Růst sazeb Fedu od března a pak vyfukování bilance. Akcie po zaváhání rostou

Čtěte více

• Růst průmyslu ČR v létě mírně zrychlil
  Meziměsíční růst průmyslové výroby v červenci zrychlil. Problém se zpožděnými subdodávkami přetrvává a odráží se především v poklesu výroby aut. Rostou ale ostatní sektory. Export se po předchozím poklesu mírně zotavil, nicméně i tak v červenci setrval v deficitu, který ovšem tentokrát nepřekvapil. Výkon stavebnictví byl v červenci relativně slabý, ale naději na pokračování pomalé expanze stavebnictví nepodkopal.
• Růst průmyslu polevil
  Průmyslová výroba v ČR v listopadu klesla oproti předchozímu měsíci o 1,7 %. V meziročním vyjádření se průmysl udržel v plusu 0,4 % (po očištění o různý počet pracovních dnů). Bez očištění o kalendářní vlivy činil meziroční pokles 2,2 %, což bylo citelně pod odhady analytiků s průměrným odhadem -0,7 %.
• Růst předplatitelů Netflixu se po pandemické boomu zpomaluje, akcie se propadly o 11 %
  Společnost Netflix Inc. uvedla, že pomalejší produkce televizních programů a filmů během pandemie poškodila růst předplatitelů v prvním čtvrtletí, kdy v úterý klesl podíl největší streamovací služby na světě o 11 %.
• Růst reálných mezd překvapil svou dynamikou
  Růst mezd v prvním čtvrtletí tohoto roku navázal na velmi silný poslední kvartál roku 2024. Růst nominálních mezd pouze mírně zpomalil z 6,9 % (4Q 2024) na 6,7 %. Růst reálných mezd byl na začátku roku stejný jako na konci minulého a dosáhl 3,9 %. Trh očekával slabší růst reálných mezd na úrovni 3,7 %, dle naší predikce měly reálné mzdy vzrůst o 7,1 % nominálně, reálně o 4,3 %.
• Růst ropy Brent ke 120 dolarům za barel obnovil obavy z pádu cen komodit
  Ceny komodit během minulého týdne vesměs klesaly. Investoři totiž po silné lednové rally začali být opatrní, a to kvůli hrozbě konsolidace. I když ekonomická data, zejména pak ta čínská, dále svědčí o růstu ekonomiky, celý proces zpomalilo politické riziko spojené se španělským skandálem v politických kruzích a nadcházejícími italskými volbami a také napjatá situace kolem tzv. měnových válek.
• Růst ropy, investoři uvažují o odhadu zásob
  Ropa rostla, jelikož průmyslové údaje ukázaly pokles zásob v USA a obchodníci se připravili na možné omezení ruské ropy ze strany Evropské unie.
• Růst ropy komoditním měnám nepomáhá, dolar trumfuje vyššími výnosy
  V centru pozornosti finančních trhů je ropa, u které se řeší, jak moc nové americké sankce omezí íránský vývoz. Ostatní signatáři dohody totiž trvají na jejím dalším dodržování. Efekt tedy zřejmě nebude tak velký jako při minulém uvalení sankcí a ještě si na něj počkáme, ale nejistota přesto posílá ceny ropy dál nahoru. Brent už se podíval nad 77 dolarů.
• Růst ropy komoditním měnám nepomáhá, dolar trumfuje vyššími výnosy
  V centru pozornosti finančních trhů je ropa, u které se řeší, jak moc nové americké sankce omezí íránský vývoz. Ostat...
• Růst ropy na pozadí sporů o omezení jejích cen ze strany G7
  Ropa i přes nízkou likviditu na trhu stoupla. Ropa Brent stoupla o 28 centů a obchodovala se na úrovni 85,62 USD za barel a americká ropa WTI se dostala na 78,43 USD.
• Růst ropy, omezení dodávek ruské ropy krizi eskaluje
  Ropa stoupla poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, a vystupňovalo tak energetickou krizi v Evropě. Ropa WTI se prodávala nad 102 dolary za barel poté, co v úterý získala 3,2 %. Ceny zemního plynu se v Evropě vyšplhaly poté, co Rusko zastavilo dodávky do Polska a Bulharska, splnilo tak hrozbu přerušení dodávek do zemí, které nechtějí za pohonné hmoty platit v rublech.
• Růst sazeb se zatím týká hlavně bezpečných státních dluhopisů. Výnosy na rizikových bondech dál klesají
  Jedna zajímavost k velikosti rizikových přirážek a nezvyklému klidu, který momentálně na finančních trzích panuje. Čas od času na xPulsu píšeme o tom, jak mimořádně nízká je v poslední době implikovaná volatilita jak na evropském, tak hlavně na americkém akciovém trhu. Nízká implikovaná volatilita a s tím spojená vyšší cena akcií ale ve vztahu k reálné ekonomice až takové riziko nepředstavuje. Co však riziko do budoucna představovat může je nízká úroveň rizikových přirážek na trhu s dluhopisy – zejména pak u těch nejvíce rizikových dluhopisů. Poptávka po těchto aktivech totiž výrazně narůstá a jejich rostoucí cena dál tlačí dolů už tak nízké výnosy. To vše navíc v situaci, kdy se svět postupně připravuje na utahování měnové politiky a kdy díky rostoucím sazbám v USA výnosy u státních dluhopisů začaly pomalu růst.
• Růst spekulací na posílení koruny v únoru zpomalil
  Podle nejnovějších odhadů by mohla Česká národní banka utratit až 140 miliard korun za slabou korunu jen za prvních dvacet únorových dnů. Částce půl bilionu korun se tak přiblížil dosavadní letošní účet za devizové intervence. V únoru měla ČNB podstatně méně práce oproti začátku roku.
• Růst spotřebitelské poptávky v lednu pokračoval
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v ČR v lednu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o výrazné 1 % po utlumeném prosincovém růstu o 0,1 %. Meziměsíční růst přitom trval již čtyři měsíce v řadě. Meziročně byly tržby vyšší o 2,4 %, což bylo výrazně nad tržním konsensem ve výši 0,5 %.
• Růst spotřebitelských cen mírně zvolní
  Průmyslová produkce v září pravděpodobně meziměsíčně klesla. Problémy s dodávkami výrobních vstupů se nadále zmírňují, zároveň však dochází k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. Spotřebitelská důvěra v září dosáhla nového minima, což se pravděpodobně projevilo v meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb. Ten by se měl týkat jak motoristického, tak i nemotoristického segmentu. Inflaci by směrem dolů měly tlačit vládní opatření odrážející se v nižších cenách elektřiny. Proti tomu však působil výrazný růst cen potravin. Meziroční inflace by podle našeho odhadu měla klesnout ze zářijových 18 % na 17,2 % v říjnu.
• Růst spotřebitelských cen nesměle zpomaluje
  Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu stagnovaly. Proti sobě šlo zejména sezónní zlevnění potravin a naopak mírné zdražení aut a pohonných hmot. Překvapení trhu ani ČNB se nekoná. ČNB tak na příštím zasedání nemá důvod měnit nastavení měnové politiky.
• Růst spotřebitelských cen v USA - komentář Martina Pohla, Generali Investments
  Vývoj inflace v září naznačuje, že šok způsobený pandemií pomalu odeznívá a dynamika cen se pomalu vrací k "normálu". Celkový i jádrový index spotřebitelských cen vzrostly shodně o 0,2% meziměsíčně, což odpovídá zhruba trendu z předkrizového období. Prudké výkyvy předchozích měsíců jsou podle všeho minulostí, avšak i v září zanechala pandemie otisk v dynamice cen. Cenové tlaky ustupují zejména v segmentu služeb, který je více citlivý na opatření proti šíření viru a na oslabení spotřebitelské poptávky a to by mělo dominovat dynamice cen i do budoucna, neboť podzimní vlna nedává příliš velké šance na změnu.
• Růst spotřebitelských cen zatím zpomalit nechce
  Spotřebitelské ceny v ČR v červenci rostly rychleji, než čekal trh, ale v souladu s prognózou ČNB. Hlavním cenovým tahounem byly ceny rekreací. V dalších měsících i nadále čekáme zpomalování inflace vlivem oslabené poptávky, nicméně prozatím je tento efekt slabší, než s čím počítá naše prognóza.
• Růst spotřebitelských cen zrychlil a jádrová inflace láme rekordy
  Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly oproti předchozímu měsíci o 0,6 % a ve srovnání s loňským rokem pak o 3,3 %. Česká inflace tak výrazně zrychlila. Za tím stály jednak vyšší ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde i nadále působil opožděný vliv vyšší spotřební daně na cigarety. Výrazně se však zvýšila také jádrová inflace, která v meziročním vyjádření vystoupala až na 3,5 % z předchozích 3,3 %. Podle ČNB tato hodnota přestavuje proinflační riziko její současné prognózy. Podle nás je však aktuálně vysoká inflace pouze dočasnou záležitostí a v druhé polovině letošního roku očekáváme její snížení.
• Růst spotřeby nereflektuje vývoj příjmů
  „Příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba. To v mnohých rodinách způsobí vážné finanční problémy. Na vině je zdražování, které sužuje naši ekonomiku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Růst stavební produkce byl nejrychlejší za více než půl roku
  Stavební produkce v prosinci vzrostla meziměsíčně po sezonním očištění o 1,8 % a zaznamenala tak nejrychlejší nárůst od loňského května. Na něm se podílelo především inženýrské stavitelství, jehož produkce se zvýšila meziměsíčně o 3,9 %. To souviselo pravděpodobně s vyšší investiční aktivitou státu, která ke konci roku po předchozím relativně utlumeném vývoji zrychlila. Produkce však rostla meziměsíčně i v oblasti pozemního stavitelství, a to 1,1 %. Meziročně celková stavební produkce v prosinci vzrostla po očištění o sezonnost a kalendářní vlivy o 7,9 %, což však souviselo s nízkou srovnávací základnou roku 2020.