Český stát jde do války s hutěmi Liberty. Spíše tedy se supi z Kazachstánu, kteří se slétají na kořist v podobě padlých oceláren

Čtěte více

• Český průmysl zůstává utlumen
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu klesla meziměsíčně o 0,1 %. Na meziroční bázi se jedná o pokles o 0,4 %. Bez očištění o nevýhodu v podobě chybějícího jednoho pracovního dne činil meziroční pokles 3,0 %. To bylo v souladu s očekáváním trhu. My jsme s ohledem na vývoj předstihových indikátorů a vývoj zahraniční poptávky, čekali hlubší pokles. Nicméně průmyslová výroba zůstává v útlumu a pro nejbližší měsíce je pravděpodobný další pokles.
• Český realitní trh je v dobré kondici, fondy očekávají úspěšný rok
  V posledních dvou letech se ukázalo, že český trh nemovitostí je stabilnější, než se všeobecně předpokládalo. Trh odolal poklesům, které postihly nemovitosti v jiných evropských zemích jako Německo, Polsko či Francie. Navíc v době, kdy z českého trhu v podstatě přes noc vymizeli zahraniční investoři, se příležitosti chopili tuzemští kupci a v současné době jsou všechny transakce realizovány výhradně českými investory.
• Český realitní trh - na obzoru ochlazení
  Ceny na českém realitním trhu pomalu začínají zvolňovat svůj růst. Nejedná se však o žádný pád, zatím spíše o pozvolné sešlapování brzdového pedálu. Ve druhém kvartále 2022 ceny stávajících bytů stále mezikvartálně rostly o 5,3 % (6,2 % v prvním kvartále 2022 a 7,3 % ve čtvrtém kvartále 2021).
• Český rozhlas příští rok sníží výnosy a náklady o 34 milionů korun
  Český rozhlas (ČRo) bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s náklady a výnosy 2,358 miliardy korun, což je o 34 milionů méně než letos. Vychází ze stávající výše rozhlasového poplatku 45 korun, protože o jeho navrhovaném zvýšení o deset korun Sněmovna dosud nerozhodla. Rozpočet dnes schválila Rada ČRo.
• Český rozpočet přechází z nachlazení do virózy
  Státní rozpočet byl již v průběhu minulého roku trochu z formy, když konzistentně vykazoval nižší než plánované daňové příjmy. V podobném stavu vstoupil i do roku aktuálního, když v únoru dosáhl nevídaně záporné bilance. Není tak příliš překvapivé, že březen dopadl hlubokým schodkem na úrovni 44,7 mld. Kč, srovnatelným jen s obdobím finanční krize. Do plnění rozpočtu se teprve pomalu propisuje hibernace české ekonomiky, do které ji byla vláda nucena zavést ve jménu boje proti epidemii. S ohledem na očekávané zvýšení rozpočtových výdajů, ať již na podporu podnikatelských subjektů či jejich zaměstnanců, stejně jako nevyhnutelné snížení předpokládaných příjmů, již vláda přehodnotila výhled na letošní deficit a nově tak počítá se schodkem na úrovni 200 namísto původních 40 mld. Kč. Jak moc se vláda svými přehodnocenými odhady trefila do budoucího vývoje, bude možné posoudit až s odstupem času, nicméně z dat je již zřejmé, že virový zásah do hospodaření státu bude citelný.
• Český růst HDP příjemně překvapil
  V regionu budou dnes zveřejněna pouze pravidelná data z polského trhu práce. Zaměstnanost by si měla v meziročním srovnání polepšit o 3,1 %, přičemž podobné tempo si zřejmě udrží i v následujících měsících. Slušnou dynamiku by měly vykázat i průměrné hrubé nominální mzdy (+4,6 % y/y). To přispívá k dobré náladě domácností, které jsou ochotny utrácet. Spotřeba domácností tak zůstává, stejně jako ve zbytku regionu, hlavním tahounem růstu HDP. Pokud jde o vývoj regionálních měn, dnešek příliš mnoho vzruchu neslibuje. Kurz koruny zůstane s největší pravděpodobností přilepen u hranice 27,02 CZK/EUR, přičemž u ostatních měn může být patrná nervozita před zveřejněním zápisu z posledního zasedání Fedu. Na ten si však budeme muset počkat až do dnešní osmé hodiny večerní.
• Český růst pokračuje ve zpomalování
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl český hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí roku 2019 meziročně o 1,7 %, což odpovídá mezičtvrtletnímu zvýšení o 0,2 %. V souladu s naším předpokladem tak růst české ekonomiky znatelně zpomaluje, když oproti předchozímu kvartálu zpomalil o 0,8 procentního bodu. Trh přitom počítal s mírně rychlejším růstem na úrovni 2 %. Za celý rok 2019 tak česká ekonomika vyrostla tempem 2,4 %.
• Český startup Rossum získal od investorů 2,2 miliardy korun
  Tuzemská firma Rossum, která buduje platformu pro zpracování dokumentů kolujících mezi firmami za pomoci umělé inteligence, získala investici zhruba 2,2 miliardy korun (100 milionů dolarů). Jde o třetí nejvyšší částku, kterou kdy získal český startup. Investici vedl americký fond rizikového kapitálu General Catalyst. K němu se přidali stávající investoři Rossumu, britské fondy SeedCamp a Local Globe i český Miton. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
• Český statistický úřad dnes zveřejnil listopadová data z průmyslu a stavebnictví
  Průmyslová produkce v listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %. To více než kompenzuje nízký říjnový růst. Obecně lze říct, že se průmyslu v roce 2023 nedařilo. Za měsíce leden až listopad zde máme pokles o 0,4 %. To se už asi prosincovou statistikou nezmění a rok 2023 se do historie prostě zapíše jako rok poklesu.
• Český statistický úřad zveřejnil údaje z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu
  Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %, což o je proti březnu významné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina odvětví zaznamenala pokles produkce, přičemž nad vodou držely průmysl automobilky. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů totiž vzrostla v meziročním srovnání o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.
• Český stát nakonec na prodeji bitcoinů může prodělat minimálně půl miliardy. Byla by to naprostá bizarnost, která se dosud v žádné jiné zemi nestala
  Je to bizarní, nicméně český stát může nakonec na prodeji bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti prodělat. Česko by se tak stalo historicky první zemí, která prodejem bitcoinů utrpěla ztrátu. Státy celkem běžně prodávají například bitcoiny zabavené kriminálníkům, vždy ovšem pochopitelně se ziskem. Česku ale nyní hrozí zhruba půlmiliardová ztráta. Tedy nikoli výnos "jedné miliardy", jímž se resort spravedlnosti chlubil.
• Český státní dluh ve třetím čtvrtletí vzrostl na rekordních 3,334 bilionu Kč
  Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to dnes uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
• Český stát poprvé v historii prodává bitcoin, aukce začala před malou chvílí. Stát nabízí kryptoměnu zhruba o 20 tisíc korun nad tržní cenou
  Český stát poprvé v historii prodává kryptoměnu bitcoin. Dnes v 15:00 zahajuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových aukci 0,42337268 jednotky bitcoinu (detail aukce viz zde). Aukce potrvá do zítřejší třetí hodiny odpolední.
• Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější
  Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější. Hospodaření českého státu, neboli jeho sektoru vládních institucí, skončilo v letošním prvním čtvrtletí schodkem 4,83 procenta HDP. Ve čtvrtletním sledování se jedná se o nejvýraznější deficit v poměru k HDP od posledního čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 se tuzemské veřejné finance potýkaly s dopady světové finanční krize a vlastním útlumem české ekonomiky.
• Český trh fúzí a akvizic po útlumu opět nabírá dech, investory po období krizí zajímá odolnost firem
  Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic se v průběhu tohoto roku opět začíná zvyšovat aktivita na poli fúzí a akvizic. Následkem pandemie a války na Ukrajině je však patrná větší rozvážnost investorů. Ti kladou zvýšený důraz na odolnost firem vůči otřesům, jako byla právě nemoc Covid-19 či ekonomické dopady agrese na Ukrajině.
• Český trh opět překonal západní indexy, daří se technologiím
  Evropské akcie dnes pokračují v negativním trendu. Strach z protikoronavirových opatření překonal převahu dobrých hospodářských výsledků. Německý DAX (DE30) ztrácel krátce před svým závěrem 1,1 % a blížil se k úrovni 12 000 bodů. Horší výsledky dnes předváděla italské a španělské indexy, na kterých rezonoval rychlý návrat koronaviru do jižního křídla eurozóny. Na Wall Street se po otevření dařilo technologickým akciím. Index Nasdaq (US100) rostl takřka o 1 % a pohyboval se v blízkosti úrovně 11 450 bodů. Index S&P 500 (US500) se po otevření držel v blízkosti kulaté hladiny 3 400 bodů.
• Český trh otevřel do černých čísel
  Český akciový index PX roste krátce po otevření o 0,4 % na 870 bodů. Následuje tak západoevropské indexy a také pozitivní asijskou seanci. Nejvíce rostou bankovní tituly v čele s Erste bank, která přidává 1,4 % na 483 korun za akcii. V minulém týdnu klesl index PX o 2,34 % a zaznamenal tak první říjnový pokles. V dnešním rozhovoru pro Lidové noviny řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzky, že nejpravděpodobnějším scénářem dalšího vývoje sazeb je jejich stabilita. Podobně se vyjádřil také člen bankovní rady Vojtěch Benda pro HN. Hlavním důvodem stability sazeb jsou ve střednědobém horizontu slabší koruna, která zvyšuje inflaci, a také slabší hospodářský růst. Česká koruna se v pondělí dopoledne obchoduje v blízkosti úrovně 27,24 EURCZK. V posledních hodinách měla spíše tendenci oslabovat.
• Český trh práce má za sebou historicky úspěšný rok 2019, překonal trh práce japonský i německý a podal nejlepší výkon od 90. let, od přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku
  Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý. Poprvé od 90. let také prosincová míra nezaměstnanosti v ČR vykazuje hodnotu nižší než tříprocentní. Korunuje tak rok, jenž byl z hlediska vývoje na trhu práce v ČR nejúspěšnější v celém období od transformace tuzemské ekonomiky z centrálně plánované, socialistické ekonomiky, v jejímž rámci byla nezaměstnanost jednotlivce trestným činem příživnictví, na ekonomiku tržní. To je další historický milník českého trhu práce roku 2019.
• Český trh práce….ochlazení na obzoru?
  Český pracovní trh se dlouhodobě počítá k těm “nejpřehřátějším” - zaměstnavatelé v Česku si dvakrát rozmyslí než propustí zaměstnance, protože jejich shánění nebylo v uplynulých pěti letech vůbec jednoduché. I český pracovní trh však v tuto chvíli začíná vykazovat první známky ochlazení. Doléhá na něj se zpožděním utažená měnová politika a útlum hospodářství z konce roku 2022 a roku 2023. Počet nezaměstnaných zatím nijak výrazně nenarostl a míra registrované nezaměstnanosti na konci roku stoupla jen lehce nad 3,7%.
• Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc
  Míra nezaměstnanosti se říjnu opět klesla prakticky na samé dosavadní dno probíhajícího národohospodářského cyklu. Snížila se na úroveň 2,6 procenta, ze zářijové úrovně 2,7 procenta. Nachází se tak opět na svém minimu za období posledních více než dvaceti let – stejně nízké úrovně dosáhla v uplynulých více než dvaceti let už pouze letos v květnu a v červnu. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Toto ochlazování se zatím projevuje zejména úbytkem volných pracovních míst. V říjnu jich bylo „jen“ 337,5 tisíce, tedy nejméně od letošního února. Oproti rekordnímu srpnovému údaji už na tuzemském trhu práce ubylo před 13 tisíc volných pracovních míst.