Český průmysl padá k zemi, automobilky chystají snižovat početní stavy zaměstnanců o desetitisíce

Čtěte více

• Český průmysl i nadále poroste v solidním tempu
  Český průmysl zatím nestagnuje, za to v Německu se průmyslová výroba propadla i přes tovární objednávky a nachází se na předkrizových úrovních.
• Český průmysl letos v březnu vzrostl nejvýrazněji za posledních více než dvacet let. Nezlomil jej ani nedostatek čipů
  Průmyslová výroba v ČR letos v březnu meziročně stoupla o 14,9 procenta v očištěném vyjádření, a dokonce o 18,2 procenta ve vyjádření neočištěném. V neočištěném vyjádření se jedná o nejvyšší nárůst od ledna 2001, v očištěném za ještě delší dobu. Jedná se o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali. Částečně je samozřejmě dán poníženou srovnávací základnou loňského března, kdy tuzemskou průmyslovou výrobu zasáhly první závažné projevy pandemie covid-19 a opatření zavádění za účelem jejího potlačení. Dařilo se například výrobě automobilů.
• Český průmysl má symptomy německé nákazy. Pozemní stavitelství zaznamenalo prudký pokles
  „Německo již začalo roznášet svou ekonomickou nákazu. Obětí je český průmysl, který je kvůli přílišné orientaci na subdodávky do zemí Evropské unie zranitelný. Do budoucna by se čeští průmyslníci měli více zaměřit na produkci koncových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Ty by měli vyvážet do celého světa,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl mírně poklesl
  Lednový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy více méně v souladu s očekáváními meziročně poklesl o 4,4 %. Po očištění o efekt dvou chybějících dnů a sezónní vlivy se výkon průmyslu oproti lednu 2020 zvýšil o 0,9 %. Oproti prosinci došlo k poklesu reálně o 0,4 %. Průmysl si tak pandemii navzdory, která je poslední dobou navíc doprovázena komplikacemi v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, vede stále relativně dobře.
• Český průmysl mírně předčil očekávání
  Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem do značné míry ovlivněn vyšším počtem zářijových pracovních dní v letošním roce. Po očištění o tento efekt průmyslová produkce meziročně zaznamenala pokles o 0,6 % a meziměsíčně (po sezónním očištění) vzrostla o 0,8 %. Mezi nejproduktivnější odvětví se řadila výroba dopravních prostředků (mimo motorových vozidel), která připsala 15,8 %, farmaceutický průmysl, který přidal 14 %, a opravy strojů a zařízení s 8,2 procenty. Po zohlednění váhy jednotlivých segmentů pro český průmyslový výstup se ovšem na celkovém výsledku kladně nejvíce podílela výroba elektrických zařízení a tradičně i výroba motorových vozidel. Hodnota průmyslových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 % a její nárůst pozorujeme jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Ve srovnání s předchozími lety tak sice český průmysl již nevykazuje tak silné znaky přetíženosti, nicméně nadále nelze říci, že by se výrazné ochlazení pozorované například v Německu u nás zatím dramaticky promítlo. Počet zaměstnanců v českém průmyslu oproti loňskému září poklesl o 1,6 %.
• Český průmysl na počátku roku mírně oslabil
  Průmyslová výroba na počátku roku oslabuje zhruba tak, jak se očekávalo, přičemž klesla i produkce aut. Výrazně propadly domácí zakázky. Oslabení průmyslu čekáme pro celé první čtvrtletí. Brzdou jsou dodávky komponent a omezení pro pracovníky vlivem pandemie. V dalších čtvrtletích by měl růst výroby pokračovat a za celý rok dosáhnout necelých 10 %.
• Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Hromadění zásob je zásadním zdrojem inflace, stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá
  Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna.
• Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly. Zahraniční obchod za rok 2022 skončí schodkem vysoce před 200 miliard, nejvyšším v historii
  Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu přitom není dán nižší srovnávací základnou listopadu 2021, protože ta byla naopak navýšená. O to příznivější tedy listopadový výsledek průmyslu je. Také po přihlédnutí k tomu, že právě loňský listopad byl první měsícem „zatěžkávací zkoušky“ evropské energetické soustavy. Ještě v létě panovaly obavy, že energetická krize povede k omezování výroby, i v českém průmyslu.
• Český průmysl nezklamal a zůstává tahounem
  Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.
• Český průmysl padá do mizérie, začíná se propouštět, a nebezpečně chřadne i průmysl německý
  Český průmysl padá do mizérie. Podmínky v něm se v lednu druhý měsíc v řadě zhoršily. Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost.
• Český průmysl padá více, než se čekalo. Stahuje jej propad autoprůmyslu, jenž nastává kvůli výpadkům v dodávkách ze světa
  Českému průmyslu se letos nedaří. Statistici revidovali lednový údaj, kdy podle nynějších dat průmyslová výroba oslabila meziročně o pět procent, tedy nejvíce od loňského srpna. Propad pokračoval v únoru, jak ukazují dnes zveřejněná čísla. Průmysl se meziročně propadl o 2,6 procenta.
• Český průmysl překonává očekávání, zejména díky oživení autoprůmyslu. Ten měl v březnu nejlepší měsíc za takřka 3,5 roku
  Průmyslová výroba v Česku v březnu mírně překonala očekávání. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup pouze o 1,9 procenta.
• Český průmysl se boji koronaviru, hrozí rozsáhlejší propouštění
  Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
• Český průmysl se loni poprvé od roku 2013 propadl, do červených čísel ho seslal nečekaně zlý prosincový finiš
  Tuzemská průmyslová výroba se v roce 2019 nakonec poměrně nečekaně propadla. Poprvé od roku 2013. Meziroční pokles činí bez očištění 0,4 procenta. Hlubší pokles vykázal český průmysl naposledy v roce 2012, kdy ztratil 0,8 procenta. V očištěném vyjádření je loňský výkon průmyslu ještě o desetinu procentního bodu nižší, neboť pokles činí 0,5 procenta. Roku 2019 v porovnání s rokem 2018 totiž nahrálo to, že měl o jeden pracovní den více.
• Český průmysl se po takřka roce a půl vrací k růstu. Pomáhá mu rapidně sílící zahraniční poptávka, zejména po autech
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu meziročně rostla, a to poprvé za celé období od května 2019. Po takřka půldruhém roce tedy vykázala opět vzestup, když meziročně přidala 1,3 procenta.
• Český průmysl se propadá nejvíce za skoro rok a půl, důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby aut
  Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu čítajícím 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den více než ten letošní.
• Český průmysl se varovně propadá, a bude hůř. Propouštění oznámily Continental, Audi, Daimler, výrobu omezuje nošovický závod Huyndai
  Intenzita zhoršování provozních podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v listopadu opět nabrala nepříjemně na síle. Podmínky se zhoršovaly dvanáctý měsíc v řadě, a to prakticky nejintenzivněji za celé období od poloviny krizového roku 2009. Vyplývá to z dnes zveřejněných listopadových čísel indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost Markit.
• Český průmysl se v loňském roce propadl
  „Českému průmyslu škodí zpřísňování emisních limitů a dalších ekologických regulací. Pro udržení konkurenceschopnosti bude nutné masivně investovat do technologií šetrnějších k životnímu prostředí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde
  Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde. Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se sice i v únoru nadále zhoršovaly, avšak nejpomalejším tempem od loňského května. Příslušný předstihový ukazatel společnosti Markit, zachycující pohled nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu, vykázal v únoru hodnotu 46,5 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodů znamená zhoršování podmínek. Naposledy se podmínky zlepšovaly, tj. hodnota byla vyšší padesáti bodů, v listopadu 2018. Únorový vývoj tak signalizuje začátek stabilizace českého průmyslu, který právě od konce roku 2018 ztrácí na výrobní dynamice. Únorová čísla však ještě plně nezachycují „náraz“, který svtovému průmyslu způsobuje šíření koronavirové nákazy, zejména pak související únorové zavření až padesáti procent výrobní kapacity, tj. továren a závodů, v Číně.
• Český průmysl se zvedá jen pomalu
  Po děsivém dubnovém propadu o více než třetinu došlo v tuzemské průmyslové výrobě pouze k částečnému zotavení, když v květnu vykázala meziroční pokles o 25,7 %. Ve srovnání s dubnem tak po sezónním očištění narostla o 13,8 %, ovšem je třeba si uvědomit, že právě v dubnu prožíval průmysl svůj nejhorší měsíc. Trh byl ve svém odhadu mírně optimističtější, když očekával meziroční pokles okolo 22 %, ovšem vzhledem k bezprecedentní ekonomické situaci se nejedná o nijak šokující odchylku. Oproti dubnu se již mírně snížil meziroční propad nových zakázek, který nově činil 34,7 %, tedy o téměř 8 procentních bodů méně, než před měsícem. Citelnější úbytek zakázek byl zaznamenán ze zahraničí (-36,8 %), než z tuzemska (-29,7 %). Evidenční počet zaměstnanců poklesl o 3,6 %, zatímco jejich průměrná hrubá mzda se snížila o 6,1 %. Situace zaměstnanců v průmyslu se tak zhoršila ještě o trochu citelněji, než před měsícem, ovšem výraznější dopady se zřejmě objeví teprve v následujících měsících, kdy doběhnou výpovědní lhůty a skončí vládní podpůrné programy. Dostupná data ukazují, že cesta k zotavení českého průmyslu bude trnitá.