Inflace v lednu zrychlila na 17,5 %, méně než jsme čekali

Čtěte více

• Inflace v Kanadě dosahuje vrcholu
  Rostoucí ceny komodit vyvolané geopolitickou situací na Ukrajině budou dál zvyšovat inflaci v Kanadě, jejíž celková míra nyní dosahuje vrcholu nad 6 % a nutí centrální banku k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb. Míra inflace v Kanadě je už teď výrazně nad úrovní 5,1 %, kterou Bank of Canada v lednu prognózovala pro první čtvrtletí s důrazem na fakt, že ji čeká náročná cesta za snížením růstu cen na 2% inflační cíl.
• Inflace v Kanadě je nejvyšší od února 2003
  Meziroční inflace v Kanadě vzrostla v září na 4,4 % ze srpnových 4,1 %. Jedná se o nejvyšší YoY růst cen od února 2003. Hlavním důvodem cenového růstu jsou problémy na straně dodavatelských řetězců a efekt nízké základy z kovidového roku 2020. Bez vlivu cen benzínu vzrostl CPI o 3,5 % po srpnových +3,2 %. Na měsíční bázi rostly spotřebitelské ceny o 0,2 % - stejným tempem jako v předchozím měsíci, ale stále mírně nad očekáváním na úrovni +0,1 %.
• Inflace v Kanadě pomalu klesá na 2,7 %, což zvyšuje pravděpodobnost snížení úrokových sazeb v červnu
  Míra jádrové inflace v Kanadě klesla čtvrtý měsíc v řadě, což posiluje argumenty pro zahájení cyklu uvolňování měnové politiky. I když mírný nárůst měsíčního tempa může bránit zajištění červnového snížení sazeb.
• Inflace v Kanadě znovu roste. Přehled USD/CAD
  Jádrová inflace v dubnu nečekaně vzrostla víc, než se předpokládalo – z 2,2 na 2,5 % meziročně. Celková inflace zpomalila z 2,3 na 1,7 %, tedy mírně nad prognózou. Pokles celkové inflace je připisován hlavně prudkému poklesu cen benzínu – meziměsíčně o 109 % a meziročně o 18,1 % – a meziročnímu poklesu cen zemního plynu o 14,1 % v důsledku zrušení daně z uhlíkových emisí. Bez tohoto faktoru by celková inflace byla výrazně vyšší.
• Inflace v květnu zůstala poblíž cíle
  Česká inflace se podle nás v květnu jen mírně zvýšila z 1,8 % na 1,9 % y/y. Ceny potravin pravděpodobně meziměsíčně vzrostly, což spolu s efektem základny zrychlilo jejich meziroční růst. Naopak ceny pohonných hmot pravděpodobně pokračovaly v poklesu. Očekáváme, že jádrová inflace se v květnu vrátila z 2,6 % na 2,5 % y/y. Přispět by k tomu mělo odeznění vlivu srovnávací základy způsobené meziročně odlišným termínem konání Velikonoc. Celkovou inflaci v roce 2025 odhadujeme na 2,2 % a jádrovou inflaci na 2,5–2,6 %, zatímco v roce 2026 by v obou případech mělo dojít k poklesu mírně pod dvouprocentní cíl.
• Inflace v lednu dosáhla téměř na 10 %
  Inflace dosáhla v lednu obávaného vysokého nárůstu. Oproti prosinci ceny vzrostly o 4,4 % a v meziročním srovnání o 9,9 %. My jsme v naší prognóze počítali s 9,5 %, tržní odhad činil 9,3 % a ČNB očekávala 9,4 %. S ohledem na značnou nejistotu ohledně letošního lednového výsledku se ještě jedné o relativně malou odchylku od odhadu.
• Inflace v lednu skoro 10 %, ale senzace se nekoná
  Spotřebitelské ceny v ČR v lednu oproti prosinci vzrostly o 4,4 %, meziroční míra inflace tedy zrychlila na 9,9 % z předchozích 6,6 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 9,6 %. Očekávání trhu bylo poblíž 9,3 %. S ohledem na výjimečně velkou nejistotu lze říci, že výsledek je velmi blízko odhadů.
• Inflace v lednu výrazně akceleruje
  Spotřebitelské ceny se v lednu meziměsíčně zvedly o 1,5 %, v meziročním srovnání inflace zrychlila o čtyři desetiny procentního bodu a dosáhla 3,6 %. Tato hodnota převyšuje jak náš odhad, tak konsenzus trhu. Lednový údaj o růstu cen je tradičně zatížen vyšší mírou nejistoty, protože na počátku roku dochází k přeceňování řady položek spotřebního koše. Další zrychlení cenového růstu bylo dáno zejména vyššími cenami potravin a nealkoholických nápojů, dražší však byla i elektřina, vodné a stočné či alkohol.
• Inflace v lednu výrazně klesla – končí inflační roky
  „Lednová inflace naznačuje, jak by se mohly vyvíjet spotřebitelské ceny v letošním roce. Informace, které dnes zveřejnil Český statistický úřad, dávají důvod k optimismu; po třech inflačních letech jsme vstoupili do roku, kterým by nás měla provázet nižší inflace. Ta dosáhla svého posledního vrcholu loni v lednu (17,5 %) a od té doby se růst spotřebitelských cen zmírňuje. Letos v lednu inflace klesla z prosincových 6,9 % na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od března 2021. Za skokovým lednovým poklesem stojí mimo jiné odeznění vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který ovlivňoval srovnávací základnu inflace v posledních měsících loňského roku,“ komentuje vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v lednu zrychlila na 17,5 %, méně než jsme čekali
  Tuzemské spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziměsíčně v průměru o výrazných 6 %. Meziroční inflace zrychlila z prosincových 15,8 % na 17,5 % v lednu. To bylo mírně nad tržním konsensem 17,1 %, zároveň však výrazně pod naší prognózou ve výši 18,7 %. Česká národní banka pro leden předpovídala 17,6 %, Ministerstvo financí pak čekalo 16,2 %.
• Inflace v listopadu nad třemi procenty
  Spotřebitelské ceny se v listopadu meziměsíčně zvedly o 0,3 %, v meziročním srovnání inflace zrychlila na 3,1 %. Oproti říjnu byly vyšší zejména ceny elektřiny, potravin a nealkoholických nápojů, zároveň pokračoval rychlý růst cen spojených s bydlením. Naproti tomu poklesly ceny pohonných hmot a ceny poštovních a telekomunikačních služeb.
• Inflace v listopadu stagnovala na 2,8 % a byla tak nižší, než se čekalo
  Česká inflace v listopadu zůstala v meziročním vyjádření beze změny na 2,8 %. Naše prognóza i tržní konsensus naproti tomu očekávaly zrychlení na 3,0 %. Centrální banka pak pro listopad odhadovala meziroční inflaci ve výši 2,9 %.
• Inflace vlivem nižší statistické základy zrychlila nad 8 %
  Česká inflace v říjnu zrychlila v meziročním vyjádření na 8,5 % po zářijových 6,9 %. To bylo jen nepatrně nad naší prognózou a tržním konsensem (obojí +8,4 % y/y), zatímco ČNB očekávala 8,3 %. Zvýšení meziroční inflace je čistě statistickým efektem souvisejícím s nižší srovnávací základnou loňského posledního čtvrtletí, kdy působil vliv zavedení úsporného energetického tarifu. Bez tohoto statistického efektu by říjnová inflace podle ČSÚ činila 5,8 % y/y.
• Inflace vlivem nižší statistické základy zrychlila nad 8 %
  Česká inflace v říjnu zrychlila v meziročním vyjádření na 8,5 % po zářijových 6,9 %. To bylo jen nepatrně nad naší prognózou a tržním konsensem (obojí +8,4 %), zatímco ČNB očekávala 8,3 %. Zvýšení meziroční inflace je čistě statistickým efektem souvisejícím s nižší srovnávací základnou loňského posledního čtvrtletí, kdy působil vliv zavedení úsporného energetického tarifu. Bez tohoto statistického efektu by říjnová inflace podle ČSÚ činila 5,8 % y/y.
• Inflace v Maďarsku
  Maďarská inflace se v říjnu meziročně zpomalila na 2,2% z 2,5% v září. To je mírně pod tržní projekcí 2,3 procenta meziročně. Cena pohonných hmot byla hlavním důvodem zmírnění, vlivem bázového efektu. Skupiny produktů, které zaznamenaly v loňském roce výrazný nárůst cen, tento rok zůstaly beze změny. Obchodní artikl a výrobky vedly hlavně ke zpomalení jádrové inflace na 2,7% v říjnu od září 2,9%.
• Inflace v Maďarsku klesla
  Index spotřebitelských cen v březnu meziročně klesl na 25,2 % oproti 25,4 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 25 % meziročně.
• Inflace v Maďarsku rostla více oproti předpokladu trhu
  Index spotřebitelských cen rostl v červenci o 4,3 % meziročně oproti +4,6 % v červnu. Trhy očekávaly růst o 4,1 % meziročně.
• Inflace v Maďarsku se mírně snížila
  Inflace v únoru se snížila na 3,7 % meziročně oproti 3,8 % v lednu. Trhy naopak očekávaly zvýšení na 3,9 % meziročně.
• Inflace v Maďarsku se snížila
  Index spotřebitelských cen v červenci vzrostl o 17,6 % meziročně oproti 20,1% růstu v červnu. Trhy očekávaly růst o 17,7 % meziročně. Meziměsíčně zůstala na úrovni +0,3 %.
• Inflace v Maďarsku se snižuje
  Index spotřebitelských cen v květnu klesl o 0,4 % meziměsíčně a vzrostl o 21,5 % meziročně oproti +0,7 % m/m a 24 % y/y. Trhy očekávaly růst o 0,5 % m/m a 22,3 % y/y.