V červnu průmysl mírně rostl, většina odvětví je ale v poklesu

Čtěte více

• Včerejší setkání v Ženevě mělo pozitivní výsledky.
  Včerejší čtyřstranné setkání v Ženevě mělo docela pozitivní a optimistický výsledky. Jednání trvalo 7 hodin, když před...
• Včerejší šok se ještě nevstřebal a Trump znovu útočí na Fed. Akcie dál klesají
  Včerejší špatná data z americké ekonomiky obrátila tržní vývoj negativním směrem a také pobídla Donalda Trumpa k dalšímu útoku na Fed. Nic nového jsme se ovšem nedozvěděli: Centrální banka podle prezidenta drží sazby příliš vysoko a dovolila dolaru výrazně posílit, což poškozuje ekonomiku. Trump také přidal pár obvyklých invektiv o nekompetentnosti bankéřů.
• Včerejší tržní euforie vyprchává. Eurodolar na 1,1200
  Evropské akciové trhy nepokračují ve včerejším euforickém růstu a většinou se drží kolem nulové změny. Výjimkou je londýnská burza, kterou táhne vzhůru slabší libra. Na dluhopisových trzích většinou sledujeme pokles výnosů a co do velikosti změny opět kráčí v čele americké papíry.
• V červenci ceny v průmyslu meziročně vzrostly o 1,6 %
  V červenci ceny v průmyslu vzrostly meziměsíčně o 0,3 %, meziročně o 1,6 %. Zatímco v červnu ceny ropy klesaly z předchozích maxim 95–100 USD za barel, až k 73 USD/barel, v červenci její cena zkorigovala mezi 80–90 USD/barel. Mírové memorandum mezi USA a Íránem pominulo a Hormuzský průliv zůstal uzavřen. Finanční trhy ve vleku geopolitické nejistoty znervózněly a cena ropy Brent se opět zvýšila o bezmála 20 %. Stejná situace platí pro zemní plyn, který meziměsíčně podražil o 30 % na cca 60 EUR/MWh, cena elektřiny vzrostla o více než 10 % ze 100 EUR/MWh ke 113 EUR/MWh.
• V červenci deficit SR bez větší změny
  Po červnovém zlepšení pokračuje státní rozpočet kladnými hodnotami, a i v červenci došlo ke snížení deficitu, byť pouze kosmetickému. V posledních letech bylo pro červenec typické spíše mírné prohlubování schodku a kladný trend tak více odpovídá „předcovidovým“ rokům. Za lepším výsledkem stojí mj. větší výběr na dani z příjmů právnických osob, což ukazuje na vysoké zisky firem. Ke konci července tak deficit dosáhl 214,1 mld. Kč.
• V červenci nejnižší těžba OPEC od roku 2011
  Těžba ropy organizací OPEC byla v červenci nejnižší od roku 2011. Mimo jiné k tomu přispěly i uvalené sankce USA a snížení produkce v Saúdské Arábii.
• V červenci průmysl rostl, ale jen po zohlednění menšího počtu pracovních dní v porovnání s loňským červencem
  Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.
• V červenci spotřebitelské ceny v Česku stále citelně rostly. I proto Česká národní banka ve čtvrtek s úroky hýbat nebude
  Ani v červenci inflace v Česku výrazněji neklesla. Navzdory koronavirové krizi se nadále drží nad horní úrovní tolerančního pásma cílování inflace České národní banky ve výši tří procent. Podle našeho předpokladu vykázala v červenci hodnotu 3,1 procenta, když zdražovaly pohonné hmoty či tabák, zatímco polevily cenové tlaky v oblasti potravin. Vyšší inflace je jedním z důvodů, proč Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání v nadcházejícím týdnu ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, na stávající úrovni 0,25 procenta.
• V červnu maloobchodní tržby vzrostly o 3,6 %
  Možné obavy z toho, že by domácnosti mohly začít šetřit z důvodu vyšších inflačních rizik, která byla spojena s vyššími cenami pohonných hmot, se prozatím nepotvrdily. Maloobchodní tržby bez aut vzrostly v červnu meziročně o 3,6 %, meziměsíčně poklesly o 0,1 %. Meziměsíční pokles je dán silným květnovým nárůstem tržeb, kdy meziměsíčně tržby vzrostly o 1,3 %, meziročně o 4,8 %. Naše prognóza očekává, že úhrnem za celý rok vzrostou tržby okolo 4 %.
• V červnu nezaměstnanost setrvala na 4,8 %
  V červnu podíl nezaměstnaných zůstal na 4,8 %, meziročně je vyšší o 0,6 p.b. Výsledek je v souladu s naší i tržní prognózou. Očekávali jsme, že podíl nezaměstnaných osob se meziměsíčně sice mírně sníží, ale vlivem zaokrouhlení na jedno desetinné místo zůstane výsledek stejný. Meziměsíčně se nezaměstnanost snížila o neznatelných 0,034 pb.
• V červnu průmyslová produkce stagnovala
  V červnu se průmyslová výroba po očištění reálně zvýšila o 0,2 % (letošní červen měl o jeden pracovní den více než ten loňský). Meziměsíčně jsme pozorovali pokles o 1,1 %. Hodnota nových zakázek po třech měsících růstu meziročně poklesla o 3,3 %. Naše predikce očekávala, že se průmyslová výroba po kalendářním očištění meziročně sníží o 1,3 % (neočištěná hodnota +1,4 %). Trh předpokládal, že se průmysl zvýší o 1,6 % (neočištěná hodnota +2,9 %).
• V červnu si rozpočet připsal druhý letošní přebytek
  Po tradičně slabším květnovém výsledku se v červnu povedlo rozpočet udržet v mírném plusu a kumulované bilance se vylepšila o 6,3 mld. Kč. Od začátku roku ale rozpočet zůstává stále v hlubokém záporu (-183 mld. Kč). Ministr financí Zbyněk Stanjura na konci minulého týdne uvedl, že v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok, by chtěl udržet deficit pod 330 mld. Kč. Nyní schválený rozpočet počítá se saldem o 50 miliard Kč nižším.
• V českém průmyslu mizí pracovní místa nejrychleji za posledních deset let, od finanční krize. Důvodem je chřadnutí Německa a obchodní válka USA a Číny
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se i v říjnu zhoršovaly. Jejich zhoršování trvá už takřka rok, neboť naposledy se zlepšovaly loni v listopadu. Slabou útěchou je to, že letos v říjnu bylo zhoršování slabší než v září, v srpnu a zejména než v červenci. V těchto třech měsících byla totiž hodnota příslušného indexu – indexu nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – ještě níže než v říjnu. Nicméně hodnota je v říjnu stále poměrně citelně pod úrovní odpovídající stagnaci podmínek, což právě značí pokračující zhoršování podmínek.
• V České republice se výrazně propadly registrace automobilů
  „Česká republika patří mezi pět zemí Evropské unie, kde došlo k nejhlubším propadům v registracích nových automobilů. Za jedenáct měsíců letošního roku bylo registrováno o 15 563 automobilů méně než ve stejném období loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V České republice stoupá zájem o investice do nemovitostí
  V České republice také současně roste i zájem o dluhopisy vydávané přímo developery. Roste i zájem o realitní fondy. Vzhledem k západní Evropě však stále zaostává. Nemovitostní fond ČS aktuálně expanduje na polský trh, kde za 3 miliardy korun koupil administrativní budovu Proximo ve Varšavě. I když od roku 2006 stoupla průměrná cena pražského bytu o více než 40 %, nabídka fondů, které umožňují pro drobné investory vklad svých peněz do nemovitostí a současně nemuset kupovat dané nemovitosti přímo, se doposud vůbec nezměnila. V západní Evropě jsou na tom mnohem lépe a zde velký výběr z většího množství podílových fondů zaměřených na reality.
• V České republice žije více žen než mužů. Situace se láme po dosažení věku 58 let
  „V České republice připadá 96 mužů na 100 žen. Ve věkové kategorii 0 až 14 let je to však 105 mužů na 100 žen a v kategorii 15 až 64 let připadá 103 mužů na 100 žen. Situace se mění po dosažení věku 58 let, kdy ženy získávají početní převahu nad muži. Ve věkové kategorii nad 65 let pak připadá pouze 73 mužů na 100 žen,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V České republice žije 10,7 milionu obyvatel
  „Epidemiologická opatření brání pohybu obyvatelstva. Lze proto očekávat, že se letos do České republiky přistěhuje méně lidí, než bývalo v předchozích letech zvykem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU. Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU
  V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.
• V Česku i v červenci zdražovaly hlavně služby a potraviny. Česká národní banka už letos vůbec sazby snižovat nemusí
  Inflace v Česku se v červenci vyvíjela zcela dle očekávání analytiků, plyne z dnešních předběžných dat ČSÚ. Meziročně přidala 2,7 procenta, což značí mírné zpomalení oproti červnové meziroční hodnotě 2,9 procenta. Meziměsíčně pak hladina spotřebitelských cen povyrostla v červenci o 0,5 procenta. Jde naopak o zrychlení meziměsíčního růstu oproti červnovému údaji 0,3 procenta.
• V Česku je alkohol čtvrtý nejlevnější v EU. Zůstane jedním z nejlevnějších i po letošním zvýšení daně z lihovin
  Česko je rájem milovníků alkoholických nápojů. Podle nejnovějších údajů Eurostatu, těch za rok 2019, vyjde alkohol Čechy jen na 87,2 procenta toho, co se za něj platí v průměru v zemích Evropské unie. Jedná se přitom o mezinárodně srovnatelný údaj, neboť je přepočtený podle parity kupní síly měny.