Český průmysl podle indexu PMI v říjnu překvapivě zrychlil

Klíčové body

• PMI stoupl na 55 bodů a český průmysl dál expanduje.
• Výrobu podpořily nové zakázky, silnější export a nábor pracovníků.
• Nákladové tlaky však zesílily a výhled podniků se zhoršil.

Říjnový index PMI ve výrobním sektoru přinesl výrazně příznivější výsledek, než se očekávalo. Jeho hodnota vzrostla ze zářijových 53,5 na 55,0 bodu, zatímco trh předpokládal pokles na 53,0 bodu. Index se tak dostal nejvýše od února 2022 a již osmý měsíc zůstává nad neutrální hranicí 50 bodů. Zlepšení bylo široce rozložené mezi výrobu, nové zakázky, export i zaměstnanost. Negativem na jinak překvapivě solidních výsledcích je, že nákladové tlaky v říjnu zesílily a výhled firem se zhoršil.

Objem výroby vzrostl jedenáctý měsíc v řadě a nejrychlejším tempem od března.

Kromě vyššího přílivu zakázek pomáhaly také investice do výrobních kapacit. Výrazně posílila zejména zahraniční poptávka a exportní zakázky zaznamenaly nejlepší měsíc od srpna 2021. Příznivé české údaje zapadají do pokračující expanze německého průmyslu, jehož PMI se v říjnu zvýšil z 53,9 na 54,2 bodu. Výrobní PMI eurozóny naproti tomu mírně klesl z 52,9 na 52,7 bodu. Český sektor překonal eurozónu osmý měsíc v řadě a rozdíl mezi oběma indexy byl největší od března 2016. Oživení hlavních exportních trhů tak českému průmyslu nadále pomáhá, přestože evropský růst zůstává mezi jednotlivými zeměmi nerovnoměrný.

Průmyslové podniky reagovaly na vyšší požadavky výroby také výrazným zvýšením nákupní aktivity. Objem nakupovaných vstupů rostl nejrychleji od dubna 2022 a zásoby materiálů se zvýšily posedmé za posledních osm měsíců. Část tohoto vývoje odráží očekávání pokračující výroby a potřebu obsloužit silnější zakázky. Současně ale může jít o preventivní předzásobování kvůli obavám z nedostatku některých komponentů, dražší energie a problémů v mezinárodní dopravě. O udržitelnosti oživení proto rozhodne, zda se vyšší nákupy skutečně promění v produkci a tržby, nebo povedou k nahromadění nákladných zásob.

Napětí v dodavatelských řetězcích se v říjnu dále zvýšilo.

Dodací lhůty se výrazně prodloužily kvůli nedostatku materiálů včetně čipů, narušení dodavatelských tras a zpoždění námořní přepravy. Delší dodací lhůty přitom hlavní PMI technicky zvyšují, protože metodika je historicky interpretuje jako projev silné poptávky. V současnosti však mohou být spíše překážkou výroby. Současně rostly ceny vstupů nejrychleji za čtyři měsíce a prodejní ceny za tři měsíce. Cenové tlaky však zůstaly nižší než v eurozóně a pod úrovněmi z letošního 2. čtvrtletí, přesto byly výrazně nad dlouhodobým průměrem. Rychlejší zdražování hotových výrobků ukazuje, že se podniky opět snaží přenášet vyšší náklady na odběratele. Pro ČNB jde o méně příznivý signál, i když cenové indexy PMI nelze přímo zaměňovat se spotřebitelskou inflací.

Pozitivní zprávou je vývoj zaměstnanosti.Výrobní podniky přijímaly nové pracovníky nejrychleji od ledna 2022 a tempo náboru bylo podstatně vyšší než dlouhodobý průměr průzkumu. Rozpracované zakázky sice rostly desátý měsíc v řadě, jejich přírůstek byl ale nejslabší od ledna. To může znamenat, že vyšší zaměstnanost a investice již firmám umožňují část nahromaděné práce postupně zpracovat. Opatrnější je naopak výhled na příštích dvanáct měsíců, který klesl na nejnižší úroveň od dubna. Tento výsledek odpovídá říjnovému průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle něhož se důvěra v průmyslu snížila o 5,6 bodu. Zdánlivý rozpor lze vysvětlit tím, že PMI zachycuje především aktuální změnu výroby a zakázek, zatímco indikátor důvěry více zohledňuje očekávání. Současná aktivita je tedy silná, budoucí vývoj ale firmy hodnotí opatrněji.

Říjnový PMI představuje příznivý vstup do posledního čtvrtletí a naznačuje, že průmysl může nadále kladně přispívat k růstu české ekonomiky.

Již srpnová oficiální data ukázala meziroční růst průmyslové produkce o 2,6 % a nových zakázek o 5,9 %. Říjnový průzkum naznačuje další zrychlení, které podporují exportní poptávka, investice do kapacit a obnovený nábor. Rizikem zůstávají drahé energie, problémy v dodávkách a zhoršující se očekávání podniků. Český průmysl tak z fáze mírného oživení přešel do poměrně solidní expanze. Její udržitelnost však bude záviset na tom, zda růst zakázek převáží nad vyššími náklady a zda evropská poptávka zůstane odolná také během zimy.

FAQ

Co říká říjnový PMI?

Průmyslová aktivita roste rychleji než v září.

Co táhne výrobu vzhůru?

Nové zakázky, zejména ze zahraničí.

Co může oživení ohrozit?

Drahé energie, problémy v dodávkách a slabší výhled firem.

Čtěte více

• Český průmysl nemůže popadnout dech
  „Český průmysl se po dvou měsících mírného meziročního růstu navrátil zpátky k poklesu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Zatímco v srpnu a září zaznamenala průmyslová produkce lehký nárůst (v srpnu to bylo o 1,5 %, v září pouze o 0,8 %), v říjnu už opět pokračovala v poklesu; v říjnu to meziročně bylo snížení o 2,1 %. Celkově se českému průmyslu letos nedaří, ve svých meziročních srovnáních klesá již od března. Nejistý je také jeho meziměsíční vývoj. Ten se od března nepravidelně pohyboval v rozličných hodnotách; od poklesu o 2,2 %, který zaznamenal v květnu, po nárůst o 1,8 %, kterého dosáhl v srpnu. V říjnu byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,7 % a stále se jí tak nedaří najet na konstantní vývoj,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl nezklamal a zůstává tahounem
  Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.
• Český průmysl odolává, německý dále slábne
  Po solidním květnovém výsledku vykázal tuzemský průmysl nad očekávání silný růst také v červnu. Celková produkce se v meziročním srovnání zvýšila o 0,9 % (vs. očekávání trhu: -0,5 %), totožně jako meziměsíční dynamika. To je na první pohled dobrá zpráva, nicméně pod pokličkou celkových čísel je zjevné, že kondice českého průmyslu rozhodně není oslnivá.
• Český průmysl otáčí směr a vyhlíží lepší zítřky. Pozor ale na dnešní Trumpova cla!
  Tuzemský průmysl se dostává z toho nejhorší. Alespoň tak hovoří včera zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který se zvýšil třetí měsíc v řadě na úroveň 48,3 bodů. Celkově zůstává průmysl i nadále v mírném útlumu (pod hranicí 50 bodů), březnový výsledek je ale nejlepší za více než dva a půl roku. Výroba i nové zakázky sice v březnu znovu poklesly, tempo bylo ale nejslabší od roku 2022.
• Český průmyslový PMI nejvýše od dubna 2022
  Český zpracovatelský průmysl pokračoval v srpnu v silné expanzi. Index nákupních manažerů PMI vzrostl z červencových 52,2 na 54,1 bodu v srpnu. Ukazatel tak signalizoval nejsilnější zlepšení provozních podmínek v českém zpracovatelském průmyslu od dubna 2022. Nové zakázky rostly již šestý měsíc v řadě, a to nejprudším tempem od února 2022. Zvyšovala se především poptávka ze strany zahraničních odběratelů. Větší příjem nových zakázek v polovině třetího čtvrtletí podpořil silnější nárůst objemů výroby, který byl nejrychlejší od března a celkově dosahoval historicky vysokých úrovní.
• Český průmyslový PMI: výroba roste, inflační tlaky také
  Český zpracovatelský průmysl pokračoval v květnu v expanzi, i když tempo růstu zpomalilo. Index nákupních manažerů PMI klesl z dubnových 52,9 na 52,2 bodu v květnu. Výroba i nové zakázky se zvyšovaly již šestý měsíc v řadě, přičemž růst podporovala zejména zahraniční poptávka. Zároveň ale indikátor navyšuje i fakt, že se firmy snaží předzásobit a vyhnout se tak budoucímu růstu cen spojenému s válkou mezi USA a Íránem. Nákupní aktivita byla nejvyšší od dubna 2022. Zároveň přetrvávají výrazné problémy v dodavatelských řetězcích způsobené nedostatkem materiálů a narušením hlavních přepravních tras v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Míra zpoždění u zásobování byla mezi nejvyššími za poslední čtyři roky.
• Český průmyslový sektor pokračuje ve výrazném propadu
  Ve čtvrtek byl zveřejněn klíčový konjunkturální průzkum českého průmyslového sektoru, index nákupních manažerů PMI (Purchasing Managers Index) v průmyslu za leden. Přestože index vzrostl z prosincových 41,8 bodů na 43,0 bodů, stále se nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou hranicí, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V průběhu ledna tak pokračovaly nepříznivé trendy z předchozího období. Průmyslová výroba dále výrazně klesala, stejně jako prodeje průmyslových podniků, a to kvůli velice utlumeným domácím i zahraničním poptávkovým podmínkám.
• Český průmysl padá do mizérie, začíná se propouštět, a nebezpečně chřadne i průmysl německý
  Český průmysl padá do mizérie. Podmínky v něm se v lednu druhý měsíc v řadě zhoršily. Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost.
• Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce
  Tuzemský průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce. Český průmysl se v říjnu propadl v souladu s očekáváním trhu, o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o jeden pracovní den méně než ten loňský. I tak je zřejmé, že na tuzemský průmysl stále tíživěji doléhají nepříznivé zahraniční tlaky. Projevují se zejména v odvětvích, která jsou vysoce cyklická a vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu. Silný propad vykazuje například hutnictví. To je citelně zasaženo zaváděním cel ze strany Spojených států a odvetnými kroky dalších ekonomik, včetně přesměrování obchodních toků, například v oblasti oceli z Turecka do zemí EU.
• Český průmysl padá více, než se čekalo. Stahuje jej propad autoprůmyslu, jenž nastává kvůli výpadkům v dodávkách ze světa
  Českému průmyslu se letos nedaří. Statistici revidovali lednový údaj, kdy podle nynějších dat průmyslová výroba oslabila meziročně o pět procent, tedy nejvíce od loňského srpna. Propad pokračoval v únoru, jak ukazují dnes zveřejněná čísla. Průmysl se meziročně propadl o 2,6 procenta.
• Český průmysl potřebuje zakázky ze zahraničí
  „Průmyslová produkce od února meziročně rostla, v červnu však své tempo růstu zpomalila. V meziročním srovnání se zvýšila pouze o 0,2 % a meziměsíčně si dokonce pohoršila o 1,1 %. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Českému průmyslu tak stále chybí udržitelný růstový impuls, který by mu zajistil větší stabilitu,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl potvrzuje oživení, Německo zůstává rozkročené mezi růstem a stagnací
  Český i německý průmysl vykázaly v srpnu příznivá čísla. Česká průmyslová produkce meziročně vzrostla o 2,6 %, německá produkce včetně stavebnictví a energetiky o 2,3 %. Při bližším pohledu se však příběhy obou ekonomik liší. Zatímco v Česku se daří zejména zpracovatelskému průmyslu (díky zahraničním zakázkám), v Německu růst táhlo hlavně stavebnictví.
• Český průmysl překonává očekávání, zejména díky oživení autoprůmyslu. Ten měl v březnu nejlepší měsíc za takřka 3,5 roku
  Průmyslová výroba v Česku v březnu mírně překonala očekávání. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup pouze o 1,9 procenta.
• Český průmysl překvapil solidním růstem v dubnu navzdory vyšším cenám energií
  Průmyslová výroba v dubnu pozitivně překvapila a meziměsíčně vzrostla o 1,4 %. Meziročně byla vyšší o 1,5 %, zatímco tržní konsensus předpokládal mírnější růst o 0,5 % a náš odhad počítal s praktickou stagnací. Revidovaná data ukazují, že se tuzemskému průmyslu navzdory výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií od začátku března dařilo udržet výrobu na solidní úrovni. Průmyslová produkce totiž v březnu meziměsíčně v podstatě stagnovala (po nárůstu o 1,4 % m/m v únoru) a v dubnu svůj růst opět obnovila.
• Český průmysl roste nejvýrazněji od roku 2022. I kvůli obavě z Trumpových cel, vůči nimž je ale zatím odolný
  Česká průmyslová výroba vykázala letos v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, a to o 1,6 procenta v sezónním očištění. Výrazněji průmysl meziměsíčně klesl naposledy v květnu 2024, tedy přesně o rok dříve. Letos v květnu se dostavilo odeznění efektu předzásobování z přechozích měsíců, které bylo způsobeno obavou z vyhrocené světové obchodní války. Ta se ale zatím nedostavila, neboť americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem dubna rozhodla odložit účinnost mimořádně vysokých cel na dovoz prakticky z celého světa o 90 dní.
• Český průmysl roste nejvýrazněji za více než dva roky, Trumpova cla zatím nevnímá. Navíc získal objemné nové zakázky, zejména na dodávky aut
  Český průmysl letos v dubnu rostl na poměry poslední doby solidně. Meziročně si totiž polepšil o rovná dvě procenta. Naposledy výrazněji rostl roku 2022. V březnu 2023 pak rostl taktéž o dvě procenta. Od té doby vždy méně, případně vykázal pokles. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali letos v dubnu o něco slabší výkon českého průmyslu.
• Český průmysl se boji koronaviru, hrozí rozsáhlejší propouštění
  Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
• Český průmysl se loni poprvé od roku 2013 propadl, do červených čísel ho seslal nečekaně zlý prosincový finiš
  Tuzemská průmyslová výroba se v roce 2019 nakonec poměrně nečekaně propadla. Poprvé od roku 2013. Meziroční pokles činí bez očištění 0,4 procenta. Hlubší pokles vykázal český průmysl naposledy v roce 2012, kdy ztratil 0,8 procenta. V očištěném vyjádření je loňský výkon průmyslu ještě o desetinu procentního bodu nižší, neboť pokles činí 0,5 procenta. Roku 2019 v porovnání s rokem 2018 totiž nahrálo to, že měl o jeden pracovní den více.
• Český průmysl se nečekaně propadl. Trumpova cla si začínají vybírat daň
  Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním vyjádření. Důvodem je odeznívání efektu předzásobování amerických firem a domácností v souvislosti s mimořádně vysokými cly, která tamní administrativa prezidenta Donalda Trumpa letos postupně zavedla.
• Český průmysl se po takřka roce a půl vrací k růstu. Pomáhá mu rapidně sílící zahraniční poptávka, zejména po autech
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu meziročně rostla, a to poprvé za celé období od května 2019. Po takřka půldruhém roce tedy vykázala opět vzestup, když meziročně přidala 1,3 procenta.