Češi budou před letošními Vánocemi muset počítat s nejslabší korunou za posledních šest let. Slabá koruna jim zdraží vše, od elektroniky po ovoce

Čtěte více

• Český zahraniční obchod je na tom nejlépe za poslední dva roky. „Restart“ výroby aut a prudké zlevnění plynu či ropy jej vrací „do plusu“
  Český zahraniční obchod v březnu překonal očekávání. Vykázal přebytek 15,9 miliardy, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů přebytek pouze 14 miliard.
• Český zahraniční obchod míří za rok 2020 k historicky nejlepšímu výsledku. Exportérům nahrává slabší koruna a levnější ropa a plyn, importéři zase osekávají dovoz investičních statků
  Český zahraniční obchod navázal v listopadu 2020 na svůj historicky zcela nevídaný výkon. Potřetí za sebou totiž vykázal přebytek přesahující 30 miliard korun, podobně jako v říjnu a v září loňského roku. Přitom do loňského úderu pandemie koronaviru v měsíčním sledování nikdy v historii ČR zahraniční obchod přebytek přesahující 30 miliard korun nevykázal.
• Český zahraniční obchod se pořád „drží“, vzhledem k mezinárodní situaci
  Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé situaci ve světě a vzhledem k horšímu než očekávanému výkonu tuzemského průmyslu.
• Český zpracovatelský průmysl: Ceny klesají, zakázky také
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru mírně zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z lednových 44,6 bodu na 44,3 bodu. České průmyslníky trápil především silnější propad nových zakázek. Za tím dle průzkumu stály dostatečné zásoby u zákazníků i vysoká inflace, která na odběratele dopadá. V důsledku nižších zakázek pak docházelo ke snižování objemu výroby. Zároveň je ale nutno dodat, že tempo snižování bylo nejmírnější od srpna loňského roku. I tak ale firmy pokračovaly v propouštění zaměstnanců.
• Český zpracovatelský průmysl: ceny vstupů již klesají
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu podle průzkumu PMI nezlepšila. Index nákupních manažerů stagnoval na únorových 44,3 bodech. I v březnu české průmyslníky trápil především pokles nových zakázek. K tomu docházelo již třináctý měsíc v řadě. V důsledku toho firmy nakupovaly méně vstupů a více využívaly své zásoby.
• Český zpracovatelský průmysl trápí pokles zakázek
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu podle průzkumu PMI dále zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z březnových 44,3 bodů na 42,8 bodu. I v dubnu české průmyslníky trápil především pokles nových zakázek. K tomu docházelo již čtrnáctý měsíc v řadě. Tempo snížení bylo přitom nejvyšší od prosince 2020. V důsledku toho firmy nakupovaly méně vstupů a více využívaly své zásoby. Kvůli nižší poptávce po vstupech pak došlo k výraznému zkrácení dodavatelských lhůt. Na slabší poptávku firmy reagovaly optimalizací výrobních kapacit a propouštěním zaměstnanců. K tomu docházelo již sedmý měsíc v řadě.
• Češi a investice: Co nás motivuje a na čí rady při zhodnocování majetku dáme
  Lidé se domnívají, že investování není snadné, a přiznávají, že mu moc nerozumí. A souhlasí s tím, že investice jim mnohdy nabízejí i nedůvěryhodné firmy. V otázce investování si tak nechají poradit, na tom nejlepším zdroji informací se ale neshodnou. Pokud jde o investování do drahých kovů, více než polovina lidí se pro něj rozhodla sama. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění pro Českou mincovnu realizovaného v květnu 2023 společností STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1746 dospělých obyvatel ČR.
• Češi během roku pandemie nastřádali 230 miliard korun úspor, spořili více než čtyřikrát rychleji, než je běžné. Obchodníci budou mít po otevření obchodů „žně“
  Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky.
• Češi během Vánoc přibrali průměrně dva až pět kilogramů. Majitelé fitness center a dalších sportovišť letos vydělají stovky milionů korun na jejich nesplněných novoročních předsevzetích - na tom, že se chovají jako Bridget Jonesová
  „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
• Češi berou hypotéční banky útokem, i díky zrušení superhrubé mzdy, ty tak poskytují rekordní objem hypoték v historii. Úroky půjdou nahoru, což nápor Čechů umocňuje
  Tuzemské banky se ocitají pod dosud nikdy nezaznamenaným náporem Čechů dychtících po hypotéce. Těží i z toho, že Češi se „cítí bohatší“ díky zrušené superhrubé mzdy a kvůli nemožnosti realizovat své výdaje v době pandmie jinde. V únoru tak banky poskytly největší měsíční objem hypoték v historii, a to za 29,9 miliardy korun. Letošní únor je tak první v historii ČR, kdy průměrný denní objem poskytnutých hypoték překročil jednu miliardu korun.
• Češi by si měli pospíšit s nákupem liber či britského zboží. Tento týden koruna vůči libře zřejmě prudce oslabí, kvůli schválení brexitové dohody
  Britská libra sice dnes mírně oslabuje, ale jinak v uplynulých necelých dvou týdnech citelně posílila. Například vůči české koruně zpevnila od 10. října o celou korunu. Z úrovně přibližně 28,70 koruny za jednu libru na současný kurs zhruba 29,70. Vůči žádné jiné měně česká koruna v říjnu tolik neoslabila jako právě vůči libře, a sice o 2,44 procenta.
• Češi citelně omezují své nákupy, zejména pak zboží zbytné povahy. Jejich strach z vlastní finanční budoucnosti totiž předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
  Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.
• Češi čelí nepříjemně vysokému růst cen i letos, a to potravin, zeleniny či brambor. Stoupají také ceny v průmyslu, roste pravděpodobnost, že ČNB zvýší úroky už letos
  Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.
• Češi dokážou bohatství vytvořit, ale ne udržet. Peníze nechávají mizet do zahraničí a čekají, kdo to za ně vyřeší
  Česká republika je bohatá země. Lidé, kteří zde žijí, svou prací vytvářejí ekonomické hodnoty, za které by se nemuseli stydět nikde na světě. Dokonce ani v zemích, které sami považují za vzor. Bohatství ale nestačí jen vytvořit. Aby byli lidé spokojení, je potřeba ho také udržet. A to se v Česku nedaří. Peníze místo toho necháváme ve velkém odtékat do zahraničí. Například jen banky loni v tuzemsku vytvořily zisk přes 104 miliard korun. Většina z této sumy skončí ve formě dividendy u jejich zahraničních matek.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí
  Mikro a malí podnikatelé jsou páteří české ekonomiky, o jejich důležitosti nepochybuje 80 % Čechů. Podle celostátního průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 jim důvěřuje více než polovina dotázaných, což je nejvíce ze všech zkoumaných subjektů. I díky tomu je více než třetina Čechů ochotná si za jejich služby připlatit. Průzkum vznikl v rámci programu na podporu podnikání Mastercard Strive™ Česko, ze společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace Care Česká republika.
• Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
  Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
• Češi chtějí ochránit své peníze před inflací jejich „zaparkováním“ ve fondech
  Investicím do fondů přichází Češi na chuť stále více. Jde totiž o nejdostupnější formu investování peněz s možností zajímavého zhodnocení. Podle výzkum Equa bank investuje do fondů 31 % dospělých Čechů1). Nejčastěji investují pravidelně každý měsíc a menší částku – s jasným cílem ochránit peníze před inflací. Dávají proto přednost rizikovějším, ale potenciálně výnosnějším akciovým a smíšeným fondům.
• Češi chtějí zpět do první ekonomické ligy! Spoléhají na firmy a efektivní stát
  Devět z deseti Čechů chce, abychom patřili mezi světovou průmyslovou a technologickou špičku, vyplynulo z průzkumu realizovaného agenturou Ipsos. Podle Iniciativy Druhé transformace ekonomiky, zástupců byznysového, akademického i neziskového sektoru, je v Česku nutné urychleně nastartovat druhou ekonomickou transformaci, která naváže na tu, jež začala po roce 1989. Až 60 % respondentů uvedlo, že hlavním „motorem“ procesu by měl být stát. Přes 92 % Čechů by si zároveň přálo, aby naše země patřila mezi celosvětově nejrozvinutější, podobně jako tomu bylo za první republiky.
• Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
  Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.