Češi přehodnocují dovolenkové destinace. Chorvatsko ztrácí dech, notně tam zdražuje

Čtěte více

• Češi plánují šetřit především na jídle v restauracích a na dovolených
  Čtyři z pěti Čechů (80,1 %) počítají s tím, že se budou muset kvůli zvyšujícím se cenám uskromnit. Omezovat budou především výdaje za jídlo v restauracích (49,4 %), ušetřit chtějí také na dovolených (38,6 %) a nové výbavě do domácnosti (39,4 %). Ukazují to čísla z dotazování investiční platformy Portu v rámci Indexu investiční gramotnosti.
• Češi pocítí odchod Merkelové i na svých peněženkách. Ještě více jim zdraží elektřina či plyn
  Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz dnes střídá Angelu Merkelovou a přijde s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku – hlavně podle jednoho. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo dosud.
• Češi podceňují daňové zatížení. Realita je tvrdší, než odhady veřejnosti – žádná čtvrtina výdělku, ale hned přes 40 procent
  Češi často žijí v domnění, že státu odevzdávají zhruba čtvrtinu svého výdělku. Ve skutečnosti ale běžný zaměstnanec v Česku odvádí přes 40 procent. Vyplývá to z nejnovější zprávy OECD Taxing Wages 2025 a z průzkumu agentury STEM/MARK.
• Češi podceňují možný dopad koronaviru na ekonomiku ČR, nejen na aerolinky, hotely a restaurace
  Mezinárodní finanční instituce zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky, české zatím zůstávají v klidu.
• Češi po krizi více sledují trh s energiemi a častěji mění dodavatele, ukazuje výzkum Fonergy
  Sedm z deseti domácností dnes aktivně sleduje ceny energií a více než polovina přesně ví, kolik za elektřinu měsíčně platí. Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Fonergy, který potvrzuje výraznou a pokračující proměnu chování spotřebitelů po energetické krizi. Češi se na trhu orientují lépe než dříve a jsou otevřenější změnám. Průzkum také potvrdil, že ceny na trhu nadále klesají. V posledním roce elektřina zlevnila 45 % dotazovaných domácností a 38 % zůstala stejná. Výrazné zdražení bylo zaznamenáno pouze u 4 % respondentů.
• Češi poprvé v historii na dovolené více létají, než jezdí autem. Využívání letecké dopravy v posledních letech narostlo
  Obyvatelé České republiky loni ve svém volném čase podnikli 5,7 milionu zahraničních cest, jejichž délka činila alespoň pět dní (čtyři přenocování); nejčastěji do Itálie, Chorvatska a na Slovensko. To je dosud nejvíce v historii. Zároveň historicky nejvyšší podíl těchto cest, z takřka 90 procent za účelem rekreace a dovolené, podnikali letecky.
• Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby
  Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.
• Češi pracují déle než obecně lidé v EU. Srovnání s Francouzi ale ukazuje, že kratší pracovní doba k růstu spokojenosti nevede – Češi jsou spokojenější než Francouzi
  Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
• Češi preferují rychlejší a bezpečnější kontakt s bankou, více než každý čtvrtý volá do Raiffeisenbank přes aplikaci
  Klienti Raiffeisenbank stále častěji kontaktují zákaznické centrum přímo z mobilního bankovnictví. Tento způsob volání je rychlejší, bezpečnější a komfortnější než tradiční telefonický kontakt. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 tvořily hovory uskutečněné prostřednictvím mobilní aplikace 36 % všech klientských volání, ve stejném období roku 2025 už jejich podíl vzrostl na 42 %.
• Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc
  Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc – a nůžky se rozevírají, loni už o 20 %. Do Německa přitom vyvážejí nejvíce elektřiny; za uplynulé více než tři roky tam Češi v čistém vyvezli roční produkci Temelínu.
• Češi při nákupech v eurozóně disponují vyšší kupní silou než před válkou a před covidem. Koruna proti euru reálně posílila o zhruba 20 procent, i když se někteří mylně stěžují, že je slabá
  Argumenty stoupenců eura, že koruna slábne, jsou čirý nesmysl. Česká měna není vůbec slabá, reálně totiž posiluje vůči euru o 20 procent, navzdory covidu i válce na Ukrajině. Eurofilové si budou muset najít jiný klacek.
• Češi razantně navyšují své nákupy pohonných hmot, osmělují si i v nákupech elektroniky. Strach z dopadů inflace je pomalu opouští
  Maloobchodní tržby se v květnu v Česku dále propadly. Vykázaly totiž meziroční pokles o 6,1 procenta. Na poměry letošního roku se ale jedná ještě o celkem solidní výsledek, neboť oproti březnu či dubnu meziroční pokles tržeb zmírnil. Na rozdíl od měsíců února až dubna navíc v květnu nedošlo k meziměsíčnímu poklesu tržeb maloobchodu, což lze vnímat jako pozitivní překvapení.
• Češi rekordně omezují své nákupy. A letos to nebude jiné
  Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
• Češi rekordně utrácí za své mazlíčky – zhruba 60 miliard ročně. Za roční běžné výdaje za pejska či kočku by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic
  Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
• Češi rekordně utrácí za své mazlíčky – zhruba 60 miliard ročně. Za roční běžné výdaje za pejska či kočku by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic
  Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku nyní udeřila, se promítá i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.
• Češi rvou bankéřům hypotéky z rukou, letos si na hypotékách půjčí historicky rekordní sumu. Úrok na hypotékách spadl po letech pod úroveň dvou procent, avšak třeba na Slovensku jsou hypotéky stále levnější
  Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly letos v listopadu nejlevnější od března 2017. Poprvé od té doby totiž jejich průměrná úroková míra spadla pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,98 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. V evropském měřítku však i tak patří české hypotéky k těm spíše dražším, neboť například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu – podle nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky – pouze 1,36 procenta (viz graf níže). Na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta, vyplývá také z dat Evropské centrální banky.
• Češi rvou bankéřům hypotéky z rukou, na hypotékách si půjčují historicky rekordní sumu. Úrok na hypotékách klesá hlouběji pod dvě procenta, avšak třeba na Slovensku jsou hypotéky stále levnější
  Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly loni v prosinci nejlevnější od března 2017. Jejich průměrná úroková míra spadla hlouběji pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,96 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex.
• Češi se bojí o finance, ale plánují málo. Důchod řeší až na poslední chvíli
  Jen každý osmý Čech má propracovaný finanční plán a na zajištění na stáří začínají lidé myslet v řadě případů až na prahu důchodu. Ukázal to průzkum společnosti Swiss Life Select, podle něhož lidé nejčastěji hledají finanční rady u partnera nebo finančního poradce. Pozitivní zprávou je, že při hledání rad dávají přednost ověřeným zdrojům a odborníkům, nikoliv informacím od influencerů.
• Češi se bojí růstu nezaměstnanosti a zdražování, důvěra v českou ekonomiku však v srpnu celkově vzrostla. Varovný je propad nálady ve stavebnictví
  Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu zlepšila, po třech měsících poklesu. Nadále však zůstává blízko svých minim za celé období od roku 2016. Ze svého bezmála pětiletého dna vzrostla oproti červenci důvěra v podnikatelském sektoru.
• Češi se bojí utrácet, ale ne až tak, jak se čekalo. Takže i proto tuzemská ekonomika podává lepší než vyhlížený výkon
  Český statistický úřad dnes zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu. Podle něj měla česká ekonomika vykazovat růst jen 1,6 procenta meziročně a propadat se mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Pro drtivou většinu expertů oslovených agenturou Bloomberg je zlepšení oproti předběžnému odhadu příjemným překvapením, neboť i po zpřesnění čekali výsledky na úrovni předběžného odhadu – jak v případě meziročního, tak mezičtvrtletního údaje.