Rozbřesk: Mzdy tlačí firmy do investic

Čtěte více

• Rozbřesk: MMF výrazně srazil odhad růstu pro rozvíjející se trhy, proč jejich měny posilují?
  Mezinárodní měnový fond opět snížil svůj výhled. Oproti začátku roku tak srazil sázky na globální růst již o 0,3 procentního bodu na 3,2 %. Příští rok by mohl podle MMF globální růst zrychlit na 3,5 %, to ovšem pouze za předpokladu, že se zmírní geopolitické napětí, nebudou dál eskalovat obchodní spory a nedojde na scénář “divokého brexitu”. Nepřekvapí tak, že MMF dál zdůrazňuje především negativní rizika a možnost dalšího snižování odhadů.
• Rozbřesk: MMF výrazně srazí odhad globálního růstu. Česko bude patřit k nejzasaženějším
  Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně v tomto týdnu sníží odhad globálního růstu pro letošní rok, a to výrazně. Ruská invaze na Ukrajinu citelně zintenzivní bolehlav spojený s koncem pandemie COVID, kvůli které již MMF snižoval odhad globálního růstu na začátku tohoto roku. To rychlé šíření varianty omikron vedlo k snížení odhadu růstu o 0,5 procentního bodu na 4,2 % v roce 2022. Ruská invaze na Ukrajinu však bude pro globální ekonomiku o poznání výraznějším šokem.
• Rozbřesk: MMF zhoršuje globální výhled, startuje setkání v Davosu
  Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled pro tento i příští rok a současně snížil odhad růstu za rok 2019. Globální ekonomika v roce 2019 rostla podle odhadů MMF nejslabším tempem od roku 2009, a to pouze o 2,9 %. A ani plánované oživení růstu není nijak silné - v následujících dvou letech má globální ekonomika zrychlit na 3,3 a 3,4 %.
• Rozbřesk: MNB sazby tentokrát nemění, ale devizovými rezervami hradí drahé energie
  Maďarská centrální banka včera svoji politiku nikterak nezměnila, pokračuje však v neortodoxním pojetí, které má ve zbytku roku zahrnovat i manipulaci s devizovými rezervami. Připomeňme, že v polovině října MNB šokovala maďarské finanční trhy, když oznámila sérii nových kroků, jejichž cílem bylo především pomoci forintu k silnějším hodnotám. A tak kromě toho, že např. byla zavedena nová jednodenní (depo) sazba se startovací hodnotou na úrovni 18 %, tak MNB přislíbila, že ze svých rezerv pokryje devizové potřeby energetických firem ve zbytku tohoto roku. MNB tak fakticky hodlá pokrýt schodky na běžném účtu maďarské platební bilance, neboť ten je po očištění o energetické položky fakticky vyrovnaný (celkově je však ve schodku 4-5 % HDP). Odhadujeme, že MNB v rámci tohoto programu může přijít až o 3 miliardy devizových rezerv, což sice představuje méně než 10 % jejich objemu, ale vůbec to není zanedbatelná položka.
• Rozbřesk: Možná až příliš optimistická očekávání německého a českého průmyslu
  Německé soft ukazatele po pátečním relativně příznivém výsledku indexu nákupních manažerů v průmyslu zatím nepřestávají překvapovat. Docela dobře totiž dopadlo i včerejší Ifo, podle kterého firmy sice svoji současnou situaci hodnotí hůře, nicméně do budoucna hledí opět optimisticky. A zvlášť to platí pro průmysl, kde jsou očekávání firem nejvyšší za posledních třináct měsíců.
• Rozbřesk: Může Fed ještě ublížit americkému dolaru?
  Tento týden v horkém křesle vystřídá evropskou ECB americký Fed. Obě dvě největší centrální banky mají po sérii horších čísel chuť povolit při utahování měnové politiky. U ECB to není velká změna, protože utahování v pravém slova smyslu ještě ani nezačalo. U Fedu je to jinak. Americká centrální banka signalizuje v tomto roce stále dvojité zvýšení sazeb (se kterým zatím počítáme i my), ale trh jí nevěří. Na zasedání v tomto týdnu ke změně sazeb nedojde, klíčová bude tisková konference guvernéra Powella a vodítka pro zbytek roku. Půjde nejen o to, kdy a jak rychle sazby zase mohou mířit vzhůru, ale i o tempo současného utahování měnové politiky skrze odprodeje aktiv z bilance Fedu. Tržní očekávání nám už v tuto chvíli přijdou značně holubičí a dolar tedy pravděpodobně těžko od Fedu schytá další ránu.
• Rozbřesk: Mzdy a HDP napoví, co stojí za zaostáváním Česka
  Tímto týdnem vstupují na scénu ostře sledované statistiky jak z Evropy, tak ze Spojených států. Čekají nás čísla, která mají potenciál ovlivnit zářijové zasedání Fedu i ECB a mohou na trhy po nějaké době opět přinést vyšší volatilitu. A pozadu nezůstane ani Česko.
• Rozbřesk: Mzdy brzdí, nezaměstnanost narůstá a guvernér ČNB očekává stabilizaci koruny
  Včera zveřejněné mzdy v podstatě uzavřely sadu dat za první kvartál a docela jasně naznačily, že doba jejich rychlého zvyšování už skončila. Nejpomalejší růst průměrné mzdy za poslední tři roky nebo té reálné dokonce za posledních šest let ukazuje, že se poměry na dříve stále více napjatém trhu práce začínají v důsledku koronakrize měnit.
• Rozbřesk: Mzdy nepotvrdily optimismus ČNB, OPEC chce prudce omezit produkci a čeká na souhlas Ruska
  Zatímco finanční trhy se nyní zabývají spíše oceňováním důsledků šířícího se koronaviru a odhadují, kam až v rámci preventivní paniky zajde Fed a ECB, ČNB se dnes nepodařilo naplnit svou optimistickou prognózu, na jejímž základě v únoru překvapivě zvýšila své úrokové sazby.
• Rozbřesk: Mzdy rostou dvouciferně, mezi odvětvími však existují velké rozdíly…
  České mzdy v druhém kvartále výrazně zrychlily svoji dynamiku na 11,3 % (meziročně), což jenom zapadá do obrázku rychle oživující spotřeby domácností jako hlavního tahouna probíhajícího oživení. Za dvouciferným meziročním růstem však zásadním způsobem stojí nízká srovnávací základna z minulého roku – v druhém kvartále 2020 vrcholila pandemie a mzdy v některých odvětvích prudce poklesly.
• Rozbřesk: Mzdy výrazně zrychlují, každé odvětví však píše svůj vlastní příběh
  Dnešní výsledek mezd pomáhá dokreslit obrázek české ekonomiky v první polovině roku 2021. Nominální mzdy šly dál vzhůru a meziročně díky nízké srovnávací základně výrazně zrychlila dynamika mezd (8,2 % meziročně ve druhém čtvrtletí, odhadem trhu bylo 5,7 %). Pod pokličkou se však budou skrývat i nadále velmi různé příběhy lidí v různých odvětvích.
• Rozbřesk: Na americkém trhu práce přituhuje a OPEC+ překvapivě kývl na více ropy
  Obavy z varianty omikron jsou stále jedním z hlavních hybatelů tržního dění. Rychlost šíření v Jihoafrické republice ukazuje na výrazně vyšší reprodukční číslo a menší ochranu protilátek po prodělané nemoci. Na silnější závěry, zejména ohledně účinnosti vakcíny, je však stále brzy.
• Rozbřesk: Nabídkový šok drtí český průmysl, koruna vyčkává na novinky z ČNB
  Ještě sice nemáme v rukou ani březnové výsledky průmyslu, které ukážou, jak na toto největší tuzemské odvětví dopadl nabídkový šok, respektive dobrovolné odstávky v autoprůmyslu nebo zamrznutí dodavatelských řetězců, a už je k dispozici soft náhled na dubnový vývoj v podobě indexu nákupních manažerů (PMI).
• Rozbřesk: Nabitý čtvrtek: ECB, japonská centrální banka a restart (?) Nordstreamu
  Americké maloobchodní tržby a lepší výsledky podnikatelské nálady newyorského Fedu sice v pátek pomohly trhům zlepšit náladu, na druhou stranu však zapůsobila čísla z Číny. HDP ve druhém čtvrtletí, které bylo poznamenáno mimo jiné na čínské poměry i slušnou vlnou COVIDu (která si vzhledem k politice nulového COVIDu vyžádala i ekonomické oběti), zklamalo. S razantním oživením se, zdá se, navíc úplně nedá počítat. Chmury tak opět hezky ilustroval vývoj cen mědi, která se v pátek obchodovala i pod 7000 USD/t (tříměsíční LME kontrakt), tedy nejníže od listopadu 2020.
• Rozbřesk – Načasování exitu ČNB se nemění?
  Od letošního posledního zasedání bankovní rady se neočekávala žádná revoluce a toto očekávání se také naplnilo. Bankovní rada potvrdila nastavení kurzového režimu a ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň ČNB nezměnila svůj tvrdý ani měkký závazek, takže i nadále platí, že centrální banka nespustí exit dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku, a nadále považuje za nejpravděpodobnější termín polovinu roku. ČNB je rovněž připravena intervenovat s cílem zmírnění případných kurzových výkyvů při exitu.
• Rozbřesk: Nadělí ČNB pod stromeček vyšší sazby?
  Bankovní rada ČNB v tuto chvíli zjevně není ve všem úplně za jedno. Všeobecná shoda panuje na tom, že ekonomika si zaslouží vyšší sazby. Rozdíly jsou ohledně toho, jak akutní situace je a jak rychle by tedy sazby měly jít vzhůru. Poslední listopadová prognóza ČNB je spíše zdrženlivější a počítá s růstem sazeb až v příštím roce. Část centrálních bankéřů včetně viceguvernéra Mojmíra Hampla a Vojtěcha Bendy si však myslí, že sazby by měly jít vzhůru rychleji. Proč?
• Rozbřesk: Nadílka nových státních dluhopisů bude příští rok výrazně menší
  Výrazně méně nových státních dluhopisů slibuje pro rok 2020 nová Strategie financování a řízení státního dluhu, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR. Zatímco ještě v tom letošním MF potřebovalo pro financování splatného dluhu a schodku rozpočtu cca 329 mld. korun, které mělo podle svých záměrů (aktuální strategie) na trhu vypůjčit, v příštím roce je o poznání skromnější. Na pokrytí starých dluhů a naplánovaný rozpočtový deficit bude potřebovat vydat papíry jen za 271 mld. A ve svém výhledu navíc počítá, že v následujících dvou letech bude nabídka nových papírů ještě chudší, tedy pokud se letos nepřikloní více na kratší konec křivky.
• Rozbřesk: Na dnešním menu prodloužení nouzového stavu i likvidace superhrubé mzdy
  S jistou mírou nadsázky se dá říct, že dnes se bude v poslanecké sněmovně rozhodovat o podobě letošních Vánoc. Na pořadu dne totiž má být prodloužení nouzového stavu, který by měl podle vládního návrhu trvat až do 20. prosince. Nouzovým stavem jsou přitom podmíněna restriktivní opatření zasahující primárně odvětví služeb zaměřených na konečného zákazníka, takže se dnes může de facto rozhodovat o tom, kdy se bude znovu volně nakupovat v „kamenných“ obchodech, chodit do restaurací, k holiči atp.
• Rozbřesk: Nafta opět zdražuje. Nízké zásoby jsou pro Evropu špatnou zprávou
  Cena ropy se sice v poslední době pohybuje pod 100 USD/barel, ale vývoj u cen pohonných hmot moc příznivý není. Opakovaně upozorňujeme, že ačkoliv trhy surové ropy, benzínu a nafty jsou úzce spjaty, tak stále jde o různé trhy. A proto se mohou minimálně krátkodobě různě vyvíjet, pod vlivem specifických šoků. Navíc, trhy komodit nejsou globální ve smyslu, že by byla jedna celosvětově platná cena. I tzv. benchmarky proto často více či méně reflektují i velmi lokální podmínky, respektive bilanci nabídky a poptávky a stav a změny zásob v konkrétním místě. V současnosti je nejkřiklavějším případem situace na evropském trhu s plynem a ještě více s elektřinou, kterou prakticky nelze skladovat.
• Rozbřesk: Nájemní bydlení v Evropě táhne investory, jak je na tom Česko?
  Super-uvolněná měnová politika a drahé suroviny dál živí růst cen nemovitostí a ty se napříč vyspělým světem stávají čím dál hůř dostupné. V EU rostly ceny nemovitostí na začátku roku 2021 nejrychleji od roku 2007 (přes 6 %) a v Česku dokonce dvojciferným tempem. Mzdy za růstem cen setrvale zaostávají a to vede ke zhoršování cenové dostupnosti nájemního bydlení - ve Velké Británii tak domácnosti musí dát na novou nemovitost v průměru zhruba sedm ročních platů (v Londýně o poznání více), v Rakousku deset a v Česku podle poslední studie společnosti Deloitte dokonce patnáct.