Míra nezaměstnanosti v ČR roste

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti v Brazílii dále klesá
  Míra nezaměstnanosti v listopadu v Brazílii dále klesla, což odpovídá tržním očekáváním. Statistická agentura IBGE uvedla, že míra nezaměstnanosti klesla na 12 procent; šlo o osmý, po sobě jdoucí, pokles. Nezaměstnaná populace klesla o 4,1 procenta, zatímco zaměstnaná populace se zvýšila o 1 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v březnu stagnovala, „náraz“ přijde v dubnu. Letos může vystoupat k úrovni deseti procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR v březnu ještě na opatření spojená s šířením koronaviru prakticky nereagovala. Vykázala tak úroveň tří procent, což je výrazně lepší výsledek, než s jakým trh počítal (ve střední hodnotě analytických odhadů trh dle Bloombergu počítal s úrovní 3,6 procenta). Mezi analytiky se dokonce objevovaly odhady, že by míra nezaměstnanosti mohla už právě za březen překonat pětiprocentní úroveň.
• Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla nejvýše za více než osm let a letos bude atakovat pětiprocentní hranici. Od roku 2019 přibylo přes 124 tisíc nezaměstnaných
  Míra nezaměstnanosti v Česku v červenci v souladu s většinou expertních poskočila na úroveň 4,4 procenta, přesněji 4,43 procenta. Byla tak nejvyšší za více než osm let, za celé období od jara 2017. V srpnu lze očekávat vzestup na 4,5 procenta a pak ve až na prosincovou úroveň 4,9 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku meziročně roste. Volných pracovních míst za poslední dva roky ubylo skoro 100 tisíc
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v březnu podle údajů úřadů práce činila 3,9 procenta, což je v souladu s očekáváním. Klesla tak z únorové úrovně rovných čtyř procent, což ale primárně souvisí se sezónním vlivem konce zimy, kdy se otevírají možnosti práce v exteriéru, například ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství či povrchové těžbě. V porovnání s loňským březnem však byla i tak letošní míra nezaměstnanosti vyšší, neboť loni ve třetím měsíci roku činila 3,7 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Česku přesáhla 4 %
  Podíl nezaměstnaných osob dle metodiky MPSV se v prosinci v souladu s očekáváním zvýšil ze 3,9 % na 4,1 %. V prosinci 2023 činil podíl nezaměstnaných 3,7 %. Nezaměstnanost měla po většinu minulého roku tendenci lehce narůstat a nad hranici 4 % vystoupala poprvé od začátku roku 2021. Napříč Českem přetrvávají významné regionální rozdíly, které se v posledních letech příliš nemění.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dnes snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v lednu vykázala úroveň rovných čtyř procent. Překonala tak drtivou většinu expertních odhadů, které nejčastěji počítaly s tím, že bude činit 3,9 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste, poprvé za skoro pět let je žadatelů o práci více než volných míst
  Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
• Míra nezaměstnanosti v Česku roste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce
  V červenci míra nezaměstnanosti v ČR stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta na 3,8 procenta. Za růst může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá. Více lidí, kteří by jinak brali letní brigádu, například čerstvých absolventů, se tak hlásí na úřadech práce, což v červenci přispělo právě k růstu míry nezaměstnanosti.
• Míra nezaměstnanosti v Česku stoupne k deseti procentům, nízko ji držíme jen na dluh
  Koronavirová krize začala jako nabídkový šok, jenž postupně přerostl a slil se s šokem poptávkovým. Synergický efekt těchto dvou šoků je tak silný, že nyní vyvolává šok realokační. Firmy zjišťují, že některé zaměstnance potřebovat už nikdy nebudou, zatímco některé jiné, nové ano.
• Míra nezaměstnanosti v Česku zůstává nejvýše za skoro dva roky, počet volných pracovních míst ale už opět převyšuje počet uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru 2023 dle očekávání setrvala na lednové úrovni 3,9 procenta. Zůstává tak nejvýše od května 2021. Setrvání na poměrně vysoké úrovni se obecně čekalo, a to z důvodu probíhající zimní sezóny, kdy každoročně panuje slabší poptávka po pracovnících v exteriéru.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v příštích měsících zřejmě dosáhne úrovně deseti i více procent
  Míra nezaměstnanosti v ČR vykáže za měsíc březen dle našeho předpokladu úroveň 3,8 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od ledna 2018, kdy však ovšem vrcholila zimní sezóna, takže míra nezaměstnanosti byla právě z důvodu běžné sezónnosti vyšší než ve zbytku roku. Poměrně razantní nárůst letošní březnové míry nezaměstnanosti, z únorové úrovně rovných tří procent, je i tak jen „slabým odvarem“ toho, co přinesou další měsíce. Během dubna lze čekat opravdový „náraz“ koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne. Míra nezaměstnanosti stoupne úrovni k šesti až sedmi procent, v dalších měsících roku se pak přiblíží k desetiprocentní hranici, v horším případě ji překoná. Míra nezaměstnanosti tak bude vyšší než v nejhorší etapě světové finanční krize z doby před deseti lety. Záleží ovšem také na tom, jak razantní budou vládní opatření na podporu ekonomiky, jako jsou výhodné půjčky či kurzarbeit, a samozřejmě na tom, jak dlouho nakonec potrvá nouzový stav a další omezující opatření pro boj s koronavirem, a to jak v ČR, tak v zahraničí, zejména v zemích našich významných přímých a nepřímých obchodních partnerů. V tuto chvíli se ale předpoklad opětovného rozjetí převážné části nyní „vypnuté“ ekonomiky ještě před koncem letošního prvního pololetí jako až příliš optimistický, což nahrává tomu, že se v rámci tuzemského trhu práce naplní výše uvedené prognózované údaje.
• Míra nezaměstnanosti v ČR v září klesla na rekordní minimum od roku 1993. Ve světě nám konkuruje pouze Japonsko a Island
  Míra nezaměstnanosti dle metodiky Českého statistického úřadu (vychází z výběrových šetření, nikoli ze statistik úřadů práce) se v září propadla na svoji nejnižší úroveň minimálně od roku 1993. Vykázala totiž úroveň 2,2 procenta, čímž klesla pod letošní rekordní minimum 2,3 procenta.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně na 11,9 procentech, britská výroba na 8měsíčním minimu a analýza EUR/GBP
  Španělská výroba si v březnu nepatrně polepšila a počtvrté v řadě se udržela v expanzivní zóně (nad...
• Míra nezaměstnanosti v Hongkongu výrazně vyšší, než se očekávalo 📌HK.cash posiluje
  Futures na Hang Seng (HK.cash) mírně posílily po zveřejnění slabších než očekávaných údajů o nezaměstnanosti v Hongkongu, která dosáhla úrovně 3,7 % oproti očekávaným 3,5 % a předchozím 3,5 %.
• Míra nezaměstnanosti v lednu stoupla, kvůli zimnímu období
  Míra nezaměstnanosti v lednu podle našeho předpokladu stoupla z prosincové úrovně 2,9 procenta na hodnotu 3,1 procenta. Růst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je každoročním, „železným pravidlem“ českého trhu práce. Nelze z něj tedy usuzovat na zhoršování situace na trhu práce. K jistému zhoršování letos dojde, ale to se projeví spíše stagnací celoroční míry nezaměstnanosti či jejím mírným nárůstem oproti loňsku, a to ale spíše na základě vývoje zejména ve druhé polovině letošního roku. Naopak dosavadní poměrně vlídný průběh zimy, která je zatím převážně nevídaně teplá, nahrává situaci na trhu práce. Výše popsaný růst míry nezaměstnanosti má totiž sezónní ráz. Souvisí se zimním přerušováním pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví či zemědělství, a také s ukončováním úvazků ke konci kalendářního roku. Čím teplejší zima bude, tím slabší bude sezónní výpadek pracovních míst a tím dříve dojde k obnově zaměstnanosti v období mimo zimu. Česko i v lednu tak jako tak zůstalo zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.
• Míra nezaměstnanosti v Maďarsku se snížila
  Míra nezaměstnanosti v květnu rostla o 4,3 % meziměsíčně oproti 4,4 % v dubnu. Trhy očekávaly růst o 4,4 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti v prosinci podle očekávání vzrostla na 4,8 %
  Tuzemský trh práce na konci minulého roku v souladu s očekáváním dále zvolnil. Podíl nezaměstnaných se v prosinci zvýšil ze 4,6 % na 4,8 %, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2017. V prosinci nicméně míra nezaměstnanosti tradičně narůstá kvůli sezónním vlivům – s příchodem zimy ustává většina aktivit ve stavebnictví a zemědělství. Za celý minulý rok dosáhl podíl nezaměstnaných 4,4 % oproti 3,8 % v roce 2024, což signalizuje postupné ochlazování trhu práce.
• Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na rovná tři procenta. Koronavirus a burzovní propady se výrazněji projeví až ve druhé polovině letošního roku
  Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na úroveň rovných tří procent. K ochlazování stále přehřátého trhu dochází zatím jen velmi pozvolně. Propuštění zaměstnanci si v době stále enormně vysokého počtu volných pracovních míst rychle nacházejí nové pracovní místo, takže dynamika nezaměstnanosti se navzdory ochabnutí průmyslu vyvíjí podobně jako v minulých letech, letech konjukntury.
• Míra nezaměstnanosti v USA klesla na 5 a půlleté minimum, NFP šokoval trhy; analýza EUR/USD
  Evropský výrobní sektor (eurozóna) zažívá akceleraci, dnes to ukázal index nákupních manažerů (PMI), který posíli...
• Míra nezaměstnanosti v USA v prosionci vzrostla
  Tempo růstu nových pracovních míst mimo zemědělský sektor v prosinci v USA lehce zpomalilo, když se vytvořilo o 6...