V České republice žije 10,7 milionu obyvatel

Čtěte více

• Včerejší tržní euforie vyprchává. Eurodolar na 1,1200
  Evropské akciové trhy nepokračují ve včerejším euforickém růstu a většinou se drží kolem nulové změny. Výjimkou je londýnská burza, kterou táhne vzhůru slabší libra. Na dluhopisových trzích většinou sledujeme pokles výnosů a co do velikosti změny opět kráčí v čele americké papíry.
• V červenci deficit SR bez větší změny
  Po červnovém zlepšení pokračuje státní rozpočet kladnými hodnotami, a i v červenci došlo ke snížení deficitu, byť pouze kosmetickému. V posledních letech bylo pro červenec typické spíše mírné prohlubování schodku a kladný trend tak více odpovídá „předcovidovým“ rokům. Za lepším výsledkem stojí mj. větší výběr na dani z příjmů právnických osob, což ukazuje na vysoké zisky firem. Ke konci července tak deficit dosáhl 214,1 mld. Kč.
• V červenci nejnižší těžba OPEC od roku 2011
  Těžba ropy organizací OPEC byla v červenci nejnižší od roku 2011. Mimo jiné k tomu přispěly i uvalené sankce USA a snížení produkce v Saúdské Arábii.
• V červenci spotřebitelské ceny v Česku stále citelně rostly. I proto Česká národní banka ve čtvrtek s úroky hýbat nebude
  Ani v červenci inflace v Česku výrazněji neklesla. Navzdory koronavirové krizi se nadále drží nad horní úrovní tolerančního pásma cílování inflace České národní banky ve výši tří procent. Podle našeho předpokladu vykázala v červenci hodnotu 3,1 procenta, když zdražovaly pohonné hmoty či tabák, zatímco polevily cenové tlaky v oblasti potravin. Vyšší inflace je jedním z důvodů, proč Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání v nadcházejícím týdnu ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, na stávající úrovni 0,25 procenta.
• V červnu průmysl mírně rostl, většina odvětví je ale v poklesu
  Průmyslová produkce se během června dokázala udržet v černých číslech a meziročně přidala 0,9 %. To je v souladu s našim odhadem, naopak pro trh jde spíše o pozitivní překvapení, kdy medián počítal s poklesem o necelé procento. Stejně jako v předchozích měsících je růst neproporcionálně rozdělený, kdy se většina odvětví nachází v poklesu, a hlavní pozitivní impuls přichází ze strany automobilového sektoru. Meziměsíčně průmyslová produkce druhý měsíc v řadě rostla, v červnu o 0,9 %.
• V červnu průmyslová produkce stagnovala
  V červnu se průmyslová výroba po očištění reálně zvýšila o 0,2 % (letošní červen měl o jeden pracovní den více než ten loňský). Meziměsíčně jsme pozorovali pokles o 1,1 %. Hodnota nových zakázek po třech měsících růstu meziročně poklesla o 3,3 %. Naše predikce očekávala, že se průmyslová výroba po kalendářním očištění meziročně sníží o 1,3 % (neočištěná hodnota +1,4 %). Trh předpokládal, že se průmysl zvýší o 1,6 % (neočištěná hodnota +2,9 %).
• V červnu si rozpočet připsal druhý letošní přebytek
  Po tradičně slabším květnovém výsledku se v červnu povedlo rozpočet udržet v mírném plusu a kumulované bilance se vylepšila o 6,3 mld. Kč. Od začátku roku ale rozpočet zůstává stále v hlubokém záporu (-183 mld. Kč). Ministr financí Zbyněk Stanjura na konci minulého týdne uvedl, že v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok, by chtěl udržet deficit pod 330 mld. Kč. Nyní schválený rozpočet počítá se saldem o 50 miliard Kč nižším.
• V českém průmyslu mizí pracovní místa nejrychleji za posledních deset let, od finanční krize. Důvodem je chřadnutí Německa a obchodní válka USA a Číny
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se i v říjnu zhoršovaly. Jejich zhoršování trvá už takřka rok, neboť naposledy se zlepšovaly loni v listopadu. Slabou útěchou je to, že letos v říjnu bylo zhoršování slabší než v září, v srpnu a zejména než v červenci. V těchto třech měsících byla totiž hodnota příslušného indexu – indexu nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – ještě níže než v říjnu. Nicméně hodnota je v říjnu stále poměrně citelně pod úrovní odpovídající stagnaci podmínek, což právě značí pokračující zhoršování podmínek.
• V České republice se výrazně propadly registrace automobilů
  „Česká republika patří mezi pět zemí Evropské unie, kde došlo k nejhlubším propadům v registracích nových automobilů. Za jedenáct měsíců letošního roku bylo registrováno o 15 563 automobilů méně než ve stejném období loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V České republice stoupá zájem o investice do nemovitostí
  V České republice také současně roste i zájem o dluhopisy vydávané přímo developery. Roste i zájem o realitní fondy. Vzhledem k západní Evropě však stále zaostává. Nemovitostní fond ČS aktuálně expanduje na polský trh, kde za 3 miliardy korun koupil administrativní budovu Proximo ve Varšavě. I když od roku 2006 stoupla průměrná cena pražského bytu o více než 40 %, nabídka fondů, které umožňují pro drobné investory vklad svých peněz do nemovitostí a současně nemuset kupovat dané nemovitosti přímo, se doposud vůbec nezměnila. V západní Evropě jsou na tom mnohem lépe a zde velký výběr z většího množství podílových fondů zaměřených na reality.
• V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU. Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU
  V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.
• V Česku i v červenci zdražovaly hlavně služby a potraviny. Česká národní banka už letos vůbec sazby snižovat nemusí
  Inflace v Česku se v červenci vyvíjela zcela dle očekávání analytiků, plyne z dnešních předběžných dat ČSÚ. Meziročně přidala 2,7 procenta, což značí mírné zpomalení oproti červnové meziroční hodnotě 2,9 procenta. Meziměsíčně pak hladina spotřebitelských cen povyrostla v červenci o 0,5 procenta. Jde naopak o zrychlení meziměsíčního růstu oproti červnovému údaji 0,3 procenta.
• V Česku je alkohol čtvrtý nejlevnější v EU. Zůstane jedním z nejlevnějších i po letošním zvýšení daně z lihovin
  Česko je rájem milovníků alkoholických nápojů. Podle nejnovějších údajů Eurostatu, těch za rok 2019, vyjde alkohol Čechy jen na 87,2 procenta toho, co se za něj platí v průměru v zemích Evropské unie. Jedná se přitom o mezinárodně srovnatelný údaj, neboť je přepočtený podle parity kupní síly měny.
• V Česku je desátá největší bída v EU. Slováci ji mají vyšší, navzdory nižší inflaci; vůbec největší bídu má pět zemí, které vesměs platí eurem
  Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.
• V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat
  Česko letos v červnu vykázalo nezaměstnanost mladých lidí ve věku do 25 let čítající 13,7 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu. Na poměry posledního desetiletí jde o nezvykle vysoké číslo. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za celé období od března roku 2015. Míra nezaměstnanosti mladých je nyní vyšší dokonce než kdykoli během covid, kdy se tuzemská ekonomika – na rozdíl od loňska či letoška – propadala, a to dramaticky.
• V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat. Mladí lidé často upřednostňují „mamahotel“
  Česko letos v červnu vykázalo nezaměstnanost mladých lidí ve věku do 25 let čítající 13,7 procenta. Vyplývá z údajů Eurostatu. Na poměry posledního desetiletí jde o nezvykle vysoké číslo. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za celé období od března roku 2015. Míra nezaměstnanosti mladých je nyní vyšší dokonce než kdykoli během covid, kdy se tuzemská ekonomika – na rozdíl od loňska či letoška – propadala, a to dramaticky.
• V Česku je průmyslová inflace nižší než v okolních zemích, euro tedy není zárukou nižší inflace
  Příklad vývoje ceny nafty v Česku to podtrhuje, neboť ta zdražuje v posledním roce čtvrtým nejpomalejším tempem v celé EU, a to díky poměrně silné koruně, jež vůči dolaru ztrácí méně než euro.
• V Česku je rekordní zájem o hypotéky, lidé si půjčují o miliardy více než běžně. Může za to citelné zlevňování hypoték a vládní podpora ekonomiky na dluh
  Hypotéky v ČR zažily rekordní červenec v historii. O prázdninách zpravidla dochází k útlumu v poskytování hypoték, neboť lidé dávají přednost dovoleným a vyřízení hypotéky nechávají až na září. Letošek je však výjimkou. Na hypotékách si lidé v ČR napůjčovali 21,6 miliardy korun. Přitom červencový průměr let 2016 až 2019 činí 15,2 miliardy korun. Lidé si tedy půjčovali ještě o 6,4 miliardy korun více než v uplynulých letech prosperity.
• V Česku lidem nejvíce zdražila elektřina i plyn, i když ČR dala na boj s drahými energiemi nejvíce peněz daňových poplatníků a nejvíce se zadlužila. Aneb Čtyři nelichotivá prvenství ČR v rámci Visegrádské čtyřky
  Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení. Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox.
• V Česku lidé za „hříchy“ – tabák, alkohol, drogy a prostituci – utrácí o 100 procent více než na začátku tisíciletí, plyne z nových údajů Eurostatu
  Lidé v Česku loni za „hříchy“ utratili historicky rekordní sumu přes 220 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. Mezi hříšnou spotřebu se řadí útraty z alkohol, tabák, drogy a prostituci.