Rozdělená Evropa: Bitva mezi úvěry a dotacemi

Čtěte více

• Rozbřesk: Ztráty českých dluhopisů narůstají
  Státu se tento týden podařilo vypůjčit si na finančních trzích dalších zhruba sedmnáct miliard korun na zalátání letošního plánovaného deficitu státního rozpočtu a na krytí letos splatných bondů. Na to, že je teprve březen, jde o docela vysokou částku, avšak to je zřejmě teprve jen začátek. Pokud vše půjde podle oficiálního plánu, bude stát potřebovat 500 mld. korun na pokrytí schváleného schodku a dalších přes 200 mld. na splátky dluhopisů. Neboli, celkově si tak musí obstarat přes rekordních sedm set miliard korun.
• Rozbřesk: Zvládne Fed hladké přistání? Koruna se zastavila v okolí 24,70 EUR/CZK
  Fed v tomto týdnu odstartoval cyklus zvyšování úrokových sazeb a finanční trhy začínají čím dál intenzivněji řešit otázku, zda bude americká centrální banka schopna dosáhnout tzv. hladkého přistání (soft landing). Tím se myslí scénář, kdy růst sazeb zchladí ekonomiku jen do té míry, že dojde ke zpomalení ekonomického růstu, nikoli však recesi. A přestože historie napovídá, že dosáhnout hladkého přistání je velmi obtížné, šéf Fedu Powell zůstává i nadále přesvědčen, že americká ekonomika v nejbližších letech do recese nezamíří.
• Rozbřesk: Zvýšení amerických sazeb je na spadnutí
  Zatímco česká inflace očekávání centrální banky překonala, růst mezd neakceleroval tak, jak naznačovala prognóza i očekávání trhu. Průměrná mzda se tentokrát zvýšila „jen“ o 4,2 %, a to ještě zásluhou veřejného sektoru (nepodnikatelské sféry), kde se tentokrát přidávalo o více než šest procent. Zdaleka to ovšem neznamená, že by se růst mezd v české ekonomice zastavil. Jak totiž ukazuje medián (+6 %), který vývoj mezd reprezentuje přece jen o něco lépe než průměr, dynamika mezd se ve skutečnosti zrychluje.
• Rozbřesk: Zvýšení sazeb ČNB přijde na řadu až s vyšším růstem v eurozóně
  Bankovní rada ČNB se rozhodla i v prosinci nepřekvapovat a ponechala úrokové sazby beze změny. Stejně jako v září a v listopadu pro toto rozhodnutí hlasovalo pět centrálních bankéřů, zatímco dva další preferovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Nezměnil se výsledek ani argumenty, které za ním stojí. Opět převážily důvody o přetrvávajících zahraničních rizicích a nejistotách, které nezměnil ani nadcházející brexit, a tak argumenty o vyšších domácích inflačních tlacích ani tentokrát nepřevážily. Na první pohled tedy zůstalo vše při starém, nicméně něco se přece jen změnilo, nebo lépe řečeno vyjasnilo.
• Rozbřesk: Zvyšování sazeb ČNB nekončí a v Maďarsku o víkendu volby
  Česká národní banka včera zvýšila sazby, tak jak jsme očekávali, o 50bps na 5,0 %. Současně si ponechala otevřené dveře pro další výraznější růst sazeb v nejbližších měsících.
• Rozbřesk: Zvyšování sazeb v ČNB na spadnutí?
  Vyznění včerejšího zasedání bankovní rady bylo alespoň podle následné tiskové konference jednoznačné. ČNB chce brzy začít zvyšovat své hlavní úrokové sazby, protože se vše vyvíjí v podstatě v souladu s její prognózou. Odchylky reality od modelu považuje centrální banka za marginální a dokonce je spokojena i s posílením koruny o více než tři procenta.
• Rozbřesk: 2023 rokem ústupu inflace, ale i recese a nejistot. Cena plynu kolabuje, do Chorvatska s eurem
  Právě skončený rok 2022 byl v mnoha ohledech přelomový. Do Evropy se vinou ruské agrese znovu vrátila válka a drahé energie společně s vysokou inflací se staly makro problémem číslo jedna. Centrální banky musely opustit mantru extrémně nízkých úrokových sazeb a prudce otočit kormidlo měnové politiky. Z pohledů investorů pak byl minulý rok vyloženě tristní – ještě nikdy v historii nedošlo k tak prudkému synchronnímu propadu amerických akcií i dluhopisů. Co čekat na makro frontě od roku 2023?
• Rozbřesk: 26 nejbohatších vlastní stejně jako polovina nejchudších, co stojí za novými čísly?
  Stává se z toho skoro tradice. V průběhu ledna dostane světová elita v Davosu varování od nevládní organizace Oxfam - rozdíly mezi majetkem nejbohatších a nejchudších se nadále rozevírají. Podle Oxfamu 26 nejbohatších lidí vlastnilo více než nejchudší polovina světové populace (skoro 3,8 miliardy lidí). Jmění nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose dosahuje skoro 112 miliard dolarů - podle Oxfam pouhé jedno procento z něj je stejně velké jako roční výdaje Etiopie na zdravotnictví (země se 105 miliony obyvatel). Jmění dolarových miliardářů jako Bezose vzrostlo v uplynulém roce o 12 % především kvůli dalšímu růstu akciových trhů (data jsou brána k říjnu 2018). To zní vcelku uvěřitelně. Větší problém má řada ekonomů s odhadem jmění nejchudší poloviny populace.
• Rozbřesk: 6:1 pro zvýšení sazeb ČNB
  Bankovní rada ČNB letos už počtvrté zvýšila své úrokové sazby. Hlavní sazba – dvoutýdenní repo – se tím dostává na úroveň 1,50 %, kde byla naposledy v roce 2009, diskontní sazba na 0,50 % a lombardní sazba na 2,50 %. Pro vyšší sazby zvedlo ruku šest ze sedmi členů rady, zatímco jeden centrální bankéř preferoval ponechání sazeb beze změny, respektive dává podle guvernéra přednost pozvolnějším krokům s ohledem na chování ostatních centrálních bank v Evropě.
• Rozdali jsme všechny tři televize!
  Poslední 3D TV LG již našla svého majitele. Stal se jím pan Radek Macháček. Pan Radek byl optimista a věřil v pozitivní překvapení evropského summitu.
• Rozdělená Evropa: Dokáže Emmanuel Macron sestavit vládu?
  Příštím prezidentem Francie bude Emmanuel Macron. V tuto chvíli průzkumy odhadují, že Macron získá zhruba 60 % hlasů a Marine Le Penová 40 %. Je možné, že těsně před volbami Macronův náskok poklesne.
• Rozdělená Evropa: Nic není vyhráno
  Pařížskými ulicemi stále ještě zní ozvěna vítězství, ale nejnovější obyvatel Elysejského paláce ještě nemá ani zdaleka vyhráno. Evropská agenda brzy znova zaklepe Emmanuelu Macronovi na dveře, protože 11. května se očekává zveřejnění jarní ekonomické předpovědi Evropské komise a 17. května pak vyhodnocení francouzského rozpočtového schodku – což je vždy nepředvídatelné.
• Rozdělení akcií společnosti Nvidia pomůže drobným investorům
  Okamžik, na který mnozí investoři čekali, je konečně tady: Společnost Nvidia se chystá 7. června rozdělit své akcie. Poměr štěpení je 10:1, což znamená, že cena akcie se z maximálních více než 1 200 dolarů sníží desetkrát. To usnadní nákup akcií zejména individuálním investorům, kteří mají obvykle menší částky k investování než institucionální investoři. K rozdělení dojde po uzavření amerického trhu, přibližně ve 23:30 SEČ, a očekává se, že obchodování bude zahájeno na základě rozdělení při otevření trhu v pondělí 10. června 2024.
• Rozdelenie medzinárodných operácií Binance - najnovšie správy 🔍
  Holandsko (16.06.2023): Binance zastavila svoju činnosť v Holandsku po tom, čo nedokázala zabezpečiť licenciu poskytovateľa virtuálnych aktív (VASP). Ukončenie je účinné okamžite a bráni novým holandským zákazníkom otvárať si účty. Existujúci zákazníci si budú môcť vybrať aktíva až od 17. júla, pričom nebudú povolené žiadne ďalšie nákupy, obchody ani vklady. Binance predtým v apríli 2022 dostala pokutu vo výške viac ako 3 milióny dolárov za pôsobenie v Holandsku bez potrebnej licencie a registrácie.
• Rozdělení velkých technologických firem by mohlo být dobrou zprávou pro investory
  ODHALENÍ: Americké ministerstvo spravedlnosti podalo antimonopolní žalobu na reklamní technologie společnosti Alphabet. Následuje tak podobnou antimonopolní žalobu proti jejímu vyhledávacímu byznysu. Nebudeme se vyjadřovat k meritu věci, ale uvedeme tři body. 1) V oblasti antimonopolního práva, které se datuje do doby před více než sto lety, se při regulaci „bezplatných“ produktů nacházíme na neprobádaném území. 2) Historie ukazuje, že vyřešení těchto otázek může trvat desítky let. 3) „V nejhorším případě“ jsou restrikce a rozpady často pro akcionáře výhodné, od Standard Oil v roce 1911 po Microsoft v roce 2002, protože uvolňují hodnotu a ukončují nejistotu.
• Rozdělený dluhopisový trh
  Akcie a dluhopisy vykázaly v roce 2022 po delší době shodný vývoj, když společně zaznamenaly výraznější propady. Stejný směr nalezly obě třídy aktiv i v roce 2023, ale tentokrát udělaly investorům radost a shodně přinesly výrazné kladné zhodnocení. Co se týká letošního vývoje, dostál vzájemný vztah mezi akciemi a dluhopisy změn: začaly se mezi nimi rozevírat výkonnostní nůžky.
• Rozdiel medzi inflačnými očakávania v USA a Eurozóne je najvyšší od r.2010. Rast dolára nemusí stáť na pevných nohách
  Po Trumpovom víťazstve v prezidentských voľbách nastal zaujímavý vývoj na swapových trhoch. Došlo k výraznej divergencii vo vývoji inflačných swapov v USA a eurozóne. V oboch ekonomikách inflačné očakávania poskočili, v USA to však bolo oproti eurozóne niekoľkonásobne viac. Dôvody pre rast inflačných očakávaní ma napadajú tri
• Rozdiel medzi výnosmi 10 -ročných nemeckých a gréckych dlhopisoch na nových maximách
  je to úroveň 404 bodov, najviac od septembra 1998! Eurodolár na nových týždenných minimách je výsledkom......
• Rozdíl mezi brentem a WTI se přehoupl přes 5 dolarů, na FX je v centru dění další kolo vyjednávání o brexitu
  V Británii je dnes svátek, takže je Londýn zavřený a protože je navíc začátek týdne, na trzích panuje docela klid. Vidět to je jak na FX, tak na akciích, kde se objemy pohybují 40 – 75 % pod dlouhodobým průměrem. O zajímavá témata dnes ale nouze není a během dnešní seance nás zaujala hned dvě. Jedno se týká, Británie, druhé ropy.
• Rozdíl mezi ekonomikami EU a USA není tak velký, jak se může zdát. Prohloubit ho ale může rychlejší zavádění AI ve Spojených státech
  Spojené státy jsou dlouhodobě bohatší než Evropská unie. Rozdíl ale není tak velký a nezvětšuje se tak rychle, jak naznačují například srovnání nominálního HDP. Spolehlivější měření podle kupní síly ukazuje, že se náskok USA od 90. let pohybuje převážně mezi 30 a 40 %. Také rozdíl v produktivitě eurozóny a USA je dnes jen mírně větší než před přibližně 30 lety. To se však může změnit kvůli rychlejšímu využívání umělé inteligence v americké ekonomice, upozorňuje analýza projektu Evropa v datech.