Efekt předzásobení pomohl průmyslu i zahraničnímu obchodu

Průmyslová produkce pokračovala i v březnu solidním růstem, který předčil naše i tržní očekávání. Kromě výroby automobilů, která v březnu meziměsíčně poklesla, rostla produkce ve většině segmentů zpracovatelského průmyslu. Zde se pravděpodobně odráží snaha amerických firem předzásobit se výrobky ještě před zavedením cel. Ta byla patrná i na výsledku zahraničního obchodu, jehož přebytek opět přesáhl třicet miliard korun. Svými výsledky potěšil i stavební sektor. Z pohledu úrovně se jeho produkce v březnu dostala na nejvyšší hodnoty za poslední tři roky.

Tuzemská průmyslová výroba navázala na únorový vzestup a v březnu dále rostla. Meziměsíčně byla vyšší o 0,4 %, zatímco my jsme očekávali nárůst o 0,6 %, a v meziročním srovnání po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní se zvýšila o 1,4 %. Bez očištění o tento efekt dosáhl meziroční růst 4,5 %, což předčilo naše i tržní očekávání ve výši 3,2 %, respektive 3,1 %. Vliv na to měla i revize dat průmyslové výroby. Březnový nárůst průmyslové výroby znamená, že v prvním letošním čtvrtletí silně narostla o 1,5 % oproti loňskému závěrečnému čtvrtletí poté, co loni setrvale klesala. Tuzemskému průmyslu pomohla zejména snaha o předzásobení před začátkem platnosti amerických cel.

Výroba zpracovatelského průmyslu v březnu meziměsíčně vzrostla o 0,8 % a kompenzovala tak nižší výrobu energetického sektoru. Právě zpracovatelský průmysl reflektuje efekt předzásobení. Zatímco výroba aut (včetně dílů) v březnu meziměsíčně klesla o 2,2 %, tak ve většině ostatních zpracovatelských odvětvích výroba solidně rostla. K meziměsíčnímu růstu v březnu významně přispěla odvětví strojírenství (+0,3 pb), výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+0,3 pb) či výroba elektronických zařízení (+0,2 pb). Oproti loňskému březnu byla ale produkce v téměř polovině zpracovatelských odvětví nižší. Efekt předzásobení zřejmě dočasně nabízí domácímu exportně založenému průmyslu určitou podporu, v následujících měsících by však mohla postupně vyprchávat.

Navzdory negativním dopadům cel a zvýšené nejistotě hodnota nových průmyslových objednávek v březnu meziročně vzrostla o 0,9 % a o 2,1 % v meziměsíčním vyjádření. Zároveň hodnocení poptávky tuzemskými průmyslníky od začátku roku se lehce zlepšuje. Nízká poptávka nicméně zůstává největší bariérou produkce, i když ve srovnání se začátkem roku se situace mírně zlepšila. K rychlému zhoršení ale v dalších měsících může přispět působení přetrvávající nejistoty a také obchodních válek.

Výroba v energetickém průmyslu v březnu meziměsíčně klesla o 2,4 %, přesto ale zůstává oproti loňsku zvýšená, to ovšem do určité míry určuje počasí. Vysokofrekvenční data z elektrické sítě naznačují i pro duben další pokles.

Obchodní války mají zatím paradoxně pozitivní vliv na průmyslovou produkci skrze efekt předzásobení. Na materializaci přímých negativních dopadů cel na domácí průmyslovou produkci je příliš brzy, postupně budou ale v následujících měsících pravděpodobně více vyplouvat na povrch. Nejistota plynoucí z kroků americké administrativy ale může již citelně ovlivnit investiční rozhodování firem, byť objednávky domácího průmyslu zatím výrazněji nepoklesly, přičemž 90denní moratorium zatím zmírňuje negativní dopad obchodních válek. S negativními dopady amerických cel na tuzemskou ekonomiku počítá i náš základní scénář nové prognózy. Přestože průmyslová produkce v prvním letošním čtvrtletí oproti závěru loňska vzrostla, celkově se letos vlivem obchodních válek pravděpodobně sníží. Pokles by se mohl pohybovat kolem 1 %, podobně jako vloni a předloni.

Zahraniční obchod opět ve výrazném přebytku

Bilance zahraničního obchodu v březnu opět dosáhla výrazného přebytku ve výši 32,5 mld. CZK, což bylo zhruba v souladu s tržním očekáváním. I tak ale za stejným obdobím loňského roku o 8 mld. CZK zaostala. Celkově je však výsledek velmi dobrý. Podpořil ho především meziročně vyšší přebytek obchodu s automobily (7,4 mld. CZK). Zároveň díky významnému poklesu cen na světových trzích došlo ke zmírnění deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 1,3 mld. CZK), stejně tak i rafinovanými ropnými produkty (o 1,2 mld. CZK). Naopak nepříznivě ovlivnil bilanci zejména meziročně nižší přebytek obchodu s kovodělnými výrobky (o 5,0 mld. CZK) a elektrickými zařízeními (o 4,0 mld. CZK). Prohloubil se i deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 1,8 mld. CZK). Po sezónním očištění bilance zahraničního obchodu dosáhla v březnu přebytku ve výši 18 mld. CZK, tedy stejně jako v únoru.

Od začátku letošního roku bilance zahraničního obchodu dosáhla kumulativního přebytku 86,4 mld. CZK, což představovalo meziroční zlepšení o 3,4 mld. CZK. Za celý letošní rok náš odhad počítá s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 192 mld. CZK po loňských 227 mld. CZK. V současné době jsou výsledky zahraničního obchodu pozitivně ovlivňovány snahou amerických firem i spotřebitelů předzásobit se výrobky před zavedením cel. Tento efekt se však v nadcházejících měsících vyčerpá a zahraniční obchod začne vykazovat horší výsledky.

Dobré zprávy ze stavebnictví

Konec prvního čtvrtletí přinesl potěšující data ze stavebnictví. Mimo jiné i díky příznivému počasí bylo v březnu zaznamenáno meziměsíční zvýšení stavební produkce v reálném vyjádření o silných 3,5 % (po sezónním očištění), když se o něj tentokráte v podstatě shodným nárůstem zasloužily obě položky – inženýrské i pozemní stavitelství. Z pohledu úrovně produkce stavebního sektoru nás březnová čísla dostala na nejvyšší hodnoty za poslední tři roky. Oproti loňskému březnu byla celková produkce vyšší o 12,1 %, kde ale svou roli sehrála i nízká statistická základna. Výraznější vzestup o meziročních 16,2 % zaznamenaly inženýrské stavby; pozemní stavitelství si polepšilo o 10,4 % meziročně.

Zaměstnanost v sektoru se letos pomalu ale jistě zvyšuje, meziročně za první čtvrtletí letošního roku o 0,2 %. Nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy činil v březnu meziročně +7,4 %, za celé první čtvrtletí byla mzda meziročně vyšší o 5,8 %.

Nálada ve stavebnictví se nadále zlepšuje, jak ukázal dubnový konjunkturální průzkum a je v současnosti nejvyšší od léta 2022. Statistiky vydaných stavebních povolení ale optimismus krotí. Orientační hodnota nově vydaných stavebních povolení po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla podle ČSÚ na obdobné úrovni jako před rokem. Závěr prvního čtvrtletí přinesl i optimističtější data z trhu rezidenčního bydlení. Počet nově zahájených staveb bytů byl meziročně vyšší o 15,9 %, když nárůst byl patrný výlučně u bytových domů (+34,1 %), nikoliv v rodinných domech (-12,1 %). Dokončených bytů bylo v letošním březnu oproti loňskému dokonce o 44,7 % více; z toho u rodinných domů to bylo +33,6 %, u bytových domů dokonce +75,5 %.

Za první čtvrtletí letošního roku činil průměrný meziroční vzestup stavební produkce 7,4 %. To je více než solidní základ pro to, aby letošní celoroční výsledek byl kladný. Po dvou letech poklesu (2023 a 2024) předpokládáme pro letošní rok, že si stavebnictví polepší, a to řádově kolem dvou procent. Samozřejmě pomohou nižší úrokové sazby a tedy nižší náklady financování, vyšší objem infrastrukturních projektů financovaných z veřejných prostředků brzdit stavební aktivitu naopak budou stále slabé investice privátním sektoru.

Autor: Jana Steckerová, Komerční banka