Inflace v září mírně stoupla

Čtěte více

• Inflace vyskočila, ale jen vinou statistické operace
  „Míra inflace se v říjnu po osmi měsících poklesu zvýšila na 8,5 % ze zářijových 6,9 %. Na vině však nejsou ekonomické důvody, ale čistě statistická operace. Do výpočtu se promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu říjnové inflace. Loni byl totiž úsporný tarif statistiky započítán jako snížení cen elektřiny. Pokud bychom tento faktor nebrali v potaz, byla by říjnová inflace o téměř tři procentní body nižší a činila by 5,8 %. Po odeznění toho statistického vlivu se inflace opět vrátí na sestupnou trajektorii, přičemž lze očekávat pokles výrazně pod sedm procent. Podle aktuální prognózy ČNB by celoroční inflace měla být 10,8 %, zatímco v minulém roce činila 15,1 %,“ komentuje vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace, výsledky i fiskál. Zdroje obav nevysychají
  Investoři mají stále dost důvodů k nervozitě a podle toho to také na trzích vypadá. Důležitou roli hrají události, které jsou na programu tento týden, a to americká inflace za září a start výsledkové sezóny. Podmínky nedovolující Fedu ustoupit z protiinflační politiky i pravděpodobné zhoršení výhledů pro zisky firem jsou jasným problémem na obzoru.
• Inflace vystoupala na 18 procent
  „Poté, co se inflace začala zadýchávat, chytla druhý dech a opět zvýšila své tempo. Růst cen se projevuje hlavně na nezbytných položkách spotřebního koše, což bude zhoršovat finanční situaci v rodinách. Do vážných problémů se mohou dostávat hlavně sociálně nejslabší,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace vyšplhala k horní hraně tolerančního pásma
  Po dvou měsících, kdy se inflace dostala přesně na inflační cíl ČNB, došlo v dubnu ke zvýšení inflace až na 2,9 %, tedy k horní hranici tolerančního pásma. Za tímto nárůstem stojí především zpomalení poklesu cen potravin, a potvrzuje se tak hypotéza, že pokud se zastaví klesající trend u potravin, inflace povyskočí ke 3 %.
• Inflace vytvoří politické vakuum. Dokáže jej Bitcoin vyplnit? 
  Ceny rostou v době všudypřítomné nedůvěry ve vládu, že problém napraví. To nechává otevřené dveře k bitcoinu, konečnému protiinflačnímu zajištění.
• Inflace v zámoří dál ustupuje, prostor pro nižší sazby se zvětšuje
  Zatímco silný trh práce v USA vyhlídky nižších sazeb Fedu utlumil, inflace naopak prostor pro nižší sazby opět zvětšuje. Potvrzuje se, že ceny dál zpomalují, přičemž v lednu dokonce víc, než se čekalo. Oproti prosinci se cenový index zvedl o 0,2 procenta, zatímco se čekalo 0,3.
• Inflace v zámoří stoupla, ale nepřekvapila. Fed bude dál mlžit
  Inflační data v USA se obvykle od odhadů příliš neodchylují a tentokrát se neodchýlila vůbec. Všechny hlavní údaje tak odpovídají tržnímu konsensu. Spotřebitelské ceny za říjen stouply o 0,2 procenta stejně jako v září. Meziroční inflace se zvedla na 2,6 z 2,4 procenta. Jádrový index stoupá rychleji, a to o 0,3 pct meziměsíčně a 3,3 pct meziročně. V tomto případě jsou čísla stejná jako v září.
• Inflace v zámoří za květen zrychlila, ale nepřekvapila
  Nervozita na finančních trzích před zveřejněním nových amerických inflačních čísel gradovala, ale nakonec se negativní překvapení nedostavilo, což přináší v první reakci určitou úlevu. Na druhou stranu jsou data plně v souladu s výhledovým zvyšováním úrokových sazeb Fedu. Spotřebitelské ceny v zámoří za květen stouply o 0,5 procenta, tedy podle očekávání.
• Inflace v zámoří zrychluje, táhne vzhůru výnosy dluhopisů i dolar
  Zprávy o cenovém vývoji zůstávají v centru pozornosti finančních trhů a ta dnešní vyvolala jejich výraznou reakci. Jde o spotřebitelské ceny za září, které zrychlily výrazněji, než se čekalo. V důsledku stoupají výnosy dluhopisů, posiluje dolar a akcie jsou tlačeny níž. Index cen spotřebitelů v USA za září stoupl o 0,6 pct a dorovnal tržní očekávání.
• Inflace v září dále zpomalila, zlevňovala elektřina i potraviny
  „Meziroční růst spotřebitelských cen v září opět zpomalil, tentokrát ze srpnových 2,5 % na 2,3 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,6 %, především vlivem potravin,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v září nad naším odhadem, v prosinci se může dostat nad 3 %
  Ceny v září poklesly méně, než jsme očekávali (-0,4 % versus naše očekávání -0,6 %). Meziroční inflace proto viditelně zrychlila z 2,2 na 2,6 % (naše očekávání 2,3 %) a v nejbližších měsících ještě může lehce přidat na “obrátkách”.
• Inflace v září pod odhadem ČNB, na výhledu pro sazby se však nic nemění
  Inflace v září zvolnila na 2,3 % (-0,6 % m/m) a skončila tak lehce pod naším odhadem (2,5 %) i poslední prognózou centrální banky (2,6 %). I když nemáme k dispozici detailní strukturu a s přesnější analýzou je třeba si počkat, jsou některé důvody vidět již dnes. Oproti našemu odhadu (v základním členění) zvolnily výrazněji ceny energií (-0,7 % m/m) i ceny potravin (-0,6 % m/m).
• Inflace v září pravděpodobně opět zrychlila
  Česká koruna se drží na relativně silných úrovních a odolávala v posledním týdnu vysoké volatilitě na globálních trzích i kvůli intervencím ČNB. V tomto týdnu je ústředním číslem inflace za měsíc září. Odhady jsou v tuto chvíli zatížené vysokou nejistotou, předpokládáme ovšem, že další zdražování energií, potravin i pohonných hmot by mělo inflaci dostat do blízkosti 18 %.
• Inflace v září překonala očekávání u nás i ve Spojených státech
  Česká inflace se v září zvýšila z meziročních 2,2 % na 2,6 %. To bylo více než očekával tržní konsensus (2,4 %) i naše prognóza (2,3 %). ČNB ve své predikci zveřejněné na začátku srpna pro září odhadovala 2,3 % y/y. Za odchylkou od naší prognózy stojí hlavně volatilní položka cen potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 0,8 %, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly vyšší o 0,1 %. To v kombinaci s nižší srovnávací základnou loňského roku vedlo k výraznému urychlení meziročního růstu cen potravin jako celku (včetně alkoholu a tabáku) ze srpnových 1 % k úrovni mírně pod 3 %. Relativně příznivý byl v září naopak vývoj jádrové inflace, která mírně zpomalila ze srpnových 2,4 % na 2,3 % y/y, což podle našeho odhadu znamená snížení meziměsíční sezónně očištěné dynamiky z 0,2 % na 0,1 %. Očekáváme, že vlivem stále utlumené spotřebitelské poptávky a pouze umírněného růstu mezd bude dezinflační trend pokračovat a jádrová inflace by se mohla v příštím roce dokonce dostat pod 2 %. Pokles úrokových sazeb ČNB by tak měl pokračovat, pravděpodobně však nadále jen opatrnými kroky ve výši -25 bb na zasedání.
• Inflace v září skončila pod odhady, když nadále klesala
  Česká inflace v září klesla v meziročním vyjádření z 2,5 % na 2,3 %. Pokračoval tak její postupný sestup z červnového letošního vrcholu ve výši 2,9 %. Zářijová inflace skončila pod očekáváním trhu i ČNB (oboje 2,6 % y/y). Také náš odhad byl vyšší, když počítal s 2,5 %. Jde zatím o předběžný údaj ČSÚ s omezenými informacemi o struktuře inflace.
• Inflace v září skončila pod odhady, když nadále klesala
  Česká inflace v září klesla v meziročním vyjádření z 2,5 % na 2,3 %. Pokračoval tak její postupný sestup z červnového letošního vrcholu ve výši 2,9 %. Zářijová inflace skončila pod očekáváním trhu i ČNB (oboje 2,6 % y/y). Také náš odhad byl vyšší, když počítal s 2,5 %. Inflace se tedy po celé třetí čtvrtletí nacházela pod prognózou centrální banky a její odchylka se navíc postupně navyšovala (po -0,1 pb v červenci a -0,2 pb v srpnu až na -0,3 pb v září).
• Inflace v závěru roku zrychlila
  „Zatímco listopadová inflace zůstala stejná jako v říjnu, a držela se tak na hodnotě 2,8 %, v prosinci meziroční inflace mírně zrychlila. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. V posledním měsíci loňského roku index spotřebitelských cen značící míru inflace dosáhl 3,0 %, tedy o 0,2 procentního bodu více než v listopadu. Ačkoliv listopadová čísla nárůstu inflace v závěru loňského roku ještě nenasvědčovala, nakonec se očekávání analytiků potvrdila,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace vzroste kvůli loňskému zavedení úsporného tarifu
  Očekáváme, že meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,4 % z 6,9 % v září. Důvodem byl vliv nižší srovnávací základny související s loňským zavedením energetického úsporného tarifu. Nebýt tohoto čistě statistického efektu, inflace by podle našeho odhadu byla o 2-3 pb nižší. Průmyslová produkce podle nás v září klesla o 1,2 % m/m kvůli problémům v dodavatelských řetězcích výrobců aut, zatímco spotřebitelské výdaje zřejmě zůstaly utlumené, když odhadujeme meziměsíční stagnaci maloobchodních tržeb. Výkon tuzemské ekonomiky by se však měl v závěru roku mírně zlepšit s tím, jak v průmyslu odezní problémy v subdodávkách a spotřebitelské výdaje postupně zesílí díky pokračujícímu růstu reálných disponibilních příjmů.
• Inflace vzroste nad 10 % a ČNB zvýší sazby
  Data o vývoji české ekonomiky ukážou slušné tempo mezd na konci minulého roku, které ovšem nepřevýšilo růst inflace, takže uvidíme reálný pokles průměrné mzdy. Inflace za únor velmi pravděpodobně překročila 10 % y/y. Průmyslová výroba by z počátku roku mohla vykázat solidní čísla reflektující zlepšení v subdodávkách. Maloobchodní tržby s výjimkou prodeje aut budou spíše slabší. Centrální banka pravděpodobně přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.
• Inflace vzroste nad 2 % kvůli pohonným hmotám, klíčové do budoucna budou sekundární dopady…
  Riziko výraznějšího energetického šoku se bohužel pomalu, ale jistě stává skutečností. Dnešní březnová inflace bude první ochutnávkou dopadů íránského konfliktu do Česka. Předpokládáme, že zejména kvůli vyšším cenám pohonných hmot (benzín dražší o více než 20 % a nafta o více než 40 %) inflace vyskočí prudce z únorových 1,4 % viditelně nad 2 % (náš odhad 2,1-2,2 %). To však může být teprve začátek. Pokud šok v cenách pohonných hmot a zejména plynu bude delší a výraznější (náš extrémnější scénář ropa za 150 USD, plyn za 100 EUR/MWh během jednoho kvartálu), uvidíme jednak výraznější průsaky do cen energií pro domácnosti (elektřina a plyn), a pak zejména výraznější sekundární dopady v energeticky náročnějších výrobách zboží a zejména potravin. V tomto roce jsme přitom pozorovali v „potravinovém výrobním řetězci“ spíše deflační tlaky a před startem íránského konfliktu vše ukazovalo na to, že potraviny budou vedle administrativně snížených cen energií hlavním důvodem pro velmi nízkou inflaci v roce 2026.