Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček

Čtěte více

• Vláda letos plánovaný schodek nepřekročí. Zůstává ovšem otázkou, zda by tomu tak bylo i nebýt zářijových povodní
  Hospodaření státního rozpočtu skončilo v listopadu deficitem ve výši 259,2 miliardy korun. Schodek tak už více než měsíc před koncem roku překročil maximální deficit plánovaný ještě před zářijovými povodněmi, odpovídající 252 miliardám korun.
• Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021
  Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
• Vláda letos vykáže schodek 330 miliard korun. Pokud odolá tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta, jakým je snížení daně z pohonných hmot
  Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda v loňském roce. Státní rozpočet za prvních pět měsíců letošního roku totiž vykazuje schodek čítající 189,3 miliardy korun. Loni to za stejnou část roku bylo dokonce 255 miliard korun.
• Vláda loni hospodařila o deset miliard lépe, než si vytyčila. Bez povodní by ale nejspíše skončila zhruba šest miliard v mínusu
  Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
• Vláda má problém, Česká národní banka jí zdražuje dluh na víceletá maxima a hrozí dluhová spirála. ČNB má problém také – je nejrozpolcenější minimálně od 90. let
  V pátek před tímto víkendem zdražil dluh české vlády nejvýše od listopadu 2018. Úrok na desetiletém vládním dluhopisu vystoupal dle údajů agentury Bloomberg až na 2,143 procenta. Naposledy byl výše 5. listopadu 2018. Potíž je v tom, že v roce 2018 – a vlastně kdykoli v minulosti – byla absolutní výše vládního dluhu ČR o dost nižší než dnes. Česko si dnes v EU půjčuje společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem vůbec nejdráže.
• Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002
  Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.
• Vláda měla letos v lednu vyšší schodek než v lednu roku 2023 i 2022, přestože – hlavně daňové – příjmy rozpočtu rostou meziročně o desetinu vyšší
  Tuzemské veřejné finance letos v lednu hospodařily se schodkem 11,2 miliardy korun. Jde o nižší lednový schodek, než byl ten loňský, ale vyšší než ten předloňský. Roku 2022 vykázal státní rozpočet dokonce mírný přebytek.
• Vláda měla úsporný tarif zacílit – a mohla za stejné peníze ještě navíc snížit DPH na potraviny
  Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl. Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů.
• Vláda mohla o tom, že mimořádná valorizace roku 2023 bude značná, vědět už v listopadu 2022, přesto penze rozhodla osekat až v únoru 2023. Ústavní soud zítra vynese verdikt o důchodech a zdůvodnění jeho nálezu bude každopádně zajímavé
  I kvůli kontroverznímu snížení mimořádné valorizace, které nyní projednává Ústavní soud, zchudli loni důchodci nejvýrazněji za více než deset let. Vláda osekání valorizace zdůvodňuje překvapivě vysokou inflací, jež ale až tak překvapivá nebyla.
• Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
  Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
• Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
  Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.
• Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
  Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
• Vláda navrhuje rozpočet, který ještě více než ten letošní zatíží daňového poplatníka. Přitom upozaďuje investice a odkládá nutné reformy
  Návrh státní rozpočtu, který dnes projednává poslanecká sněmovna, vychází ze základního předpokladu růstu české ekonomiky v příštím roce reálně o 2,2 procenta. Trh aktuálně počítá ve svém konsensu s růstem ekonomiky v roce 2020 o 2,3 procenta, jak plyne ze zářijového šetření České národní banky mezi českými i zahraničními analytiky. V tomto ohledu je tedy výchozí předpoklad rozpočtu realistický. Nicméně je třeba upozornit, že rozpočet nepočítá s výraznějším zhoršením ekonomických podmínek v zahraničí, které by v ČR vedlo k nižšímu růstu, než je předpokládaná úroveň 2,2 procenta. Skutečnost, že Česko je zatím docela odolné vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek, neznamená, že tomu tak bude i příští rok.
• Vláda navýší schodek rozpočtu dohromady o 40 miliard, i když mezitím na povodně Brusel přislíbil 50 miliard. Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám
  Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.
• Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku, i v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace
  Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí dnes.
• Vláda obmění dozorčí radu ČEZ, TOP 09 navrhne finančníka Radovana Vávru
  Vládní koalice se chystá obměnit na červnové valné hromadě dozorčí radu energetické společnosti ČEZ. TOP 09 hodlá podle serveru Seznam Zprávy nominovat do vlivné funkce finančníka a investora Radovana Vávru, ODS navrhne předsedu pardubické ODS Radima Jirouta a jihomoravského funkcionáře strany Jiřího Kadrnku, který v dozorčí radě firmy působil už v letech 2010 až 2014.
• Vláda od dubna zvýší platy ve veřejném sektoru
  Vláda Andreje Babiše se včera dohodla s odbory na růstu platů pro zaměstnance veřejného sektoru. K navýšení v rozsahu dva až devět procent (v závislosti na kategorii zaměstnance) dojde kvůli probíhajícímu rozpočtovému provizoriu od dubna. Nejvíce si polepší nejhůře placení zaměstnanci – nepedagogičtí pracovníci ve školství nebo zaměstnanci v kultuře. Zdravotním sestrám a sociálním pracovníkům se tarify zvýší o 5 %, lékařům pak o 2 %. Hrubým odhadem tak v letošním roce porostou platy ve veřejném sektoru, který zaměstnává přibližně půl milionu lidí, tempem okolo 7 %.
• Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí
  Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
• Vláda podpořila vybudování gigafactory VW u Plzně
  Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Vláda pomůže domácnostem v ČR s úhradou plynu či elektřiny, zelenající EU se tak Čechům už nyní notně prodražuje
  Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste až zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.