Rozbřesk: Co tento týden změní ECB?...a překvapivé vítězství CDU v Sasku-Anhaltsku

Čtěte více

• Rozbřesk: Co dnes sledovat při zasedání ČNB?
  Jak se dalo čekat, Fed sice včera sazby nezvýšil, ale připravil trh na jejich růst v září. Dnes se alespoň na českém trhu bude pozornost soustředit na ČNB. Co sledovat a čeho si všímat?
• Rozbřesk: Co když dojde plyn… Česko patří k nejzranitelnějším
  Všechny naše výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu - do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií. Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že naše odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů.
• Rozbřesk: Co může přinést obměna bankovní rady koruně a sazbám?
  Obměna v bankovní radě ČNB bude zásadním momentem, který určí podobu měnové politiky v Česku pro následujících šest let. Zásadní rozhodnutí ohledně třech jmen učiní prezident Miloš Zeman v nejbližších týdnech. Pracujeme v tuto chvíli se dvěma základními scénáři - “holubičí revoluce” a “zachování kontinuity” v bankovní radě.
• Rozbřesk: Co přinese nejistý podzim – rychlejší šíření nákazy a snahu udržet ekonomiku v chodu
  Počet nových případů ve Francii a ve Španělsku je opět poblíž dubnových maxim a nové případy rostou i v Německu a v Itálii. A v Česku nově nakažení v některých dnech lámou nové rekordy. Začíná podzim, kdy vlády v Evropě budou připomínat provazochodce na laně, který se opatrně snaží udržet balanc mezi riziky zdravotními a ekonomickými.
• Rozbřesk: Co přinese obměna bankovní rady české koruně?
  Česká koruna jako by chtěla konec roku “prospat” v okolí 24,30 EUR/CZK. K tomu ji pomáhá relativně příznivá nálada na globálních trzích a v tuto chvíli kredibilní závazek ČNB bránit korunu proti nadměrným ztrátám (v okolí 24,70 EUR/CZK). Nikde však není psáno, že se na českou korunu nemůže ještě volatilita do konce roku vrátit.
• Rozbřesk: Co říkají ceny výrobců o spotřebitelské inflaci?
  Inflační náraz, jehož jsme v posledních měsících svědky, nemá v případě řady zemí v posledních několika desetiletích obdoby. Německá inflace se například v březnu dostala na úrovně, které bylo možné pozorovat naposledy na začátku 80. let minulého století. Že nás asi ani v příštích měsících na cenové frontě nečeká zrovna nic pěkného, bohužel věští mimo jiné i vývoj cen průmyslových výrobců.
• Rozbřesk: Co stálo za růstem akcií v roce 2019…
  Akciové indexy dál zdolávají nová maxima a jejich letošní výkon se zdá být až trochu neskutečný. Máme za sebou rok, který byl ve znamení výrazného nárůstu napětí v globálním obchodě - ten poprvé za posledních deset let reálně padal a globální růst byl i proto nejpomalejší od pádu investiční banky Lehman Brothers (činil pravděpodobně pouze 3 %). I kvůli tomu rostly zisky amerických podniků v roce 2019 (index S&P 500) podle dosavadních odhadů pouze o 1 %. To je velkých sešup z více níže 20% dynamiky růstu zisků v roce 2018. Proč si tedy nakonec americké akcie připsaly právě letos více než 20% zisky?
• Rozbřesk: Co stojí za 'dočasným úspěchem' české koruny a má šanci na delší trvání?
  Česká koruně se v uplynulých týdnech vedlo nebývale dobře. Zvládla bez větších obtíží zasedání ČNB, které zpravidla pro českou měnu bývá adrenalinovým zážitkem - podle našich odhadů ČNB tentokrát nemusela na trhu intervenovat. A i proto koruna nakonec po zasedání ČNB výrazněji posílila a pohybuje se nyní stále v okolí 24,30 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Co stojí za překvapivě silným růstem eurozóny?
  Na začátku roku ekonomové evropské ekonomice moc nevěřili. Průměrné odhady na letošní růst v eurozóně se pohybovaly “pouze? v okolí 1,3 %. Překvapení se zdá být ohromné - dnešní odhady včetně našeho nakonec přesahují 2 %. A přepisovat vzhůru své prognózy bude nakonec i nejoptimističtější hráč na trhu ECB - ta v prosinci 2016 očekávala tehdy “těžko? uvěřitelný růst o 1,7 %. Jak se vyvíjí nálada v bankovní radě ve světle posledních silných čísel tento týden, ukáže zápis z posledního setkání ECB (tento čtvrtek).
• Rozbřesk: Co stojí za růstem německých výnosů?
  Rostoucí preference německé sociální demokracie a teoretická možnost “levicové koalice” po konci éry Angely Merkelové jsou jedním z důvodů, proč se v uplynulých týdnech odlepily německé výnosy ode dna a začaly růst. Německý desetiletý výnos od poloviny srpna vystoupal z -0,5 % na -0,3 %. Německé volby však nejsou jediným faktorem ve hře.
• Rozbřesk: COVID a nová opatření opět zchladí českou ekonomiku, trhy mají strach z nové varianty
  Pandemie opět v Česku výrazně omezí sociální kontakty. Od dneška budou muset kromě jiného restaurace a bary uzavřít ve 22:00 a na sportovní a kulturní akce může nově dorazit maximálně 1000 lidí. Češi už nakonec tak jako tak dobrovolně své sociální kontakty omezovali, na což ukazovala například data společnosti Google. Vládní opatření však sociální kontakty omezí ještě více a přispějí k tomu, že některá odvětví v čele s pohostinstvím, hoteliérstvím a kulturou potáhnou českou ekonomiku na konci roku dolů.
• Rozbřesk: Covid sráží korunu, nálada v české ekonomice ale pandemii navzdory roste...
  Zatímco pandemická čísla v ČR dál rychle narůstají a čeká se na rozhodnutí o dalším zpřísnění a prodloužení lockdownu, nálada v ekonomice se prozatím zlepšila. Tedy alespoň celkové číslo odrážející sentiment, za kterým se ovšem skrývá podstatně rozdílné trendy. V podnikatelském sektoru se dokonce důvěra dostala na nejvyšší hodnotu od loňského března, kdy ČR poprvé zavedla nouzový stav. V průmyslu se tento ukazatel dostal dokonce téměř na dvouleté maximum, takže tamní situace vypadá o poznání lépe než po většinu roku 2019, kdy se začalo mluvit o cyklickém zpomalování ekonomiky.
• Rozbřesk: COVID zasahuje primárně střední Evropu v čele s Rakouskem a Českem, ekonomiku čeká těžký konec roku
  Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého. Počty nakažených v přepočtu na tisíc překročily úroveň sto (týdenní průměr) a dostáváme se pomalu ale jistě nad nejhorší čísla z října 2020 a března 2021.
• Rozbřesk: Co žene korunu vpřed?
  Česká koruna se natrvalo usadila pod 26,00 EUR/CZK a zdá se, že se v nejbližších seancích bude pokoušet své zisky rozšiřovat. A to nehledě na výraznou překoupenost koruny, která se v nejbližších týdnech může ještě zvýšit. Hlavní důvod dobré nálady na koruně? Nepovažujeme za něj ani tak vyšší sázky na růst oficiálních sazeb ČNB, ale spíše sbližování mezi oficiálními a tržními sazbami.
• Rozbřesk: Čekají nás klíčové brexitové dny, libra nervózně vyčkává
  Tak ani po víkendu nemáme jasno a tento týden bude opět ústředním hybatelem tržní nálady brexit. Co nás tedy čeká? Boris Johnson o víkendu sice v parlamentu se svojí dohodou o brexitu neuspěl, poslanci ovšem také nedostali šanci ji zamítnout. Hlavním hnacím motorem řady poslanců byl strach z toho, že Boris Johnson bude v případě neúspěchu prosazovat cestu tvrdého brexitu bez dohody. Poslanci tedy nakonec přijali takzvaný Letwinův dodatek, který chce po premiérovi, aby nejprve požádal Brusel o další odklad brexitu. Avšak pouze jako pojistku pro případ, že by se při přijímání prováděcích předpisů něco zadrhlo a Británie by samospádem vykročila na cestu tvrdého brexitu bez dohody.
• Rozbřesk: Čekáme opatrné komentáře ECB
  Tento týden bude především ve znamení zasedání ECB. Nečekáme žádnou zásadní změnu v nastavení měnové politiky ani v klíčových “slovních obratech” naznačujících záměry ECB v nejbližších kvartálech. Na druhou stranu nevylučujeme, že Mario Draghi ve světle posledních slabších čísel (zejména z průmyslu) bude o něco opatrnější při hodnocení hospodářského růstu. Pryč je pravděpodobně doba, kdy ECB přepisovala výhledy na růst HDP jenom vzhůru.
• Rozbřesk: Čeká nás další růst sazeb ČNB?
  Máme před sebou týden, ve kterém mistrovství světa ve fotbale zvolna vstoupí do vyřazovací fáze a ČNB pravděpodobně opět zvýší úrokové sazby. Proč, když poslední prognóza počítala s růstem sazeb až na přelomu roku a ekonomika na začátku roku zpomalila o něco více, než ČNB předpokládala?
• Rozbřesk: Čeká nás další výrazný růst sazeb na 7 %. Koruně to asi stačit nebude
  Co dnes čekat od České národní banky? Na prvním místě další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Centrální bankéři budou mít k dispozici pouze situační zprávu (ne novou prognózu), ta však jednoznačně bude akcentovat nová proinflační rizika. Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB “musí” reagovat. Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny - poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 EUR/CZK, ten se však pohybuje okolo 24,70 EUR/CZK a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší. A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza. S takovou situační zprávou v ruce bude pravděpodobně automaticky na stole otázka “výrazného” růstu úrokových sazeb - my očekáváme nakonec zvýšení o 125 bps na 7,00 %.
• Rozbřesk: Čeká nás jestřábí ČNB. Pokud překvapí růstem sazeb, test 26,00 k euru bude ve hře
  Česká národní banka dnes opět bude tím hlavním, co české trhy sledují. Počítáme s tím, že sazby tentokrát ponechá beze změny. Doprovodný komentář ovšem bude jednoznačně jestřábí a bankovní rada si bude chtít připravit půdu pro růst sazeb na listopadovém zasedání. Nabízí se logicky otázka, proč odkládat růst sazeb na listopad, když ČNB již dnes ví, že je chce zvýšit.
• Rozbřesk: Čeká nás opět napínavější zasedání ECB
  Dnešní zasedání ECB bude opět patřit k těm napínavějším. Centrální bankéři jsou pod tlakem - ekonomika eurozóny totiž pravděpodobně ve čtvrtém kvartále kvůli druhé vlně pandemie opět poklesne, současně vykazuje zápornou inflaci, inflační očekávání zůstávají relativně nízká a euro atakuje více než dvou a půl letá maxima. I proto již na posledním zasedání Christine Lagardová oznámila, že v prosinci představí novou sadu opatření na podporu ekonomiky a inflace. To je z českého pohledu nakonec něco těžko pochopitelného. Čeští centrální bankéři přes historicky nejhlubší hospodářskou krizi žijí v prostředí, kde se jádrová inflace pohybuje poblíž historických maxim (na úrovni 3,7 %) a situace na trhu práce se zatím nezhoršila tak výrazně, aby inflační tlaky v nejbližších měsících výrazněji zchladila. I proto guvernér Rusnok a jeho kolegové spíše odrážejí otázky týkající se možného růstu sazeb v příštím roce.