Zadlužení hlavní brzdy skupiny: Volkswagen je tahounem zisku Porsche SE

Čtěte více

• Začne Trump znovu zavádět cla? Část 1.
  Americké celní dilema pokračuje a nabírá na síle. Připomeňme, že před několika měsíci podalo 12 demokratických guvernérů žalobu k Soudu pro mezinárodní obchod proti Donaldu Trumpovi s tvrzením, že americký prezident nemá pravomoc uvalovat cla na celá odvětví nebo na konkrétní státy. Obchodní soud stížnosti demokratů vyhověl, označil Trumpovy kroky za nezákonné, ale cla ponechal v platnosti a přenesl odpovědnost za rozhodnutí o jejich zrušení na Odvolací soud. Tam Trump okamžitě podal odvolání. Po čase Odvolací soud rozhodl stejně – Trumpova cla (kromě některých výjimek) jsou nezákonná a zákon o mimořádných pravomocích z roku 1974 neuvádí, že prezident může spustit obchodní válku bez souhlasu Kongresu. Ani poté, co označil cla za nezákonná, však Odvolací soud opatření nezrušil. Rozhodnutí odložil do 14. října, aby mohl Trump podat další odvolání, tentokrát k Nejvyššímu soudu USA.
• Začne Trump znovu zavádět cla? Část 2
  USA ztratily kromě financí už i pověst. Pokud jde o obchodní dohody v hodnotě stovek miliard dolarů, které byly uzavřeny – i ty samozřejmě obsahují oslovení ohledně cel. A co odvetná cla? Trump způsobil v mezinárodních vztazích pořádný zmatek, ale jak ho vyřešit, je naprosto nejasné.
• Začne zítra válka? Strach z útoku na Ukrajinu způsobil růst ceny zlata
  Každým dnem rusko-ukrajinský konflikt sílí. Olej do ohně přilil v pátek Bílý dům, když prohlásil, že Moskva může nyní na Ukrajinu zaútočit kdykoliv.
• Za čtyři měsíce roku je schodek státního rozpočtu na úrovni schodku za celý rok 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Vláda nepřichází se strategií ozdravení veřejných financí a ratingovým agenturám dochází trpělivost
  Státní rozpočet je po prvních čtyřech měsících roku v rekordním schodku 192 miliard korun. Loni deficit činil za měsíce leden až duben „pouze“ necelých 94 miliard. Letos je tedy schodek o takřka sto miliard hlubší než za stejné období loňského roku. Pandemickou situací ovšem loni na rozdíl od letoška prakticky nebyl dotčen vývoj státních financí v měsících lednu a únoru. I tak je letošní situace závažná.
• Za Den matek letos utratí Češi mírně nad 450 milionů korun, v Rakousku desetkrát tolik. Tradici tam totiž nepošlapali komunisté, u nás stále „vítězí“ Mezinárodní den žen
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.
• Za Den matek letos utratí Češi navíc 450 milionů. Hlavně za květiny, sladkosti, kosmetiku či šperky
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny, šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí 450 milionů korun. O přibližně 40 milionů korun více než loni. Za vyšší výdaje může zejména rapidní inflace.
• Zadlužená Itálie stále drží podprůměrné tempo růstu
  Třetí největší ekonomika eurozóny si v prvním čtvrtletí udržela podprůměrnou růstovou dynamiku z posledního čtvrtletí loňského roku. Italský HDP vzrostl o 0,3 % mezikvartálně, v meziročním srovnání pak o 1,4 %. Pozitivně se na dynamice italského hospodářství podílela domácí poptávka, naopak dynamika čistého exportu přispěla k růstu HDP negativně.
• Zadlužení České republiky je poloviční oproti průměru Evropské unie
  „Míra zadlužení České republiky se pohybuje na přibližně poloviční úrovni oproti průměru Evropské unie. Hospodaříme přitom nejlépe ze všech zemí Visegrádské čtyřky. V roce 2024 jsme se zadlužovali třikrát pomaleji než Polsko a více než dvakrát pomaleji než Maďarsko a Slovensko,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení České republiky vzrostlo na 38,1 procenta HDP
  „Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu stále patří k nejnižším v Evropské unii. To nám dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení čínských obchodníků s akciemi prudce kleslo, volatilita by mohla konečně polevit
  Pokud jde o obchodování na páku, Čína nemá příliš konkurenci. I zlaté období čínského obchodování na páku, ale zdá se pomalu zažívá útlum a situace na tamním trhu se snad konečně začíná normalizovat. Není žádným tajemstvím, že jednou z hlavních příčin bubliny na čínském akciovém trhu bylo obchodování na páku. Kombinace málo regulovaného trhu, dalšího uvolňování měnové politiky a klesající atraktivity předražených nemovitostí jako primární investice, vedla k tomu, že si čínský finanční průmysl prošel nebývalým zájmem o nové obchodní účty, který odstartoval příliv čerstvého spekulativního kapitálu. Růst cen akcií se však ukázal být neúnosný a po velkém boomu přišel krach a bolestivý návrat k normálu.
• Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 40,5 procenta
  „Především kvůli deficitnímu hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zvýšila míra zadlužení veřejného sektoru na 40,5 procenta. Česká republika však stále patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 44 procent HDP
  „Česká republika řeší dokonalou bouři. Po pandemii koronaviru přišla válka na Ukrajině kombinovaná s vysokou inflací a energetickou krizí. V důsledku těchto událostí výrazně narůstá naše zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení veřejného sektoru mírně kleslo
  „Zadlužení sektoru vládních institucí mírně kleslo. Zatímco na konci roku 2022 dosahovalo úrovně 44,2 procenta HDP, na konci roku 2023 to bylo 44,0 procenta HDP,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadné vrátka pre paralelné euro
  Taliansko má plán B. Presnejšie povedané mini-B. Plán s názvom mini-BOT dokáže zabiť dve muchy jednou ranou. Dokáže zvýšiť dlh krajiny bez toho, aby krajina emitovala nové dlhopisy, a zároveň vytvorí potenciál pre nové peniaze v prípade potreby nahradiť euro. Má plán šancu na úspech?
• Za dobu Fialovy vlády zlevnil benzín reálně už o 20 %. Zlevňují jej ovšem pokračující mimořádně vysoké dodávky z Ruska a Ficův lobbing v Bruselu
  Vláda premiéra Petra Fialy bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzín totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 %. Jak to?
• Za dražší hypotéky nelze automaticky vinit státní dluh a deficity. Historická data takové vysvětlení nepotvrzují
  Rostoucí státní dluh a rozpočtové schodky jsou často označovány za příčinu letošního zdražování hypoték. Na první pohled to dává smysl: stát si půjčuje více peněz, a tak je může zdražovat i ostatním. Historická česká data však ukazují, že takto jednoduchý závěr neobstojí.
• Zádrhely ve výrobě aut brzdí maloobchod
  Maloobchodní tržby vyjma prodejů aut v září vykázaly meziroční tempo 3,6 %, téměř v souladu s naším očekáváním. Nicméně celkovou statistiku kategorie aut stáhla dolů více, než se čekalo, a to na 0,6 %. Současně ale došlo k vylepšení srpnových čísel. V meziměsíčním srovnání se dostavil pokles o 0,3 %, po zahrnutí aut o 0,8 %.
• Zádrhely ve výrobě aut přibrzdily i maloobchod
  Maloobchodní tržby v srpnu mírně zaostaly za odhady. Meziročně byly vyšší o 5,1 %, po zahrnutí prodejů automobilů byly dle očekávání nižší, když vzrostly o 3,1 %. Meziměsíčně po sezónním očištění přidaly 0,3 %, včetně aut pak o 0,4 % poklesly. Současně byla revidována červencová čísla zhruba o jeden procentní bod dolů.
• Za Dušičky letos Češi utratí hodně přes miliardu. Z ekonomického hlediska jsou stále významnější než Hallowen, který slaví spíše jen mladí
  Zítřejší Dušičky jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 140 korun za osobu. Celkově pak přes miliardu korun (viz tabulka níže). Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
• Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu. Mnozí netuší, že pietní předměty budou moci nakupovat i zítra, protože počítají s plošným zákazem nedělního prodeje
  Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích (viz tabulka níže).