Český průmyslový PMI: výroba roste, inflační tlaky také

Čtěte více

• Český průmysl na počátku roku mírně oslabil
  Průmyslová výroba na počátku roku oslabuje zhruba tak, jak se očekávalo, přičemž klesla i produkce aut. Výrazně propadly domácí zakázky. Oslabení průmyslu čekáme pro celé první čtvrtletí. Brzdou jsou dodávky komponent a omezení pro pracovníky vlivem pandemie. V dalších čtvrtletích by měl růst výroby pokračovat a za celý rok dosáhnout necelých 10 %.
• Český průmysl na vstupu do nového roku korigoval předchozí silný výkon
  Průmyslová výroba v lednu meziměsíčně výrazně klesla (o 2,6 %) a nenavázala tak na silný růst patrný od září loňského roku. I přes ostrou lednovou korekci zůstává výhled pro průmyslovou produkci v letošním roce pozitivní, když by podle nás mělo pokračovat cyklické oživení domácího průmyslu. Současný nárůst cen energií ale představuje riziko. Faktem ale je, že se energetická náročnost průmyslu v posledních letech snižovala, což může lehce zvýšit jeho odolnost. I přes silný meziměsíční pokles průmyslová výroba meziročně prakticky stagnovala (−0,1 % y/y), což představovalo výrazné překvapení oproti tržnímu očekávání ve výši +2,6 % y/y i našemu odhadu (+1,6 % y/y). Po očištění o rozdílný počet pracovních dní byla meziročně ale produkce průmyslníků stále vyšší o 2,8 %. Dnes zveřejněná data navíc výrazně revidovala data za celý loňský rok. Celoroční růst průmyslové produkce za rok 2025 se tak z původních 1,5 % zvýšil na 2,2 %.
• Český průmysl na začátku roku zklamal. Jak moc bude bolet „íránský šok“?
  Vstup do letošního roku se tuzemskému průmyslu příliš nevydařil. V lednu výroba propadla meziměsíčně o 2,6 %, nejvíce od července 2023. V meziročním srovnání produkce vzrostla o 2,8 % díky nižší srovnávací základně. Z jednoho slabého měsíce zatím netřeba vyvozovat silné závěry – zvláště když přichází po čtyřměsíčním růstu.
• Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Hromadění zásob je zásadním zdrojem inflace, stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá
  Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna.
• Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii
  Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
• Český průmysl nemůže popadnout dech
  „Český průmysl se po dvou měsících mírného meziročního růstu navrátil zpátky k poklesu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Zatímco v srpnu a září zaznamenala průmyslová produkce lehký nárůst (v srpnu to bylo o 1,5 %, v září pouze o 0,8 %), v říjnu už opět pokračovala v poklesu; v říjnu to meziročně bylo snížení o 2,1 %. Celkově se českému průmyslu letos nedaří, ve svých meziročních srovnáních klesá již od března. Nejistý je také jeho meziměsíční vývoj. Ten se od března nepravidelně pohyboval v rozličných hodnotách; od poklesu o 2,2 %, který zaznamenal v květnu, po nárůst o 1,8 %, kterého dosáhl v srpnu. V říjnu byla průmyslová produkce meziměsíčně nižší o 0,7 % a stále se jí tak nedaří najet na konstantní vývoj,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl nezklamal a zůstává tahounem
  Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.
• Český průmysl odolává, německý dále slábne
  Po solidním květnovém výsledku vykázal tuzemský průmysl nad očekávání silný růst také v červnu. Celková produkce se v meziročním srovnání zvýšila o 0,9 % (vs. očekávání trhu: -0,5 %), totožně jako meziměsíční dynamika. To je na první pohled dobrá zpráva, nicméně pod pokličkou celkových čísel je zjevné, že kondice českého průmyslu rozhodně není oslnivá.
• Český průmysl otáčí směr a vyhlíží lepší zítřky. Pozor ale na dnešní Trumpova cla!
  Tuzemský průmysl se dostává z toho nejhorší. Alespoň tak hovoří včera zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském sektoru, který se zvýšil třetí měsíc v řadě na úroveň 48,3 bodů. Celkově zůstává průmysl i nadále v mírném útlumu (pod hranicí 50 bodů), březnový výsledek je ale nejlepší za více než dva a půl roku. Výroba i nové zakázky sice v březnu znovu poklesly, tempo bylo ale nejslabší od roku 2022.
• Český průmyslový PMI nejvýše od dubna 2022
  Český zpracovatelský průmysl pokračoval v srpnu v silné expanzi. Index nákupních manažerů PMI vzrostl z červencových 52,2 na 54,1 bodu v srpnu. Ukazatel tak signalizoval nejsilnější zlepšení provozních podmínek v českém zpracovatelském průmyslu od dubna 2022. Nové zakázky rostly již šestý měsíc v řadě, a to nejprudším tempem od února 2022. Zvyšovala se především poptávka ze strany zahraničních odběratelů. Větší příjem nových zakázek v polovině třetího čtvrtletí podpořil silnější nárůst objemů výroby, který byl nejrychlejší od března a celkově dosahoval historicky vysokých úrovní.
• Český průmyslový sektor pokračuje ve výrazném propadu
  Ve čtvrtek byl zveřejněn klíčový konjunkturální průzkum českého průmyslového sektoru, index nákupních manažerů PMI (Purchasing Managers Index) v průmyslu za leden. Přestože index vzrostl z prosincových 41,8 bodů na 43,0 bodů, stále se nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou hranicí, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V průběhu ledna tak pokračovaly nepříznivé trendy z předchozího období. Průmyslová výroba dále výrazně klesala, stejně jako prodeje průmyslových podniků, a to kvůli velice utlumeným domácím i zahraničním poptávkovým podmínkám.
• Český průmysl padá do mizérie, začíná se propouštět, a nebezpečně chřadne i průmysl německý
  Český průmysl padá do mizérie. Podmínky v něm se v lednu druhý měsíc v řadě zhoršily. Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost.
• Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce
  Tuzemský průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce. Český průmysl se v říjnu propadl v souladu s očekáváním trhu, o tři procenta v neočištěném vyjádření. V očištěné podobě byl jeho výkon meziročně pouze o 0,4 procenta nižší. Letošní říjen měl totiž o jeden pracovní den méně než ten loňský. I tak je zřejmé, že na tuzemský průmysl stále tíživěji doléhají nepříznivé zahraniční tlaky. Projevují se zejména v odvětvích, která jsou vysoce cyklická a vysoce závislá na plynulosti mezinárodního obchodu. Silný propad vykazuje například hutnictví. To je citelně zasaženo zaváděním cel ze strany Spojených států a odvetnými kroky dalších ekonomik, včetně přesměrování obchodních toků, například v oblasti oceli z Turecka do zemí EU.
• Český průmysl padá více, než se čekalo. Stahuje jej propad autoprůmyslu, jenž nastává kvůli výpadkům v dodávkách ze světa
  Českému průmyslu se letos nedaří. Statistici revidovali lednový údaj, kdy podle nynějších dat průmyslová výroba oslabila meziročně o pět procent, tedy nejvíce od loňského srpna. Propad pokračoval v únoru, jak ukazují dnes zveřejněná čísla. Průmysl se meziročně propadl o 2,6 procenta.
• Český průmysl potřebuje zakázky ze zahraničí
  „Průmyslová produkce od února meziročně rostla, v červnu však své tempo růstu zpomalila. V meziročním srovnání se zvýšila pouze o 0,2 % a meziměsíčně si dokonce pohoršila o 1,1 %. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Českému průmyslu tak stále chybí udržitelný růstový impuls, který by mu zajistil větší stabilitu,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Český průmysl potvrzuje oživení, Německo zůstává rozkročené mezi růstem a stagnací
  Český i německý průmysl vykázaly v srpnu příznivá čísla. Česká průmyslová produkce meziročně vzrostla o 2,6 %, německá produkce včetně stavebnictví a energetiky o 2,3 %. Při bližším pohledu se však příběhy obou ekonomik liší. Zatímco v Česku se daří zejména zpracovatelskému průmyslu (díky zahraničním zakázkám), v Německu růst táhlo hlavně stavebnictví.
• Český průmysl překonává očekávání, zejména díky oživení autoprůmyslu. Ten měl v březnu nejlepší měsíc za takřka 3,5 roku
  Průmyslová výroba v Česku v březnu mírně překonala očekávání. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup pouze o 1,9 procenta.
• Český průmysl překvapil solidním růstem v dubnu navzdory vyšším cenám energií
  Průmyslová výroba v dubnu pozitivně překvapila a meziměsíčně vzrostla o 1,4 %. Meziročně byla vyšší o 1,5 %, zatímco tržní konsensus předpokládal mírnější růst o 0,5 % a náš odhad počítal s praktickou stagnací. Revidovaná data ukazují, že se tuzemskému průmyslu navzdory výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií od začátku března dařilo udržet výrobu na solidní úrovni. Průmyslová produkce totiž v březnu meziměsíčně v podstatě stagnovala (po nárůstu o 1,4 % m/m v únoru) a v dubnu svůj růst opět obnovila.
• Český průmysl roste nejvýrazněji od roku 2022. I kvůli obavě z Trumpových cel, vůči nimž je ale zatím odolný
  Česká průmyslová výroba vykázala letos v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, a to o 1,6 procenta v sezónním očištění. Výrazněji průmysl meziměsíčně klesl naposledy v květnu 2024, tedy přesně o rok dříve. Letos v květnu se dostavilo odeznění efektu předzásobování z přechozích měsíců, které bylo způsobeno obavou z vyhrocené světové obchodní války. Ta se ale zatím nedostavila, neboť americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem dubna rozhodla odložit účinnost mimořádně vysokých cel na dovoz prakticky z celého světa o 90 dní.
• Český průmysl roste nejvýrazněji za více než dva roky, Trumpova cla zatím nevnímá. Navíc získal objemné nové zakázky, zejména na dodávky aut
  Český průmysl letos v dubnu rostl na poměry poslední doby solidně. Meziročně si totiž polepšil o rovná dvě procenta. Naposledy výrazněji rostl roku 2022. V březnu 2023 pak rostl taktéž o dvě procenta. Od té doby vždy méně, případně vykázal pokles. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali letos v dubnu o něco slabší výkon českého průmyslu.