Inflace dosahuje vrcholu poblíž 10 %

Čtěte více

• Inflace ČR – 17,2 %
  „Inflace dál roste a drtí českou ekonomiku. I když je základní úroková míra relativně vysoko, tlak na zvyšování cen nelze zkrotit, protože se vyšší úroky projeví v ekonomice až se zpožděním. Toto léto tak bude zhruba o pětinu dražší než to loňské. Další útok na naše peněženky nás ale nenechá dlouho čekat. Za jakékoliv půjčené peníze se bude platit daleko více než předtím a vlastní bydlení se stane prakticky nedostupným pro střední třídu obzvláště v Praze a krajských městech. Vyšší platy ale vzhledem k nízkému růstu HDP nečekejme. Musíme si zvyknout, že ne žádný strom neroste do nebe. Někdy je třeba zastavit a najít si čas nadechnout se k lepším zítřkům.“
• Inflace ČR – 17,5 % Y/Y
  „Ceny v Česku dál rostou a inflace pomalu míří k 20% hranici. I když se efekt vyšších sazeb v ekonomice projeví až později, právě nyní je třeba ke snížení inflace také součinnost vlády. Bohužel právě ony nepopulární kroky a utahování opasků sníží poptávku a zklidní ceny. Aktuálně rozdávaný příspěvek na dítě jde přesně opačným směrem. Vím, že je těžké odolat rozdávání z eráru, ale právě to by snížení cen prospělo nejvíce.“
• Inflace dál brzdí díky potravinám
  Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci oproti listopadu klesly v průměru o 0,2 %. Meziroční tempo růstu cen tak dále zpomalilo na 2,3 % z předchozího tempa 2,7 %. Náš i tržní odhad počítal se zpomalením na 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího zpomalení inflace je výraznější pokles cen potravin, kde klesly především ceny zeleniny. Ceny u čerpacích stanic vzrostly naopak trochu rychleji, než jsem odhadovali. Zvyšovaly se dále ceny alkoholu a tabáku.
• Inflace dále citelně roste, Česku hrozí největší zdražování od 90. let. Průměrná sazba hypoték přeskočí úroveň pěti procent, růst cen nemovitostí tím zmírní
  Míra inflace v ČR vykázala v říjnu meziroční úroveň 5,8 procenta. ČNB přitom ve své aktuální prognóze předpokládala inflaci 5,5 procenta. Spotřebitelské ceny rostly tedy v říjnu nejrychleji za uplynulých přesně třináct let, neboť naposledy byla inflace výraznější v říjnu 2008. Rapidnější než očekávanou inflaci mají na svědomí zejména citelně zdražující energie a také růst cen bydlení, ve kterém se promítá zdražování nemovitostí i vzestup cen stavebních materiálů. Česká národní banka bude muset kvůli vyšší než předpokládané inflaci dále citelně utáhnou měnové šrouby.
• Inflace dál roste
  Úřad pro statistiku práce v pátek zveřejnil povzbudivé zprávy. Placenou práci v březnu získalo 431 000 Američanů a míra nezaměstnanosti činila 3,6 %. Ekonomové předpokládali vytvoření více než 500 000 pracovních míst. Toto mělo ale na páteční zprávu, podle které mají Spojené státy robustní trh práce, malý vliv. Páteční zpráva ukázala, že pracovní síla v USA má nyní jen 1,6 mil. pozic, resp. 1 % předpandemických úrovní. Stojí za zmínku, že vyšší zaměstnanost je vedlejším přínosem napjaté situace na trhu práce, který musí k získání nových zaměstnanců nabízet vyšší mzdy. Tato spolehlivá zpráva nejspíš Federálnímu rezervnímu systému poskytne údaje potřebné pro další agresivnější zvyšování sazeb.
• Inflace dál zrychluje svůj růst
  „Česká národní banka se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojených se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace dál zvolňuje
  Meziroční inflace podle našich očekávání v květnu dál zvolnila z 12,7 na 11,1 % (náš odhad 11,0 % versus trh 10,8 %). Meziměsíčně došlo k nárůstu cen o 0,3 %, za kterým stál zejména oproti našemu očekávání rychlejší růst cen potravin, alkoholu a zdravotních služeb v důsledku vyšších cen lázeňských pobytů.
• Inflace dle očekávání zpomalila
  Spotřebitelské ceny v červnu dle očekávání zpomalily, i když o desetinku méně, než se očekávalo. Jejich růst dosáhl 2,8 % (odhad 2,7 %) po květnových 2,9 %.
• Inflace dnes tvrdě dopadá na dluhopisy i akcie
  Srpnová inflační data z USA trhy zrovna nepotěšila, když byla vyšší, než se čekalo. Rozebrali jsme je už v samostatné zprávě. Z tržního pohledu je klíčové, že padla jedna z nadějí, ke kterým se investoři v posledních pozitivních dnech upínali. Tedy že po dosažení vrcholu inflace Fed postupně zmírní rétoriku a dočkáme se i příznivější měnové politiky.
• Inflace dosáhla svého cíle
  „V únoru došlo k meziročnímu růstu cen o 2,0 procenta. Inflace tak přesně dosáhla cílované hodnoty stanovené Českou národní bankou. Období vysoké inflace se stalo minulostí. Nyní se můžeme zaměřit na snižování úrokových sazeb, které podpoří ekonomický růst,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace dosud nesledovala nižší míru nezaměstnanosti v Americe
  To, že centrální banky nemohou nekonečně snižovat nezaměstnanost bez vyvolání inflace, je ekonomickým evangeliem. Podle Janet Yellen, předsedkyně Federálního rezervního úřadu, vyplývá, že „značné množství teorií je informováno významnými historickými důkazy“. Její přesvědčení vysvětluje, proč dne 14. června Fed zvýšil úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu na úroveň 1-1,25%.
• Inflace dramaticky klesla, je poprvé od června 2021 v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nižší než na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, v Polsku i než v Německu, pod průměrem eurozóny
  Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021. Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta.
• Inflace drtí firmy na obou stranách
  Ukazatel PMI aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu za červenec zklamal. Již v červnu se propadl pod hladinu 50 bodů, tedy do pásma kontrakce. Červenec znamenal další pád, a to až na 46,8 bodu. Tržní konsensus sice počítal se snížením, ale ne tak výrazným (v průměru analytici čekali 47,5 bodu).
• 💥Inflace drtí Wall Street!
  Dnešní údaje o inflaci ukázaly mnohem menší pokles CPI, než se očekávalo. Jádrová inflace narostla vykázala velmi silný růst. Core CPI ve výši 6,3 % meziročně ukazuje, že rostoucí náklady na bydlení jsou pro americké občany problémem. Tato data způsobila, že trhy příští středu očekávají zvýšení sazeb o 75 bp a mohou znamenat, že Fed po dalším rozhodnutí zvýšení sazeb nezpomalí.
• Inflace druhý měsíc nad třemi procenty
  Spotřebitelské ceny se v prosinci meziměsíčně zvedly o 0,2 %, v meziročním srovnání inflace přidala další desetinu procentního bodu a dosáhla na 3,2 %. Tato hodnota je mírně nad naší prognózou i nad konsenzem trhu. Oproti listopadu byly vyšší zejména ceny potravin, nealkoholických nápojů a elektřiny, naopak poklesly ceny alkoholických nápojů a tabáku.
• Inflace: EMU deflace, USA pod cílem Fedu
    Makroekonomické události 16. leden   Inflace: EMU deflace, USA pod cílem Fedu   11.00 SEČ - E...
• Inflace eurozóna – 08/2022 – 9,1 % Y/Y
  „Inflace v eurozóně roste. Jedná se o daleko pozvolnější růst než v případě Česka. O to delší období ale může inflace v eurozóně trvat. Zatímco Česká národní banka i americká centrální banka Fed zvyšují úroky a snaží se s inflací aktivně bojovat, přístup Evropské centrální banky je mdlý. Právě proto lze předpokládat, že i takto robustní ekonomika bude zvyšováním cen zasažena, a to na delší dobu. Myslím, že čísla dosahující dvouciferných hodnot vydrží v eurozóně minimálně do konce roku."
• Inflace eurozóny na konsensu
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla o 2,4 % meziročně podle odhadu trhů. Rovněž jádrová inflace vzrostla podle konsensu na 2,7 % meziročně.
• Inflace eurozóny vzrostla o 8,1 %
  Jádrový index spotřebitelských cen v květnu podle předběžných odhadů vzrostl o 3,8 meziročně.
• Inflace EU 08/2022 – 9,1 %
  „Inflace v eurozóně dál roste a směřuje k dvouciferné hranici. Myslím si, že přes deset procent se podíváme v eurozóně už na podzim. Je zajímavé sledovat, jak menší ekonomiky typu pobaltských republik nebo střední Evropy zvyšují ceny rychleji než měnový obr v podobě eurozóny. O to nebezpečnější čísla to pro tak stabilní ekonomický spolek ovšem jsou. Evropská centrální banka by se ke zvyšování cen měla postavit daleko ostřeji, protože zatím svým programem nákupu dluhopisů inflaci spíše podporuje.“