Český trh práce má za sebou historicky úspěšný rok 2019, překonal trh práce japonský i německý a podal nejlepší výkon od 90. let, od přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku

Čtěte více

• Český startup Rossum získal od investorů 2,2 miliardy korun
  Tuzemská firma Rossum, která buduje platformu pro zpracování dokumentů kolujících mezi firmami za pomoci umělé inteligence, získala investici zhruba 2,2 miliardy korun (100 milionů dolarů). Jde o třetí nejvyšší částku, kterou kdy získal český startup. Investici vedl americký fond rizikového kapitálu General Catalyst. K němu se přidali stávající investoři Rossumu, britské fondy SeedCamp a Local Globe i český Miton. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
• Český statistický úřad dnes zveřejnil listopadová data z průmyslu a stavebnictví
  Průmyslová produkce v listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %. To více než kompenzuje nízký říjnový růst. Obecně lze říct, že se průmyslu v roce 2023 nedařilo. Za měsíce leden až listopad zde máme pokles o 0,4 %. To se už asi prosincovou statistikou nezmění a rok 2023 se do historie prostě zapíše jako rok poklesu.
• Český statistický úřad zveřejnil údaje z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu
  Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %, což o je proti březnu významné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina odvětví zaznamenala pokles produkce, přičemž nad vodou držely průmysl automobilky. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů totiž vzrostla v meziročním srovnání o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.
• Český stát jde do války s hutěmi Liberty. Spíše tedy se supi z Kazachstánu, kteří se slétají na kořist v podobě padlých oceláren
  Český stát, resp. jeho pojišťovna EGAP, jde do války s hutěmi Liberty. Evidentně se mu totiž nelíbí poslední kroky zkrachovalých hutí. Takže soud žádá, aby hutím omezil možnost nakládat s jejich majetkem.
• Český státní dluh ve třetím čtvrtletí vzrostl na rekordních 3,334 bilionu Kč
  Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to dnes uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
• Český stát poprvé v historii prodává bitcoin, aukce začala před malou chvílí. Stát nabízí kryptoměnu zhruba o 20 tisíc korun nad tržní cenou
  Český stát poprvé v historii prodává kryptoměnu bitcoin. Dnes v 15:00 zahajuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových aukci 0,42337268 jednotky bitcoinu (detail aukce viz zde). Aukce potrvá do zítřejší třetí hodiny odpolední.
• Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější
  Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější. Hospodaření českého státu, neboli jeho sektoru vládních institucí, skončilo v letošním prvním čtvrtletí schodkem 4,83 procenta HDP. Ve čtvrtletním sledování se jedná se o nejvýraznější deficit v poměru k HDP od posledního čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 se tuzemské veřejné finance potýkaly s dopady světové finanční krize a vlastním útlumem české ekonomiky.
• Český trh fúzí a akvizic po útlumu opět nabírá dech, investory po období krizí zajímá odolnost firem
  Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic se v průběhu tohoto roku opět začíná zvyšovat aktivita na poli fúzí a akvizic. Následkem pandemie a války na Ukrajině je však patrná větší rozvážnost investorů. Ti kladou zvýšený důraz na odolnost firem vůči otřesům, jako byla právě nemoc Covid-19 či ekonomické dopady agrese na Ukrajině.
• Český trh opět překonal západní indexy, daří se technologiím
  Evropské akcie dnes pokračují v negativním trendu. Strach z protikoronavirových opatření překonal převahu dobrých hospodářských výsledků. Německý DAX (DE30) ztrácel krátce před svým závěrem 1,1 % a blížil se k úrovni 12 000 bodů. Horší výsledky dnes předváděla italské a španělské indexy, na kterých rezonoval rychlý návrat koronaviru do jižního křídla eurozóny. Na Wall Street se po otevření dařilo technologickým akciím. Index Nasdaq (US100) rostl takřka o 1 % a pohyboval se v blízkosti úrovně 11 450 bodů. Index S&P 500 (US500) se po otevření držel v blízkosti kulaté hladiny 3 400 bodů.
• Český trh otevřel do černých čísel
  Český akciový index PX roste krátce po otevření o 0,4 % na 870 bodů. Následuje tak západoevropské indexy a také pozitivní asijskou seanci. Nejvíce rostou bankovní tituly v čele s Erste bank, která přidává 1,4 % na 483 korun za akcii. V minulém týdnu klesl index PX o 2,34 % a zaznamenal tak první říjnový pokles. V dnešním rozhovoru pro Lidové noviny řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzky, že nejpravděpodobnějším scénářem dalšího vývoje sazeb je jejich stabilita. Podobně se vyjádřil také člen bankovní rady Vojtěch Benda pro HN. Hlavním důvodem stability sazeb jsou ve střednědobém horizontu slabší koruna, která zvyšuje inflaci, a také slabší hospodářský růst. Česká koruna se v pondělí dopoledne obchoduje v blízkosti úrovně 27,24 EURCZK. V posledních hodinách měla spíše tendenci oslabovat.
• Český trh práce….ochlazení na obzoru?
  Český pracovní trh se dlouhodobě počítá k těm “nejpřehřátějším” - zaměstnavatelé v Česku si dvakrát rozmyslí než propustí zaměstnance, protože jejich shánění nebylo v uplynulých pěti letech vůbec jednoduché. I český pracovní trh však v tuto chvíli začíná vykazovat první známky ochlazení. Doléhá na něj se zpožděním utažená měnová politika a útlum hospodářství z konce roku 2022 a roku 2023. Počet nezaměstnaných zatím nijak výrazně nenarostl a míra registrované nezaměstnanosti na konci roku stoupla jen lehce nad 3,7%.
• Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc
  Míra nezaměstnanosti se říjnu opět klesla prakticky na samé dosavadní dno probíhajícího národohospodářského cyklu. Snížila se na úroveň 2,6 procenta, ze zářijové úrovně 2,7 procenta. Nachází se tak opět na svém minimu za období posledních více než dvaceti let – stejně nízké úrovně dosáhla v uplynulých více než dvaceti let už pouze letos v květnu a v červnu. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Toto ochlazování se zatím projevuje zejména úbytkem volných pracovních míst. V říjnu jich bylo „jen“ 337,5 tisíce, tedy nejméně od letošního února. Oproti rekordnímu srpnovému údaji už na tuzemském trhu práce ubylo před 13 tisíc volných pracovních míst.
• Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř
  Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř. Míra nezaměstnanosti v listopadu setrvala na samém dně probíhajícího národohospodářského cyklu. Vykázala úroveň 2,6 procenta, stejně jako v říjnu a předtím i v květnu a červnu. Nachází se tak na svém minimu za období posledních více než dvaceti let. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou ale patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce.
• Český trh průmyslových nemovitostí může díky automotive opět růst
  Trh výrobních, skladových a průmyslových prostor v České republice čelil v nedávné době výzvám spojeným s post-covidovým ochlazením a vysokou inflací. Nyní však prodloužení doby platnosti normy Euro 6 a zmírnění nové regulace Euro 7 u spalovacích motorů přináší automobilovým výrobcům a dodavatelům nové období jistoty a na trhu jsou již patrné signály oživení poptávky v roce 2024, což dává nový impuls i českému trhu s komerčními nemovitostmi.
• Český trh se vzácnými mincemi loni klesl o 36 pct. na 323 mil. Kč
  Objem obchodů s historickými mincemi, bankovkami a dalším numismatickým materiálem se loni propadl o 36 procent na 323 milionů Kč. Numismatiku negativně poznamenala pandemie koronaviru. Nejvzácnější vydraženou mincí se loni stal desetidukát panovníka Ferdinanda III. za 30 milionů korun. Vyplynulo to ze statistik a expertních analýz aukčního domu Macho & Chlapovič.
• Český turistický ruch se z hlediska zahraničního zájmu stále zcela nezotavil z covidu a zhoršení geopolitické situace. Bez plné náhrady ubylo Rusů či Číňanů
  V prvním letošním čtvrtletí v českých hromadných ubytovacích zařízeních přenocovalo celkem 1,97 milionu zahraničních hostů. To je stále méně než před pandemií covidu, kdy se prvních čtvrtletích let 2018 a 2019 ubytovalo mírně přes dva miliony zahraničních hostí.
• Český veřejný dluh poprvé v historii přesahuje dva biliony korun. Za rok a půl, do konce letošního prvního pololetí, se Česko zadlužilo o více než 500 miliard, dluh přitom dále poroste
  Česká republika je zadlužená tolik jako nikdy ve své historii. Ve druhém letošním čtvrtletí totiž její veřejný dluh dosáhl úrovně 2,26 bilionu korun. Dosud přitom své nejvyšší úrovně dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy činil 1,92 bilionu. Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám zejména na krátkodobém českém dluhu. Takže veřejný dluh se posléze poměrně citelně snížil. Například ve čtvrtém čtvrtletí 2018 už dosahoval jen 1,73 bilionu korun.
• Český veřejný dluh stále mezi nejnižšími v EU
  Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 % na 2,2 % HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 % HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 % HDP), následováno Polskem (-6,6 %), Francií (-5,8 %) a Slovenskem (-5,3 %).
• Český výbor Mezinárodního tiskového institutu apeluje kvůli TV Markíza na PPF
  Ve slovenské komerční televizi Markíza, kterou vlastní česká investiční skupina PPF, se v současnosti vede střet o zachování principů kritické a svobodné žurnalistiky, uvedl dnes Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). V otevřeném dopise proto vyzval majitelku PPF Renátu Kellnerovou a výkonného ředitele skupiny Jiřího Šmejce, aby zajistili zachování prostoru pro svobodnou žurnalistiku. Reakci skupiny ČTK zjišťuje.
• Český vynález slaví 10 let – hardwarová peněženka změnila kryptoměnový svět
  V červenci 2024 uplyne deset let od uvedení první hardwarové kryptopeněženky na světě. V roce 2014 Marek „Slush“ Palatinus a Pavol „Stick“ Rusnák totiž představili první model hardwarového zařízení, které umožňovalo bezpečně uchovat přístupový klíč k manipulaci s vlastními kryptoměnami. Široké veřejnosti tak umožnili bezpečně držet kryptoměny bez technických znalostí. „Trezorů“ se dodnes prodaly téměř 2 miliony kusů a poptávka stoupá. Za uplynulou dekádu kolem kryptopeněženek vyrostl trh, jehož hodnota je odhadována na stovky milionů dolarů a v příštích letech má dle mnoha průzkumů i nadále růst. Trezor ale nestojí jen za první hardwarovou peněženkou. Spolu s revolučním hardwarem totiž světu společnost představila i související bezpečnostní standardy, které používají téměř všechny kryptoměnové peněženky na světě a spolu s nimi také přes 100 milionů lidí.