Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků Jaderné elektrárně Dukovany v jihokorejském podání

Čtěte více

• Češi se loni rekordně báli inflace, bojí se i letos. Prosincové slevové a marketingové prodejní akce se ale e-shopům vydařily, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne
  Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekávání zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu za celý rok 2019 rostl tempem 4,8 procenta, jen nepatrně pomaleji než o rok dříve, roku 2018, kdy expandoval tempem 4,9 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu pak dokonce svoji růstovou dynamiku zrychlil, a to z 2,7 v roce 2019 na 3,5 procenta loni. V letošním roce však růst maloobchodu citelněji zpomalí. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu poroste letos tempem 3,1 procenta. Důvodem bude zejména zpomalení růstu reálných mezd. Zatímco loni jejich růst podle všeho překonal čtyřprocentní hranici, letos skončí pod úrovní tří procent. Lidé se navíc loni v rekordní míře ve dvacetileté historii sledování obávali nástupu inflace. Tyto jejich obavy letos jen tak nepoleví, neboť růst spotřebitelských cen nyní překonává úroveň tří procent a je nejvyšší od roku 2012. Poměrně vysoká inflace „ukusuje“ lidem z mezd, takže ponižuje jejich reálný výdělek, a tedy i ochotu utrácet. Při nižším než loňském předpokládaném růstu nominálních mezd tak inflace v letošním roce sníží ochotu utrácet výrazněji než loni.
• Češi se musí naučit žít v nájmech, zbavit se svého fetiše vlastnického bydlení. Žádný strach, budou pak jako Němci či Švýcaři
  Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
• Češi se nečekaně silně bojí utrácet, tržby maloobchodu tak zklamaly. Šetří se na všem, i na lécích, výjimkou jsou pohonné hmoty
  Tržby tuzemských maloobchodníků se v březnu nečekaně silně propadly, meziročně o 8,1 procenta. Tak silný propad nikdo z expertů oslovených agenturou Bloomberg nečekal. Očekával se propad jen o 6,6 procenta.
• Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní
  Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.
• Češi se nevzdávají snů o vlastním bydlení, naději vidí v nových technologiích a možnostech financování, odhaluje Index budoucnosti bydlení od skupiny KB
  Osm z deseti Čechů vnímá v současné situaci pořízení vlastního bydlení jako nedostupné. Navzdory nedůvěře se ale nehodlají snu o svém bytě nebo domě vzdát. Na bydlení si proto poctivě spoří a zbytek financí plánují získat pomocí úvěrů a hypoték. Tři čtvrtiny těch, kteří plánují koupi nebo rekonstrukci, zvažují udržitelnou nemovitost. 48 % Čechů je ochotno si za ni dokonce připlatit. Vychází to z výsledků historicky prvního Indexu budoucnosti bydlení od skupiny KB, který měří, jak česká populace vnímá situaci v oblasti bydlení, a její proměnu v době za deset let.
• Češi se po letech konečně dočkají výrazného růstu reálných mezd. Mzdy v očištění o inflaci v Česku v příštím roce porostou historicky citelně nadprůměrně, nejvýrazněji od roku 2019
  Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
• Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody, regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska
  Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
• Češi se přepočítali, své plynovody nenaplní a za plyn si tak připlatí. Slováci totiž budou nadále dovážet plyn přes Ukrajinu, a ani Rakušani český tranzit nevyužijí
  Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
• Češi se připravují na druhou vlnu, skupují notebooky. V rámci EU tak upevní svoji nadprůměrnou pozici v mobilním přístupu na internet
  Obchody s elektronikou hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i podzim, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.
• Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým
  Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem.
• Češi se stále více bojí inflace, nálada v tuzemském průmyslu je ale nejlepší za více než deset let
  V červnu se důvěra v tuzemskou ekonomiku dostala na nejvyšší úroveň od února 2019. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 104 bodů. Nachází se tedy čtyři procenta nad dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020. Z hlediska důvěry v ekonomika je tak pandemické zhoršení sentimentu definitivně překonáno.
• Češi se s umělou inteligencí v náboru setkávají zřídka. Pro jednoho je strašákem, druhý ji nevnímá
  Umělá inteligence se stává součástí firemní praxe a pomalu proniká do náboru pracovních sil. Firmy, které se potýkají s nedostatkem kvalitních kandidátů, ale mohou jejím zavedením riskovat, že přijdou o potenciální zaměstnance. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, kterého se na platformě pro porovnání mezd Platy.cz v červenci a srpnu 2025 zúčastnilo přes 2 300 lidí. 29 % respondentů však vnímá zavedení AI do náboru jednoznačně pozitivně. Nejčastěji oceňují zrychlení procesu a možnost omezit lidskou zaujatost při hodnocení kandidátů.
• Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
  Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.
• ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
  Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
• Češi se v dobách krize naučili krotit výdaje a hodlají v tom pokračovat. Na spoření ale moc nezbývá
  Češi podle průzkumu Provident Financial chtějí i nadále držet běžné životní výdaje na uzdě. Stejně jako v uplynulých dvou letech nejčastěji plánují šetřit na nákupech potravin i oblečení. Úspory se dotknou třeba i návštěv restaurací a hospod, které plánuje omezit 69 % lidí. Zatímco k osekávání výdajů přistupuje stále větší počet lidí, v oblasti spoření značná část ještě pokulhává. Průzkum odhalil, že čtvrtina respondentů si ze svého příjmu nic neodkládá. Téměř polovina spořících pak odkládá méně než čtvrtinu příjmu.
• Češi se v dohledné době mohou dočkat osmi nových daní, což je mimořádné. Způsobily by další zdražování
  Češi se v dohledné době, v letech 2026 až 2028, mohou dočkat osmi nových daní. Byť, pravda, často v zakuklené podobě. Taková daňová „nálož“ ovšem způsobí výrazné zdražování. Nicméně dané daně se buď už přímo zavádějí, nebo jsou jako návrhy na stole k jednání.
• Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Hatí tak prý celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských energií a popírají svá slova, že závislost na Rusku je nulová, dozvídá se dnes celý svět
  Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg (viz níže). Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
• Češi se v rostoucí míře obávají zdražování, propad nálady v průmyslu se stabilizoval
  Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno.
• Češi se zlatým dolem v Arménii směřují na londýnskou burzu
  Irská důlní a těžební společnost IMC Exploration Group (IMC), která je jako jeden z více než 2000 akciových titulů kotovaná na Londýnské burze cenných papírů (LSE, London Stock Exchange), včera oznámila významnou transakci s českou společností Mineral Ventures Invest (MVI) patřící do holdingu Zlato a.s. Na základě této transakce se MVI stane majoritním akcionářem společnosti IMC a bude tak přítomna na jedné z nejstarších a největších burz ve světě, kde je kotován například tuzemský ČEZ, Komerční banka, O2 nebo Avast.
• Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
  Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.