Český stát poprvé v historii prodává bitcoin, aukce začala před malou chvílí. Stát nabízí kryptoměnu zhruba o 20 tisíc korun nad tržní cenou

Čtěte více

• Český startup Elonga roste o pětinu měsíčně a expanduje do USA
  Český startup Elonga má za sebou nejúspěšnější období od svého vzniku a spustil prodej náramků na americkém trhu. Firma mladého podnikatele Vojtěcha Hlavenky vyvíjí chytrý náramek a aplikaci, které na základě know-how spoluzakladatele a fyziologa Radima Šlachty pomocí analýzy variability srdečního tepu (HRV) vytvářejí personalizovaný návod, jak žít déle ve zdraví.
• Český startup Kardi Ai už zachytil přes 10 tisíc nepravidelností v srdečním rytmu. Nově začíná spolupracovat s pojišťovnami
  Český healthtech startup Kardi Ai, který vyvíjí AI řešení pro dlouhodobý monitoring srdce, má za sebou přelomový rok. Jeho technologii již využívá více než 3 500 uživatelů, přičemž u téměř třetiny z nich řešení odhalilo poruchu srdečního rytmu a zaznamenalo celkem přes 10 tisíc měření s patologickým nálezem. Společnost nyní zahajuje spolupráci se zdravotními pojišťovnami a zároveň otevírá investiční kolo s cílem získat prostředky na další expanzi a rozvoj technologie.
• Český startup Rossum získal od investorů 2,2 miliardy korun
  Tuzemská firma Rossum, která buduje platformu pro zpracování dokumentů kolujících mezi firmami za pomoci umělé inteligence, získala investici zhruba 2,2 miliardy korun (100 milionů dolarů). Jde o třetí nejvyšší částku, kterou kdy získal český startup. Investici vedl americký fond rizikového kapitálu General Catalyst. K němu se přidali stávající investoři Rossumu, britské fondy SeedCamp a Local Globe i český Miton. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
• Český stát by podle premiéra mohl uvést akcie Letiště Praha na burzu
  Český stát by podle vyjádření premiéra Andreje Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na pražskou burzu v roce 2028. Stát by si i přes vstup Letiště Praha na pražskou burzu ponechal majoritní podíl.
• Český statistický úřad dnes zveřejnil listopadová data z průmyslu a stavebnictví
  Průmyslová produkce v listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %. To více než kompenzuje nízký říjnový růst. Obecně lze říct, že se průmyslu v roce 2023 nedařilo. Za měsíce leden až listopad zde máme pokles o 0,4 %. To se už asi prosincovou statistikou nezmění a rok 2023 se do historie prostě zapíše jako rok poklesu.
• Český statistický úřad zveřejnil údaje z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu
  Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %, což o je proti březnu významné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina odvětví zaznamenala pokles produkce, přičemž nad vodou držely průmysl automobilky. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů totiž vzrostla v meziročním srovnání o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.
• Český stát jde do války s hutěmi Liberty. Spíše tedy se supi z Kazachstánu, kteří se slétají na kořist v podobě padlých oceláren
  Český stát, resp. jeho pojišťovna EGAP, jde do války s hutěmi Liberty. Evidentně se mu totiž nelíbí poslední kroky zkrachovalých hutí. Takže soud žádá, aby hutím omezil možnost nakládat s jejich majetkem.
• Český stát nakonec na prodeji bitcoinů může prodělat minimálně půl miliardy. Byla by to naprostá bizarnost, která se dosud v žádné jiné zemi nestala
  Je to bizarní, nicméně český stát může nakonec na prodeji bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti prodělat. Česko by se tak stalo historicky první zemí, která prodejem bitcoinů utrpěla ztrátu. Státy celkem běžně prodávají například bitcoiny zabavené kriminálníkům, vždy ovšem pochopitelně se ziskem. Česku ale nyní hrozí zhruba půlmiliardová ztráta. Tedy nikoli výnos "jedné miliardy", jímž se resort spravedlnosti chlubil.
• Český státní dluh ve třetím čtvrtletí vzrostl na rekordních 3,334 bilionu Kč
  Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to dnes uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
• Český státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl na rekordních 3,882 bilionu
  Český státní dluh za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl o 204,6 miliardy korun na rekordních 3,882 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 356.046 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když na počátku roku činila 42,9 procenta HDP.
• Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější
  Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější. Hospodaření českého státu, neboli jeho sektoru vládních institucí, skončilo v letošním prvním čtvrtletí schodkem 4,83 procenta HDP. Ve čtvrtletním sledování se jedná se o nejvýraznější deficit v poměru k HDP od posledního čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 se tuzemské veřejné finance potýkaly s dopady světové finanční krize a vlastním útlumem české ekonomiky.
• Český stavební boom pokračuje, navzdory zdražování hypoték. Odvětví stále naráží na staré limity: pomalé povolování, nedostatek kvalifikovaných lidí či vysoké ceny pozemků
  Květnová čísla ze stavebnictví jsou příznivá, jak je poslední dobou zvykem. Stavební produkce meziročně vzrostla o 4,4 procenta a byla vyšší už devatenáctý měsíc v řadě. To ukazuje, že stavebnictví se i přes opětovně – byť mírně – zdražující hypotéky, problémy se zásobováním některými materiály typu polystyrenu nebo i přes nejistotu developerů kvůli možným výraznějším inflačním tlakům napříč ekonomikou drží v solidní kondice. Květnový růst není jednorázovým výkyvem, ale potvrzuje delší růstovou sérii.
• Český trh fúzí a akvizic po útlumu opět nabírá dech, investory po období krizí zajímá odolnost firem
  Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic se v průběhu tohoto roku opět začíná zvyšovat aktivita na poli fúzí a akvizic. Následkem pandemie a války na Ukrajině je však patrná větší rozvážnost investorů. Ti kladou zvýšený důraz na odolnost firem vůči otřesům, jako byla právě nemoc Covid-19 či ekonomické dopady agrese na Ukrajině.
• Český trh opět překonal západní indexy, daří se technologiím
  Evropské akcie dnes pokračují v negativním trendu. Strach z protikoronavirových opatření překonal převahu dobrých hospodářských výsledků. Německý DAX (DE30) ztrácel krátce před svým závěrem 1,1 % a blížil se k úrovni 12 000 bodů. Horší výsledky dnes předváděla italské a španělské indexy, na kterých rezonoval rychlý návrat koronaviru do jižního křídla eurozóny. Na Wall Street se po otevření dařilo technologickým akciím. Index Nasdaq (US100) rostl takřka o 1 % a pohyboval se v blízkosti úrovně 11 450 bodů. Index S&P 500 (US500) se po otevření držel v blízkosti kulaté hladiny 3 400 bodů.
• Český trh otevřel do černých čísel
  Český akciový index PX roste krátce po otevření o 0,4 % na 870 bodů. Následuje tak západoevropské indexy a také pozitivní asijskou seanci. Nejvíce rostou bankovní tituly v čele s Erste bank, která přidává 1,4 % na 483 korun za akcii. V minulém týdnu klesl index PX o 2,34 % a zaznamenal tak první říjnový pokles. V dnešním rozhovoru pro Lidové noviny řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzky, že nejpravděpodobnějším scénářem dalšího vývoje sazeb je jejich stabilita. Podobně se vyjádřil také člen bankovní rady Vojtěch Benda pro HN. Hlavním důvodem stability sazeb jsou ve střednědobém horizontu slabší koruna, která zvyšuje inflaci, a také slabší hospodářský růst. Česká koruna se v pondělí dopoledne obchoduje v blízkosti úrovně 27,24 EURCZK. V posledních hodinách měla spíše tendenci oslabovat.
• Český trh práce má za sebou historicky úspěšný rok 2019, překonal trh práce japonský i německý a podal nejlepší výkon od 90. let, od přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku
  Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý. Poprvé od 90. let také prosincová míra nezaměstnanosti v ČR vykazuje hodnotu nižší než tříprocentní. Korunuje tak rok, jenž byl z hlediska vývoje na trhu práce v ČR nejúspěšnější v celém období od transformace tuzemské ekonomiky z centrálně plánované, socialistické ekonomiky, v jejímž rámci byla nezaměstnanost jednotlivce trestným činem příživnictví, na ekonomiku tržní. To je další historický milník českého trhu práce roku 2019.
• Český trh práce….ochlazení na obzoru?
  Český pracovní trh se dlouhodobě počítá k těm “nejpřehřátějším” - zaměstnavatelé v Česku si dvakrát rozmyslí než propustí zaměstnance, protože jejich shánění nebylo v uplynulých pěti letech vůbec jednoduché. I český pracovní trh však v tuto chvíli začíná vykazovat první známky ochlazení. Doléhá na něj se zpožděním utažená měnová politika a útlum hospodářství z konce roku 2022 a roku 2023. Počet nezaměstnaných zatím nijak výrazně nenarostl a míra registrované nezaměstnanosti na konci roku stoupla jen lehce nad 3,7%.
• Český trh práce ochlazuje, míra nezaměstnanosti bude atakovat 5 %
  Navzdory očekávané stabilizaci tuzemský trh práce dále ochlazuje. V říjnu došlo k nárůstu podílu nezaměstnaných ze 4,5 % na 4,6 %, přestože je pro tento měsíc typický sezónní pokles. V meziročním srovnání je míra nezaměstnanosti vyšší o 0,8procentního bodu. Úřad práce evidoval ke konci října 340 509 uchazečů o práci, oproti minulému roku jde o nárůst o zhruba 52 000 uchazečů.
• Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc
  Míra nezaměstnanosti se říjnu opět klesla prakticky na samé dosavadní dno probíhajícího národohospodářského cyklu. Snížila se na úroveň 2,6 procenta, ze zářijové úrovně 2,7 procenta. Nachází se tak opět na svém minimu za období posledních více než dvaceti let – stejně nízké úrovně dosáhla v uplynulých více než dvaceti let už pouze letos v květnu a v červnu. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Toto ochlazování se zatím projevuje zejména úbytkem volných pracovních míst. V říjnu jich bylo „jen“ 337,5 tisíce, tedy nejméně od letošního února. Oproti rekordnímu srpnovému údaji už na tuzemském trhu práce ubylo před 13 tisíc volných pracovních míst.
• Český trh práce se dále ochlazuje
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu vzrostl na 5,05 % z červencových 4,95 % a zároveň pokračoval růst sezónně očištěné nezaměstnanosti. Vyšší je podíl nezaměstnaných osob i v meziročním srovnání, když loni v srpnu podíl nezaměstnaných osob činil 4,49 %. Český pracovní trh se tak nadále pozvolna ochlazuje, ačkoliv domácí ekonomika v posledních čtvrtletích relativně solidně roste.