Růst předplatitelů Netflixu se po pandemické boomu zpomaluje, akcie se propadly o 11 %

Čtěte více

• Růst páru EUR/USD je korekční
  Inflační tlaky v eurozóně zůstávají stabilní. Index spotřebitelských cen činil v listopadu meziročně 2,3 % a jádrový index 2,8 %. Tyto hodnoty odpovídají prognózám, ale jsou vyšší než v říjnu.
• Růst počtu pracovních míst v USA zpomalil, vyšší růst mezd ale situaci zachránil a dolar posiluje
  Únorové statistiky z amerického trhu práce nedopadly úplně jednoznačně. Nových pracovních míst NFP v USA přibylo v led...
• Růst počtu předplatitelů Netflixu výrazně zpomalil, akcie klesly
  Růst počtu předplatitelů Netflixu v prvním čtvrtletí výrazně zpomalil kvůli polevování pandemie nemoci covid-19 a nedostatku nových filmových a seriálových hitů. Přibyly jich necelé čtyři miliony na celkových 208 milionů. Analytici v anketě společnosti Refinitiv v průměru odhadovali, že nových předplatitelů bude 6,25 milionu. Americká internetová televize to oznámila v úterý po uzavření burz a její akcie vzápětí odepsaly 11 procent.
• Růst pokračuje: Wall Street v zelených číslech už třetí den po sobě
  Americké akciové indexy zakončily pondělní obchodování růstem a zaznamenaly tak třetí pozitivní seanci v řadě. Investoři opět vzbuzují naděje, že Federální rezervní systém by v letošním roce mohl snížit úrokové sazby.
• Růst poptávky po ropě a plynu do roku 2050: IEA mění tón a varuje před selháním klimatických cílů
  Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nové výroční zprávě World Energy Outlook 2025 výrazně revidovala svůj výhled do budoucna – očekává, že globální poptávka po ropě a zemním plynu může dále růst až do roku 2050, a to navzdory předchozím předpokladům o rychlé dekarbonizaci a přechodu k čistým energiím. Tento posun je důsledkem přehodnocení dosavadního vývoje a nedostatečného naplňování klimatických závazků ze strany jednotlivých států.
• Růst průměrné i mediánové mzdy dosáhl 5,7 %
  Podle dnes zveřejněných údajů se ve třetím čtvrtletí zvýšila průměrná i mediánová mzda shodně o 5,7 %. V důsledku vyšší inflace se však reálná mzda tentokrát navýšila jen o 1,5 %. I tak jsou výsledky lepší, než předpokládala ČNB. Nejrychlejší růst v tomto období zaznamenaly mzdy pracovníků pohybujících se na realitním trhu (+11,8 %).
• Růst průměrné mzdy v poslední loňském čtvrtletí překvapivě zrychlil na 6,5 %
  Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace průměrná mzda vzrostla meziročně o 3,8 %, po předchozím růstu o 1,8 %. Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Pozitivním překvapením jsou dnešní čísla z trhu práce také pro ČNB, která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v případě reálné mzdy pak s jejím poklesem o 0,5 %.
• Růst průmyslové produkce v únoru pouze nepatrně korigoval slabý lednový výsledek
  Průmyslová produkce po ostrém lednovém poklesu o 3 % m/m v únoru meziměsíčně vzrostla o mírných 0,4 %. Meziroční růst o 2 % tak byl v souladu s mediánem tržních odhadů, které byly nicméně rozprostřené v širokém pásmu – náš odhad se pohyboval na straně značně výraznějšího oživení průmyslu (+1,4 % m/m). Zároveň lednový výsledek byl revidován směrem dolů namísto meziměsíčního poklesu o 2,6 %, průmyslová výroba v lednu klesla o 3 %.
• Růst průmyslu ČR v létě mírně zrychlil
  Meziměsíční růst průmyslové výroby v červenci zrychlil. Problém se zpožděnými subdodávkami přetrvává a odráží se především v poklesu výroby aut. Rostou ale ostatní sektory. Export se po předchozím poklesu mírně zotavil, nicméně i tak v červenci setrval v deficitu, který ovšem tentokrát nepřekvapil. Výkon stavebnictví byl v červenci relativně slabý, ale naději na pokračování pomalé expanze stavebnictví nepodkopal.
• Růst průmyslu polevil
  Průmyslová výroba v ČR v listopadu klesla oproti předchozímu měsíci o 1,7 %. V meziročním vyjádření se průmysl udržel v plusu 0,4 % (po očištění o různý počet pracovních dnů). Bez očištění o kalendářní vlivy činil meziroční pokles 2,2 %, což bylo citelně pod odhady analytiků s průměrným odhadem -0,7 %.
• Růst reálných mezd překvapil svou dynamikou
  Růst mezd v prvním čtvrtletí tohoto roku navázal na velmi silný poslední kvartál roku 2024. Růst nominálních mezd pouze mírně zpomalil z 6,9 % (4Q 2024) na 6,7 %. Růst reálných mezd byl na začátku roku stejný jako na konci minulého a dosáhl 3,9 %. Trh očekával slabší růst reálných mezd na úrovni 3,7 %, dle naší predikce měly reálné mzdy vzrůst o 7,1 % nominálně, reálně o 4,3 %.
• Růst ropy Brent ke 120 dolarům za barel obnovil obavy z pádu cen komodit
  Ceny komodit během minulého týdne vesměs klesaly. Investoři totiž po silné lednové rally začali být opatrní, a to kvůli hrozbě konsolidace. I když ekonomická data, zejména pak ta čínská, dále svědčí o růstu ekonomiky, celý proces zpomalilo politické riziko spojené se španělským skandálem v politických kruzích a nadcházejícími italskými volbami a také napjatá situace kolem tzv. měnových válek.
• Růst ropy, investoři uvažují o odhadu zásob
  Ropa rostla, jelikož průmyslové údaje ukázaly pokles zásob v USA a obchodníci se připravili na možné omezení ruské ropy ze strany Evropské unie.
• Růst ropy komoditním měnám nepomáhá, dolar trumfuje vyššími výnosy
  V centru pozornosti finančních trhů je ropa, u které se řeší, jak moc nové americké sankce omezí íránský vývoz. Ostat...
• Růst ropy komoditním měnám nepomáhá, dolar trumfuje vyššími výnosy
  V centru pozornosti finančních trhů je ropa, u které se řeší, jak moc nové americké sankce omezí íránský vývoz. Ostatní signatáři dohody totiž trvají na jejím dalším dodržování. Efekt tedy zřejmě nebude tak velký jako při minulém uvalení sankcí a ještě si na něj počkáme, ale nejistota přesto posílá ceny ropy dál nahoru. Brent už se podíval nad 77 dolarů.
• Růst ropy na pozadí sporů o omezení jejích cen ze strany G7
  Ropa i přes nízkou likviditu na trhu stoupla. Ropa Brent stoupla o 28 centů a obchodovala se na úrovni 85,62 USD za barel a americká ropa WTI se dostala na 78,43 USD.
• Růst ropy, omezení dodávek ruské ropy krizi eskaluje
  Ropa stoupla poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, a vystupňovalo tak energetickou krizi v Evropě. Ropa WTI se prodávala nad 102 dolary za barel poté, co v úterý získala 3,2 %. Ceny zemního plynu se v Evropě vyšplhaly poté, co Rusko zastavilo dodávky do Polska a Bulharska, splnilo tak hrozbu přerušení dodávek do zemí, které nechtějí za pohonné hmoty platit v rublech.
• Růst sazeb Fedu od března a pak vyfukování bilance. Akcie po zaváhání rostou
  Včera se americkým akciovým indexům podařilo smazat úvodní ztráty, dnes to bylo hlavně v úvodu komplikované. Téma měnové politiky a rychlost její normalizace působí stále slušnou nervozitu a očekávání ještě nejsou dostatečně usazená. Do hry promlouvají komentáře bankéřů z Fedu, přičemž prostor tentokrát dostali spíše jestřábi. Ani holubičí šéf Fedu svými slovy úlevu nepřinesl.
• Růst sazeb se zatím týká hlavně bezpečných státních dluhopisů. Výnosy na rizikových bondech dál klesají
  Jedna zajímavost k velikosti rizikových přirážek a nezvyklému klidu, který momentálně na finančních trzích panuje. Čas od času na xPulsu píšeme o tom, jak mimořádně nízká je v poslední době implikovaná volatilita jak na evropském, tak hlavně na americkém akciovém trhu. Nízká implikovaná volatilita a s tím spojená vyšší cena akcií ale ve vztahu k reálné ekonomice až takové riziko nepředstavuje. Co však riziko do budoucna představovat může je nízká úroveň rizikových přirážek na trhu s dluhopisy – zejména pak u těch nejvíce rizikových dluhopisů. Poptávka po těchto aktivech totiž výrazně narůstá a jejich rostoucí cena dál tlačí dolů už tak nízké výnosy. To vše navíc v situaci, kdy se svět postupně připravuje na utahování měnové politiky a kdy díky rostoucím sazbám v USA výnosy u státních dluhopisů začaly pomalu růst.
• Růst spekulací na posílení koruny v únoru zpomalil
  Podle nejnovějších odhadů by mohla Česká národní banka utratit až 140 miliard korun za slabou korunu jen za prvních dvacet únorových dnů. Částce půl bilionu korun se tak přiblížil dosavadní letošní účet za devizové intervence. V únoru měla ČNB podstatně méně práce oproti začátku roku.