Údaje o vývoji průměrné mzdy v ČR za loňské 4. čtvrtletí a za celý rok 2024

Průměrná nominální mzda v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 %, což představuje nejsilnější růst od 1. čtvrtletí 2024.

Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, v loňském 4. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,2 % a mírně tak překonala očekávání finančního trhu i centrální banky.

Za celý rok 2024 vykázala průměrná nominální mzda v české ekonomice růst 7,1 %.

Průměrná reálná mzda v české ekonomice loni vzrostla o 4,6 % a tento faktor byl – a nadále také je – klíčovým tahounem oživení spotřeby domácností.

Lze konstatovat, že z pohledu centrální banky velmi důležitá informace o vývoji mezd v české ekonomice představuje argument spíše pro pauzu v cyklu snižování úrokových sazeb na březnovém zasedání bankovní rady.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v loňském 4. čtvrtletí činil 7,2 % a průměrná nominální mzda dosáhla úrovně 49 229 korun.

Zaměstnanost v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,1 % a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 7,4 %.

Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,2 %, když finanční trh očekával meziroční nárůst reálné mzdy o 3,8 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem února očekávala pro loňské 4. čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 7,0 % a přírůstek reálné mzdy o 4,0 %.

Mzdový růst v české ekonomice tak v loňském závěrečném čtvrtletí překonal očekávání jak finančního trhu, tak centrální banky.

Pro ČNB představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.

Z pohledu měnové politiky je o něco silnější než očekávaný růst mezd argumentem pro opatrnost při snižování úrokových sazeb, respektive jde o argument pro pauzu v cyklu snižování úroků ČNB.

Sdílím názor, že ČNB na březnovém zasedání bankovní rady ponechá repo sazbu beze změny na úrovni 3,75 %, a že k dalšímu snížení úroků v rozsahu čtvrt procentního bodu dojde v květnu, kdy by repo sazba měla klesnout na 3,50 %.

Z pohledu domácností platí, že reálná mzda nadále velmi solidně roste, ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,2 % a za celý rok 2024 o 4,6 %, a mzdový vývoj je faktorem hovořícím pro pokračující růst spotřeby domácností.

Pohled na detailní statistiku mezd ukazuje, že dvouciferný meziroční růst nominální mzdy vykázaly v loňském 4. čtvrtletí činnosti v oblasti nemovitosti (16,0 %), profesní, vědecké a technické činnosti (meziroční růst 12,2 %), a mírně nad 10 % byl meziroční růst výdělků také v ubytování, stravování a pohostinství.

Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí těžba a dobývání (růst výdělků o 1,2 %), a dále veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, a také vzdělávání, shodně s růstem mezd o 2,3 %.

Na nejvyšší mzdu v loňském 4. čtvrtletí dosáhli opět zaměstnanci v odvětví informační a komunikační činnosti, kde průměrný výdělek činil 85 270 korun.

Na opačném konci byli stejně jako v předchozích čtvrtletích pracovníci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, ve 4. čtvrtletí s průměrným výdělkem na úrovni 29 126 korun.

Za celý rok 2024 vzrostla průměrná mzda nejvíce v odvětví zdravotní a sociální péče, o 10,1 %, nejslabší růst byl naopak v odvětvích veřejná správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení, a také vzdělávání, s růstem mezd o 2,7 %.

I v celoročním vyjádření byla nejvyšší průměrná mzda v odvětví informační a komunikační činnosti na úrovni 83 203 korun a nejnižší v odvětví ubytování, stravování a pohostinství na úrovni 27 595 korun.

Růst mezd v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí mírně překonal očekávání finančního trhu i ČNB.

Za celý rok 2024 průměrná nominální mzda v české ekonomice vzrostla o 7,1 %v reálném vyjádření činil růst 4,6 %.

Příznivý vývoj reálné mzdy představuje podporu pro růst spotřeby domácností, růst spotřebních výdajů by se měl dále oživovat a měl by představovat významnou položku růstu české ekonomiky jako celku i letos.

Silnější než očekávaný růst mezd, reportovaný za loňské 4. čtvrtletí, sice nepředstavuje nějak výrazné inflační riziko, pro ČNB jde nicméně o argument pro opatrnost v rozhodování o dalším snižování úrokových sazeb.

Očekáváme, že ČNB na březnovém zasedání ponechá repo sazbu na stávající úrovni 3,75 %, a že k dalšímu snížení úroků přikročí na zasedání počátkem května.

Očekáváme, že letos bude ČNB snižovat úroky o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí, ke konci roku by tak repo sazba měla dosáhnout úrovně 3,00 % a na této úrovni se následně stabilizovat.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE