Čeští uživatelé očekávají od AI víc než jen shrnutí textu. Chtějí výkon i samostatnost, ukázal průzkum Everbotu

Čtěte více

• Čeští podnikatelé jsou optimističtí
  Celková důvěra v českou ekonomiku v únoru překvapivě vzrostla. Zatímco nálada spotřebitelů se zhoršila, podnikatelé byli optimističtější. To je, vzhledem ke zhoršující se pandemické situaci, dobrá zpráva. Je vidět, že podnikatelský sektor se s pandemickou krizí naučil žít. Významnou roli v tom hraje solidní zahraniční poptávka i vývoj v německém průmyslu. Ve srovnání s lednem vzrostl počet podnikatelů, kteří v příštích třech měsících očekávají růst tempa výrobní činnosti. Naopak klesá počet těch, kteří hodnotí celkovou poptávku jako nedostatečnou. Pozitivní je, že se mírně zvýšila i důvěra ve stavebnictví, které se připravuje na rozjetí sezóny. Pro ni počítá i s náborem nových zaměstnanců. O něco vyšší byla i důvěra v oblasti služeb. Stále vysoký ale zůstává počet podnikatelů v této oblasti, kteří museli přistoupit k propouštění zaměstnanců. Důvěra pak poklesla především mezi spotřebiteli a v oblasti obchodu. Lidé se obávají zhoršení celkové ekonomické situace, finanční situace, růstu nezaměstnanosti i spotřebitelských cen. Jejich poptávka tak může zůstat utlumená a to i po znovuotevření ekonomiky.
• Čeští poslanci jsou vzhledem k průměrné mzdě placeni lépe než třeba poslanci němečtí nebo rakouští. To však není hlavní důvod, proč by si měli platy zmrazit
  Platy českých politiků se nezdají být podhodnocené ve vztahu k situaci v dalších zemích EU. Například průměrná mzda v Německu je čistě nominálně zhruba 2,7krát vyšší než v Česku. Pokud by tomu měl odpovídat i základní plat řadového poslance – pokud by tedy český poslanec měl mít 2,7krát nižší plat než v základu jeho německý kolega –, musel by český poslanec brát přibližně 90 tisíc korun. Místo toho má přes 102 tisíc. Vzhledem k výši průměrné mzdy v dané zemi tedy čeští poslanci berou více než jejich němečtí kolegové.
• Čeští pumpaři dnes citelně zlevnili, započítali nižší spotřební daň. Za zhruba 10 dní ale ceny budou pravděpodobně výše, než byly včera, rozhodnou o tom Saúdové v Rijádu
  Čerpací stanice v ČR podle aktuálních dílčích pozorování přímo v terénu ve svých cenách zohlednily dnešní snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vláda o jejím snížení rozhodla na dobu čtyř měsíců, a to v rozsahu 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty by tak mohly zlevnit až o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť se snížením spotřební daně klesá také příslušná daň z přidané hodnoty.
• Čeští řidiči se zítra dočkají mimořádného zlevnění nafty, o zhruba 3 Kč/l. Čerpadláři přitom její zlevnění nebudou moci kompenzovat zdražením benzínu
  Nafta zítra zlevní průměrně celorepublikově oproti dnešku o zhruba 3 Kč/l, což je poměrně výrazná redukce. Vláda totiž právě stanovila nové maximální povolené ceny. Strop na benzínu pro zítřek zhruba odpovídá dnešním cenám, takže čerpadláři si zlevnění nafty nebudou kompenzovat zdražením benzínu.
• Čeští řidiči zažili nejlevnější první týden prázdnin od roku 2004. Pohonné hmoty však zdražují, benzín od května už o více než dvě koruny
  Pohonné hmoty v ČR pokračují ve zdražování, byť pomalejším tempem než v předchozím týdnu. Průměrná cena benzínu Natural 95 se v uplynulém týdnu zvýšila o 23 haléřů na litr a činí nyní 27,62 koruny za litr. Jde o nejvyšší cenu za celé období od začátku dubna. Litr nafty je nyní dražší o 20 haléřů v porovnání se situací před týdnem. Stojí 27,17 koruny a je tak nejdražší od druhé poloviny dubna.
• Čeští Soulmates Ventures a Purple Ventures investují do britského startupu Rightcharge, který získal 47 milionů korun na expanzi do Evropy
  Britský startup Rightcharge, který firmám zjednodušuje správu a platby za nabíjení elektromobilů, získal 47 milionů korun v rámci seed investičního kola vedeného českým fondem Soulmates Ventures.
• Čeští spotřebitelé se přestávají bát inflace, jsou naladěni výrazně pozitivněji než loni nebo ještě než začátkem letoška. Podnikatele zase těší scelování zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců
  Důvěra v českou ekonomiku byla letos v červenci ve všech klíčových segmentech slabší, než odpovídá dlouhodobému průměru uplynulých dvaceti let. Přesto však souhrnný ukazatel celkové důvěry v ekonomiku vykazuje mírné zlepšení oproti červnové hodnotě. Toto zlepšení má na svědomí zejména segment spotřebitelů, zatímco segment podnikatelů vykazuje oproti červnu jen takřka neznatelné zvýšení důvěry v ekonomiku.
• Čeští spotřebitelé se více než druhé vlny pandemie obávají nezaměstnanosti, plánují preventivně spořit
  Důvěra v tuzemskou ekonomiku je v červenci nejvyšší od letošního března, což znamená, že nejhorší období vlastní koronavirové krize je za námi. Mohou se však dostavit druhotné efekty, případně druhá vlna pandemie, kteréžto faktory by s důvěrou v ekonomiku opět otřásly.
• Čeští statistici uměle snížili inflaci a Fialova vláda díky tomu ušetří miliardy, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad držitelů protiinflačních dluhopisů
  Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, poněvadž předpokládalo meziroční nárůst hladiny spotřebitelských cen pouze ve výši 15,3 procenta.
• Čeští šéfové patří k nejohleduplnějším vůči svých podřízeným v celé EU, plyne ze statistiky Eurostatu
  Češi sice možná v soukromí nenechají na svém šéfovi a zaměstnavateli nit suchou, ve skutečnosti si ale zase nemají zase tolik nač stěžovat. Alespoň tedy podle nové statistiky Eurostatu. Ta uvádí podíl zaměstnanců, které jejich zaměstnavatel v uplynulých dvou měsících vícekrát „vyrušil“ ve volném čase, tedy v době mimo pracovní dobu. Loni bylo v celé EU takových zaměstnanců 17,4 procenta. V Česku však pouze 7,7 procenta. Dá se tedy říci, že tuzemští šéfové ctí volný čas svých podřízených v kontextu situace v EU v nadprůměrné míře.
• Čeští výrobci by mohli po nástupu Trumpa stále více uvažovat o výrobě v USA
  Čeští výrobci by mohli po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více uvažovat o výrobě v USA. Hrozit může i přesun výrob z Česka. Ve Spojených státech budou mít výrobci levnější energie, nižší administrativní zátěž a vyhnou se clům, o jejichž zavedení Trump uvažuje. ČTK to dnes řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Objem exportu z ČR do USA podle něj nyní činí zhruba 130 miliard korun ročně.
• Čeští vysokoškoláci bodovali na největší evropské přehlídce studentských firem. Zaujali farmářskými drony s umělou inteligencí
  Ve dnech 1.–3. července se pod taktovkou JA Europe v Athénách konala největší evropská přehlídka studentských firem Gen-E 2025. V řeckém hlavním městě se sešly stovky mladých inovátorů z 39 evropských zemí. Mezi nimi i zástupci Česka s projektem Cooltivate. Nápad na efektivnější a udržitelné zemědělství pomocí dronů týmu z pražské Anglo-Americké univerzity vynesl velkou pozornost zahraničních investorů a vítězství v odborné kategorii Signature Awards.
• Čeští zaměstnanci se bojí říci si o přidání nejvíce na světě, „drží pusu a krok“. Přehlížejí vyšší zisky zaměstnavatelů, kteří těží z toho, že se jejich zaměstnanci „nechávají holit jako ovečky“
  Pouze čtvrtina českých zaměstnanců se chystá říci si o přidání. To je nejméně ze 46 zemí, v nichž poradenská společnost PwC svůj průzkum prováděla. Postoj českých zaměstnanců je zvláště zarážející po přihlédnutí k tomu, že Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace ze sledovaných zemí. Rapidní inflace by měla Čechy pobízet k tomu, aby si říkali o přidání v mnohem vyšší míře. Měli by žebříčku PwC spíše vévodit než být na jeho chvostu.
• Čeští zemědělci stále nadmíru produkují a vyvážejí nízkou přidanou hodnotu, „prasata místo vepřového“. Schodek zemědělského zahraničního obchodu ale přesto letos klesne
  Čísla k zemědělské produkci ČR v letošním třetím čtvrtletí potvrzují její nelichotivé příznaky. Zároveň však naznačují některé trendy, které, budou-li trvalejší povahy, tuzemskému zemědělství mohou z jeho nynějšího zmaru alespoň částečně pomoci.
• ČEZ: Absence odvodů z nadměrných tržeb, návrh dividendy
  Výsledky za první čtvrtletí tohoto roku budou v meziročním srovnání vyšší. Jedním z důvodů je absence odvodů z nadměrných tržeb. Očekáváme EBITDA 38,4 mld. CZK (+18,2 % y/y) a čistý zisk 12,1 mld. CZK (+11,4 % y/y). Hospodaření stále dusí zejména speciální daň z neočekávaných zisků, která platí i v tomto roce. Předpokládáme, že dojde k návrhu dividendy ze zisku minulého roku, který bude odpovídat horní hranici stávající dividendové politiky (39-52 CZK). Očekáváme zopakování celoroční projekce.
• ČEZ: Agentura Fitch zvýšila rating společnosti Czech Gas Networks Investments na stupeň „BBB+“
  Agentura Fitch zvýšila dlouhodobý úvěrový rating společnosti Czech Gas Networks Investments na stupeň „BBB+“ se stabilním výhledem.
• ČEZ: Akcionáři schválí dnes na valné hromadě dividendu 47 CZK
  Dnes, pondělí 23. června 2025, se koná valná hromada ČEZu. Akcionáři by na ní měli, mimo jiné, schválit návrh dividendy ze zisku minulého roku. Představenstvo navrhlo rozdělit mezi akcionáře 47 CZK na jednu akcii.
• ČEZ: Akcionáři schválili dividendu 145 CZK
  Na včerejší (26. 6. 2023) valné hromadě schválili akcionáři dividendu ze zisku minulého roku ve výši 145 CZK na jednu akcii.
• ČEZ: Akcionáři schválili dividendu 47 CZK
  Akcionáři schválili na valné hromadě, která se konala včera (23. 6. 2025), dividendu ve výši 47 CZK. Dividenda odpovídá 80 % upraveného čistého zisku minulého roku a nabízí hrubý výnos +3,9 %.
• ČEZ: Akcionáři schválili dividendu 48 CZK
  Akcionáři na včerejší valné hromadě schválili dividendu 48 CZK na jednu akcii. Jedná se na návrh Ministerstva financí, návrh managementu ČEZu byl 44 CZK. Schválená dividenda 48 CZK odpovídá hrubému výnosu 4,4 %. Rozhodný den pro dividendu je 4. července, tzn. že poslední den obchodování s akciemi ČEZu s právem na tuto dividendu bude čtvrtek 30. června.