Rozbřesk: Klesající přebytek obchodu a dividendy zhoršují výsledky běžného účtu ČR

Čtěte více

• Rozbřesk: Jsou skutečně poslední ztráty dolaru tak “záhadné”?
  Americký dolar v posledních několika měsících systematicky ignoruje dobrá čísla z domácí ekonomiky a nárůst amerických výnosů. Viditelně rostou domácí inflační tlaky, a proto americký dvouletý výnos doputoval v posledních týdnech až do blízkosti 2,50 %. Rozdíl mezi americkým a eurovým dvouletým výnosem vzrostl za poslední tři měsíce o více než jeden procentní bod a je poblíž historických maxim (přes 2,5 procentního bodu). Podle učebnicových teorií nekryté úrokové parity by takový vývoj měl být pro dolar pravým požehnáním. To zatím rozhodně není. Dolar na frontě s eurem ztratil za poslední tři měsíce více než 8 % a jako by mu nebylo pomoci…
• Rozbřesk: Jsou zisky koruny udržitelné a co může nastartovat korekci?
  Denní přírůstky nakažených opět rostou a nejistota spojená s dalším vývojem pandemie zůstává vysoká. To ovšem nebránilo české měně smazat většinu pandemických ztrát a podívat se na nejsilnější úrovně od počátku března. Dávají však zisky koruny smysl a jsou znovu dobyté pozice udržitelné?
• Rozbřesk: Kam až ČNB může dojít se sazbami?
  Česká národní banka se v posledních vystoupeních (guvernér Jiří Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z ministerstva financí. A to je dobře. Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný. ČNB má totiž v ruce příliš mocné nástroje, a i proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability. Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku. Tam centrální bankéři poctivě plní přání prezidenta Erdogana a inflace se pohybuje v průměru mezi 15–20 procenty.
• Rozbřesk: Katalánské napětí na trzích polevuje. Proč ale?
  Situace v Katalánsku má ke klidu daleko. Není jasné, kdy a jak Katalánci eventuálně vyhlásí nezávislost ani jak na to zareaguje Madrid. I přesto však napětí na trzích včera polevilo. Španělské akcie po třech dnech poklesu prudce vzrostly (2,5%) a výnos desetiletého španělského dluhopisu poklesl o více než 8 bazických bodů. Proč?
• Rozbřesk: Kdo dosáhne na úvěr na bydlení? Názor ČNB teď bude právně závazný
  ČNB tento týden dostala od Poslanecké sněmovny zelenou k tomu, aby mohla nově stanovovat podmínky, ze kterých domácnosti dosáhnou na úvěry na bydlení. Do této chvíle mohla dávat bankám pouze doporučení, nově však budou jí nastavené mantinely právně závazné.
• Rozbřesk: Kdo může za výprodej akcií a ropa u 80 dolarů
  Americký akciový výprodej pokračuje. Index S&P 500 ztratil další více než 2 %. Celkově tak padá již šestým dnem v řadě a v souhrnu odmazal skoro 7 % - to je zatím nejhorší propad akcií za dobu prezidentování Donalda Trumpa. Americký prezident se i proto nechal slyšet, že na vině je americký Fed, který zvyšuje příliš zbrkle úrokové sazby. To je ale nepochopení situace.
• Rozbřesk: Kdo si v Evropě vede nejlépe a kdo nejhůře? Česko uprostřed pelotonu
  České HDP kleslo už za první kvartál poměrně výrazně (o 3,6% mezikvartálně). To je sice méně než v nejvíce postižených lokalitách na jihu Evropy - HDP v Itálii pokleslo o 4,7%, ve Španělsku o 5,2% a ve Francii dokonce o 5,8%. Na druhou stranu v Česku je situace viditelně horší než v sousedním Německu, kde HDP pokleslo “pouze” o 2,2%. Čím to je?
• Rozbřesk: Kdy Česko hospodářsky překoná Itálii?
  Ekonomika Evropské unie zažívá dobré časy, nad všemi zeměmi ale nesvítí slunce stejně jasně. Nemocným článkem Evropy je stále Itálie, která sice zrychlila tempo růstu, ale rychlé tempo v případě Itálie znamená maximálně 1,5 %. Jiné regiony bohatnou o poznání rychleji. To včera připomněl Mezinárodní měnový fond - podle nových čísel Španělé v roce 2017 poprvé od vstupu Unie zaznamenali vyšší výkon než Itálie. Přesně řečeno v roce 2017 HDP na obyvatele v paritě kupní síly (očištěno o cenové rozdíly) ve Španělsku poprvé od vstupu do EU bylo vyšší než v Itálii.
• Rozbřesk: Kdy se smaže rozdíl mezi německými a americkými výnosy?
  Americkým centrálním bankéřům se příliš nechce do komentování svých dalších kroků. Janet Yellenová se včera na vystoupení ve Washingtonu jakýmkoliv zmínkám o měnové politice vyhnula. Její kolega John Williams ze sanfranciského Fedu sice připustil čtyři růsty sazeb v tomto roce, jeho postoje jsou ale dobře známé a zdá se, že je zatím nesdílí rozhodující trojice Yellenová, Fischer, Brainardová.
• Rozbřesk: Když sleva na zmrzlinu nemusí být nejlepší nápad
  Posledních pár let nebylo nic moc. Ne, že by nebylo v létě teplo, ale lidé zůstávali doma. Peníze jim tak zbyly a chuť na zmrzlinu rostla.
• Rozbřesk: Klíčové posty obsazeny: co přinese Lagardeová do vedení ECB?
  “Všechno musí být jednou poprvé“, odpověděla Angela Merkelová na otázku, zda nebude nové šéfce ECB Christine Lagardeové na obtíž absence jakýchkoliv zkušeností s měnovou politikou. A podobně pozitivně přijmou pravděpodobně její jmenování i trhy.
• Rozbřesk: Klíčový summit o brexitu začíná
  Obchodní nejistota měřená nový indexem z dílny Mezinárodního měnového fondu je na historických maximech. Je pravda, že časová řada je relativně krátká (od počátku devadesátých let). Hlavní zpráva je ovšem jasná, oproti posledním třiceti letům, kdy globalizace vládla světu a dveře obchodu se otevíraly, se situace v posledních dvou letech s brexitem a s eskalací obchodních válek diametrálně proměnila.
• Rozbřesk: Klopýtnutí evropského průmyslu. A ruský rubl pod tlakem
  Čísla z evropského průmyslu moc optimismu nenabízejí. Kompletní obrázek za měsíc únor ukazuje lehký paradox. Zatímco výroba šlápla na brzdu (-1 % meziměsíčně a -1,6 % meziročně), nálada podle průzkumů zůstává vysoká a stejně tak dobře vypadají nové zakázky. Zdá se tedy, že stejně jako v Česku tak v celé eurozóně začal být znát nedostatek subdodávek…, a to především v automobilovém průmyslu. To ostatně potvrzují i průzkumy mezi průmyslníky, například v rámci indexu PMI.
• Rozbřesk: Kola obchodní války se roztáčí. Jak to všechno skončí?
  Na poli obchodních válek stále přituhuje. Šestého července USA uvalily 25% clo na výrobky v hodnotě 34 miliard dolarů dovážených z Číny. Ta reagovala stejnou mincí, přičemž se k ní připojilo i Rusko. Ačkoliv je objem postiženého zahraničního obchodu prozatím malý, ve hře může být daleko více. I proto již dnes analytici řeší mikroekonomické dopady cel na jednotlivá odvětví, resp. na konkrétní firmy, ale také se preventivně ptají, jak obchodní válka postihne celé ekonomiky.
• Rozbřesk: Kolaps jednání OPEC+: Saúdové startují cenovou válku, přichází éra super-levné ropy
  Páteční kolaps jednání členských států aliance OPEC+ otřásl globálním ropným trhem a víkendové dění situaci rozhodně nezklidnilo. Naopak, ne-dohodu na hlubších těžebních škrtech následuje faktické vyhlášení cenové války a zřejmě i navýšení těžby ze strany Saúdské Arábie. Po pátečním desetiprocentním propadu tak dnes ropa Brent pokračuje ve volném pádu. Ihned po otevření trhů spadla její cena o více než 30 % (nejvíce od války v Perském zálivu), aktuálně pak ropa odepisuje přibližně 25 % a obchoduje se až pod hranicí 35 dolarů za barel, kde byla naposledy v roce 2016.
• Rozbřesk: Kolik taky může stát polední káva v Londýně
  Jaká může být cena za polední kávu v Londýně? Někdy až neuvěřitelně vysoká! Jak upozornil Javier Blas z agentury Bloomberg, polední cena elektřiny 20. července v Londýně vyletěla na bezmála 10 tisíc liber za megawatthodinu (!) (pro srovnání - dosavadní letošní průměr je asi 180 liber/MWh).
• Rozbřesk: Komise navrhuje cenový strop pro neplynové zdroje
  Evropská komise včera představila sérii opatření, která mají na celoevropské úrovni pomoci v boji s energetickou krizí. Vedle návrhu na snížení spotřeby elektřiny o desetinu počítá Komise s cenovým stropem pro zisky neplynových výrobců elektřiny (tzv. infra-marginální zdroje) na úrovni 180 EUR/MWh. Příjmy nad tuto hranici budou vybírány členskými státy (odhadem až 140 mld. EUR) a společně s novou daní z nadměrných zisků fosilních producentů by měly sloužit jako zdroj kompenzačních programů pro ohrožené domácnosti a firmy.
• Rozbřesk: Komodity jako politický nástroj
  Minimálně od dob šoků sedmdesátých let minulého století se ropa právem považuje za mocnou geopolitickou zbraň. V současnosti v důsledku ruského napadení Ukrajiny pozorujeme v Evropě variaci na toto téma zejména v podobě plynu, u kterého nad námi visí hrozba (v některých případech se již jak známo naplnila) odstřižení či alespoň přiškrcení dodávek prakticky v libovolném okamžiku. Nejistota spojená s dodávkami se však netýká zdaleka jen energetických komodit a ještě zásadněji než na nás dopadá na chudé země.
• Rozbřesk: Komodity v minulém roce nepřesvědčily, co rok 2018?
  Komoditní trh se v roce 2017 rozhodně nenudil, ovšem i přes mocný finiš ve druhé části roku investory příliš nepotěšil. Komoditní index agentury Bloomberg, který mapuje vývoj cen koše 22 hlavních komodit, vynesl bídné 2 %. Jiné komoditní indexy vykazují sice zisky vyšší, ale stále nikterak přesvědčivé. Komodity tak přenechávají záři reflektorů jiným aktivům, především akciím, které zažily snový rok – například akciový index S&P 500 vynesl 20 %. Na stranu druhou, celková výkonnost komoditních indexů říká jen pramálo o tom, jak si vedly jednotlivé skupiny komodit.
• Rozbřesk: Komodity zažily další ďábelskou seanci
  Ropa a plyn hned na počátku nového týdne zažily ďábelskou seanci poté, co se objevily zprávy o jednání o zákazu dovozů ruské ropy a plynu ze strany Západu. Cena Brentu se dostala dokonce ke 140 USD/barel, tedy nejvýše od roku 2008. Cena zemního plynu "přepočtená" na cenu ropy dokonce nad 600 (!) dolarů. Trhy se sice v podvečer částečně uklidnily - nejdůležitější zprávou byl asi zamítavý postoj Německa k embargu - a Brent se vrátil asi ke 120 USD/barel. I tak ale tato cenová úroveň znamená meziročně dramaticky dražší ropu.