Rozbřesk: Komodity zažily další ďábelskou seanci

Čtěte více

• Rozbřesk: Klesající přebytek obchodu a dividendy zhoršují výsledky běžného účtu ČR
  Vnější bilance ČR reprezentovaná běžným účtem platební bilance se letos postupně zhoršuje. Po loňském rekordním přebytku odpovídajícím 3,6 % HDP, který sluší exportně orientované zemi, se vnější kladné saldo stále snižuje a za prvních devět měsíců se už smrsklo na zhruba šestinu loňské úrovně (31 mld. korun). Hlavním důvodem je především nižší přebytek obchodní bilance. Při pohledu na výsledky zahraničního obchodu je vidět extrémní zvýšení cen surovin, které automaticky posunují hodnotu dovozu nahoru. Jen v případě ropy a plynu jde o skok o téměř 45 mld. korun ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
• Rozbřesk: Klíčové posty obsazeny: co přinese Lagardeová do vedení ECB?
  “Všechno musí být jednou poprvé“, odpověděla Angela Merkelová na otázku, zda nebude nové šéfce ECB Christine Lagardeové na obtíž absence jakýchkoliv zkušeností s měnovou politikou. A podobně pozitivně přijmou pravděpodobně její jmenování i trhy.
• Rozbřesk: Klíčový summit o brexitu začíná
  Obchodní nejistota měřená nový indexem z dílny Mezinárodního měnového fondu je na historických maximech. Je pravda, že časová řada je relativně krátká (od počátku devadesátých let). Hlavní zpráva je ovšem jasná, oproti posledním třiceti letům, kdy globalizace vládla světu a dveře obchodu se otevíraly, se situace v posledních dvou letech s brexitem a s eskalací obchodních válek diametrálně proměnila.
• Rozbřesk: Klopýtnutí evropského průmyslu. A ruský rubl pod tlakem
  Čísla z evropského průmyslu moc optimismu nenabízejí. Kompletní obrázek za měsíc únor ukazuje lehký paradox. Zatímco výroba šlápla na brzdu (-1 % meziměsíčně a -1,6 % meziročně), nálada podle průzkumů zůstává vysoká a stejně tak dobře vypadají nové zakázky. Zdá se tedy, že stejně jako v Česku tak v celé eurozóně začal být znát nedostatek subdodávek…, a to především v automobilovém průmyslu. To ostatně potvrzují i průzkumy mezi průmyslníky, například v rámci indexu PMI.
• Rozbřesk: Kola obchodní války se roztáčí. Jak to všechno skončí?
  Na poli obchodních válek stále přituhuje. Šestého července USA uvalily 25% clo na výrobky v hodnotě 34 miliard dolarů dovážených z Číny. Ta reagovala stejnou mincí, přičemž se k ní připojilo i Rusko. Ačkoliv je objem postiženého zahraničního obchodu prozatím malý, ve hře může být daleko více. I proto již dnes analytici řeší mikroekonomické dopady cel na jednotlivá odvětví, resp. na konkrétní firmy, ale také se preventivně ptají, jak obchodní válka postihne celé ekonomiky.
• Rozbřesk: Kolaps jednání OPEC+: Saúdové startují cenovou válku, přichází éra super-levné ropy
  Páteční kolaps jednání členských států aliance OPEC+ otřásl globálním ropným trhem a víkendové dění situaci rozhodně nezklidnilo. Naopak, ne-dohodu na hlubších těžebních škrtech následuje faktické vyhlášení cenové války a zřejmě i navýšení těžby ze strany Saúdské Arábie. Po pátečním desetiprocentním propadu tak dnes ropa Brent pokračuje ve volném pádu. Ihned po otevření trhů spadla její cena o více než 30 % (nejvíce od války v Perském zálivu), aktuálně pak ropa odepisuje přibližně 25 % a obchoduje se až pod hranicí 35 dolarů za barel, kde byla naposledy v roce 2016.
• Rozbřesk: Kolik taky může stát polední káva v Londýně
  Jaká může být cena za polední kávu v Londýně? Někdy až neuvěřitelně vysoká! Jak upozornil Javier Blas z agentury Bloomberg, polední cena elektřiny 20. července v Londýně vyletěla na bezmála 10 tisíc liber za megawatthodinu (!) (pro srovnání - dosavadní letošní průměr je asi 180 liber/MWh).
• Rozbřesk: Komise navrhuje cenový strop pro neplynové zdroje
  Evropská komise včera představila sérii opatření, která mají na celoevropské úrovni pomoci v boji s energetickou krizí. Vedle návrhu na snížení spotřeby elektřiny o desetinu počítá Komise s cenovým stropem pro zisky neplynových výrobců elektřiny (tzv. infra-marginální zdroje) na úrovni 180 EUR/MWh. Příjmy nad tuto hranici budou vybírány členskými státy (odhadem až 140 mld. EUR) a společně s novou daní z nadměrných zisků fosilních producentů by měly sloužit jako zdroj kompenzačních programů pro ohrožené domácnosti a firmy.
• Rozbřesk: Komodity jako politický nástroj
  Minimálně od dob šoků sedmdesátých let minulého století se ropa právem považuje za mocnou geopolitickou zbraň. V současnosti v důsledku ruského napadení Ukrajiny pozorujeme v Evropě variaci na toto téma zejména v podobě plynu, u kterého nad námi visí hrozba (v některých případech se již jak známo naplnila) odstřižení či alespoň přiškrcení dodávek prakticky v libovolném okamžiku. Nejistota spojená s dodávkami se však netýká zdaleka jen energetických komodit a ještě zásadněji než na nás dopadá na chudé země.
• Rozbřesk: Komodity v minulém roce nepřesvědčily, co rok 2018?
  Komoditní trh se v roce 2017 rozhodně nenudil, ovšem i přes mocný finiš ve druhé části roku investory příliš nepotěšil. Komoditní index agentury Bloomberg, který mapuje vývoj cen koše 22 hlavních komodit, vynesl bídné 2 %. Jiné komoditní indexy vykazují sice zisky vyšší, ale stále nikterak přesvědčivé. Komodity tak přenechávají záři reflektorů jiným aktivům, především akciím, které zažily snový rok – například akciový index S&P 500 vynesl 20 %. Na stranu druhou, celková výkonnost komoditních indexů říká jen pramálo o tom, jak si vedly jednotlivé skupiny komodit.
• Rozbřesk: Komodity zlevňují v obavách z recese, inflaci však potlačí dál
  Česká inflace se v červnu opět vzdálila od cíle ČNB. Jedním ze zásadních hybatelů byly znovu ceny komodit. V meziroční dynamice zrychlil hlavně růst cen potravin s tím, že například cena mouky šla meziročně nahoru takřka o 70 % a chléb zdražil o 29 %. Ďábelským tempem rostly domácnostem opět i ceny energií, plynu třeba o 58 %.
• Rozbřesk: Končí doba snižování státních dluhů
  ČR byla i v roce 2018 jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Sice ještě nejsou k dispozici výsledky hospodaření celých veřejných financí, nicméně vývoj státního rozpočtu a především pak státního dluhu už o lecčems napověděl. Od roku 2013, kdy bylo zadlužení státu doposud historicky nejvyšší, tak s přestávkami docházelo k poklesu dluhu až na aktuálních 1,6 bilionu korun. V poměru k HDP jde o pokles o zhruba 11 procentních bodů až na přibližně 30 % HDP, kde byl dluh naposledy v roce 2009, kdy ekonomika zažila prudký propad. Z pohledu vlastního zadlužení tak ČR vstupuje do fáze očekávaného zpomalení hospodářského růstu s malým zadlužením a to větší kredibilitou a tudíž i flexibilitou.
• Rozbřesk: Kondice průmyslu zůstala i v červenci příznivá
  Série příznivých zpráv z eurozóny pokračovala i včera, když byly zveřejněny finální červencové výsledky indexů nákupních manažerů v průmyslu. Za celou eurozónu sice mírně poklesly a dostaly se tak na tří až čtyřměsíční minima, nicméně i nadále zůstávají většinou nad hranicí šedesáti bodů. Znamená to jen zpomalování dosavadního boomu tohoto odvětví, které rozhodně nemá nouzi o zakázky.
• Rozbřesk – Konec intervencí ČNB proti koruně může přijít již v druhém kvartále 2017
  Po včerejší vyšší inflaci jsme se rozhodli posunout náš odhad ukončení devizových intervencí ČNB proti koruně. V tuto chvíli dáváme o něco vyšší pravděpodobnost ukončení intervencí již v druhém kvartále tohoto roku (před původně preferovaným kvartálem třetím).
• Rozbřesk: Konec intervencí rok poté: žádné “peklo” se nekonalo
  Na začátku dubna jsme slavili první výročí konce intervencí ČNB. O intervencích dlouho panovaly pochyby a řada ekonomů včetně nás čekala s hodnocením celého experimentu až na exit z intervencí. Ten se s ročním odstupem zdá se povedl. Co se za tu dobu změnilo?
• Rozbřesk: Konec moratoria může české a německé ekonomice “zatopit”
  Od září zase do našich životů naplno vstoupí roušky a připomenou nám, že boj s virem ještě zdaleka není u konce. A i když akciové trhy zkouší zdolat nová maxima, ani v ekonomice není vyhráno. Největší zátěž pro podniky a domácnosti může přijít paradoxně až na podzim.
• Rozbřesk: Konec řecké ságy - blíží se odpuštění dluhu
  Jsme na konci řecké ságy? S blížícím se koncem posledního záchranného programu jsou zdá se věřitelé včetně Německa ochotni nabídnout to, po čem MMF a Athény volají již delší dobu - restrukturalizaci mamutího dluhu přesahujícího 170 % HDP. Nepůjde podle všeho rozhodně o odpuštění jistiny dluhu a mimo stůl zřejmě zůstane i návrh navázat splátky dluhu na výkon řecké ekonomiky. Rýsuje se ovšem shoda na tom odložit výraznější splátky z roku 2023 zhruba o 10 let dále. Proč na něco takového chtějí věřitelé kývnout?
• Rozbřesk: Konec řecké ságy střídá strach z Itálie
  Konec řeckého programu měl být oslavou úspěšného “vyřešení” euro-krize. Na jazyku však zůstává hořká pachuť. A to nejenom kvůli Řecku, které sice zůstalo v eurozóně, ale prošlo si jednou z nejhorších poválečných recesí, je zatížené extrémní mírou chudoby a zbylé dluhy jsou tak vysoké, že se těžko obejdou bez dodatečné restrukturalizace. Novým problémem na obzoru zůstává Itálie.
• Rozbřesk: Konec superhrubé mzdy na obzoru
  S blížícím se koncem léta obvykle přichází na řadu diskuse o státním rozpočtu na další rok a letos i diskuse o novém nastavení daně z příjmu fyzických osob. Na mále tak má superhrubá mzda, jejíž zrušení se stalo takřka politickým cílem. Přitom nejde o nic jiného než o výpočet, díky kterému každý poplatník i jeho zaměstnavatel přesně vidí, kolik odvádí z mezd do veřejných rozpočtů.
• Rozbřesk: Konjunktura v USA se zadrhává, jasně signalizuje pád indexu ISM
  Až do včerejšího dne se zdálo, že klacky, které americké ekonomice házejí pod nohy tvůrci hospodářské politiky této země, mnoho škody nenapáchají. Snížení daní naordinované Republikány fungovalo jako solidní makroekonomický štít proti nejistotě ve věci celní politiky, měnové restrikci Fedu a v neposlední řadě absurdním rozpočtovým hrátkám znamenajícím nefunkčnost některých úřadů americké federální vlády. Včerejší velmi slabá data ze strany respektovaného indexu podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM) však tento konejšivý pohled na největší ekonomiku světa dost zásadně nabourala.