Nálada v průmyslu nejhorší od května 2020

Čtěte více

• Nálada v evropském průmyslu stále pod bodem mrazu, špatná zpráva pro Česko
  Čekání na “světlo na konci tunelu” se v evropském průmyslu protahuje. Průmyslový index PMI v eurozóně spadl na nejnižší úrovně za posledních devět měsíců (-44,8 bodu) a ukazuje na pokračující pokles těžce zkoušené části evropské ekonomiky. Podobné zhoršení hlásí i zářijové průzkumy z USA a Japonska a zdá se, že průmysl si vybírá slabší chvilku globálně - nejde tolik o strukturální problém evropského průmyslu jako takového, ale o pokračující globální útlum v poptávce po průmyslovém zboží.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se dále zhoršila
  V souladu s naším očekáváním se zářijový indikátor PMI dále zhoršil, když se ze srpnových 42,9 bodů posunul na 41,7 bodů. Za výsledkem stál především vývoj nových zakázek. Ty klesaly již devatenáctý měsíc v řadě, ačkoli tempo poklesu bylo nejpomalejší za poslední čtyři měsíce. Firmy na tento vývoj reagovaly snižováním objemu výroby a vyskladňováním nakoupených zásob.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se dále zhoršuje
  Český index PMI v září poklesl ze srpnových 46,7 bodu na 46 bodu, což bylo v souladu s tržním očekáváním. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se tak zhoršují již 28 měsíc v řadě. Zářijový výsledek stále zůstává výrazně pod dlouhodobým průměrem indexu (52 bodů). Nadále dochází k útlumu výroby, který je důsledkem nízké poptávky, ačkoli tempo je slabší, než tomu bylo v průměru od poloviny roku 2022. Firmy, které zaznamenávají pokles zakázek, zmiňují i menší ochotu zahraničních firem investovat a nakupovat kapitálové statky.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se mírně zlepšila
  Index nákupních manažerů PMI v říjnu pouze mírně vzrostl ze zářijových 41,7 bodů na 42 bodů. Podmínky ve zpracovatelském průmyslu tak zůstávají v podstatě stále zhruba stejné jako v předchozích měsících. Přetrvává utlumená zákaznická poptávka, i nadále se snižují nové zakázky, ačkoli pomalejším tempem než v předchozích měsících. Další pokles zaznamenala i výroba, kterou ovlivňuje i odkládání a rušení již zadaných zakázek. Tempo snižování výroby však bylo nejpomalejší od května, zůstává však stále prudké.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se mírně zlepšila
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se v lednu ve srovnání s prosincem zlepšila, stále však ukazuje na výraznou kontrakci v tomto sektoru. Index stoupl z prosincových 41,8 bodu na 43 bodu v lednu. Firmy stále trápil pokles nových zakázek, přestože jeho tempo nepatrně zmírnilo. Navzdory tomu však loni v listopadu nominální hodnota nových zakázek v tuzemském průmyslu meziměsíčně vzrostla potřetí v řadě. I tak ale výroba v lednu klesala silným tempem a to již dvacátý měsíc v řadě. Zároveň docházelo k poklesu cen vstupů, což prodejci využili ke snížení prodejních cen. Tempo jejich poklesu zrychlilo a bylo dokonce nejvyšší za posledních čtrnáct let. I v lednu dle průzkumu docházelo k redukci stavu zásob i pracovníků. Tentokrát už firmy již zřejmě sahaly k propouštění i z řad stálých pracovníků. K uspokojování objednávek firmy využívaly stávající zásoby, zároveň je kvůli nižší poptávce příliš nedoplňovaly.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se mírně zlepšila
  Český index PMI v říjnu sice zůstal pod padesátibodovou hranicí, indikovaný pokles ekonomické aktivity byl však nejpomalejší za více než dva roky. Index se zvýšil ze zářijových 46 bodů na 47,2 bodů a předčil tak naše i tržní očekávání. V říjnu pokračoval pokles výroby i nových zakázek, pokles výroby byl nicméně nejpomalejší za téměř dva a půl roku a tempo redukce nových zakázek bylo druhé nejslabší od dubna 2022. Nadále pokračoval růst vstupních nákladů a zhoršovaly se i podmínky v dodavatelských řetězcích. Na druhou stranu snaha firem prodat vedla ke snižování cen výstupů, které bylo největší od února letošního roku. Vyhlídky na horizont jednoho roku kalily obavy z poklesu nových zakázek a to především v automobilovém segmentu. Firmy i nadále tížily obavy o vývoj klíčových trhů a zejména pak exportů do sousedního Německa.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se opět zhoršila
  Český index PMI v listopadu zaostal za tržním i našim očekáváním. Index se snížil z říjnových 47,2 bodu na listopadových 46 bodů. V listopadu pokračoval pokles výroby i nových zakázek. Čeští výrobci zmiňovali především problémy na hlavních trzích a odvětvích, poptávku sužovaly pokračující problémy v segmentu výroby automobilů a v německé ekonomice. Nové exportní zakázky tak poklesly nejrychlejším tempem za poslední čtyři měsíce. Výrobci reagovali na situaci dalším zredukováním objemů výroby, ačkoli druhým nejpomalejším tempem od března loňského roku. Ceny vstupů rostly desátý měsíc v řadě, zároveň byla ale míra inflace výrazně pod dlouhodobým průměrem. Alespoň trochu dobrou zprávou je, že redukce zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu zvolňuje. Míra redukce počtu zaměstnanců byla nicméně nejslabší od března.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se zhoršila
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se v prosinci výrazně zhoršila a zaostala za našimi i tržními očekáváními (41,8 bodu versus konsenzus 43,5 bodu). Za výsledkem stálo především snížení nových zakázek i prudší pokles výroby. Vstupní náklady i prodejní ceny dále klesaly, ale pomalejším tempem. Někteří dodavatelé již začaly ceny i zvyšovat. Zakázky klesaly nejrychlejším tempem za poslední tři měsíce. Firmy také redukovaly počty zaměstnanců, a to nejprudším tempem za poslední tři a půl roky. K uspokojování objednávek firmy využívaly stávající zásoby, zároveň je kvůli nižší poptávce příliš nedoplňovaly. Ve výhledu jednoho roku firmy stále očekávají růst produkce, jejich optimismus ale poklesl.
• Nálada ve zpracovatelském průmyslu se zlepšila
  Český index PMI překvapil růstem z červencových 43,8 bodu na 46,7 bodu v srpnu. Náš odhad i tržní konsenzus počítal se 44 body. Zlepšení totiž nenaznačoval ani český konjunkturální průzkum, ani výsledky německých PMI indexů či německého Ifo indexu. Výkon českého zpracovatelského průmyslu sice zůstává stále ve fázi kontrakce, klesá nyní ale nejpomaleji za poslední dva roky.
• Nálada ve 2. čtvrtletí ovlivněna inflací, růstem i ostrým postojem centrálních bank
  Inflace, obavy z růstu HDP a ostré postoje centrálních bank některých největších světových ekonomik budou na začátku druhého čtvrtletí dominovat náladě světových investorů.
• Nálada v průmyslu pod bodem mrazu
  Nálada v českém průmyslu dál klesá a potvrzuje příchod recese. Na tu ukazují jak poslední indexy nákupních manažerů, tak i čísla z Českého statistického úřadu. Index PMI v průmyslu poklesl na 44,7 bodu - výrazně pod úroveň 50 bodů oddělující kontrakci od expanze a na nejnižší úrovně od roku covidového jara 2020. Hlavním problémem zůstává inflace - tempo růstu cen vstupů překvapivě oproti srpnu podle průzkumu opět zrychlilo a vysoké ceny jsou jedním z hlavních důvodů, proč padá poptávka.
• Nálada v průmyslu se na konci roku stabilizovala
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Zaměstnavatelé často nenahrazují volná místa po odchozích pracovnících, někteří ovšem redukují počty pracovníků cíleně kvůli klesajícím novým objednávkám. Očekávání výroby na dalších několik měsíců zůstávají nadále na nízké úrovni.
• Nálada v tuzemském průmyslu se v rámci možností zlepšila, už není pod bodem mrazu, ale na něm. Průmyslníkům vadí slabá koruna
  Nálada v tuzemském průmyslu se v květnu v rámci možností zlepšila, už není pod bodem mrazu, ale na něm. Tak lze také číst květnová čísla indexu nákupních manažerů v tuzemském zpracovatelském průmyslu, který zpracovává společnost Markit. Index v květnu vykázal lepší než očekávaný výsledek. Také si polepšil oproti dubnu. Vykázal hodnotu 39,6 bodu, zatímco trh očekával hodnotu 38,5 bodu. Dubnový údaj činil 35,1 bodu.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu nejlepší za téměř tři roky
  Český index PMI v únoru pozitivně překvapil, když z lednových 46,6 bodu vzrostl na 47,7 bodu. Ačkoli index zůstává stále pod 50bodovou hranicí, byl nejvyšší od června 2022. K výsledku přispěla především míra poklesu výroby, která byla nejslabší za poslední tři roky. Posílila i důvěra ve výrobu pro nadcházející období. Respondenti sice uvádějí, že poptávka zůstává utlumená, někteří ale již zmiňují růst zájmů stávajících zákazníků. Nové zakázky se navíc snížily nejslabším tempem od dubna 2022. Jako problém však průmyslníci stále zmiňují slabou poptávku z exportních trhů. V souvislosti s nižším objemem nových zakázek firmy i nadále redukovaly počet zaměstnanců.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu se opět zhoršila
  Český index PMI v prosinci zaostal za tržním i našim očekáváním, když poklesl z listopadových 46 bodů na 44,8 bodu. I nadále pokračoval pokles výroby i nových zakázek. České výrobce tížily především slabé ekonomické výhledy, nižší objem nových zakázek a náročné podmínky v automobilovém sektoru. Klesal objem jak nových domácích zakázek, tak i těch zahraničních. Ty trpěly zejména v důsledku nižší poptávky ze strany německých odběratelů. Výrobci reagovali na situaci dalším zredukováním objemů výroby, jehož tempo bylo nejvýraznější za posledních pět měsíců.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu se opět zlepšila
  Český index PMI v březnu dále pokračoval ve svém zlepšování, když stoupl z únorových 47,7 bodu na 48,3 bodu. Ačkoli index zůstává stále pod 50bodovou hranicí, byl nejvyšší od června 2022. K výsledku přispěla především míra poklesu výroby, která byla nejslabší za poslední tři roky. Posílila i důvěra ve výrobu pro nadcházející období. Respondenti navíc zaznamenali i známky oživení v poptávce, reportovali i získání nových odběratelů. Pomaleji v březnu klesaly i nové exportní zakázky. Poprvé od září loňského roku čeští výrobci zvýšili své prodejní ceny. I přesto firmy nadále redukovaly počet zaměstnanců i vstupů.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu se opět zlepšila
  Český index PMI v dubnu dále pokračoval ve svém zlepšování, když stoupl z březnových 48,3 bodu na 48,9 bodu. Index tak rostl již čtvrtý měsíc v řadě a předčil náš odhad i tržní konsenzus. Ačkoli index zůstává stále pod 50bodovou hranicí, byl nejvyšší od června 2022. Pokles produkce v květnu dále zpomalil. Přispěly k tomu náznaky zlepšující se poptávky, a především první zvýšení nových zakázek od února 2022. Růst ovšem trochu překvapivě táhl domácí trh, zatímco příjem zakázek pro export silně klesl. Firmy i nadále v rámci optimalizace pokračovaly v redukci zaměstnanosti (nenahrazovaly přirozený úbytek pracovníků novou pracovní silou). Ceny vstupů během dubna stouply patnáctý měsíc v řadě, inflace nicméně byla historicky utlumená.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu se zhoršila
  Český index PMI v květnu zaostal za našimi i tržními očekáváními, když dosáhl 48,0 bodu. Horší byl i ve srovnání s předchozím měsícem (48,9 bodu). Výsledek byl ovlivněn především vývojem nových zakázek, které po krátké dubnové expanzi opět klesly. Pokles byl navíc nejvyšší od začátku letošního roku. Vedla k němu ekonomická nejistota, a to zejména v automobilovém průmyslu. Slabá zůstávala domácí i zahraniční poptávka. Firmám dle průzkumu rostly finanční náklady, k čemuž docházelo v důsledku nedostatku některých materiálů i kvůli vyšším cenám energií. Zvýšené náklady se výrobci snažili převádět na zákazníky prostřednictvím vyšších prodejních cen.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu se zlepšila
  Český index PMI v lednu předčil naše i tržní očekávání, když stoupl z prosincových 44,8 bodů na 46,6 bodu v prosinci. Nadále pokračoval pokles výroby i nových zakázek, avšak tempo se v obou případech zmírnilo. Tempo poklesu nových zakázek bylo dokonce nejslabší od loňského října.
• Nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu těsně pod padesátkou
  Český index PMI v červenci mírně zaostal za našimi očekáváními, když se vrátil zpět pod padesátibodovu hranici (z červnových 50,2 na 49,7 bodu v červenci). Zhoršení bylo ale výrazně mírnější, než jaké jsme vídali v předchozích měsících. Provozní podmínky se zhoršily především v důsledku vyššího poklesu zaměstnanosti. Zde se firmy snažily redukovat své výdaje především prostřednictvím nenahrazování odcházejících pracovníků.