Stavby se prodražují. Mnozí lidé nemají peníze na dokončování rozestavěných projektů

Čtěte více

• Státy EU se neshodly na řešení drahých energií, EK zváží společný nákup plynu
  Evropská komise prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, které podporuje část zemí Evropské unie v reakci na současný rychlý růst cen energií. Po jednání s unijními ministry energetiky to dnes řekla eukomisařka Kadri Simsonová. Zástupci vlád se přitom navzdory volání po rychlé akci neshodli na jasné podpoře žádných dlouhodobějších opatření. Zatímco některé země jako Francie a Španělsko požadovaly reformu trhu a změnu určování cen elektřiny, další státy v čele s Německem byly proti. Český ministr průmyslu Karel Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.
• Státy EU se shodly na prodloužení bezcelního režimu pro obilí z Ukrajiny
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli, že o rok prodlouží bezcelní režim pro potraviny a zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Omezení pro některé obiloviny požadovaná pěticí východoevropských států v čele s Polskem dohoda neobsahuje. Evropská komise (EK) chce v příštích týdnech navrhnout celounijní řešení, které nahradí jednostranné zákazy dovozu do těchto zemí. Brusel hovoří o možnosti dočasně omezit dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen.
• Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským subjektům
  Zástupci členských států Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Formálně musí krok schválit ještě Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy, mělo by se tak stát v příštích dnech takzvanou písemnou procedurou. Bez dohody by sankce vypršely v pondělí 15. září.
• Státy EU stále nemají jasno ve stropu cen pro plyn, jednají o 220 eurech
  Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Velvyslanci členských států mají dnes na stole upravený návrh, podle něhož by nejvyšší cena za plyn prodávaný na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) mohla být 220 eur (zhruba 5350 Kč) za megawatthodinu místo 275 eur původně zamýšlených Evropskou komisí (EK).
• Státy USA plánují příští týden podat žalobu na Facebook
  Skupina amerických států, v čele s New Yorkem, vyšetřuje firmu Facebook kvůli možnému porušení antimonopolních zákonů a plánuje příští týden podat na sociální síť žalobu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři informované zdroje. Bude to druhá významná žaloba na velkou technologickou společnost. V říjnu ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na firmu Google.
• Stát zaostává za svým příslibem, že se z krize „proinvestuje“. Důsledkem je citelný propad stavebnictví, včetně už i stavitelství inženýrského
  Jako při minulé krize i při současné koronavirové krizi vykazuje stavebnictví vyšší setrvačnost než ostatní sektory ekonomiky. Zatímco průmysl, zahraniční obchod či maloobchod už se v červenci druhý měsíc v řadě zotavovaly, stavebnictví prohlubovalo svůj propad – který ještě nekončí. Stavební výroba poklesla meziročně o 10,4 procenta. Propadalo se přitom jak stavitelství pozemní, tak letos poprvé výrazněji také stavitelství inženýrské. Varovný je také více než desetinový propad bytové výstavby.
• Stát zatím stanovisko k dividendě ČEZ neuvede, rozhodne do poloviny června
  Stát rozhodne o svém postoji k dividendě energetické skupiny ČEZ nejpozději deset dnů před konáním červnové valné hromady společnosti. Zatím návrh vedení ČEZ na dividendu ve výši 80 procent z loňského zisku, který odpovídá 52 korunám na akcii, nebude ministerstvo financí (MF) komentovat. Důvodem je to, že výše dividendy ČEZ má vliv na kurz akcií ČEZ na burze. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Filip Běhal. O konečné výši dividendy ČEZ rozhodne valná hromada podniku, která se uskuteční 24. června.
• Stáva sa z eura „carry“ mena?
  V posledných týždňoch sa začalo špekulovať, či sa z eura stala carry mena. Teda mena, v ktorej sa pri dobrej nálade ob...
• Stává se Pinterest novou platformou elektronického obchodování generace Z?
  Mnoho sociálních platforem je v současné době vystaveno nejistotám obchodní politiky USA, měnící se reklamě a preferencím mladých uživatelů. Pinterest naopak tiše, ale důrazně ukazuje, že i v takovém protivětru se dokáže posunout vpřed. Přestože výsledky za první čtvrtletí roku 2025 nebyly bez výhrad, celkový obraz, který společnost buduje, si jistě zaslouží pozornost a důvěru investorů. Kromě toho již zareagovala samotná cena akcií Pinterestu, která vzrostla o 20 %. Otázka investorů je jasná: "Může si ji Pinterest ponechat?"
• Stavby nových domů klesly
  Počet zahájených staveb nových domů klesl v dubnu na 1,724 mil. oproti revidovaným 1,728 mil. v březnu. Trhy očekávaly 1,756 mil. zahájených staveb.
• Stav českého průmyslu se nelepší
  „Průmyslová produkce si v listopadu opět pohoršila. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. V listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %, meziměsíčně byla nižší o 1,5 %. Český průmysl se dlouhodobě potýká s poklesem výroby strojů a zařízení, nižší byla také výroba motorových vozidel. Stejný propad přitom byl zaznamenán v průmyslové produkci už před rokem. Tehdy činil meziroční pokles také 2,7 %. Vypadá to tedy, že dva měsíce růstu, které česká průmyslová produkce zaznamenala v srpnu a září, byly v jejím celkovém vývoji spíše výjimkou,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Stav českého průmyslu se zhoršuje už takřka 30 měsíců v řadě, obrat je v nedohlednu. Propouští se
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
• Stav českého průmyslu se zlepšuje jedním z nejrychlejších temp v historii. Příznivý výsledek je však zčásti statistickým zkreslením, neboť svět svírá mohutný výpadek subdodávek typu čipů
  Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu meziměsíčně zlepšovaly jedním z nejvýraznějších temp v historii sledování od začátku milénia. Příslušný index, který sestavuje společnost Markit, vykázal hodnotu 58,9 bodu. Jakákoli hodnota nad úrovní padesáti bodů přitom dokládá meziměsíční zlepšování podmínek.
• Stav digitalizace a infrastruktury v Česku se zlepšuje, je 14. nejlepší v EU. Stojí za tím také zvyšující se úroveň digitalizace státní správy
  V oblasti Digitalizace a infrastruktury jsme si meziročně polepšili z 16. na 14. příčku v EU. Za postupem stojí dostupnější internet v domácnostech nebo zlepšující se úroveň digitalizace státní správy. Zatímco například ohledně transparentnosti poskytovaných služeb se česká státní správa nemusí mezi unijními kolegy vyloženě stydět, horší je to s předvyplněností formulářů. V celkovém umístění v rámci pilíře nám nepomáhá téměř nejhorší pokrytí vysokorychlostním internetem v EU nebo horší pořadí u dostupnosti platebních terminálů. Paradoxně přitom terminálů v Česku přibývá, přičemž k tomu přispívá také program Ministerstva průmyslu a obchodu Česko platí kartou. Jasný trend představuje rostoucí obliba přijímání plateb přes QR kódy.
• Stavební boom končí. Nových projektů bude ubývat
  „Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která výrazně trpí, když ekonomiku zasáhne recese. Lze proto očekávat, že se v letošním roce budou dokončovat již započaté projekty, ale výrazně se sníží počet nově zahajovaných staveb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavební boom v závěru roku
  Zatímco průmysl si v závěru roku nuceně vybíral oddechový čas, stavebnictví se konečně rozjelo. Za poslední měsíc se jeho výkony zvýšily o 1,8 %, meziročně byly vyšší dokonce o 8,5 %. Ve snaze zahájit do konce roku co nejvíce bytů se rozjela i bytová výstavba. Prosincové výsledky stavebnictví vypadají s ohledem na situaci v odvětví velmi příznivě. Zatímco o zakázky – byť se některé musí renegociovat – není zatím žádná nouze, problémem odvětví zůstává nedostatek pracovníků a prudký růst cen stavebních materiálů.
• Stavebníci v listopadu příliš důvodů k radosti neměli
  Zatímco říjen potěšil nečekaně silným meziměsíčním vzestupem, listopad byl ve znamení návratu k nevýrazným výsledkům. Celková stavební produkce v reálném vyjádření klesla během listopadu o 0,3 % m/m, oproti listopadu 2021 byla nižší o 0,8 %. Ještě v říjnu byl přitom zaznamenán meziroční vzestup (o 1,0 %).
• Stavebníci v únoru mrzli
  Únorová stavební produkce nepotěšila. Oproti lednu zaznamenala v reálném vyjádření výrazný propad o 3,7 % (po sezónním očištění i po očištění o rozdílný počet pracovních dnů), zatímco vzhledem k loňskému únoru byla nižší o 4,3 %. Významnou roli v obou těchto statistikách hrály vysoké srovnávací základny. V letošním lednu i loňském únoru totiž panovaly na rozdíl od letošního února z pohledu stavebníků celkem příznivé klimatické podmínky. V průběhu letošního února stavební práce zamrzly.
• Stavebnictví bude letos tlumit propad průmyslu, propadne se zhruba jen čtvrtinově v porovnání s ním. Zahraniční obchod v květnu pozitivně překvapil, skončil v plusu, na oslavy je ale ještě velmi brzy
  Zahraniční obchod ČR se zbožím dopadl v květnu lépe, než analytici očekávali. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů záporné saldo květnové bilance zahraničního obchodu, čítající minus 8,4 miliardy korun. Ve skutečnosti zahraniční obchod vykázal přebytek, byť poměrně nízký, čítající 1,3 miliardy.
• Stavebnictví čeká letos další propad. Staví se méně bytů, což v budoucnu zvýší cenu bydlení
  Tuzemské stavebnictví zvládlo loňský obtížný rok solidně. Jak pozemní, tak inženýrské stavitelství přidalo shodně 1,9 procenta. Letos je však třeba počítat s horším výsledkem. Stavebnictví by se totiž mělo reálně propadnout, byť mírně, o 0,3 procenta. Důvodem je nejistota na straně developerů, plynoucí ze zhoršení kupní síly obyvatelstva v oblasti realit. Toto zhoršení je dáno poklesem životní úrovně domácnosti, který je důsledkem energetické drahoty a rapidní obecné inflace, a výrazným zdražením financování nemovitostí, například v podobě hypoték.