Inflace vytvoří politické vakuum. Dokáže jej Bitcoin vyplnit? 

Čtěte více

• Inflace v USA vyšší, aktivita továren v státě New York nižší
  Index spotřebitelských cen (CPI) vzrostl v únoru v meziměsíčním měření o 0,7 procenta, což je nejvíce od června 2...
• Inflace v USA vzrostla o rekordních 4,2 %. Růst cen zažívá také Česko, dle ČNB však pouze dočasný
  Index spotřebitelských cen (CPI) v USA v dubnu zaznamenal meziroční nárůst o 4,2 %. Naposledy bylo takto vysoké číslo reportováno v září 2008. Jádrová inflace se pak vyhoupla z 1,6 % a rovných 3 %. Zveřejněný fundament vedl k výprodejům na amerických akciových trzích, jelikož investoři se začali obávat, že Fed bude muset kvůli zvýšené inflaci utahovat rozvolněnou monetární politiku mnohem dříve, než se doposud očekávalo.
• Inflace v USA vzrostla v lednu o 7,5 %. Jaká bude reakce Fedu?
  Americké ministerstvo práce ve čtvrtek uvedlo, že ve srovnání s předchozím rokem index spotřebitelských cen (CPI) za leden vzrostl o 7,5 %. Jedná se tak o nejvyšší údaj od února 1982. Příčinou nárůstu je zejména zvýšení cen potravin, energií a nákladů na bydlení. Jádrová inflace rostla nejrychleji od srpna 1982. Za leden vzrostla o 6 %.
• Inflace v USA zrychluje, další pokles sazeb jen tak nepřijde
  Spotřebitelské ceny v zámoří do nového roku odstartovaly poměrně svižně. Oproti prosinci se zvedly o 0,5 procenta, v jádrovém pojetí pak o 0,4 procenta. V obou případech se přitom čekalo 0,3. Meziroční inflace se neudržela na 2,9, ale stoupla na 3,0 procenta.
• Inflace v USA zřejmě zaútočí na 6 %. Výnosy rostou, akcie jsou opatrné
  Výnosy na hlavních trzích v USA a Evropě mají během listopadu jasně sestupný trend. Není to ovšem nižšími inflačními očekáváními - ta naopak dál stoupají a zájem investorů o inflačně zajištěné dluhopisy je silný. Dnes jsou na programu další důležitá data o inflaci z USA a před nimi dochází na dluhopisech k obratu. Výnosy obracejí nahoru a v americkém případě jsou výš zhruba o 4 bazické body. Menší měrou stoupají také výnosy v Evropě.
• Inflace výrazně poklesla kvůli energiím
  Výrazný pokles lednové inflace na 1,6 % (z 2,1 %) je víceméně v souladu s naším odhadem (1,5 %) jak, co se týká velikosti propadu, tak jeho struktury. Za zmírněním inflační dynamiky stojí do značné míry ceny energií - a to jak pokles silové ceny elektřiny, tak zejména odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. Laťka pro tento rok je již nastavena nízko - inflace bude v nejbližších měsících oscilovat v blízkosti 1,5 % a svého minima by pak měla dosáhnout v letních měsících (1,3 %).
• Inflace vyskočila, ale jen vinou statistické operace
  „Míra inflace se v říjnu po osmi měsících poklesu zvýšila na 8,5 % ze zářijových 6,9 %. Na vině však nejsou ekonomické důvody, ale čistě statistická operace. Do výpočtu se promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu říjnové inflace. Loni byl totiž úsporný tarif statistiky započítán jako snížení cen elektřiny. Pokud bychom tento faktor nebrali v potaz, byla by říjnová inflace o téměř tři procentní body nižší a činila by 5,8 %. Po odeznění toho statistického vlivu se inflace opět vrátí na sestupnou trajektorii, přičemž lze očekávat pokles výrazně pod sedm procent. Podle aktuální prognózy ČNB by celoroční inflace měla být 10,8 %, zatímco v minulém roce činila 15,1 %,“ komentuje vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace, výsledky i fiskál. Zdroje obav nevysychají
  Investoři mají stále dost důvodů k nervozitě a podle toho to také na trzích vypadá. Důležitou roli hrají události, které jsou na programu tento týden, a to americká inflace za září a start výsledkové sezóny. Podmínky nedovolující Fedu ustoupit z protiinflační politiky i pravděpodobné zhoršení výhledů pro zisky firem jsou jasným problémem na obzoru.
• Inflace vystoupala na 18 procent
  „Poté, co se inflace začala zadýchávat, chytla druhý dech a opět zvýšila své tempo. Růst cen se projevuje hlavně na nezbytných položkách spotřebního koše, což bude zhoršovat finanční situaci v rodinách. Do vážných problémů se mohou dostávat hlavně sociálně nejslabší,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace vyšplhala k horní hraně tolerančního pásma
  Po dvou měsících, kdy se inflace dostala přesně na inflační cíl ČNB, došlo v dubnu ke zvýšení inflace až na 2,9 %, tedy k horní hranici tolerančního pásma. Za tímto nárůstem stojí především zpomalení poklesu cen potravin, a potvrzuje se tak hypotéza, že pokud se zastaví klesající trend u potravin, inflace povyskočí ke 3 %.
• Inflace v zámoří dál ustupuje, prostor pro nižší sazby se zvětšuje
  Zatímco silný trh práce v USA vyhlídky nižších sazeb Fedu utlumil, inflace naopak prostor pro nižší sazby opět zvětšuje. Potvrzuje se, že ceny dál zpomalují, přičemž v lednu dokonce víc, než se čekalo. Oproti prosinci se cenový index zvedl o 0,2 procenta, zatímco se čekalo 0,3.
• Inflace v zámoří stoupla, ale nepřekvapila. Fed bude dál mlžit
  Inflační data v USA se obvykle od odhadů příliš neodchylují a tentokrát se neodchýlila vůbec. Všechny hlavní údaje tak odpovídají tržnímu konsensu. Spotřebitelské ceny za říjen stouply o 0,2 procenta stejně jako v září. Meziroční inflace se zvedla na 2,6 z 2,4 procenta. Jádrový index stoupá rychleji, a to o 0,3 pct meziměsíčně a 3,3 pct meziročně. V tomto případě jsou čísla stejná jako v září.
• Inflace v září dále zpomalila, zlevňovala elektřina i potraviny
  „Meziroční růst spotřebitelských cen v září opět zpomalil, tentokrát ze srpnových 2,5 % na 2,3 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,6 %, především vlivem potravin,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v září mírně stoupla
  „Inflace se v září mírně zvýšila. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Oproti srpnu, kdy se inflace držela stejně jako v červenci na 2,2 %, se v září index spotřebitelských cen značící míru inflace zvýšil o 0,4 % na 2,6 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců pak v září činila 3,5 % (pro porovnání v srpnu to bylo 3,9 %). Nízká míra inflace se v srpnu propsala i do maloobchodních tržeb, které si polepšily a reálně se zvýšily meziročně o 5,3 %. V meziměsíčním srovnání nicméně vývoj maloobchodních tržeb stagnoval,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v září nad naším odhadem, v prosinci se může dostat nad 3 %
  Ceny v září poklesly méně, než jsme očekávali (-0,4 % versus naše očekávání -0,6 %). Meziroční inflace proto viditelně zrychlila z 2,2 na 2,6 % (naše očekávání 2,3 %) a v nejbližších měsících ještě může lehce přidat na “obrátkách”.
• Inflace v září pod odhadem ČNB, na výhledu pro sazby se však nic nemění
  Inflace v září zvolnila na 2,3 % (-0,6 % m/m) a skončila tak lehce pod naším odhadem (2,5 %) i poslední prognózou centrální banky (2,6 %). I když nemáme k dispozici detailní strukturu a s přesnější analýzou je třeba si počkat, jsou některé důvody vidět již dnes. Oproti našemu odhadu (v základním členění) zvolnily výrazněji ceny energií (-0,7 % m/m) i ceny potravin (-0,6 % m/m).
• Inflace v září pravděpodobně opět zrychlila
  Česká koruna se drží na relativně silných úrovních a odolávala v posledním týdnu vysoké volatilitě na globálních trzích i kvůli intervencím ČNB. V tomto týdnu je ústředním číslem inflace za měsíc září. Odhady jsou v tuto chvíli zatížené vysokou nejistotou, předpokládáme ovšem, že další zdražování energií, potravin i pohonných hmot by mělo inflaci dostat do blízkosti 18 %.
• Inflace v září překonala očekávání u nás i ve Spojených státech
  Česká inflace se v září zvýšila z meziročních 2,2 % na 2,6 %. To bylo více než očekával tržní konsensus (2,4 %) i naše prognóza (2,3 %). ČNB ve své predikci zveřejněné na začátku srpna pro září odhadovala 2,3 % y/y. Za odchylkou od naší prognózy stojí hlavně volatilní položka cen potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 0,8 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly vyšší o 0,1 %. To v kombinaci s nižší srovnávací základnou loňského roku vedlo k výraznému urychlení meziročního růstu cen potravin jako celku (včetně alkoholu a tabáku) ze srpnových 1 % k úrovni mírně pod 3 %. Relativně příznivý byl v září naopak vývoj jádrové inflace, která mírně zpomalila ze srpnových 2,4 % na 2,3 % y/y, což podle našeho odhadu znamená snížení meziměsíční sezónně očištěné dynamiky z 0,2 % na 0,1 %. Očekáváme, že vlivem stále utlumené spotřebitelské poptávky a pouze umírněného růstu mezd bude dezinflační trend pokračovat a jádrová inflace by se mohla v příštím roce dokonce dostat pod 2 %. Pokles úrokových sazeb ČNB by tak měl pokračovat, pravděpodobně však nadále jen opatrnými kroky ve výši -25 bb na zasedání.
• Inflace v září skončila pod odhady, když nadále klesala
  Česká inflace v září klesla v meziročním vyjádření z 2,5 % na 2,3 %. Pokračoval tak její postupný sestup z červnového letošního vrcholu ve výši 2,9 %. Zářijová inflace skončila pod očekáváním trhu i ČNB (oboje 2,6 % y/y). Také náš odhad byl vyšší, když počítal s 2,5 %. Inflace se tedy po celé třetí čtvrtletí nacházela pod prognózou centrální banky a její odchylka se navíc postupně navyšovala (po -0,1 pb v červenci a -0,2 pb v srpnu až na -0,3 pb v září).
• Inflace v září skončila pod odhady, když nadále klesala
  Česká inflace v září klesla v meziročním vyjádření z 2,5 % na 2,3 %. Pokračoval tak její postupný sestup z červnového letošního vrcholu ve výši 2,9 %. Zářijová inflace skončila pod očekáváním trhu i ČNB (oboje 2,6 % y/y). Také náš odhad byl vyšší, když počítal s 2,5 %. Jde zatím o předběžný údaj ČSÚ s omezenými informacemi o struktuře inflace.