Rozbřesk: O chaosu na evropských letištích a přepáleném trhu práce

Čtěte více

• Rozbřesk: Od ČNB nově očekáváme 2 další růsty sazeb letos a 3 příští rok
  Červnové zasedání ČNB a série posledních čísel z domácí a zahraniční ekonomiky nás přiměly upravit náš výhled na politiku centrální banky v tomto a v příštím roce. Jak jsme psali již po zasedání ČNB, zásadní je posun v náladě uvnitř centrální banky jestřábím směrem. V dubnu ještě ČNB vnímala svoji prognózu jako hodně nejisté varování před možnou inflací. V květnu výrazně zesílila výrobní inflace (na desetiletých maximech nad 5 %) a v průběhu června se výrazně vylepšila domácí epidemiologická situace, navíc trh práce se vyvíjí lépe, než ČNB očekávala.
• Rozbřesk: Odchylka inflace od prognózy ČNB klesá
  Pozitivní desinflační trend se v březnu na chvíli zastavil, když inflace po měsících soustavného poklesu tentokrát vzrostla, a sice na 2,3 %. Inflace se tak vzdálila od cílové hodnoty ČNB, avšak odchylka meziroční inflace od prognózy centrální banky se i tak snížila na tři desetiny procentního bodu. A mohla být ještě menší, nebýt posledního zvyšování cen pohonných hmot reagujících na vývoj cen ropy na světových trzích. Není to jediný důvod, proč náklady na dopravu v rámci spotřebitelského koše v letošním roce rychle narůstají. Tím dalším je i zvyšování cen osobních automobilů (aktuálně o více než 9 %), ke kterému dochází především v důsledku bezpečnostních a ekologických regulací. Největší podíl na letošní inflaci však mají i nadále dražší alkohol a cigarety, které společně generují více než třetinu z uvedených 2,3 %. Naproti tomu bydlení, které „řídilo“ inflaci především v letech 2018 a 2019 letos přispívá k inflaci jen symbolicky.
• Rozbřesk: Odklad brexitu nahrává stabilitě sazeb ČNB
  Čím jiným dnes začít, než shrnutím dalšího – nikoliv však posledního – dílu brexitové ságy. Po náročném a prodlužovaném jednání šéfů evropské osmadvacítky a následně už jen sedmadvacítky, se sice situace nijak zvlášť nevyjasnila. Téměř jisté je alespoň to, že ze všech možných variant zřejmě vypadl divoký brexit, který měl vypuknout už příští týden. Všechny další varianty a s nimi spojené napětí tak zůstávají, a pravděpodobnosti, s jakou mohou nastat, nelze stále odpovědně ani naznačit.
• Rozbřesk – Odpočítávání před Fedem pokračuje
  Pokračuje odpočítávání před prosincovým zasedáním Fedu. A málokdo je na pochybách, že americká centrální banka po historicky dlouhé...
• Rozbřesk: Odpor vůči čínským investicím v Německu roste a na ropě to znovu doutná
  Odpor vůči čínským investicím v Německu roste. A jak uvádí zpravodaj Financial Times z Berlína Guy Chazan, jenom sílí po přijetí změn v čínské ústavě, které zaručují současnému čínskému prezidentovi možnost vládnout “doživotně”. Změny v ústavě se staly posledním symbolem toho, že to Čína s otevíráním se a přibližováním západu jednoduše nemyslí moc vážně. Německo spolu s Francií a Itálií přibližně před rokem zpřísnily kontrolu mimoevropských zahraničních investic, a to především kvůli Číně a podezření, že za většinou velkých čínských akvizic jednoduše stojí stát a politické cíle. Strach jde především z projektu “Made in China 2025” - plánu státu proniknout do 10 high-tech odvětví. Německo má strach z toho, že čínská administrativa chce určité “klenoty” německého průmyslu získat za každou cenu, aby dostala přístup k důležitému know how.
• Rozbřesk: Od práce z home-office k nízké produktivitě a pádivé americké inflaci?
  Zatímco debata o tom, zdali je Amerika v recesi či nikoliv, sílí, na jejím pozadí se odehrává jiný důležitý příběh a tím je dramatický propad produktivity práce. Ta se totiž v první polovině roku propadla o více než 3 %, což nemá v poválečné americké ekonomice obdoby.
• Rozbřesk: Odradí letos koruna ČNB od zvyšování sazeb?
  ČNB začíná brát inflaci vážněji než jiné centrální banky. Kombinace relativně nízké nezaměstnanosti a post-pandemického oživení ukazuje modelářům v centrální bance jasně a opakovaně, že letos bude zapotřebí zvyšovat sazby. Centrální bankéři se zatím k prognóze vyjadřují opakovaně rezervovaně a chtějí být opatrnější. A to především proto, že se bojí pozdějšího oživení kvůli komplikovanějšímu vývoji pandemie a pomalejšímu průběhu očkování v tomto roce.
• Rozbřesk: Od Škodovky k Lidlu aneb jak v Česku sílí mzdové tlaky…
  Mzdové vyjednávání v mladoboleslavské Škodovce jenom potvrzuje, že na českém trhu práce začíná být čím dál větší “teplo”. Odboráři poměrně jednoznačně odmítli nárůst mezd o 15 procent za dva a čtvrt roku, a to samé požadují již během následujících dvanácti měsíců. A popravdě není se čemu divit, protože zaměstnanců je nedostatek a mzdy zrychlují, kam se jen člověk podívá. V uplynulém roce jejich růst pravděpodobně překonal 7 % a na některých pozicích se přidává výrazně více - jak ostatně včera připomněl řetězec Lidl, který znovu zvýšil nástupní plat svým prodavačům o 20 % (na 28 tisíc hrubého). Při pohledu na úřady práce je jasně vidět, že jsme nikdy v historii neměli tolik neobsazených míst. Firmy v tuto chvíli nemohou sehnat přes 230 tisíc pracovníků, a to především s nižší kvalifikací - chybí zejména montážní dělníci, pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo řidiči…, tedy vesměs profese s podprůměrnou mzdou. O ty probíhá největší přetahovaná, a právě tam může docházet k největšímu nárůstu mezd.
• Rozbřesk: O důležitosti inflačních očekávání a koruna s pevnější půdou pod nohama
  Včera zveřejněná data potvrdila, že inflační tlaky v české ekonomice jsou nadprůměrné silné - spotřebitelské ceny se v dubnu zvýšily třetím nejrychlejším tempem v celé EU (meziročně 13,2 % měřeno HICP), v závěsu za Estonskem (19,1 %) a Litvou (16,6 %). V nejbližších měsících by přitom měla tuzemská inflace dále zrychlit, přičemž výhled zůstává zatížen enormní nejistotou, jež je v posledních týdnech umocněna personální rošádou v ČNB.
• Rozbřesk: OECD chválí českou ekonomiku, varuje však před riziky
  Několik dnů poté, co Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky pro tento rok na 3 %, přišla se svým výhledem také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta sice rovněž predikuje zpomalení hospodářského růstu, avšak o poznání mírnější, tj. z loňských 4,6 % na letošních 3,8 %. Mimoto pak pařížská organizace představila komplexní analýzu tuzemské ekonomiky, pro kterou má jak slova chvály, tak i varování.
• Rozbřesk: O inflaci, COVIDu a centrálních bankách v roce 2021 a 2022. Koruna končí rok v býčí náladě
  Silvestr a Nový rok svádí k různým anketám, které buď bilancují anebo se pokoušejí o lacinou prognostiku. Jedním z takových zamyšlení by mohlo být: jaké bylo (v roce 2021) a možná bude (v roce 2022) hlavní makroekonomické téma na globální úrovní? Kandidát pro vítězství v takové anketě by se přitom rýsoval celkem zřetelně a měl jméno: inflace. Přesněji řečeno - inflace v době pokračující epidemie.
• Rozbřesk: O kartelu OPEC a varování Applu, které rozhodilo i forex
  Ačkoli se v minulém roce mnohé očekávalo od komodit, kterým se tradičně daří na vrcholu hospodářského cyklu, podobně jako většina ostatních aktiv zklamaly. Výjimkou není ani ropa, která prožila rok 2018 jako na houpačce a do nového roku se probudila s nepříjemnou kocovinou. Prudký růst její ceny až k 90 dolarům za barel byl totiž v říjnu vystřídán ještě prudším propadem o téměř 40 %, což nakonec přineslo první meziroční pokles cen od roku 2015.
• Rozbřesk: O krocích Fedu rozhodnou data z trhu práce. Problémy polského zlotého se začínají kupit
  Zářijový report o americké zaměstnanosti patrně rozhodne o tom zdali Fed již v listopadu oznámí jízdní řád pro postupnou redukci měnové expanze. Pokud se tak stane, tak k úplnému odbourání politiky nákupů dluhopisů může dojít již v polovině roku 2022. Takový je asi hlavní vzkaz ze zářijového zasedání FOMC.
• Rozbřesk: Omezení produkce ropy do března 2018 nemusí stačit
  Mezinárodní energetická agentura (IEA) včera zveřejnila svou zprávu z trhu s ropou za květen. Základní sdělení je, že omezení produkce ze strany OPECu a spol. přináší své plody. V prvním kvartále jako celku sice ještě nebyly příliš viditelné vinou velkého tržního přebytku v lednu, ale do následujících kvartálů je IEA ohledně svého závěru již jistější. Uvádí, že pokud OPEC vydrží, tak ve druhém čtvrtletí mohou zásoby ropy klesat tempem asi 0,7 miliónu barelů denně a že ve druhé polovině roku může tento pokles ještě zrychlit. Samozřejmě za předpokladu, že v ostatních parametrech se nic nezmění.
• Rozbřesk: Omikron nastartoval výkyvy trhů, index volatility VIX nejvýše od února
  Nová varianta omikron na trhy přináší extrémní nejistotu a tím pádem i volatilitu, která včera byla velmi dobře patrná na výkonu akciových trhů. Trhy nebudou mít jasněji ohledně účinnosti vakcín vůči variantě omikron dříve než za zhruba deset dní. Do té doby však varianta extrémně rychle dobývá svět - nové případy hlásí evropské státy a výrazný obrat v náladě na trzích způsobilo objevení prvního případu v USA.
• Rozbřesk: Omikron se rychle šíří. Dvě dávky vakcíny neposkytují podle Imperial College takovou ochranu
  Akciové trhy se před Vánoci opět otřásají v základech, když hlavní americký index ztratil dva dny v řadě přes procento. Důvodem je kromě obav z inflace především nová varianta COVID 19 omikron - poslední zprávy ukazují na velice rychlé šíření napříč Evropou a dostupné studie zatím nasvědčují tomu, že ochrana vakcínou nebo prodělanou nemocí je výrazně nižší, než se původně zdálo.
• Rozbřesk: O patáliích Fedu a ECB a vyčkávání na ČNB
  Výrazná volatilita na dolarovém peněžním trhu ukazuje, že ne vždy je implementace měnové politiky zcela hladká. Americký Fed třetí den v řadě pumpoval na trh hotovost a i dnes chystá další repo-operaci v celkovém objemu 75 miliard dolarů. I když se napětí zklidnilo, investoři zatím zcela s reakcí Fedu spokojení nejsou (většina by ocenila delší repo).
• Rozbřesk: OPEC a spol. v dubnu zhodnotí možnost prodloužení dohody
  OPEC a další producenti ropy, kteří se v závěru loňského roku dohodli na omezení těžby, měli o víkendu další šanci zareagovat na nepříznivý vývoj na trhu (neboli pokles ceny) v posledních týdnech. Proběhla totiž další schůzka tzv. monitorovací komise, jež má na plnění dohody dohlížet.
• Rozbřesk: OPEC+ je připraven dále podpořit cenu ropy. Na jak dlouho?
  Ropa Brent se v posledních týdnech usadila poblíž úrovně 40 dolarů za barel, povzbuzena postupujícím rebalancováním ropného trhu. Ten sice nadále zůstává v poměrně citelném přebytku, oproti dubnovému kolapsu se však jedná o významný progres, který by měl v příštích měsících dále nabírat na síle. Zásluhu na tom bude mít jak oživení ropné poptávky v souvislosti s otevíráním ekonomik, tak rekordní omezování produkce členskými zeměmi OPEC+.
• Rozbřesk: OPEC míří k omezení těžby. Zastaví propad cen ropy?
  Ropný trh s napětím vyhlíží hlavní událost tohoto roku, kterou bude dnešní zasedání států OPEC a partnerských zemí v čele s Ruskem (OPEC+). Ty před sebou mají jasný úkol – zabránit dalšímu propadu cen ropy, které jen za poslední dva měsíce ztratily 30 %. Jak toho dosáhnout? Na scénu by se měly vrátit těžební škrty, otázkou však zůstává jak jejich rozsah a rozdělení mezi jednotlivé státy, tak i finální komunikace.