Analýza makroindikátorů: Průmysl roste díky zahraniční poptávce

Čtěte více

• Analýza makroindikátorů: Jádrová inflace v ČR brzdí
  Meziroční inflaci drží výš rostoucí ceny u čerpacích stanic a zvyšování cen tabáku v důsledku vyšší spotřební daně. Inflace za březen přesto skončila mírně pod očekáváním a kladná odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila na 30 bp. Centrální banka bude se zvyšováním sazeb i nadále vyčkávat. Předělem by mohlo být proočkování významné části obyvatelstva.
• Analýza makroindikátorů: Maloobchod klesá, prodeje aut rostou
  Maloobchodní tržby v říjnu klesly méně než se čekalo. Pomohly prodeje potravin, zatímco zavřené prodejny nepotravinářského zboží způsobily pokles tržeb. Velmi pozitivně překvapil růst prodejů aut. V listopadu lze čekat hlubší pokles maloobchodu.
• Analýza makroindikátorů: Maloobchod se zlepšuje, nezaměstnanost roste stále pomalu
  Maloobchodní tržby v červnu rostly pomaleji, než se čekalo. Tahounem je nepotravinářské zboží. Prodej aut dohání předchozí silné propady. Další vývoj tržeb v maloobchodě zůstává značně nejistý. Situace na trhu práce se zhoršuje jen pozvolna.
• Analýza makroindikátorů: Mzdy rostly ve třetím čtvrtletí o 5,7 %
  Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.
• Analýza makroindikátorů: Pokles ekonomiky v druhém čtvrtletí podle zpřesněného odhadu činil 11 %
  Tuzemská ekonomika poklesla podle zpřesněného odhadu ČSÚ v průběhu druhého kvartálu mezičtvrtletně o 8,7 %. Ve srovnání s loňským rokem se hrubý domácí produkt snížil o 11,0 %. Pokles českého hospodářství byl tak nakonec mírně horší, než jak ukazoval předběžný odhad HDP z konce července. K revizi vývoje tuzemské ekonomiky tak došlo v opačném směru než v případě Německa, jehož mezičtvrtletní pokles HDP byl nakonec o čtyři desetiny nižší, než ukázal předběžný odhad. V mezinárodním srovnání patří Česká republika i nadále mezi státy, jejichž ekonomika byla v druhém čtvrtletí zasažena koronavirem relativně nejméně.
• Analýza makroindikátorů: Po silném oživení o 6,9 % ve 3Q, HDP na konci roku znovu klesne
  Dnes zveřejněný zpřesněný odhad ČSÚ o vývoji tuzemského HDP přinesl významnější revizi předběžných čísel oznámených koncem října. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 6,9 %, což je o 0,7 p.b. více než původně statistický úřad odhadoval. Její meziroční pokles se tak zmírnil z -10,9 % ve druhém čtvrtletí na -5,0 %.
• Analýza makroindikátorů: Propad průmyslu byl opravdu masivní
  Český průmysl v dubnu klesl hlouběji než se čekalo a stáhl do hlubokého i záporu zahraniční obchod. Otázkou zůstává oživení v dalších měsících. V menším útlumu je dle očekávání stavebnictví. Šok do ekonomiky je natolik silný, že by ČNB mohla již tento měsících přistoupit ke snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl a export expandují navzdory druhé vlně pandemie
  Průmysl sice v říjnu zpomalil, ale i tak ve druhé pandemické vlně slušně roste především za silné podpory zahraniční poptávky. Listopad bude asi slabší, ale žádné drama by to být nemělo. Zahraniční poptávka zároveň výrazně povzbudila export, zatímco dovozy zůstaly slabší. Stavebnictví na začátku čtvrtého čtvrtletí klesá.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl a zahraniční obchod si daly v srpnu pohov
  Výběr dovolených v srpnu negativně ovlivnil výrobu a zahraniční obchod. V souhrnu by dnes zveřejněná data z české ekonomiky neměla sama o sobě významněji podlomit důvěru v oživení české ekonomiky v průběhu třetího čtvrtletí. Otazníky spíše visí nad dalším obdobím. Stavebnictví zůstává oslabeno.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl i zahraniční obchod svými výsledky potěšily
  Průmyslová výroba i zahraniční obchod v červenci pokračovaly ve svižném oživení. Ve srovnání s loňský rokem byla průmyslová produkce sice stále nižší, své ztráty ale odmazává rychleji, než se čekalo. Výrazně se zlepšuje situace v automobilovém průmyslu, kde produkce klesala meziročně již jen o 0,7 %. Přebytek bilance obchodu s motorovými vozidly byl dokonce meziročně o 6,1 mld. CZK vyšší. Mezi zveřejněnými daty bylo tak outsiderem stavebnictví, které meziročně propadlo o více než 10 %.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl roste, i když chybí výrobní vstupy
  Průmyslová produkce v březnu meziměsíčně expandovala nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je navíc umocněno loňským propadem. Pozitivní vývoj ve výrobě se přelévá i do rychlého růstu vývozu i dovozu ze zahraničí. Stavebnictví v březnu potěšilo díky infrastrukturním investicím.
• Analýza makroindikátorů: Průmysl sice roste, ale brzda subdodávek je silná
  Průmyslová výroba jako celek meziměsíčně vzrostla, i když opožděné subdodávky vedly k dalšímu poklesu produkce automobilů. Pokles exportu a růst importu stáhl v červnu bilanci zahraničního obchodu nečekaně do deficitu. Stavebnictví meziměsíčně stagnovalo a jeho produkce se tak v meziročním srovnání držela v solidním růstu.
• Analýza makroindikátorů: Růst průměrné mzdy se vrátil zpět na předkrizovou úroveň
  Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace se průměrná mzda zvýšila meziročně o 3,8 % po předchozím růstu o 1,8 %. Dynamika mezd se tak vrátila zpět na předkrizovou úroveň. Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Naše prognóza patřila na trhu mezi nejpesimističtější, když čekala skromný nárůst reálné mzdy o 0,3 %. Ještě pesimističtější pak byla ČNB, která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v reálném vyjádření pak dokonce s jejím poklesem o 0,5 %. Dnešní čísla z trhu práce jsou tak pro centrální banku významným proinflačním rizikem. Proti němu však nyní působí zhoršený vývoj pandemie a zpřísněná protiepidemická opatření. S růstem měnově politických úrokových sazeb tak i nadále počítáme až v druhé polovině roku, konkrétně v listopadu.
• Analýza makroindikátorů: Silné oživení za námi a slabý výkon před námi
  V pořadí třetí a zároveň konečný odhad vývoje HDP ve třetím čtvrtletí loňského roku potvrdil předchozí čísla, která ČSÚ zveřejnil na začátku prosince.
• Analýza makroindikátorů: S oživením ekonomiky zrychlil i růst průměrné mzdy
  Průměrná měsíční mzda v České republice vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,1 % a dosáhla výše 35 402 Kč. Po zohlednění zhruba tříprocentní inflace v daném čtvrtletí mzdy v reálném vyjádření vzrostly v průměru o 1,7 % po předchozím poklesu o 2,4 %. Trh počítal s horším výsledkem, když očekával zhruba meziroční stagnaci reálných mezd. Lépe si mzdy vedly také ve srovnání s naší prognózou, která očekávala jejich pokles v reálném vyjádření o 1,2 %.
• Analýza makroindikátorů: Spotřebitelé v prosinci nakupovali, dokud to šlo
  Rozvolnění protipandemických opatření vedlo v prosinci k nárůstu maloobchodních tržeb výrazně nad odhady trhu. Začátek roku bohužel slibuje opětovný útlum a další vývoj závisí na šíření či zastavení pandemie a souvisejících opatření. Za celý letošek čekáme růst tržeb v maloobchodu o 1,2 % po loňském propadu o 0,9 %. Data z přelomu roku ukazují na lepšící se stav ekonomiky, ale situace je silně rozkolísána vládními opatřeními a není tak dobré zatím činit silné závěry ani pro měnovou politiku.
• Analýza makroindikátorů: Výrazný pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí potvrzen
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla v důsledku koronaviru o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně, což je o něco méně, než ukazoval předběžný odhad vývoje HDP z poloviny května. Pokles ekonomiky byl i tak výrazný. Je nutné si totiž uvědomit, že na konci loňského roku HDP ještě rostlo meziročně o 2 %. Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP podílely nejvíce fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a vyšší čisté exporty. Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve než u našich obchodních partnerů.
• Analýza makroindikátorů: Výroba kvůli váznoucím subdodávkám slábne
  Průmyslová produkce v únoru urychlila svůj pokles a z hlediska očekávání překvapila negativně. Zakázky rostou, ale chybí komponenty do výroby a částečně i pracovní síla. Přebytek zahraničního obchodu se v ruce se slabším průmyslem snížil. Stavebnictví nepřekvapivě zůstává utlumeno.
• Analýza makroindikátorů: V září se maloobchod ještě držel, za říjen propadne
  Maloobchodní tržby v září byly ještě relativně silné. Za odhady trochu zaostaly prodeje aut, ale nešlo o nic dramatického. Špatná čísla budou následovat především v dalších měsících. Pro korunu jsou to již včerejší zprávy a důležitější je výhled.
• Analýza makroindikátorů: Zahraniční poptávka drží obchodní bilanci v plusu
  Bilance zahraničního obchodu dosahuje v posledních měsících vysokých aktiv díky rostoucímu exportu, zatímco import roste pomaleji. Loňský přebytek tak pravděpodobně překoná rok 2019, když celoroční pokles dovozů převáží nad poklesem vývozů. Českou korunu ale spíše než makrodata nyní ovlivňuje pozitivní sentiment na globálních trzích.