Analýza makroindikátorů: Výroba kvůli váznoucím subdodávkám slábne
Průmyslová produkce v únoru urychlila svůj pokles a z hlediska očekávání překvapila negativně. Zakázky rostou, ale chybí komponenty do výroby a částečně i pracovní síla. Přebytek zahraničního obchodu se v ruce se slabším průmyslem snížil. Stavebnictví nepřekvapivě zůstává utlumeno.
Průmyslová výroba v ČR v únoru meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 2,0 %. My jsme s ohledem na pokračující problémy v subdodávkách čekali pokles v menším rozsahu o 0,3 % m/m po lednovém snížení o 0,8 %. V meziročním vyjádření pak průmyslová výroba klesla o 2,6 %, což bylo pod všemi analytickými odhady, které v mediánu ukazovaly na růst o 0,4 %.
Předstihové indikátory i nové zakázky rostoucí o 6,7 % y/y ukazují, že důvodem poklesu výroby není slabá poptávka, ale spíše problémy v subdodávkách komponent, které zasahují pro ČR významný automobilový průmysl.
Meziroční propad produkce motorových vozidel se v únoru prohloubil na 8,0 % z lednového poklesu o 1,6 %. Nebýt výroby aut, činil by meziroční propad průmyslové produkce nikoliv 2,6 %, nýbrž 1,0 %. Výrazněji klesá také výroba nápojů (-17,9 % y/y), což souvisí s uzavřenými restauracemi, dále výroba nekovových minerálních výrobků (-8,8 % y/y, především jde o stavební materiály) či nábytku (-9,5 % y/y). Meziroční růst o téměř 25 % hlásí farmacie. Dále roste výroba chemických látek (4,2 % y/y), kovových konstrukcí (2,2 % y/y), papíru (3,9 % y/y) či zpracování dřeva (2,8 % y/y).
Problémy s dodávkami pokračují a některé automobilky oznamují omezování produkce. V březnu tak můžeme očekávat opět slabá čísla z průmyslu. Kromě problémů s dodávkami komponent mají výrobní podniky problém i s nedostatkem pracovní síly, což protipandemická opatření ještě umocňují.
V meziročním srovnání se ovšem průmysl začne od března srovnávat s obdobím, kdy vypukla pandemie. I kdyby na meziměsíční bázi průmysl klesal, tak v meziročním srovnání uvidíme velmi vysoká čísla a to zejména v dubnu, kdy vloni došlo k uzavření velké části výroby.
Po loňském propadu průmyslové výroby o 8 % naše prognóza pro letošek počítá s jejím růstem o 9,8 %. To vypadá jako raketový růst, nicméně hlavní oživení už proběhlo a letošní růst je vysoký kvůli nízké srovnávací základně. Samotný vývoj v prvním čtvrtletí ukazuje spíše na slabší výsledek, ale oživení ve druhé polovině roku může být velmi silné. Rozhodne jednak vývoj pandemie a imunizace obyvatelstva a dostupnost komponent.
Údaje za únor rovněž vykázaly relativně slabý meziroční růst průměrné mzdy v průmyslu o 0,9 % po její stagnaci v lednu. Meziroční pokles zaměstnanosti se mírně snížil na 3,5 % z předchozích 3,3 %.
Zahraniční obchod také slabší
Bilance zahraničního obchodu dosáhla v únoru přebytku 22,5 mld. CZK. Meziroční zlepšování přebytku se tak dále snížilo na 2,2 mld CZK. Pro srovnání v prosinci činilo meziroční zlepšení 8,4 mld CZK a v prosinci dokonce 24,1 mld CZK. Podobně jako v případě průmyslu i bilance zahraničního obchodu zaostala za odhady, které počítaly s přebytkem kolem 26 mld CZK. Zatímco dovoz meziměsíčně vzrostl o 0,4 % (SA), vývoz klesl o 0,8 % (SA). Celkový únorový vývoz ve srovnání s loňským rokem vzrostl o 3,8 %, dovoz pak o 3,3 %.
Saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnil především nižší deficit bilance s ropnými produkty o 1,1 mld. CZK a ropou a zemním plynem o 1,0 mld. CZK. Záporné saldo bylo nižší i u bilance s oděvy, kde se projevuje uzavření českého maloobchodu. Ve srovnání s loňským rokem se zhoršila bilance se stroji a dopravními prostředky, a to o 2 mld. CZK, což koresponduje s nižší výrobou.
V nejbližších měsících bude vývoz slabší z důvodu nižší očekávané průmyslové výroby.Vyšší ceny ropy budou eliminovat zlepšování bilance komodit. V meziročním srovnání ovšem v bilanci dojde podobně jako v průmyslu k výraznému zlepšení z důvodu extrémně nízké základny z doby po vypuknutí pandemie. V loňském roce dosáhl zahraniční obchod České republiky rekordního přebytku 190 miliard Kč. Pro letošek počítáme s výraznějším oživením ekonomiky ve druhé polovině roku, což se postupně odrazí i ve zrychleném růstu dovozu. To by mělo vést ke snížení přebytku zahraničního obchodu pod 160 miliard Kč.
Stavebnictví zůstává utlumené
Stavební výroba v ČR v únoru klesla meziročně o 11,0 % po předchozím poklesu o 5,2 %. My jsme čekali pokles o 8,3 %, ale v rámci nejistoty měsíčních dat ze stavebnictví nelze mluvit o významném překvapení. Ve srovnání s lednem se stavební produkce snížila o 3 %. I nadále se nedaří především v odvětví pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 13,8 %. Na vině jsou zde především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšená nejistota ohledně dalšího vývoje. Ta vede k tomu, že především firmy omezují investice do rozšiřování výroby. V oblasti inženýrského stavitelství, kde velkou část projektů zadává přímo stát, naopak produkce vzrostla meziročně o 0,8 %.
Výhled pro nejbližší měsíce zůstává i nadále poměrně pesimistický, když počet nově vydaných stavebních povolení pokračoval v poklesu (v únoru meziročně o 3,3 %). Orientační hodnota stavebních povolení sice vzrostla o 30 %, podle informací z ČSÚ byl však tento růst tažen především několika infrastrukturními projekty, u kterých zpravidla trvá delší dobu, než započne jejich realizace. Spíše mírné oživení v oblasti stavebnictví bychom mohli pozorovat ve druhé polovině roku, kdy už by mohly polevit současné restrikce a vlivem vyššího podílu proočkované populace by se měla snížit i nejistota kolem dalšího vývoje. V dalších letech by tuzemské stavební výrobě měly významně pomocí také finanční prostředky z fondů EU. Brzdou dalšího vývoje však může být nedostatek pracovníků ze zahraničí, na kterých české stavebnictví po dlouhou dobu stojí. Ti po vypuknutí pandemie odcestovali do domovských zemí a je otázkou zda či kdy se vrátí.
Z hlediska nastavení měnové politiky dnes zveřejněné údaje z výrobního sektoru indikují spíše k vyčkávání se zvyšováním úrokových sazeb. S tím v tuto chvíli počítáme až na čtvrté čtvrtletí. Naopak dříve zveřejněné údaje z maloobchodu ukazovaly opačným směrem. Klíčovou proměnnou bude vývoj pandemie a proočkovanost obyvatelstva.
Zdroj: Komerční banka
Čtěte více
-
Analýza makroindikátorů: Propad průmyslu byl opravdu masivní
Český průmysl v dubnu klesl hlouběji než se čekalo a stáhl do hlubokého i záporu zahraniční obchod. Otázkou zůstává oživení v dalších měsících. V menším útlumu je dle očekávání stavebnictví. Šok do ekonomiky je natolik silný, že by ČNB mohla již tento měsících přistoupit ke snížení úrokových sazeb na technickou nulu. -
Analýza makroindikátorů: Průmysl a export expandují navzdory druhé vlně pandemie
Průmysl sice v říjnu zpomalil, ale i tak ve druhé pandemické vlně slušně roste především za silné podpory zahraniční poptávky. Listopad bude asi slabší, ale žádné drama by to být nemělo. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví na začátku čtvrtého čtvrtletí klesá. -
Analýza makroindikátorů: Průmysl a zahraniční obchod si daly v srpnu pohov
Výběr dovolených v srpnu negativně ovlivnil výrobu a zahraniční obchod. V souhrnu by dnes zveřejněná data z české ekonomiky neměla sama o sobě významněji podlomit důvěru v oživení české ekonomiky v průběhu třetího čtvrtletí. Otazníky spíše visí nad dalším obdobím. Stavebnictví zůstává oslabeno. -
Analýza makroindikátorů: Průmysl i zahraniční obchod svými výsledky potěšily
Průmyslová výroba i zahraniční obchod v červenci pokračovaly ve svižném oživení. Ve srovnání s loňský rokem byla průmyslová produkce sice stále nižší, své ztráty ale odmazává rychleji, než se čekalo. Výrazně se zlepšuje situace v automobilovém průmyslu, kde produkce klesala meziročně již jen o 0,7 %. Přebytek bilance obchodu s motorovými vozidly byl dokonce meziročně o 6,1 mld. CZK vyšší. Mezi zveřejněnými daty bylo tak outsiderem stavebnictví, které meziročně propadlo o více než 10 %. -
Analýza makroindikátorů: Průmysl roste díky zahraniční poptávce
Průmyslová výroba v září silně vzrostla za výrazného zlepšení objednávek ze zahraničí. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví v závěrečném měsíci třetího čtvrtletí mírně rostlo. -
Analýza makroindikátorů: Růst průměrné mzdy se vrátil zpět na předkrizovou úroveň
Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace se průměrná mzda zvýšila meziročně o 3,8 % po předchozím růstu o 1,8 %. Dynamika mezd se tak vrátila zpět na předkrizovou úroveň. Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Naše prognóza patřila na trhu mezi nejpesimističtější, když čekala skromný nárůst reálné mzdy o 0,3 %. Ještě pesimističtější pak byla ČNB, která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v reálném vyjádření pak dokonce s jejím poklesem o 0,5 %. Dnešní čísla z trhu práce jsou tak pro centrální banku významným proinflačním rizikem. Proti němu však nyní působí zhoršený vývoj pandemie a zpřísněná protiepidemická opatření. S růstem měnově politických úrokových sazeb tak i nadále počítáme až v druhé polovině roku, konkrétně v listopadu. -
Analýza makroindikátorů: Silné oživení za námi a slabý výkon před námi
V pořadí třetí a zároveň konečný odhad vývoje HDP ve třetím čtvrtletí loňského roku potvrdil předchozí čísla, která ČSÚ zveřejnil na začátku prosince. -
Analýza makroindikátorů: S oživením ekonomiky zrychlil i růst průměrné mzdy
Průměrná měsíční mzda v České republice vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,1 % a dosáhla výše 35 402 Kč. Po zohlednění zhruba tříprocentní inflace v daném čtvrtletí mzdy v reálném vyjádření vzrostly v průměru o 1,7 % po předchozím poklesu o 2,4 %. Trh počítal s horším výsledkem, když očekával zhruba meziroční stagnaci reálných mezd. Lépe si mzdy vedly také ve srovnání s naší prognózou, která očekávala jejich pokles v reálném vyjádření o 1,2 %. -
Analýza makroindikátorů: Spotřebitelé v prosinci nakupovali, dokud to šlo
Rozvolnění protipandemických opatření vedlo v prosinci k nárůstu maloobchodních tržeb výrazně nad odhady trhu. Začátek roku bohužel slibuje opětovný útlum a další vývoj závisí na šíření či zastavení pandemie a souvisejících opatření. Za celý letošek čekáme růst tržeb v maloobchodu o 1,2 % po loňském propadu o 0,9 %. Data z přelomu roku ukazují na lepšící se stav ekonomiky, ale situace je silně rozkolísána vládními opatřeními a není tak dobré zatím činit silné závěry ani pro měnovou politiku. -
Analýza makroindikátorů: Výrazný pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí potvrzen
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla v důsledku koronaviru o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně, což je o něco méně, než ukazoval předběžný odhad vývoje HDP z poloviny května. Pokles ekonomiky byl i tak výrazný. Je nutné si totiž uvědomit, že na konci loňského roku HDP ještě rostlo meziročně o 2 %. Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP podílely nejvíce fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a vyšší čisté exporty. Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve než u našich obchodních partnerů. -
Analýza makroindikátorů: V září se maloobchod ještě držel, za říjen propadne
Maloobchodní tržby v září byly ještě relativně silné. Za odhady trochu zaostaly prodeje aut, ale nešlo o nic dramatického. Špatná čísla budou následovat především v dalších měsících. Pro korunu jsou to již včerejší zprávy a důležitější je výhled. -
Analýza makroindikátorů: Zahraniční poptávka drží obchodní bilanci v plusu
Bilance zahraničního obchodu dosahuje v posledních měsících vysokých aktiv díky rostoucímu exportu, zatímco import roste pomaleji. Loňský přebytek tak pravděpodobně překoná rok 2019, když celoroční pokles dovozů převáží nad poklesem vývozů. Českou korunu ale spíše než makrodata nyní ovlivňuje pozitivní sentiment na globálních trzích. -
Analýza makroindikátorů: Ziskové marže klesají, domácnosti neutrácejí
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí v důsledku koronavirové pandemie poklesla o 3,4 % mezičvrtletně, tedy o jednu desetinu více, než s čím počítal původní odhad. V meziročním srovnání se výsledek nezměnil a ekonomika poklesla o 2 %. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty. -
Analýza měnových párů IronFX - 01/05/2014
EUR/USD se ve středu otočil u silné support line 1,3790 (S1) a vyrazil vzhůru až k poslednímu high 1,3875 (R1). Další rezistence se nachází... -
Analýza měnových párů IronFX - 14/04/2014
EUR/USD otevřel asijský den gapem směrem dolů. Příčinou bylo prohlášení prezidenta ECB Maria Draghiho, že: "posilování... -
Analýza měnových párů IronFX - 15/04/2014
EUR/USD klesl pod hranici 1,3845 a zastavil se u supportu 1,3810 (S1), tj. v blízkosti 38,2% retracementu uptrendu z 4. - 11. dubna... -
Analýza měnových párů IronFX - 16/04/2014
EUR/USD mírně oslabil, zastavil se ale u supportu blízko MA 200 a 50% retracementu uptrendu z 4. - 11. dubna... -
Analýza měnových párů IronFX - 17/04/2014
EUR/USD mírně posílil a atakoval rezistenci 1,3845 (R1). Pokud by byla tato hranice proražena, potvrdil by se rebound kurzu od supportu... -
Analýza měnových párů IronFX - 18/04/2014
EUR/USD se neúspěšně pokusil překonat hranici 1,3850 (R1) a oslabil. Kurz se nyní obchoduje v úzkém pásmu mezi uvedenou... -
Analýza měnových párů IronFX - 21/04/2014
EUR/USD konsolidoval a pohyboval se mezi supportem 1,3790 (S1) a rezistencí 1,3850 (R1). Jak RSI tak MACD leží v blízkosti...
