No takový jeden oranžový klaun sice nevyhrál svoji dočasnou moc (ve své hlavě o té dočasnosti jistě hodně uvažuje) v tombole, přesto ji má, a to se všemi atributy, které jsem popsal výše. Pokud by řídil onen zaoceánský parník, určitě by během vteřin dokázal vymyslet nová pravidla pro vstup do jídelny, pro používání skluzavek v bazénu, prodej alkoholických nápojů, a zcela jistě by přišel s nápadem, že si mají pasažéři za rozličné věci, třeba i banální, připlatit.
Ten náš klaun to ale posunul o několik levelů výš, díky čemuž totálně rozbil globální obchodní model budovaný desítky let. To, co fungovalo, prý fungovalo špatně a nikdo mu nedokáže vysvětlit, že se hrubě mýlí. To by samo o sobě nebyl problém, dokud by to mnoho lidí nestálo mnoho peněz. Co je ale zajímavé, a k čemu to muselo dojít, je situace, kdy soudy pomalu dávají tomuto klaunovi přes prsty s tím, že neměl oprávnění hrát si se světovým obchodním pořádkem tak, jak si hrál.
Co ale přijde teď? Pamatujete si, jak trhy bláznily v době, kdy po každé návštěvě toalety vyhlašoval a zase stahoval nejrůznější cla? Pamatujete si, jak u těchto cel žongloval s číslovkami? Pamatujete si, jak například indexy zažívaly největší jednodenní propady a potom zase nárůsty? A teď si představme, že to všechno bylo nelegální. Pokud by se to stalo klaunovi, který dočasně řídí tu naši výletní loď, bylo by to jednoduché. Přijeli bychom do přístavu, tam by ho zatkla policie, posadila by ho do basy, zahodili klíč a byl by klid. Lidem by se vrátilo to, co museli na lodi zaplatiti navíc, dostali by omluvu a byl by klid. Ale co v případě globálních finančních ztrát, které tento bláznivý klaun způsobil ve skutečnosti? Na koho se obrátit v tomto případě, aby uhradil škody? Osobně jsem trochu zvědavý na to, jestli toto téma někdy někdo otevře, ať už firmy, fondy, nebo státy. Potom teprve začne ta správná legrace.
Michal Uma
