trhu, které hrozí negativním dopadem na zájem investorů o investiční fondy, zejména s kratšími investičními horizonty?

Změna ve zdanění kapitálových zisků by kapitálovým trhům neprospěla. Taková opatření by mohla ještě více snížit již teď slabou obchodní aktivitu na pražské burze. Tato regulace by mohla řadu Čechů s kratším investičním horizontem od investic odradit. Navíc lze čekat, že se bude řada investorů zdanění vyhýbat, a výnos této daně nakonec nebude nikterak veliký.

Podle posledních vyjádření je vláda stále připravena zrealizovat reformu penzijního systému během příštího roku a nový systém důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření spustit od 1. 1. 2013. Komerční banka se na změny připravuje tak, aby od 1. 1. 2013 svým klientům i nadále poskytovala komplexní řešení jejich finančních potřeb v oblasti dlouhodobého spoření a zajištění na stáří.

Úvahy o možném odkladu reformy rok před plánovaným spuštěním nového penzijního systému nás znepokojují. Transformace současného penzijního fondu vyžaduje rozsáhlé změny uvnitř naší organizace a také řadu administrativních kroků včetně získání povolení od České národní banky. Podle našeho názoru bude datum startu nového penzijního systému definitivně potvrzeno do konce letošního roku.

Patria.cz: Komerční banka v uplynulých měsících nakoupila vlastní akcie v řádu několika stovek milionů korun. Plánujete v těchto odkupech pokračovat? A co bychom z toho měli vyčíst? Měli bychom to považovat za vyjádření názoru, že akcie KB patří svou hodnotou na jinou úroveň, než kde jsou nyní obchodovány, nebo jsou tyto transakce motivovány jinak?

Nákup vlastních akcií je pro nás jedním, spíše doplňkovým, nástrojem řízení kapitálové přiměřenosti banky. Stále máme kapacitu uskutečnit další nákupy, pokud budeme přesvědčeni, že to přispěje k ochraně hodnoty pro naše akcionáře a k optimalizaci kapitálu, ale nevyhlásili jsme žádný program, který by určoval, kolik akcií nakoupíme v nějakém časovém období. 

Patria.cz: V čele Komerční banky stojíte přibližně dva roky. Jak se Vám za tu dobu - v prostředí o dost jiném než očekávaném - daří naplňovat vize a očekávání, se kterými jste do čela Komerční banky vkročil? Změnila finanční krize, ekonomická recese a nedávná dluhová krize nějak dlouhodobější cíle banky? Kde vidíte Komerční banku na horizontu několika nejbližších let?

Řekl bych, že dlouhodobé cíle se stanovují s dlouhodobou vizí. A samozřejmě je potřeba i dlouhodobou strategii revidovat tak, aby odrážela nedávné změny, které ovlivňují jak ekonomické prostředí, tak regulaci.

Významným cílem Komerční banky je stát se v cílových zákaznických segmentech během nadcházejících tří let referenční bankou. Tento cíl není jednoduchý, vezmeme-li v úvahu konkurenční bankovní trh v České republice s jeho novými hráči a také neustále se měnící situaci na finančních trzích. V Komerční bance však ambiciózní cíle máme rádi. Proto intenzivně pracujeme na inovaci našich produktů, na zefektivnění našich procesů a v neposlední řadě i na přístupu k našim klientům. Když hovoříme o procesech – od té doby, co jsem do Komerční banky přišel, jsem se rozhodl více se zaměřovat na synergie v rámci naší finanční skupiny, hlavně v České republice. Našimi cíli jsou výměna klientských dat mezi našimi dceřinými společnostmi, společné nabídky zákazníkům, křížový prodej. Letos náš přístup k synergiím vedl kromě jiného k tomu, že Komerční banka získala většinovou majetkovou účast v SGEF (SG Equipment Finance, předtím v držení Skupiny SG), aby tak posílila svou aktivitu ve financování zařízení a vybavení. Jsem skutečně velmi rád, že naše strategie již nese první ovoce – letos jsme získali celou řadu ocenění a cen, mj. nedávno ocenění Banka roku 2011.

Henri Bonnet
předseda představenstva a generální ředitel, Komerční banka

Henri Bonnet vystudoval práva na Univerzitě Poitiers. V rámci skupiny Société Générale zastával celou řadu funkcí, mimo jiné působil v její mezinárodní síti (Jižní Korea, Brazílie, Německo) a také v divizi podnikového bankovnictví. V roce 1997 byl jmenován ředitelem zastoupení v Německu a od roku 2001 zastával funkci výkonného viceprezidenta a zástupce vedoucího divize Speciální finanční služby v Société Générale. Do Komerční banky nastoupil v roce 2009 jako předseda představenstva a generální ředitel. Pan Bonnet je i členem řídicího výboru skupiny Société Générale (Group?s Management Committee).