10 milionů a stop: švýcarské referendum o migraci dopadne i na Česko

Švýcarsko bude 14. června v referendu hlasovat nejen o zastropování počtu obyvatel, ale také rozhodne o změnách ve vztazích s Evropou. Podle expremiéra Mirka Topolánka sice Švýcaři iniciativu v hlasování pravděpodobně odmítnou, samotná debata je však jasným signálem drolícího se Schengenského prostoru. Firmám by schválení iniciativy zkomplikovalo přístup na švýcarský trh, mohlo by ale přinést i nové příležitosti.

Současná populace Švýcarska již nyní přesahuje 9,1 milionu obyvatel, za posledních 10 let rostl počet obyvatel pětkrát rychleji, než je průměr okolních států EU. Hlavním důvodem je pracovní imigrace právě z okolních států, především z Německa, Itálie či Francie.

Gilotinová doložka - všechno, nebo nic

Návrh pravicové Švýcarské lidové strany (SVP) požaduje schválení ústavního zastropování počtu obyvatel na 10 milionů do roku 2050, což by vzhledem k aktuální situaci znamenalo okamžité zpřísnění imigrační politiky. V krajním případě, při bezprostřední hrozbě překročení limitu, iniciativa vládě přímo nařizuje vypovězení Dohody o volném pohybu osob (FZA) s Evropskou unií. To by automaticky aktivovalo takzvanou „gilotinovou doložku“. Ta ukládá, že pokud dojde k vypovězení nebo zániku jedné klíčové smlouvy, automaticky zanikají i všechny ostatní s ní spojené. Výsledkem by byl kolaps celého balíku klíčových bilaterálních smluv, na kterých stojí přístup Švýcarska na evropský trh.

Mirek Topolánek, bývalý předseda vlády, považuje krok Švýcarska za logický, ale zároveň problematický. Upozorňuje na fakt, že může jít o první skutečný signál konce Schengenského prostoru. „Schengen je mrtvý, to jsem psal už v roce 2015. Evropa není ochotna jednotně a nekompromisně hájit vnější hranici. Azylová centra mají být za touto hranicí, ne uvnitř. Dokud to Evropa neudělá, budeme postupně svědky zavírání hranic a nakonec rozpadu schengenského prostoru.“

Česká šance i riziko

Možný konec volného pohybu osob a znovuzavedení přísných imigračních kvót vyvolává otázky také mezi českými podnikateli, kteří ve Švýcarsku působí nebo tam plánují expandovat.

Petra Savino, zakladatelka S1 Solutions, která pomáhá českým a slovenským firmám prorazit na švýcarském trhu, přibližuje aktuální atmosféru a možnou šanci pro české firmy. „Paradoxně by mohl ve Švýcarsku ještě více vzrůst zájem o outsourcing a externí dodavatele ze zahraničí. To je důležité hlavně pro české firmy ve stavebnictví, IT, výrobě nebo technických oborech. Švýcarsko totiž dlouhodobě stojí na zahraničních pracovnících a mnoho sektorů bez nich dnes prakticky neumí fungovat.“

Nicméně také dodává druhou stranu mince: „Pokud by referendum prošlo, Švýcarsko by pravděpodobně začalo více regulovat migraci a pracovní povolení. To by znamenalo zpřísnění podmínek pro zaměstnávání lidí z EU a firmy by mohly mít větší problém získávat zahraniční pracovní sílu.“

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, by schválení iniciativy vyvolalo ve švýcarském hospodářství okamžitý šok. „Přijetí referenda by pro finanční trhy znamenalo okamžitý příval nejistoty, což je faktor, který investoři ze všeho nejvíce odmítají.“ V první fázi by došlo pravděpodobně k posílení franku vůči euru a dolaru, dlouhodobě by to však mělo opačný efekt.

Ve hře je znovuzavedení cel

V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána. Kovanda to rozvádí: „Švýcarsko sice nepatří do pětice největších obchodních partnerů, ale je to vysoce bonitní trh s obrovskou kupní silou. Nejvíce by to dopadlo na průmyslové exportéry, zejména ze strojírenství, automobilového průmyslu, elektrotechniky nebo chemie.“

Problémem by přitom nebyla jen případná cla, ale především vyšší administrativa a složitější obchodování se Švýcarskem, což potvrzuje i Petra Savino a přirovnává situaci k brexitu.

Očekává se velmi těsný výsledek

Proto proti návrhu veřejně vystupuje nejen vláda, ale i velké firmy a podnikatelské svazy. Průzkumy veřejného mínění z května však ukazují velmi těsný souboj (přibližně 47 % pro a 47 % proti, zbytek tvoří nerozhodnutí voliči). Výsledek lze tedy jen velmi těžce predikovat.

„Ve Švýcarsku se už dnes mluví o jedné z nejdražších politických kampaní posledních let. Nejde totiž jen o migraci, ale o budoucí ekonomický model celé země,“ uzavírá Savino. Řada mezinárodních korporací si již nyní raději připravuje krizové scénáře pro případ, že iniciativa získá většinu.

Topolánek očekává, že Švýcaři jako konzervativní voliči návrh nakonec zamítnou. Tlak na změnu pravidel to ale nezmírní. „Švýcarsko může být první trigger, který to celé nastřelí. Až se pohne celá Afrika a Nigeria bude mít v roce 2050 půl miliardy obyvatel, tohle nebude mít žádné řešení,“ dodává v rozhovoru na FocusOn.cz.