Češi rekordně utrácí za své mazlíčky – zhruba 60 miliard ročně. Za roční běžné výdaje za pejska či kočku by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic

Čtěte více

• Češi pracují déle než obecně lidé v EU. Srovnání s Francouzi ale ukazuje, že kratší pracovní doba k růstu spokojenosti nevede – Češi jsou spokojenější než Francouzi
  Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
• Češi preferují rychlejší a bezpečnější kontakt s bankou, více než každý čtvrtý volá do Raiffeisenbank přes aplikaci
  Klienti Raiffeisenbank stále častěji kontaktují zákaznické centrum přímo z mobilního bankovnictví. Tento způsob volání je rychlejší, bezpečnější a komfortnější než tradiční telefonický kontakt. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 tvořily hovory uskutečněné prostřednictvím mobilní aplikace 36 % všech klientských volání, ve stejném období roku 2025 už jejich podíl vzrostl na 42 %.
• Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc
  Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc – a nůžky se rozevírají, loni už o 20 %. Do Německa přitom vyvážejí nejvíce elektřiny; za uplynulé více než tři roky tam Češi v čistém vyvezli roční produkci Temelínu.
• Češi přehodnocují dovolenkové destinace. Chorvatsko ztrácí dech, notně tam zdražuje
  Podle dat Českého statistického úřadu vyšla průměrná delší dovolená (čtyři a více nocí) v roce 2024 na 18 524 korun a kratší výjezdy stály v průměru 6 169 korun. V datech je patrný výrazný posun v preferencích. Itálie se stala nejnavštěvovanější destinací, s celkem 796 tisíci cestami. Meziročně jde o nárůst o 25 %. Chorvatsko, dosavadní lídr, spadlo na druhé místo s 674 tisíci cestami, což znamená pokles o 17 %.
• Češi přesouvají své finanční rezervy z běžných a spořících účtů do investičních produktů
  Češi letos spoří více než loni, zároveň ale své úspory ukládají jinak. Investiční produkty poprvé předstihly běžné účty a staly se druhým nejčastějším místem, kde si domácnosti drží své finanční rezervy. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos pro společnost Home Credit. Finanční situace českých domácností se přitom mírně zlepšuje. Vyšší rezervu než před rokem hlásí 33 % domácností, oproti 28 % v loňském roce, 29 % českých domácností pak má naspořeno více než pětinásobek svého měsíčního příjmu. Menší úspory pak zaznamenalo pouze 31 % respondentů oproti 38 % v minulém roce. Průzkum však zároveň upozorňuje, že 12 % domácností si pravidelně neodkládá žádné peníze a 11 % si nevytvořilo žádnou finanční rezervu.
• Češi při nákupech v eurozóně disponují vyšší kupní silou než před válkou a před covidem. Koruna proti euru reálně posílila o zhruba 20 procent, i když se někteří mylně stěžují, že je slabá
  Argumenty stoupenců eura, že koruna slábne, jsou čirý nesmysl. Česká měna není vůbec slabá, reálně totiž posiluje vůči euru o 20 procent, navzdory covidu i válce na Ukrajině. Eurofilové si budou muset najít jiný klacek.
• Češi razantně navyšují své nákupy pohonných hmot, osmělují si i v nákupech elektroniky. Strach z dopadů inflace je pomalu opouští
  Maloobchodní tržby se v květnu v Česku dále propadly. Vykázaly totiž meziroční pokles o 6,1 procenta. Na poměry letošního roku se ale jedná ještě o celkem solidní výsledek, neboť oproti březnu či dubnu meziroční pokles tržeb zmírnil. Na rozdíl od měsíců února až dubna navíc v květnu nedošlo k meziměsíčnímu poklesu tržeb maloobchodu, což lze vnímat jako pozitivní překvapení.
• Češi rekordně omezují své nákupy. A letos to nebude jiné
  Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
• Češi rekordně utrácí za své mazlíčky – zhruba 60 miliard ročně. Za roční běžné výdaje za pejska či kočku by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic
  Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
• Češi rekordně utrácí za své mazlíčky – zhruba 60 miliard ročně. Za roční běžné výdaje za pejska či kočku by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic
  Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku nyní udeřila, se promítá i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
• Češi rvou bankéřům hypotéky z rukou, letos si na hypotékách půjčí historicky rekordní sumu. Úrok na hypotékách spadl po letech pod úroveň dvou procent, avšak třeba na Slovensku jsou hypotéky stále levnější
  Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly letos v listopadu nejlevnější od března 2017. Poprvé od té doby totiž jejich průměrná úroková míra spadla pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,98 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. V evropském měřítku však i tak patří české hypotéky k těm spíše dražším, neboť například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu – podle nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky – pouze 1,36 procenta (viz graf níže). Na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta, vyplývá také z dat Evropské centrální banky.
• Češi rvou bankéřům hypotéky z rukou, na hypotékách si půjčují historicky rekordní sumu. Úrok na hypotékách klesá hlouběji pod dvě procenta, avšak třeba na Slovensku jsou hypotéky stále levnější
  Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly loni v prosinci nejlevnější od března 2017. Jejich průměrná úroková míra spadla hlouběji pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,96 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex.
• Češi se bojí o finance, ale plánují málo. Důchod řeší až na poslední chvíli
  Jen každý osmý Čech má propracovaný finanční plán a na zajištění na stáří začínají lidé myslet v řadě případů až na prahu důchodu. Ukázal to průzkum společnosti Swiss Life Select, podle něhož lidé nejčastěji hledají finanční rady u partnera nebo finančního poradce. Pozitivní zprávou je, že při hledání rad dávají přednost ověřeným zdrojům a odborníkům, nikoliv informacím od influencerů.
• Češi se bojí růstu nezaměstnanosti a zdražování, důvěra v českou ekonomiku však v srpnu celkově vzrostla. Varovný je propad nálady ve stavebnictví
  Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu zlepšila, po třech měsících poklesu. Nadále však zůstává blízko svých minim za celé období od roku 2016. Ze svého bezmála pětiletého dna vzrostla oproti červenci důvěra v podnikatelském sektoru.
• Češi se bojí utrácet, ale ne až tak, jak se čekalo. Takže i proto tuzemská ekonomika podává lepší než vyhlížený výkon
  Český statistický úřad dnes zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu. Podle něj měla česká ekonomika vykazovat růst jen 1,6 procenta meziročně a propadat se mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Pro drtivou většinu expertů oslovených agenturou Bloomberg je zlepšení oproti předběžnému odhadu příjemným překvapením, neboť i po zpřesnění čekali výsledky na úrovni předběžného odhadu – jak v případě meziročního, tak mezičtvrtletního údaje.
• Češi se bojí zásahu ČNB a zdražení. Berou si hypotéky.
  Celkem 80 % nových bytů bylo v posledních letech financováno právě formou úvěrů. Se zdražováním hypoték se mnohem výho...
• Češi se dívají po nemovitostech za hranicemi. Láká je Španělsko a Itálie, financování může řešit americká hypotéka KB
  Byt u moře, druhý domov na jihu Evropy nebo investiční nemovitost za hranicemi. Podle výzkumu Komerční banky plánují koupi nemovitosti v zahraničí do pěti let 3 % Čechů, kteří uvažují o pořízení nemovitosti, v horizontu deseti let už 7 %. U mladých lidí je zájem vyšší: mezi Čechy z generace Z plánuje zahraniční nemovitost v příštích deseti letech 11 %. Nejčastěji je láká Španělsko a Itálie. S financováním může pomoci i americká hypotéka KB, kterou lze využít například právě při koupi nemovitosti v zahraničí. Komerční banka na zájem o investice v zahraničí reaguje akční nabídkou americké hypotéky se sazbou od 5,15 % p. a.
• Češi se chovají jako Bridget Jonesová. Na nesplněném novoročním předsevzetí „zhubnout“ promrhají stovky milionů korun
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi se kryptoměn stále bojí. Coinmate i díky průzkumu ví, že jejich obavy pramení z nedostatku informací
  Přestože třetina české internetové populace investuje, pouhých 14 % z Čechů používajících internet nakupuje kryptoměny. Vyplývá to z průzkumu trhu, jejž si prostřednictvím agentury Behavio nechala vypracovat česká kryptoměnová burza Coinmate. Výsledky ukazují, že Češi mají vůči internetovým měnám stále předsudky a nedostatečně se v tomto odvětví vzdělávají.
• Češi se loni rekordně báli inflace, bojí se i letos. Prosincové slevové a marketingové prodejní akce se ale e-shopům vydařily, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne
  Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekávání zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu za celý rok 2019 rostl tempem 4,8 procenta, jen nepatrně pomaleji než o rok dříve, roku 2018, kdy expandoval tempem 4,9 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu pak dokonce svoji růstovou dynamiku zrychlil, a to z 2,7 v roce 2019 na 3,5 procenta loni. V letošním roce však růst maloobchodu citelněji zpomalí. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu poroste letos tempem 3,1 procenta. Důvodem bude zejména zpomalení růstu reálných mezd. Zatímco loni jejich růst podle všeho překonal čtyřprocentní hranici, letos skončí pod úrovní tří procent. Lidé se navíc loni v rekordní míře ve dvacetileté historii sledování obávali nástupu inflace. Tyto jejich obavy letos jen tak nepoleví, neboť růst spotřebitelských cen nyní překonává úroveň tří procent a je nejvyšší od roku 2012. Poměrně vysoká inflace „ukusuje“ lidem z mezd, takže ponižuje jejich reálný výdělek, a tedy i ochotu utrácet. Při nižším než loňském předpokládaném růstu nominálních mezd tak inflace v letošním roce sníží ochotu utrácet výrazněji než loni.