Češi budou před letošními Vánocemi muset počítat s nejslabší korunou za posledních šest let. Slabá koruna jim zdraží vše, od elektroniky po ovoce

Čtěte více

• Český zahraniční obchod se pořád „drží“, vzhledem k mezinárodní situaci
  Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé situaci ve světě a vzhledem k horšímu než očekávanému výkonu tuzemského průmyslu.
• Český zpracovatelský průmysl: Ceny klesají, zakázky také
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru mírně zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z lednových 44,6 bodu na 44,3 bodu. České průmyslníky trápil především silnější propad nových zakázek. Za tím dle průzkumu stály dostatečné zásoby u zákazníků i vysoká inflace, která na odběratele dopadá. V důsledku nižších zakázek pak docházelo ke snižování objemu výroby. Zároveň je ale nutno dodat, že tempo snižování bylo nejmírnější od srpna loňského roku. I tak ale firmy pokračovaly v propouštění zaměstnanců.
• Český zpracovatelský průmysl: ceny vstupů již klesají
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu podle průzkumu PMI nezlepšila. Index nákupních manažerů stagnoval na únorových 44,3 bodech. I v březnu české průmyslníky trápil především pokles nových zakázek. K tomu docházelo již třináctý měsíc v řadě. V důsledku toho firmy nakupovaly méně vstupů a více využívaly své zásoby.
• Český zpracovatelský průmysl trápí pokles zakázek
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu podle průzkumu PMI dále zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z březnových 44,3 bodů na 42,8 bodu. I v dubnu české průmyslníky trápil především pokles nových zakázek. K tomu docházelo již čtrnáctý měsíc v řadě. Tempo snížení bylo přitom nejvyšší od prosince 2020. V důsledku toho firmy nakupovaly méně vstupů a více využívaly své zásoby. Kvůli nižší poptávce po vstupech pak došlo k výraznému zkrácení dodavatelských lhůt. Na slabší poptávku firmy reagovaly optimalizací výrobních kapacit a propouštěním zaměstnanců. K tomu docházelo již sedmý měsíc v řadě.
• Češi a investice: Co nás motivuje a na čí rady při zhodnocování majetku dáme
  Lidé se domnívají, že investování není snadné, a přiznávají, že mu moc nerozumí. A souhlasí s tím, že investice jim mnohdy nabízejí i nedůvěryhodné firmy. V otázce investování si tak nechají poradit, na tom nejlepším zdroji informací se ale neshodnou. Pokud jde o investování do drahých kovů, více než polovina lidí se pro něj rozhodla sama. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro Českou mincovnu realizovaného v květnu 2023 společností STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1746 dospělých obyvatel ČR.
• Češi během roku pandemie nastřádali 230 miliard korun úspor, spořili více než čtyřikrát rychleji, než je běžné. Obchodníci budou mít po otevření obchodů „žně“
  Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky.
• Češi během Vánoc přibrali průměrně dva až pět kilogramů. Majitelé fitness center a dalších sportovišť letos vydělají stovky milionů korun na jejich nesplněných novoročních předsevzetích - na tom, že se chovají jako Bridget Jonesová
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi během Vánoc přibrali průměrně dva až pět kilogramů. Majitelé fitness center a dalších sportovišť letos vydělají stovky milionů korun na jejich nesplněných novoročních předsevzetích – na tom, že se chovají jako Bridget Jonesová
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi berou hypotéční banky útokem, i díky zrušení superhrubé mzdy, ty tak poskytují rekordní objem hypoték v historii. Úroky půjdou nahoru, což nápor Čechů umocňuje
  Tuzemské banky se ocitají pod dosud nikdy nezaznamenaným náporem Čechů dychtících po hypotéce. Těží i z toho, že Češi se „cítí bohatší“ díky zrušené superhrubé mzdy a kvůli nemožnosti realizovat své výdaje v době pandmie jinde. V únoru tak banky poskytly největší měsíční objem hypoték v historii, a to za 29,9 miliardy korun. Letošní únor je tak první v historii ČR, kdy průměrný denní objem poskytnutých hypoték překročil jednu miliardu korun.
• Češi brzdí své spotřebitelské výdaje, ty byly začátkem letošního roku nečekaně slabé. Šetří zejména na elektronice a mobilech, protože mají obavu z propouštění a dalšího růstu míry nezaměstnanosti
  Maloobchodní tržby v lednu zklamaly. Meziročně přidaly pouze 2,8 procenta, což je nejméně od loňského května. Očekávání analytiků byla vesměs vyšší. Ve střední hodnotě jejich odhadů činila 4,2 procenta. Poměrně slabý výsledek odráží zhoršení spotřebitelské nálady, k němuž na začátku letoška došlo. Češi omezovali své výdaje zejména za elektroniku a věci typu mobilních telefonů. V tomto segmentu se maloobchodní tržby meziročně propadly o citelných takřka osm procent. Lidé si zřejmě více, než je běžné, dali v lednu od mobilů a elektroniky „přestávku“, často po jejich nadělení vánočním.
• Češi by si měli pospíšit s nákupem liber či britského zboží. Tento týden koruna vůči libře zřejmě prudce oslabí, kvůli schválení brexitové dohody
  Britská libra sice dnes mírně oslabuje, ale jinak v uplynulých necelých dvou týdnech citelně posílila. Například vůči české koruně zpevnila od 10. října o celou korunu. Z úrovně přibližně 28,70 koruny za jednu libru na současný kurs zhruba 29,70. Vůči žádné jiné měně česká koruna v říjnu tolik neoslabila jako právě vůči libře, a sice o 2,44 procenta.
• Češi citelně omezují své nákupy, zejména pak zboží zbytné povahy. Jejich strach z vlastní finanční budoucnosti totiž předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
  Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.
• Češi často platí zbytečně moc za odlet na dovolenou z Prahy. Přitom odletem z Vídně, Mnichova nebo Berlína mohou ušetřit tisíce
  Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.
• Češi čelí nepříjemně vysokému růst cen i letos, a to potravin, zeleniny či brambor. Stoupají také ceny v průmyslu, roste pravděpodobnost, že ČNB zvýší úroky už letos
  Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.
• Češi dokážou bohatství vytvořit, ale ne udržet. Peníze nechávají mizet do zahraničí a čekají, kdo to za ně vyřeší
  Česká republika je bohatá země. Lidé, kteří zde žijí, svou prací vytvářejí ekonomické hodnoty, za které by se nemuseli stydět nikde na světě. Dokonce ani v zemích, které sami považují za vzor. Bohatství ale nestačí jen vytvořit. Aby byli lidé spokojení, je potřeba ho také udržet. A to se v Česku nedaří. Peníze místo toho necháváme ve velkém odtékat do zahraničí. Například jen banky loni v tuzemsku vytvořily zisk přes 104 miliard korun. Většina z této sumy skončí ve formě dividendy u jejich zahraničních matek.
• Češi drží 40 % finančních aktiv v hotovosti nebo na účtech. Přicházejí tak o možnost jejich zhodnocení
  Rychlé zdražování sice probudilo zájem Čechů o investování, jako ochrany před inflací, přesto však stále drží zbytečně velkou část svých peněz v hotovosti nebo na běžných účtech. Podle aktuálních údajů tvoří tyto prostředky až 40 % celkových finančních aktiv domácností. Zatímco část populace žije od výplaty k výplatě s nulovým zůstatkem na kontě, jiní nechávají na účtech dlouhodobě ležet desítky až stovky tisíc korun a připravují se tak o potenciální zhodnocení. I přes rostoucí popularitu investování v Česku existuje podle analytičky WOOD & Company Evy Sadovské stále značný prostor pro efektivnější nakládání s úsporami.
• Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy. Mnozí Evropané uvykají pohodlnému životu s větším rozsahem volného času.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí
  Mikro a malí podnikatelé jsou páteří české ekonomiky, o jejich důležitosti nepochybuje 80 % Čechů. Podle celostátního průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 jim důvěřuje více než polovina dotázaných, což je nejvíce ze všech zkoumaných subjektů. I díky tomu je více než třetina Čechů ochotná si za jejich služby připlatit. Průzkum vznikl v rámci programu na podporu podnikání Mastercard Strive™ Česko, ze společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace Care Česká republika.
• Češi hodně spoří, úspory však domácí ekonomice příliš nepomáhají
  Češi začínají být národem spořílků a podobně jako Němci budou značnou část svého jmění ukládat dál stranou. To je v zásadě závěr analýzy ČNB zveřejněné v poslední Zprávě o měnové politice. Centrální banka předpokládá, že míra úspor zůstane v nejbližších letech na 18% - tedy přibližně šest procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. To samo o sobě není špatná zpráva, protože vyšší míra úspor může zvyšovat odolnost bilancí domácností i celého finančního systému a ulehčovat financování “perspektivních” projektů v české ekonomice. Tady však narážíme na dva problémy.