Rozbřesk: Mzdy brzdí, nezaměstnanost narůstá a guvernér ČNB očekává stabilizaci koruny

Čtěte více

• Rozbřesk: MMF se opřel do Donalda Trumpa
  Mezinárodní měnový fond kritizuje Spojené státy za plánovanou rozpočtovou injekci. Podle šéfa rozpočtového oddělení MMF Vitora Gaspara není zapotřebí v tuto chvíli podporovat globální ekonomiku novými rozpočtovými impulsy. Doporučení budovat “rezervy na horší časy” se ostatně týká většiny vyspělého světa. Celkový globální dluh podle MMF v roce 2016 dosáhl nových historických maxim a přesáhl 164 bilionu dolarů - 225 % globálního HDP.
• Rozbřesk: MMF sráží očekávaný růst, jít dolů by ale měla i inflace
  Inflace a nejistota. To jsou úvodní slova nového výhledu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Samotný výhled růstu je nejchmurnější od roku 2001, nebereme-li v úvahu finanční krizi a pandemii koronaviru. Pro světovou ekonomiku MMF očekává zpomalení růstu z 6,0 % v roce 2021 na 3,2 % v roce 2022 a pouze 2,7 % v roce 2023.
• Rozbřesk: MMF varuje před snahou lokalizovat výrobní řetězce
  Pokračující dozvuky pandemie COVID 19 a ruská invaze na Ukrajinu udržují v řadě dodavatelských řetězců výrazné napětí. Dubnové podnikatelské nálady v eurozóně ukázaly, že nedostatek vstupů zasahuje čím dál větší spektrum průmyslových podniků. S tím opět oživují debaty o globálním přenastavení výrobních řetězců, jejich zjednodušení a větší lokalizaci produkce. Jak se však snaží ukázat poslední analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebyl by to asi nejlepší nápad…
• Rozbřesk: MMF výrazně srazil odhad růstu pro rozvíjející se trhy, proč jejich měny posilují?
  Mezinárodní měnový fond opět snížil svůj výhled. Oproti začátku roku tak srazil sázky na globální růst již o 0,3 procentního bodu na 3,2 %. Příští rok by mohl podle MMF globální růst zrychlit na 3,5 %, to ovšem pouze za předpokladu, že se zmírní geopolitické napětí, nebudou dál eskalovat obchodní spory a nedojde na scénář “divokého brexitu”. Nepřekvapí tak, že MMF dál zdůrazňuje především negativní rizika a možnost dalšího snižování odhadů.
• Rozbřesk: MMF výrazně srazí odhad globálního růstu. Česko bude patřit k nejzasaženějším
  Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně v tomto týdnu sníží odhad globálního růstu pro letošní rok, a to výrazně. Ruská invaze na Ukrajinu citelně zintenzivní bolehlav spojený s koncem pandemie COVID, kvůli které již MMF snižoval odhad globálního růstu na začátku tohoto roku. To rychlé šíření varianty omikron vedlo k snížení odhadu růstu o 0,5 procentního bodu na 4,2 % v roce 2022. Ruská invaze na Ukrajinu však bude pro globální ekonomiku o poznání výraznějším šokem.
• Rozbřesk: MMF zhoršuje globální výhled, startuje setkání v Davosu
  Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled pro tento i příští rok a současně snížil odhad růstu za rok 2019. Globální ekonomika v roce 2019 rostla podle odhadů MMF nejslabším tempem od roku 2009, a to pouze o 2,9 %. A ani plánované oživení růstu není nijak silné - v následujících dvou letech má globální ekonomika zrychlit na 3,3 a 3,4 %.
• Rozbřesk: MNB sazby tentokrát nemění, ale devizovými rezervami hradí drahé energie
  Maďarská centrální banka včera svoji politiku nikterak nezměnila, pokračuje však v neortodoxním pojetí, které má ve zbytku roku zahrnovat i manipulaci s devizovými rezervami. Připomeňme, že v polovině října MNB šokovala maďarské finanční trhy, když oznámila sérii nových kroků, jejichž cílem bylo především pomoci forintu k silnějším hodnotám. A tak kromě toho, že např. byla zavedena nová jednodenní (depo) sazba se startovací hodnotou na úrovni 18 %, tak MNB přislíbila, že ze svých rezerv pokryje devizové potřeby energetických firem ve zbytku tohoto roku. MNB tak fakticky hodlá pokrýt schodky na běžném účtu maďarské platební bilance, neboť ten je po očištění o energetické položky fakticky vyrovnaný (celkově je však ve schodku 4-5 % HDP). Odhadujeme, že MNB v rámci tohoto programu může přijít až o 3 miliardy devizových rezerv, což sice představuje méně než 10 % jejich objemu, ale vůbec to není zanedbatelná položka.
• Rozbřesk: Možná až příliš optimistická očekávání německého a českého průmyslu
  Německé soft ukazatele po pátečním relativně příznivém výsledku indexu nákupních manažerů v průmyslu zatím nepřestávají překvapovat. Docela dobře totiž dopadlo i včerejší Ifo, podle kterého firmy sice svoji současnou situaci hodnotí hůře, nicméně do budoucna hledí opět optimisticky. A zvlášť to platí pro průmysl, kde jsou očekávání firem nejvyšší za posledních třináct měsíců.
• Rozbřesk: Může Fed ještě ublížit americkému dolaru?
  Tento týden v horkém křesle vystřídá evropskou ECB americký Fed. Obě dvě největší centrální banky mají po sérii horších čísel chuť povolit při utahování měnové politiky. U ECB to není velká změna, protože utahování v pravém slova smyslu ještě ani nezačalo. U Fedu je to jinak. Americká centrální banka signalizuje v tomto roce stále dvojité zvýšení sazeb (se kterým zatím počítáme i my), ale trh jí nevěří. Na zasedání v tomto týdnu ke změně sazeb nedojde, klíčová bude tisková konference guvernéra Powella a vodítka pro zbytek roku. Půjde nejen o to, kdy a jak rychle sazby zase mohou mířit vzhůru, ale i o tempo současného utahování měnové politiky skrze odprodeje aktiv z bilance Fedu. Tržní očekávání nám už v tuto chvíli přijdou značně holubičí a dolar tedy pravděpodobně těžko od Fedu schytá další ránu.
• Rozbřesk: Mzdy a HDP napoví, co stojí za zaostáváním Česka
  Tímto týdnem vstupují na scénu ostře sledované statistiky jak z Evropy, tak ze Spojených států. Čekají nás čísla, která mají potenciál ovlivnit zářijové zasedání Fedu i ECB a mohou na trhy po nějaké době opět přinést vyšší volatilitu. A pozadu nezůstane ani Česko.
• Rozbřesk: Mzdy nepotvrdily optimismus ČNB, OPEC chce prudce omezit produkci a čeká na souhlas Ruska
  Zatímco finanční trhy se nyní zabývají spíše oceňováním důsledků šířícího se koronaviru a odhadují, kam až v rámci preventivní paniky zajde Fed a ECB, ČNB se dnes nepodařilo naplnit svou optimistickou prognózu, na jejímž základě v únoru překvapivě zvýšila své úrokové sazby.
• Rozbřesk: Mzdy rostou dvouciferně, mezi odvětvími však existují velké rozdíly…
  České mzdy v druhém kvartále výrazně zrychlily svoji dynamiku na 11,3 % (meziročně), což jenom zapadá do obrázku rychle oživující spotřeby domácností jako hlavního tahouna probíhajícího oživení. Za dvouciferným meziročním růstem však zásadním způsobem stojí nízká srovnávací základna z minulého roku – v druhém kvartále 2020 vrcholila pandemie a mzdy v některých odvětvích prudce poklesly.
• Rozbřesk: Mzdy tlačí firmy do investic
  Po dalším zpřesnění jsme se dozvěděli, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku nasadila docela svižné tempo a ve srovnání s prvním kvartálem roku vzrostla 0,7 %. Meziroční tempo sice už tak oslnivě nevypadá (2,4 % vs. 4,1 %), avšak podepsal se na něm především vysoký srovnávací základ z loňského roku. Z pohledu již dříve zveřejněných čísel, kterým se věnuje nesrovnatelně větší pozornost, sice nejde o žádnou dramatickou změnu, avšak včera zveřejněná čísla umožňují mnohem podrobnější vhled do dění v českém hospodářství, respektive v jednotlivých sektorech. Třeba jak utrácejí, spoří, investují apod. Podívejme se proto na některé ze zajímavých momentů letošního roku.
• Rozbřesk: Mzdy výrazně zrychlují, každé odvětví však píše svůj vlastní příběh
  Dnešní výsledek mezd pomáhá dokreslit obrázek české ekonomiky v první polovině roku 2021. Nominální mzdy šly dál vzhůru a meziročně díky nízké srovnávací základně výrazně zrychlila dynamika mezd (8,2 % meziročně ve druhém čtvrtletí, odhadem trhu bylo 5,7 %). Pod pokličkou se však budou skrývat i nadále velmi různé příběhy lidí v různých odvětvích.
• Rozbřesk: Na americkém trhu práce přituhuje a OPEC+ překvapivě kývl na více ropy
  Obavy z varianty omikron jsou stále jedním z hlavních hybatelů tržního dění. Rychlost šíření v Jihoafrické republice ukazuje na výrazně vyšší reprodukční číslo a menší ochranu protilátek po prodělané nemoci. Na silnější závěry, zejména ohledně účinnosti vakcíny, je však stále brzy.
• Rozbřesk: Nabídkový šok drtí český průmysl, koruna vyčkává na novinky z ČNB
  Ještě sice nemáme v rukou ani březnové výsledky průmyslu, které ukážou, jak na toto největší tuzemské odvětví dopadl nabídkový šok, respektive dobrovolné odstávky v autoprůmyslu nebo zamrznutí dodavatelských řetězců, a už je k dispozici soft náhled na dubnový vývoj v podobě indexu nákupních manažerů (PMI).
• Rozbřesk: Nabitý čtvrtek: ECB, japonská centrální banka a restart (?) Nordstreamu
  Americké maloobchodní tržby a lepší výsledky podnikatelské nálady newyorského Fedu sice v pátek pomohly trhům zlepšit náladu, na druhou stranu však zapůsobila čísla z Číny. HDP ve druhém čtvrtletí, které bylo poznamenáno mimo jiné na čínské poměry i slušnou vlnou COVIDu (která si vzhledem k politice nulového COVIDu vyžádala i ekonomické oběti), zklamalo. S razantním oživením se, zdá se, navíc úplně nedá počítat. Chmury tak opět hezky ilustroval vývoj cen mědi, která se v pátek obchodovala i pod 7000 USD/t (tříměsíční LME kontrakt), tedy nejníže od listopadu 2020.
• Rozbřesk – Načasování exitu ČNB se nemění?
  Od letošního posledního zasedání bankovní rady se neočekávala žádná revoluce a toto očekávání se také naplnilo. Bankovní rada potvrdila nastavení kurzového režimu a ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň ČNB nezměnila svůj tvrdý ani měkký závazek, takže i nadále platí, že centrální banka nespustí exit dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku, a nadále považuje za nejpravděpodobnější termín polovinu roku. ČNB je rovněž připravena intervenovat s cílem zmírnění případných kurzových výkyvů při exitu.
• Rozbřesk: Nadělí ČNB pod stromeček vyšší sazby?
  Bankovní rada ČNB v tuto chvíli zjevně není ve všem úplně za jedno. Všeobecná shoda panuje na tom, že ekonomika si zaslouží vyšší sazby. Rozdíly jsou ohledně toho, jak akutní situace je a jak rychle by tedy sazby měly jít vzhůru. Poslední listopadová prognóza ČNB je spíše zdrženlivější a počítá s růstem sazeb až v příštím roce. Část centrálních bankéřů včetně viceguvernéra Mojmíra Hampla a Vojtěcha Bendy si však myslí, že sazby by měly jít vzhůru rychleji. Proč?
• Rozbřesk: Nadílka nových státních dluhopisů bude příští rok výrazně menší
  Výrazně méně nových státních dluhopisů slibuje pro rok 2020 nová Strategie financování a řízení státního dluhu, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR. Zatímco ještě v tom letošním MF potřebovalo pro financování splatného dluhu a schodku rozpočtu cca 329 mld. korun, které mělo podle svých záměrů (aktuální strategie) na trhu vypůjčit, v příštím roce je o poznání skromnější. Na pokrytí starých dluhů a naplánovaný rozpočtový deficit bude potřebovat vydat papíry jen za 271 mld. A ve svém výhledu navíc počítá, že v následujících dvou letech bude nabídka nových papírů ještě chudší, tedy pokud se letos nepřikloní více na kratší konec křivky.