Stavebnictví čeká letos další propad. Staví se méně bytů, což v budoucnu zvýší cenu bydlení

Čtěte více

• Stavby se prodražují. Mnozí lidé nemají peníze na dokončování rozestavěných projektů
  „Stavební firmy preferují práce na větších projektech. Ty jsou často zadávány veřejným sektorem v oblasti inženýrských staveb. Naopak menší soukromé zakázky jsou vytěsňovány, protože na ně chybí výrobní kapacity,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stav českého průmyslu se nelepší
  „Průmyslová produkce si v listopadu opět pohoršila. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. V listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %, meziměsíčně byla nižší o 1,5 %. Český průmysl se dlouhodobě potýká s poklesem výroby strojů a zařízení, nižší byla také výroba motorových vozidel. Stejný propad přitom byl zaznamenán v průmyslové produkci už před rokem. Tehdy činil meziroční pokles také 2,7 %. Vypadá to tedy, že dva měsíce růstu, které česká průmyslová produkce zaznamenala v srpnu a září, byly v jejím celkovém vývoji spíše výjimkou,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Stav českého průmyslu se zhoršuje už takřka 30 měsíců v řadě, obrat je v nedohlednu. Propouští se
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
• Stav českého průmyslu se zlepšuje jedním z nejrychlejších temp v historii. Příznivý výsledek je však zčásti statistickým zkreslením, neboť svět svírá mohutný výpadek subdodávek typu čipů
  Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu meziměsíčně zlepšovaly jedním z nejvýraznějších temp v historii sledování od začátku milénia. Příslušný index, který sestavuje společnost Markit, vykázal hodnotu 58,9 bodu. Jakákoli hodnota nad úrovní padesáti bodů přitom dokládá meziměsíční zlepšování podmínek.
• Stav digitalizace a infrastruktury v Česku se zlepšuje, je 14. nejlepší v EU. Stojí za tím také zvyšující se úroveň digitalizace státní správy
  V oblasti Digitalizace a infrastruktury jsme si meziročně polepšili z 16. na 14. příčku v EU. Za postupem stojí dostupnější internet v domácnostech nebo zlepšující se úroveň digitalizace státní správy. Zatímco například ohledně transparentnosti poskytovaných služeb se česká státní správa nemusí mezi unijními kolegy vyloženě stydět, horší je to s předvyplněností formulářů. V celkovém umístění v rámci pilíře nám nepomáhá téměř nejhorší pokrytí vysokorychlostním internetem v EU nebo horší pořadí u dostupnosti platebních terminálů. Paradoxně přitom terminálů v Česku přibývá, přičemž k tomu přispívá také program Ministerstva průmyslu a obchodu Česko platí kartou. Jasný trend představuje rostoucí obliba přijímání plateb přes QR kódy.
• Stavební boom končí. Nových projektů bude ubývat
  „Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která výrazně trpí, když ekonomiku zasáhne recese. Lze proto očekávat, že se v letošním roce budou dokončovat již započaté projekty, ale výrazně se sníží počet nově zahajovaných staveb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavební boom v závěru roku
  Zatímco průmysl si v závěru roku nuceně vybíral oddechový čas, stavebnictví se konečně rozjelo. Za poslední měsíc se jeho výkony zvýšily o 1,8 %, meziročně byly vyšší dokonce o 8,5 %. Ve snaze zahájit do konce roku co nejvíce bytů se rozjela i bytová výstavba. Prosincové výsledky stavebnictví vypadají s ohledem na situaci v odvětví velmi příznivě. Zatímco o zakázky – byť se některé musí renegociovat – není zatím žádná nouze, problémem odvětví zůstává nedostatek pracovníků a prudký růst cen stavebních materiálů.
• Stavebníci v listopadu příliš důvodů k radosti neměli
  Zatímco říjen potěšil nečekaně silným meziměsíčním vzestupem, listopad byl ve znamení návratu k nevýrazným výsledkům. Celková stavební produkce v reálném vyjádření klesla během listopadu o 0,3 % m/m, oproti listopadu 2021 byla nižší o 0,8 %. Ještě v říjnu byl přitom zaznamenán meziroční vzestup (o 1,0 %).
• Stavebníci v únoru mrzli
  Únorová stavební produkce nepotěšila. Oproti lednu zaznamenala v reálném vyjádření výrazný propad o 3,7 % (po sezónním očištění i po očištění o rozdílný počet pracovních dnů), zatímco vzhledem k loňskému únoru byla nižší o 4,3 %. Významnou roli v obou těchto statistikách hrály vysoké srovnávací základny. V letošním lednu i loňském únoru totiž panovaly na rozdíl od letošního února z pohledu stavebníků celkem příznivé klimatické podmínky. V průběhu letošního února stavební práce zamrzly.
• Stavebnictví bude letos tlumit propad průmyslu, propadne se zhruba jen čtvrtinově v porovnání s ním. Zahraniční obchod v květnu pozitivně překvapil, skončil v plusu, na oslavy je ale ještě velmi brzy
  Zahraniční obchod ČR se zbožím dopadl v květnu lépe, než analytici očekávali. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů záporné saldo květnové bilance zahraničního obchodu, čítající minus 8,4 miliardy korun. Ve skutečnosti zahraniční obchod vykázal přebytek, byť poměrně nízký, čítající 1,3 miliardy.
• Stavebnictví čelí koronaviru lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v březnu jen mírně. V očištěném vyjádření stavební produkce klesla meziročně o 2,3 procenta, což je údaj plně srovnatelný, nebo dokonce převyšující slabšími měsíce loňského roku.
• Stavebnictví čelí koronaviru mnohem lépe než průmysl nebo zahraniční obchod. Letos bude tlumit dopad hluboké průmyslové recese
  Na rozdíl od průmyslu nebo zahraničního obchodu dolehlo na stavebnictví šíření koronavirové nákazy v dubnu jen poměrně mírně. Stavební produkce klesla meziročně o 4,6 procenta, což je sice dvojnásobný propad oproti březnu, avšak v porovnání s více než třetinovým zhroucením průmyslu jde o výsledek vlastně ještě celkem příznivý.
• Stavebnictví dále chřadne, obce a kraje přitom „sedí“ na svém loňském přebytku přes 72 miliard korun
  Stavební výroba se letos v lednu poměrně výrazně propadla, o 5,9 procenta. Navázala tak na loňský celoroční propad, jenž nastal po předchozích dvou letech růstu.
• Stavebnictví dostalo další tvrdou ránu. Průmysl se postupně zotavuje
  „Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví hlásí změnu trendu. Dostává se do útlumu
  „Zatímco náklady na výstavbu nových nemovitostí dál prudce narůstají kvůli zvyšujícím se cenám stavebních prací a materiálů, ceny nemovitostí na realitním trhu začínají stagnovat či dokonce mírně klesat. To vede k útlumu ve stavebnictví, který nastává po roce a čtvrt vykazovaného růstu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví i nadále ve výrazném útlumu
  Stavební produkce v prosinci klesla meziročně o 12,4 % a její pokles se tak znovu prohloubil z předchozích 8,4 %. Po sezonním očištění se stavební produkce snížila meziměsíčně o 2 %. Ve srovnání se zbytkem ekonomiky tak prosincové rozvolnění protiepidemických opatření stavebnictví nikterak nepomohlo. Výrazný útlum je i nadále patrný v oblasti pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 16,5 %. Pozemnímu stavitelství neprospívá především výrazná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje, neboť řada stavebních projektů vyžaduje delší dobu na realizaci. Firmy v tuto chvíli neinvestují, což se také odráží v nižší poptávce po stavebních pracích. Ty zřejmě nepoptávají ani domácnosti, když návštěvy stavebních firem v jejich obydlích komplikuje pokračující důraz na sociální distancování. Stavební firmy navíc stále trápí nedostatek pracovních sil, když chybí dělníci ze zahraničí. Dílčí oživení v posledním měsíci loňského roku zažilo naopak inženýrské stavitelství, které po předchozím poklesu o 1,3 % meziročně stagnovalo. To s největší pravděpodobností souviselo s vyššími vládními investicemi.
• Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky
  Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání autoprůmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
• Stavebnictví je v těžkém útlumu. Škodí mu vysoké úrokové sazba i neochota státu, krajů a obcí více investovat
  Stavebnictví v červnu snížilo svůj výkon, jak meziměsíčně, tak meziročně. Meziroční vyšší než desetinový propad signalizuje, že stavební výroba v Česku prochází závažným útlumem. Ten se projeví budoucí nižší nabídkou nových nemovitostí na trhu, což v oblasti rezidenční výstavby povede k dodatečnému tlaku na růst cen bydlení.
• Stavebnictví je v útlumu, klesá, což do budoucna může zdražit byty
  Stavební výroba v Česku se nadále nachází v útlumu, v dubnu meziročně klesla o 0,3 procenta, a to zejména v oblasti pozemního stavitelství. V něm je z vyšší míry než ve stavitelství inženýrském zaangažován soukromý sektor, který slabší stavební produkcí reaguje na mimořádnou inflaci uplynulých let a s ní související poměrně vysoké úrokové sazby, z nichž pramení investiční nejistota a horší dostupnost financování jak samotné výstavby, tak vlastního pořizování nemovitostí. Navíc, úrokové sazby letos klesají pozvolněji, než se čekalo, což útlum tuzemského stavebnictví prodlouží.
• Stavebnictví klesá, i když mírněji, zoufale postrádá pracovníky. Stát přitom stále platí řadu pracovníků, kteří nepracují naplno
  Výkon tuzemského stavebnictví v březnu překonal očekávání analytiků, podobně jako výkon průmyslu. Stavební produkce byla sice meziročně nižší, ale celkem zanedbatelně, o zhruba tři procenta. V případě stavebnictví přitom nelze příliš hovořit o zkreslujícím statistickém efektu ponížené základny meziročního srovnání, jelikož ve stavebnictví se kvůli značné setrvačnosti celého odvětví pandemická krize loni projevila se znatelným zpožděním za dalšími odvětvími, včetně průmyslu. Letos v březnu ovšem stavební produkci nahrálo také zlepšení povětrnostních podmínek, jež se dostavilo, „jak to má být“, s koncem zimy a nástupem jara.