Mzdy v Polsku mírně vzrostly

Čtěte více

• Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky, o 9 %. V příštím roce se k pokračující drahotě připadá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují
  Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
• Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii, po očištění o inflaci. Před volbami jako když najdeš, státní lékaři mají letos prvně v historii průměrně přes 100 tisíc korun měsíčně
  Rekord. Mzdy očištěné i inflaci rostly letos v ČR ve druhém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji za celou historii publikované časové řady, od roku 1997. Růst reálné mzdy představoval letos od dubna do června meziročně 8,2 procenta. Došlo tak k překonání dosavadního rekordu z třetího čtvrtletí roku 1999, kdy reálná mzda rostla meziročně o 7,6 procenta.
• Mzdy v Česku se loni rekordně propadly, pětkrát více než v dosud nejhorším roce historie ČR. V letošním roce to nebude o mnoho lepší
  Reálné mzdy v Česku se loni propadly o 7,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Jedná se o pětkrát hlubší propad než ten z dosud v daném ohledu nejhoršího roku. Až do loňska se totiž životní úroveň lidí v ČR vyjádřená změnou průměrné reálné mzdy nejvíce propadala v roce 2013, a to o 1,5 procenta.
• Mzdy v Česku zrychlily
  Průměrná mzda v Česku v prvním kvartále vzrostla o 7,2% meziročně na 37929 korun (blízko našemu odhadu). Za zrychlením dynamiky (z 4% v Q4 2021) však do značné míry stojí nízká srovnávací základna z počátku roku 2021 - mzdy v uplynulém roce výrazněji rostly až v nadcházejících kvartálech spolu s oživením ekonomiky.
• Mzdy ve druhém čtvrtletí zklamaly
  Průměrná nominální mzda v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,7 % po růstu o 8,7 % zaznamenaném v prvním čtvrtletí. Zpomalila i mezičtvrtletní mzdová dynamika, která podle nás dosáhla 1,1 % q/q (po sezónním očištění) po 2,7 % o čtvrtletí dříve. Napětí na trhu práce v kombinaci se stále solidní finanční situací firem přispívá k pokračujícímu vzestupu nominálních mezd v podnikatelské sféře. V nepodnikatelské sféře na meziroční dynamiku nadále působilo navýšení tabulek pro část pracovníků veřejné správy od loňského září a také nárůst platů zaměstnanců bezpečnostních složek od začátku letošního roku.
• Mzdy ve Spojeném království nadále rostou rekordním tempem
  Libra v pondělí posílila poté, co se objevily zprávy, že průměrné mzdy ve Spojeném království nadále rostou téměř bezprecedentním tempem. To však vyvíjí další tlak na Bank of England z hlediska úrokových sazeb, což ji nutí zvážit další zvýšení na svém zasedání plánovaném na příští měsíc.
• Mzdy v eurech jsou nesmysl. Buď je mějme v koruně, nebo přijměme euro
  Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.
• Mzdy v Japonsku rástli najrýchlejšie za posledné dve dekády. Jen to zatiaľ nerieši.
  Z Japonska dnes ráno dorazili dve protichodné správy. Začnime tou dobrou – medziročný rast miezd zrýchlil na 2,1%. V medzinárodnom porovnaní to nie je nič moc, v neinflačnom Japonsku je to však najrýchlejší rast za posledné dve dekády! Pre Japonsko je to dobrá správa hneď na dvoch frontoch. Okrem priestoru pre vyšší rast spotreby domácností to môže zvýšiť aktuálne neexistujúce inflačné tlaky. Kvôli absencii inflácie má krajina problémy s vysokým dlhom, ten je aktuálne nad úrovňou 250% HDP. Dlhé roky sa japonskí predstavitelia snažia zvýšiť mzdy a infláciu a aktuálne začalo svietiť malé svetielko na konci tunela.
• Mzdy v Maďarsku vzrostly
  Průměrná hrubá mzda v září vzrostla na 17,8 % meziročně oproti 16,6 % v srpnu. Trhy naopak očekávaly pokles na 16,3 % meziročně.
• Mzdy v Polsku klesly
  Mzdy v prosinci klesly na 10,3 % meziročně oproti 13,9 % v listopadu. Trhy očekávaly pokles na 13,1 % meziročně.
• Mzdy v roce 2025 porostou, shodují se zaměstnanci i firmy, 70 procent lidí ale není spokojeno s tempem
  Reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, způsobené předchozí silnou inflační vlnou. Podle nejnovějších dat Alma Career z průzkumu Datařův průvodce 2025* totiž zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy jen mírně – do pěti procent. 71 % lidí ovšem takové navýšení považuje za nedostatečné. Pro většinu to totiž bude znamenat, že nárůst hodnoty jejich příjmů ani letos nepřekoná všechny ztráty způsobené mimořádným růstem životních nákladů v důsledku inflační vlny spojené s ruskou invazí na Ukrajinu.
• Mzdy v USA rastú najrýchlejšie od roku 2008. Zvýšenie sadzieb v septembri nie je nereálne
  Z tábora FEDu viackrát odznelo, že dôležitým znakom rastúcich inflačných tlakov v krajine je rast miezd. A na ten máme...
• Mzdy v USA rastú podľa FEDu najrýchlejšie od 2009, podstatne rýchlejšie ako podľa NFP
  Keďže nezamestnanosť v USA sa už pohybuje okolo úrovne 5%, tak FED sleduje už len dve veličiny – infláciu a mzdy. Čo sa týka inflácie, tak tá je v súčasnosti skreslená ropou, onedlho však jej efekt pominie a pravdepodobne sa dostane nad dvojpercentný cieľ. Mzdy sa podľa pravidelného reportu z trhu práce (Non-farm payrolls, NFP) nevyvíjajú nič moc, naposledy dosiahol ich medziročný rast 2,6%, čo nenaznačuje, že by sa trh práce prehrieval.
• Mzdy zpomalily, ale dále rostou
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 3,2 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 1,0 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 0,6 %. Výsledek se nachází poměrně významně pod tržním i naším odhadem, zatímco téměř přesně odpovídá prognóze ČNB. To je zajímavé již z toho pohledu, že právě aktuální prognóza ČNB ve stejném období počítala s mnohem výraznějším útlumem ekonomické aktivity, než jaký reálně nastal. Ukazuje se tak, že trh práce se během pandemie stal jen velmi obtížně predikovatelnou oblastí. V tomto kontextu pak ani tolik nepřekvapí, že došlo i k poměrně výrazné revizi údaje o posledním čtvrtletí loňského roku, který nově namísto původně udávaných 3,8 % hlásí „jen“ 2,6 %.
• Mzdy zrychlují méně, než čekala ČNB
  Mzdy v prvním kvartále 2023 zrychlily svoji dynamiku na 8,6 % z 6,6 % v Q4 2022 (zde byla dynamika revidována dolů ze 7,9 %). Mzdy táhla meziročně vzhůru zejména odvětví distribuce elektřiny a plynu (meziroční nárůst o 23,1 %). Celkově také rychleji rostly mzdy v páteřních odvětvích českého průmyslu - strojírenství (9,3 %) a automotive (+11,2 %).
• Mzdy zrychlují, reálně však pokračuje strmý pád
  Průměrná mzda v Česku se vyšplhala na 39858 korun, což je o 6,1 % více než před rokem. Meziroční tempo mezd tak zrychlilo z 4,4 % ve druhém kvartále zhruba tak, jak očekávala centrální banka a o něco méně než jsme předpokládali my.
• Mzdy zvolňují dynamiku růstu, ale hlásí velké rozdíly
  Nominální mzdy zvolnily své tempo ze 7,1 % (Q3 2023) na 6,3 % (Q4 2023). To je o něco výraznější růst, než jsme čekali my (6,0 %) i ČNB (6,2 %). Navíc pohled do struktury ukazuje, že mezi jednotlivými odvětvími zůstávají značné rozdíly a obecně rychleji roste dynamika mezd v tržních službách, které vykazují nejvyšší setrvačnost inflační dynamiky. To vše jsou spíše další důvody pro lehkou obezřetnost při snižování úrokových sazeb v nejbližších kvartálech.
• Mzdy 2025: jaký je průměr, kdo si letos vydělá nejvíc a kdo nejméně?
  Průměrná měsíční mzda letos přesáhne 46 tisíc korun. Na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo na něj ani zdaleka nedosáhne?
• MZe schválilo sazby základních dotací, podpora klesá s velikostí farem
  Na přímých platbách pro zemědělce, které dostávají na hektar obhospodařované půdy, se letos rozdělí 20 miliard Kč. Loni to bylo téměř 23 miliard Kč, letos však začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU. ČTK o tom v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství. Přímé platby jsou hrazené zcela ze zdrojů EU.
• Na akcie FOMC nezapůsobil, ve hře jsou ovšem USD medvědi
  TémataPohyb v cenách, ke kterému došlo kolem úrovně 1130 v S&P500 ukázal silnou vzestupnou...