Češi hledají víc než jen vysoký plat. Mladí chtějí flexibilitu, starší zase jistotu

Čtěte více

• Češi budou před letošními Vánocemi muset počítat s nejslabší korunou za posledních šest let. Slabá koruna jim zdraží vše, od elektroniky po ovoce
  Koruna vůči euru povážlivě slábne. Pokud za předvánoční období budeme považovat už dobu od začátku listopadu, slabší byla čeká měna v předvánočním čase naposledy v roce 2014. Češi tedy budou muset před letošními Vánocemi čelit nejméně výhodnému kursu své měny za posledních šest let. A možná bude ještě hůře.
• Češi by si měli pospíšit s nákupem liber či britského zboží. Tento týden koruna vůči libře zřejmě prudce oslabí, kvůli schválení brexitové dohody
  Britská libra sice dnes mírně oslabuje, ale jinak v uplynulých necelých dvou týdnech citelně posílila. Například vůči české koruně zpevnila od 10. října o celou korunu. Z úrovně přibližně 28,70 koruny za jednu libru na současný kurs zhruba 29,70. Vůči žádné jiné měně česká koruna v říjnu tolik neoslabila jako právě vůči libře, a sice o 2,44 procenta.
• Češi citelně omezují své nákupy, zejména pak zboží zbytné povahy. Jejich strach z vlastní finanční budoucnosti totiž předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
  Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.
• Češi často platí zbytečně moc za odlet na dovolenou z Prahy. Přitom odletem z Vídně, Mnichova nebo Berlína mohou ušetřit tisíce
  Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.
• Češi čelí nepříjemně vysokému růst cen i letos, a to potravin, zeleniny či brambor. Stoupají také ceny v průmyslu, roste pravděpodobnost, že ČNB zvýší úroky už letos
  Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.
• Češi dokážou bohatství vytvořit, ale ne udržet. Peníze nechávají mizet do zahraničí a čekají, kdo to za ně vyřeší
  Česká republika je bohatá země. Lidé, kteří zde žijí, svou prací vytvářejí ekonomické hodnoty, za které by se nemuseli stydět nikde na světě. Dokonce ani v zemích, které sami považují za vzor. Bohatství ale nestačí jen vytvořit. Aby byli lidé spokojení, je potřeba ho také udržet. A to se v Česku nedaří. Peníze místo toho necháváme ve velkém odtékat do zahraničí. Například jen banky loni v tuzemsku vytvořily zisk přes 104 miliard korun. Většina z této sumy skončí ve formě dividendy u jejich zahraničních matek.
• Češi drží 40 % finančních aktiv v hotovosti nebo na účtech. Přicházejí tak o možnost jejich zhodnocení
  Rychlé zdražování sice probudilo zájem Čechů o investování, jako ochrany před inflací, přesto však stále drží zbytečně velkou část svých peněz v hotovosti nebo na běžných účtech. Podle aktuálních údajů tvoří tyto prostředky až 40 % celkových finančních aktiv domácností. Zatímco část populace žije od výplaty k výplatě s nulovým zůstatkem na kontě, jiní nechávají na účtech dlouhodobě ležet desítky až stovky tisíc korun a připravují se tak o potenciální zhodnocení. I přes rostoucí popularitu investování v Česku existuje podle analytičky WOOD & Company Evy Sadovské stále značný prostor pro efektivnější nakládání s úsporami.
• Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy. Mnozí Evropané uvykají pohodlnému životu s větším rozsahem volného času.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí
  Mikro a malí podnikatelé jsou páteří české ekonomiky, o jejich důležitosti nepochybuje 80 % Čechů. Podle celostátního průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 jim důvěřuje více než polovina dotázaných, což je nejvíce ze všech zkoumaných subjektů. I díky tomu je více než třetina Čechů ochotná si za jejich služby připlatit. Průzkum vznikl v rámci programu na podporu podnikání Mastercard Strive™ Česko, ze společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace Care Česká republika.
• Češi hodně spoří, úspory však domácí ekonomice příliš nepomáhají
  Češi začínají být národem spořílků a podobně jako Němci budou značnou část svého jmění ukládat dál stranou. To je v zásadě závěr analýzy ČNB zveřejněné v poslední Zprávě o měnové politice. Centrální banka předpokládá, že míra úspor zůstane v nejbližších letech na 18% - tedy přibližně šest procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. To samo o sobě není špatná zpráva, protože vyšší míra úspor může zvyšovat odolnost bilancí domácností i celého finančního systému a ulehčovat financování “perspektivních” projektů v české ekonomice. Tady však narážíme na dva problémy.
• Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
  Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
• Češi chtějí ochránit své peníze před inflací jejich „zaparkováním“ ve fondech
  Investicím do fondů přichází Češi na chuť stále více. Jde totiž o nejdostupnější formu investování peněz s možností zajímavého zhodnocení. Podle výzkum Equa bank investuje do fondů 31 % dospělých Čechů1). Nejčastěji investují pravidelně každý měsíc a menší částku – s jasným cílem ochránit peníze před inflací. Dávají proto přednost rizikovějším, ale potenciálně výnosnějším akciovým a smíšeným fondům.
• Češi chtějí u energií jistotu. Čtvrtinu nepřesvědčí ani nižší cena
  Od eskalace konfliktu ve východní Evropě a vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynulo několik let. Zkušenost s vyvolanou energetickou krizí ale stále ovlivňuje, podle čeho si Češi vybírají dodavatele energií. Pro 94 % lidí je důležité, aby dodavateli nehrozilo náhlé ukončení činnosti. Téměř polovina pak řadí jeho finanční stabilitu mezi tři nejdůležitější kritéria výběru, hned za cenu (a někdy i před ni). Ukázal to průzkum společnosti Revido realizovaný prostřednictvím agentury Ipsos.
• Češi chtějí zpět do první ekonomické ligy! Spoléhají na firmy a efektivní stát
  Devět z deseti Čechů chce, abychom patřili mezi světovou průmyslovou a technologickou špičku, vyplynulo z průzkumu realizovaného agenturou Ipsos. Podle Iniciativy Druhé transformace ekonomiky, zástupců byznysového, akademického i neziskového sektoru, je v Česku nutné urychleně nastartovat druhou ekonomickou transformaci, která naváže na tu, jež začala po roce 1989. Až 60 % respondentů uvedlo, že hlavním „motorem“ procesu by měl být stát. Přes 92 % Čechů by si zároveň přálo, aby naše země patřila mezi celosvětově nejrozvinutější, podobně jako tomu bylo za první republiky.
• Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
  Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
• Češi investování stále odkládají. Největší chybou je čekat na správný okamžik, říká Marek Podrabský z Raiffeisenbank
  Češi se investování postupně otevírají, velkou část populace ale stále brzdí obavy ze ztráty peněz nebo pocit, že investicím dostatečně nerozumí. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank dnes investuje 39 % české populace a dalších 24 % lidí o investování uvažuje. Mezi neinvestujícími přitom 73 % odrazuje strach ze ztráty peněz a 71 % nedostatek znalostí.
• Češi investují do úsporného bydlení: Roste zájem o Půjčku na udržitelné bydlení i dotační poradenství Skupiny KB
  Češi chtějí bydlet energeticky úsporněji a pohodlněji. Zájem o financování těchto rekonstrukcí prostřednictvím Půjčky na udržitelné bydlení od Modré pyramidy, stejně jako o související dotační poradenství poskytované poradci Skupiny KB, v letošním roce roste. Klienti čím dál častěji využívají podporu z programů Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light.
• Češi i přes zlevnění pohonných hmot dále tankují dráže než Italové či Francouzi, plyne z dat Evropské komise. Zlevnění přináší i včerejší zasedání americké centrální banky
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 43 haléřů na průměrných 42,39 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 47,08 Kč/l, což je o 26 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
• Češi jako štědří příbuzní i přátelé: Peníze nejčastěji půjčují rodině. Třetině z nich se ale celá částka nevrátí
  Češi se nezdráhají pomáhat, a to ani půjčováním svých peněz ostatním. Rozlišují ale, na co konkrétně druhým prostředky poskytnou. Nejčastěji jsou ochotni finančně vypomoci blízkým na nutné výdaje. Nemladší dospělá generace půjčuje jednotky tisíc, starší i násobně více. Vyplývá to z průzkumu fintechové společnosti BONDSTER, dle něj si pětina Čechů půjčila více než jednu průměrnou mzdu a 10 % dokonce sáhlo do úspor kvůli rodině či přátelům i pro více než 100 000 korun. Třetině lidí se ale jejich štědrost nevyplatila.