Rozhodnutí dřív, než o něm víme
Během konzultací často slýchám: „Já vím, Pepo, že jsem měl tu pozici držet, ale prostě jsem to zavřel.“
A právě to „prostě“ je klíčové.
Když jsem si k tomuto problému začal hledat studie, tak jsem zjistil, že experimenty Benjamina Libeta (1983) ukázaly, že elektrická aktivita mozku, která předchází pohybu – tzv. readiness potential – nastává zhruba 350 milisekund předtím, než si člověk uvědomí, že se rozhodl.
Jinými slovy: tělo i mozek se rozhodují dřív než vědomí.
Vědomí tedy často jen interpretuje to, co už bylo rozhodnuto.
A proto tedy příběh o „já jsem se rozhodl“ je až dodatečná racionalizace.
Iluze kontroly
V tradingu má iluze vědomé kontroly obrovský dopad.
Cítíme, že rozhodujeme my – ale většina rozhodnutí vychází z automatických vzorců, vytvořených dřívějšími zkušenostmi, emocemi a kontextem.
Trader říká, že vstoupil „podle plánu“, ale ve skutečnosti šlo často o reakci na tělesné napětí nebo vzpomínku na předchozí ztrátu.
Mozek tak vytvořil vzorec: „když cítím tlak, tak něco udělám“ – a vědomí to později interpretuje do smysluplného příběhu.
Studie ukazují, že až 90 % rozhodnutí v běžném životě (a ještě víc v situacích stresu) je řízeno automatickými procesy, nikoli vědomým zvažováním.
Proč potřebujeme příběh
Mozek nesnáší prázdno.
Když se rozhodnutí už stalo, vědomí hledá logické vysvětlení, aby zachovalo pocit kontroly.
Proto vznikají věty jako:
"Já jsem ale tušil, že to půjde dolů."
"No, myslel jsem si, že je to fakt silná úroveň."
Ve skutečnosti to často nebyla intuice, ale postranní produkt nevědomé reakce.
Mozek se jen snaží udržet iluzi konzistence – že „já jsem ten, kdo má situaci v rukou“.
Jungovský pohled: když rozhoduje Stín
Můj oblíbený Carl Gustav Jung popisoval nevědomí ne jako „temnotu“, ale jako soubor neprozkoumaných částí našeho já.
To, co vědomí odmítá – strach, hněv, potřebu uznání – se přesouvá do Stínu.
A právě odtud často přicházejí impulzy, které ovlivňují tradingová rozhodnutí.
Strach ze ztráty → předčasné uzavření obchodu.
Potřeba uznání → přehnané riskování, aby „to konečně vyšlo“.
Vztek po ztrátě → impulsivní revenge trade.
Nicméně extrémně důležitým uvědoměním je, že Stín není nepřítel.
Je to energie, která rozhoduje za nás, dokud ji nezačneme vědomě poznávat.
Když „já“ není jeden člověk
Moderní neurověda i Jungova psychologie se v jednom shodují:
"Člověk není jednotný subjekt."
Je to systém vnitřních hlasů, motivů a impulsů, které spolu soupeří o pozornost.
Vědomé „já“ je spíš moderátor než vládce.
Jeho úkolem není diktovat rozhodnutí, ale naslouchat těm nevědomým procesům – a dát jim strukturu.
Trader, který toto pochopí, přestává bojovat se svými emocemi.
A v ideálním případě s nimi začne spolupracovat.
Jak s tím pracovat v praxi
Z praxe s tradery se mi osvědčily tři kroky:
Zpomalit reakci mezi impulsem a akcí.
Jednoduše čím víc prostoru bude mezi pocitem a kliknutím, tím víc rozhodnutí zůstane vědomých.Vést si emoční journaling.
Zapisovat si, co jsem cítil před vstupem, ne jen proč jsem vstoupil.
Vzorce se tak začnou lépe zviditelňovat.Pracovat se Stínem, ne proti němu.
Když přijde strach nebo vztek, tak fakt nejde o selhání.
Je to signál nevědomé části, která se chce projevit.
Uvědomit ji znamená zmenšit její vliv.
Závěr
Vědomé rozhodnutí je často až poslední článek řetězce, který začal hluboko v těle a nevědomí.
To ale neznamená, že jsme bezmocní.
Naopak – znamená to, že svoboda vzniká až tehdy, když začneme poznávat své automatismy.
V tradingu se tak „kontrola“ nebuduje snahou všechno řídit, ale ochotou rozumět tomu, co řídí nás.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz
