Rozbřesk: Britští konzervativci drtivě vítězí, libra i euro posilují

Čtěte více

• Rozbřesk: Brexit na zamrzlém bodě, na jak dlouho?
  Včerejší summit v rakouském Salzburgu ukázal, že dohoda o brexitu má před sebou ještě kus cesty. Hlavním bodem sváru v tuto chvíli nejsou ani tak vzájemné obchodní vztahy jako spíše otázka postavení Severního Irska. To se libře nemusí v nejbližších dnech zamlouvat. Na druhou stranu, i když nás čekají pravděpodobně adrenalinová jednání a finální návrh dohody nemusí být na stole do plánovaného listopadového summitu, “riziko nedohody” na výstupní smlouvě Británie z EU (do března 2019) nepovažujeme za vysoké. Proč?
• Rozbřesk: Brexit opět potápí všechna riziková aktiva včetně koruny
  Jen se trochu zklidnilo napětí okolo obchodních válek, na stůl se vrací v plné kráse brexit. Britský premiér Boris Johnson se rozhodl pohybovat na hraně ústavních zvyklostí a rozpustí v kritickém období před brexitem parlament na nejdelší období od konce druhé světové války. Taktický manévr, který posvětila královna, má jeden hlavní cíl - znemožnit odpůrcům brexitu, aby šli proti jeho vládě, která má v dolní sněmovně pouze těsnou většinu jednoho hlasu.
• Rozbřesk: Brexitový detox a čínské přistávání
  Poprvé po dlouhé době čeká finanční trhy týden, kterému nebude dominovat téma brexit. Ten byl ve čtvrtek na summitu EU odložen nejpozději na 31. říjen a nic zatím nenaznačuje, že by mělo dojít k dřívějšímu rozuzlení celé ságy. Nakonec, míč zůstává i nadále na straně Britů, kteří se k finální adieu nedokázali vyslovit již téměř tři roky.
• Rozbřesk: Brexit se odkládá na Halloween, nejistota se protahuje
  Nejistota spojená s brexitem jen tak z evropských trhů a ekonomik nezmizí. Včera se EU s Británií dohodla na odkladu brexitu až do podzimu tohoto roku (31. října). To je sice méně než navrhoval Donald Tusk, ale více než chtěla Theresa Mayová. Ta se tak asi těžko vyhne pořádání evropský voleb.
• Rozbřesk: Británie a Irsko blízko dohodě?
  Včerejší nižší česká inflace (2,7%) by měla ČNB spíše uklidnit a potvrdit centrálním bankéřům, že v tuto chvíli není zapotřebí se sazbami pohybovat ani jedním směrem. Stejně si to přeložily i trhy, a proto koruna neměla zrovna na růžích ustláno. Domácí inflační tlaky jsou sice stále relativně vysoké, ale jsou pravděpodobně i podle včerejších čísel za vrcholem. A z pohledu ČNB je na druhé straně kompenzují výrazná geopolitcká rizika a do recese mířící Německo. A právě geopolitika se opět ke konci týdne dostává do centra dění a poněkud překvapivě ne v negativním slova smyslu.
• Rozbřesk: Británie má nového premiéra. Jaký je jeho hlavní úkol?
  Novým britským premiérem se stane bývalý ministr financí z vlády Borise Johnsona Rishi Sunak, který byl nakonec při volbě jedinou možností. Johnson o víkendu ztratil naděje na návrat do premiérského křesla a jeho další soupeřka Penny Mordauntová se stáhla poté, co nezískala dostatečnou podporu mezi poslanci toryů.
• Rozbřesk: Británie odmítla tvrdý brexit, libra sílí
  Britský parlament včera odmítl možnost tvrdého brexitu “bez dohody”. Pravděpodobnost tohoto pro trhy nejčernějšího scénáře šla tak výrazně dolů a je to znát i na britské libře, která nakonec ještě rozšířila zisky a zpevnila o necelá 2 %. Současně o něco nižší napětí okolo Británie a vidina oddálení brexitu pomohla americkým akciím k růstu na čtyřměsíční maxima. Británie má ovšem k oslavám hodně daleko. Zamítnutí tvrdého brexitu je jediná věc, na které se poslanci po dlouhých debatách dokázali shodnout.
• Rozbřesk: Británie ve znamení teroru a brexitu
  Teroristický útok v Londýně měl včera na trzích pouze krátkodobý dopad. Libra své ztráty po počátečním tlaku rychle smazala, výnosy dluhopisů po pondělním propadu spíše hledaly pevnou půdu pod nohama a podobně na tom byly i akciové trhy, které se po pondělním výprodeji v americkém obchodování postupně stabilizovaly.
• Rozbřesk: Britské penzijní dny mají podle guvernéra Bank of England čas do pátku
  Trhy opět zmítá nervozita spojená s výrazným napětím na britském trhu s dluhopisy. I proto musela Bank of England během včerejší seance na trhu intenzivně intervenovat. Výrazně expanzivní rozpočet předložený britskou premiérkou Liz Trussovou po tlaku vlastních poslanců sice prošel určitými změnami, zatím však jen kosmetickými (ústup od plánu zrušit daňové pásmo pro nejvyšší příjmové skupiny).
• Rozbřesk: Britské volby centrem dění na libře i euru, ECB zřejmě lehce sníží inflační výhled
  Řada Britů věří, že dnešní volby přinesou konečně trochu jasno do otázky brexitu. I proto si také v průzkumech udržoval v posledních týdnech náskok Boris Johnson, jehož plán je při porovnání s opozicí přece jen trochu přímočařejší - odejít z Evropské unie na konci ledna, a to podle poslední s Bruselem předjednané dohody. Pokud dnes konzervativci získají ve sněmovně většinu, nechá Johnson pravděpodobně ještě před Vánocemi hlasovat právě o této výstupní dohodě a libra může ještě mírně posílit. Trhy však do značné míry na tento scénář sází a výraznější prostor pro posílení libry už před sebou nevidíme - také kvůli přetrvávající vnější nerovnováze Británie (deficit běžného účtu opět přesahuje 3,5 % HDP) a současně kvůli tomu, že rozvodová dohoda s EU teprve nastartuje novou složitou kapitolu vyjednávání obchodní dohody Británie s EU.
• Rozbřesk: Brusel chce posílit rozpočet “nic nevydělávajícím” ražebným ECB
  Jak doplnit bruselskou kasu po odchodu Velké Británie tak, aby se nemuselo moc škrtat na výdajích? Do zvyšování vlastních příspěvků se nikomu až na Berlín moc nechce. A to zejména menším bohatým zemím jako je Nizozemí nebo Rakousko, pro které navíc Británie byla v minulosti přirozeným spojencem při rozpočtových debatách.
• Rozbřesk: Březen ve znamení rekordních intervencí
  Zdá se, že březen byl z hlediska intervencí ČNB rekordní a překonal dokonce ostrý lednový start do roku 2017. Podle přírůstků likvidity v českém bankovním sektoru odhadujeme, že Česká národní banka musela na obranu slabé koruny v březnu nakoupit devizové rezervy v rekordním objemu 16 miliard euro (v lednu 15,5 miliard euro). Detailnější informace dostaneme tento pátek z ČNB. Pokud se naše odhady potvrdí, bude březen dalším měsícem, kdy přírůstek devizových rezerv výrazně překonává jakákoliv měřítka vnější rovnováhy české ekonomiky - roční bilance zahraničního obchodu se pohybuje okolo 13 miliard euro a roční bilance běžného účtu je dokonce “pouze? 2 miliardy euro. Odbourávání vysokých sázek na zisky koruny může po vypnutí intervencí zvyšovat volatilitu oběma směry.
• Rozbřesk: Bude český záchranný balík stačit?
  Reakce vlád a centrálních bank na prohlubující se ekonomické propady spojené s koronavirem neberou konce. Včera česká vláda oznámila dlouho očekávaný rozpočtový balík na boj s koronavirem. Celkový objem balíku (až 1 bilion korun) konečně odpovídá vážnosti situace. Je však otázka, zda přímá finanční pomoc (plánovaná na 100 miliard korun) nakonec nebude muset být vyšší.
• Rozbřesk: Bude ČNB bránit i ztrátám koruny?
  Z pátečního setkání ČNB s analytiky vyplynulo, že závazek tlumit rozkolísanost koruny po vypnutí intervencí neplatí úplně stejně na obě strany. Někteří centrální bankéři si myslí, že by se přímé intervence na trhu měly po “exitu? použít spíše při tlumení nadměrných zisků koruny. V případě ztrát koruny by bankovní rada mohla spíše využít situace a zvýšit úrokové sazby (tradiční měnově-politický nástroj). Co to znamená pro korunu?
• Rozbřesk: Bude ECB nakupovat víc periferních dluhopisů?
  Evropská centrální banka je podle zápisu z posledního zasedání ochotna přimhouřit oči nad některými pravidly a kupovat dočasně více periferních dluhopisů. Italské a španělské dluhopisy z toho měly okamžitou radost - výnos desetiletého italského výnosu poklesl prudce o 15 bps a rizikové rozpětí vůči německému bundu je nejnižší od konce ledna.
• Rozbřesk: Bude OPEC muset prodloužit dohodu na omezení produkce?
  Po výrazném růstu na konci loňského listopadu se volatilita cen ropy výrazně snížila. Cena barelu ropy Brent se pohybuje lehce nad 55 USD/barel. Zprávám dominuje dohoda OPECu a spol. na omezení produkce, respektive nebývale vysoká míra jejího dodržování. Spokojenost s dohodou přitom ilustrují rekordní spekulace na další růst cen.
• Rozbřesk: Bude rychlý růst ECB stačit?
  Eurozóna v druhém kvartále opět šlápla na plyn a poprvé za posledních šest let růst překonal 2 % (0,6 % q/q; 2,1 % y/y). Zásadním faktorem je podle všeho dobrý výkon trhu práce - počet nezaměstnaných klesá nepřetržitě od roku 2013 a za poslední rok se jejich počet snížil o více než 1,5 milionu (o více než 10 %). Růst tažený trhem práce by měl ECB vyhovovat - je méně náchylný vůči vnějším šokům a s vyšší pravděpodobností časem nastartuje i výraznější domácí inflační tlaky. Na ty ECB netrpělivě čeká již minimálně sedm let. Problém je, že to asi ještě chvíli bude trvat a inflace na rozdíl od růstu skončí letos daleko za původními představami centrálních bankéřů. Proč?
• Rozbřesk: Bude 2019 rokem kvantitativního utahování?
  Rok 2018 odešel, a zatímco z pohledu makroekonomických předpovědí se vcelku vydařil, tak z pohledu tržních předpovědí to byl rok po všech stránkách katastrofální. Jen málokdo by se totiž před dvanácti měsíci odvážil předpovídat, že nejvýnosnější aktivum bude v roce 2018 hotovost spolu s nic ne nesoucími německými vládními dluhopisy a naopak, že všechny důležité akciové indexy včetně těch amerických skončí hluboko v záporných číslech. Jestliže minulý rok v lednu bylo předpovídat to, jak proběhne rok 2018 vcelku “snadné”, neboť “všem” bylo jasné, že ekonomicky se bude dařit, což byla dobrá zpráva pro riziková aktiva a naopak mizerná pro dluhopisy, tak činit dnes výhled pro konec roku 2019 je pekelně těžké.
• Rozbřesk: Býci pod tlakem, S&P 500 ztrácí třetí týden v řadě a pandemie postupuje
  Letní akciová pohoda pomalu ale jistě naráží na své mantinely. Wall Street zaznamenala ztráty třetí týden v řadě a index S&P 500 je 8 % pod svými maximy z počátku září. A s druhou vlnou pandemie v Evropě v plném proudu nemusí být pro “býky” jednoduché postavit se na nohy. Zvlášť pokud by se vedle Francie a Španělska začala pandemie rychleji šířit i v Německu.
• Rozbřesk: Cena elektřiny kvůli plynu za den vzrostla o více jak 25 %. Euro padá pod paritu a koruna pod tlakem
  Cena elektřiny láme nové rekordy. Včera termínové ceny na burze v německém Lipsku vyskočily nad 700 EUR za MWh - to byl denní nárůst o více jak 25 %. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny plynu, které ovlivňují cenu elektřiny z plynových elektráren - to jsou v tuto chvíli marginální elektrárny (poslední zapnuté v řadě tak, aby byla uspokojena veškerá poptávka). Právě ceny elektřiny z marginálních elektráren ovlivňují celkovou cenu elektřiny, i když výroba z řady jiných zdrojů (solární, vodní, jaderné) je ve finále výrazně levnější. Proto se vysoké ceny plynu v tuto chvíli automaticky promítají do vysokých cen elektřiny.