Rozbřesk: Brexit opět potápí všechna riziková aktiva včetně koruny

Čtěte více

• Rozbřesk: Boj za vyšší mzdy je v plném proudu
  Stávka ve slovenském Volkswagenu ukazuje, že trh práce ve střední Evropě jede na maximum. Vyjednávací pozice zaměstnanců se v posledních třech letech výrazně zlepšila - jak Česko, tak Slovensko mají nezaměstnanost na historických minimech (podle metodiky Eurostatu) a zaměstnavatelé jednoduše častokrát nemají z čeho brát. Po delší době tak přichází - slovy guvernéra Jiřího Rusnoka - ideální doba pro to, abychom se přiblížili mzdové úrovni eurozóny. Porovnání mzdové dynamiky pro nás v posledních pěti letech totiž nevycházelo totiž vůbec dobře. Mzdy v průmyslu se v Česku pohybují zhruba na úrovních z roku 2012 (okolo 7 EUR/hodinu, podle Eurostatu), zatímco v Německu vzrostly ze zhruba 27 na 30 euro na hodinu. České průmyslové mzdy tak byly na konci roku 2016 oproti Německu nižší než třetinové.
• Rozbřesk: Boom průmyslu na východě EU
  Motorem české ekonomiky byl v závěru loňského roku nepochybně průmysl. A jak ukázaly včerejší evropské výsledky tohoto odvětví, podobně tomu bylo i v řadě dalších – převážně východních – zemí. Prosincová průmyslová výroba v této části unie totiž dokázala překonal předloňské výsledky, zatímco ve starých členských zemích v podstatě zaostala za očekáváním trhu.
• Rozbřesk: Boom v americkém průmyslu nejde dohromady se stagflačním příběhem 70. let a v Evropě padají ceny plynu
  Americká ekonomika se proměňuje v ekonomiku vícerychlostní, což komplikuje soudy o tom, zdali směřuje do recese či nikoliv. Na jednu stranu zde totiž máme trápící se realitní sektor s padajícím stavebnictvím a na straně druhé velmi svižně rostoucí průmyslovou výrobu. Někde mezi se pak nachází maloobchod, resp. spotřeba domácností, která v reálném vyjádření fakticky stagnuje.
• Rozbřesk: Boris Johnson uspěl, ale dojednat brexit do konce října asi nestihne…
  Mezinárodní měnový fond uplynulý týden snížil výhled pro globální růst na nejnižší úroveň od velké finanční krize po pádu Lehman Brothers. Hlavním problémem je podle očekávání napětí v globálním obchodě způsobené obchodními válkami a brexitem, které vedlo MMF ke snížení výhledu pro rok 2019 o dalších 0,3 procentního bodu na 3 % (nejslabší tempo od roku 2009).
• Rozbřesk: Boris Johnson vyhrožuje předčasnými volbami, libra i koruna pod tlakem
  Brexit v tomto týdnu opět obstarává notnou dávku tržní nervozity. Boris Johnson pohrozil rebelům ve vlastní straně novými předčasnými volbami. V Parlamentu se totiž utvořila skupina poslanců, kteří chtějí zabránit za každou cenu tvrdému brexitu. Chtějí Borise Johnsona zaúkolovat, aby v případě krachu jednání s Bruselem musel požádat o další odklad brexitu. A členy této skupiny je i řada rebelujících poslanců z vlastní strany.
• Rozbřesk: Brent pod 45 dolary, koruna odpočívá a Česko je stále víc zemí aut
  Růst české ekonomiky je i nadále úzce spojený s průmyslem, tedy především s tím největším – automobilovým. A jeho dosavadní výsledky jsou impresivní. Podle posledních údajů SAP se produkce osobních aut a LUV za prvních pět měsíců zvýšila o více než 5 % na téměř 625 tisíc, což mimochodem znamená, že se dále zvyšuje zastoupení automobilek a jejich dodavatelů na produkci celého průmyslu, exportu a vlastně i HDP, který závisí na jejich výkonu už téměř z deseti procent.
• Rozbřesk: Brexit, Itálie a Apple aneb jak se na trhy rychle vrací pesimismus
  Theresa Mayová sice zatím nečelí hlasování o důvěře vlastních poslanců, ale co není dnes, může být zítra. Zvlášť když podpora pro dohodu o brexitu je v parlamentu velice slabá a je možné, že poslanci brzy vyšlou Theresu Mayovou do Bruselu vyjednat výhodnější podmínky. To ovšem nebude vůbec nic jednoduchého. Na druhé straně se ozývají i nespokojené členské země EU, které naopak volají po přísnějším postupu vůči Británii - viz Francie a její požadavky na rybářskou politiku. A pokud se Mayové nebude dařit sehnat podporu pro dohodu, může se časem najít víc poslanců pro hlasování o její důvěře. Pro jistotu investorů a pro libru by proto možná bylo nakonec lepší, aby hlasování o důvěře bylo vyvoláno co nejdříve. Pokud Mayová svoji pozici ustojí, nemůže být nové hlasování o důvěře vyvoláno v dalším roce.
• Rozbřesk – Brexit - ještě komplikovanější, než jsme si mysleli
  Rozhodnutí britského soudu o tom, že referendum o brexitu potřebuje ještě posvětit v parlamentu, vyvolalo na trzích ra...
• Rozbřesk: Brexit může trhy dostat opět pod tlak
  Trhy čeká další týden, kdy na prvním místě budou sledovat brexit. Theresa Mayová má dnes poslední možnost odložit hlasování o brexitu v parlamentu, kde má prozatím zcela nedostatečnou podporu. To by se ale pak musela ve čtvrtek znovu vydat do Bruselu a ponižujícím způsobem žádat o přejednání jednou dohodnuté smlouvy. Navíc ve chvíli, kdy se s ní evropští lídři unissimo odmítli o jakýchkoliv nových podmínkách bavit.
• Rozbřesk: Brexit na zamrzlém bodě, na jak dlouho?
  Včerejší summit v rakouském Salzburgu ukázal, že dohoda o brexitu má před sebou ještě kus cesty. Hlavním bodem sváru v tuto chvíli nejsou ani tak vzájemné obchodní vztahy jako spíše otázka postavení Severního Irska. To se libře nemusí v nejbližších dnech zamlouvat. Na druhou stranu, i když nás čekají pravděpodobně adrenalinová jednání a finální návrh dohody nemusí být na stole do plánovaného listopadového summitu, “riziko nedohody” na výstupní smlouvě Británie z EU (do března 2019) nepovažujeme za vysoké. Proč?
• Rozbřesk: Brexitový detox a čínské přistávání
  Poprvé po dlouhé době čeká finanční trhy týden, kterému nebude dominovat téma brexit. Ten byl ve čtvrtek na summitu EU odložen nejpozději na 31. říjen a nic zatím nenaznačuje, že by mělo dojít k dřívějšímu rozuzlení celé ságy. Nakonec, míč zůstává i nadále na straně Britů, kteří se k finální adieu nedokázali vyslovit již téměř tři roky.
• Rozbřesk: Brexit se odkládá na Halloween, nejistota se protahuje
  Nejistota spojená s brexitem jen tak z evropských trhů a ekonomik nezmizí. Včera se EU s Británií dohodla na odkladu brexitu až do podzimu tohoto roku (31. října). To je sice méně než navrhoval Donald Tusk, ale více než chtěla Theresa Mayová. Ta se tak asi těžko vyhne pořádání evropský voleb.
• Rozbřesk: Británie a Irsko blízko dohodě?
  Včerejší nižší česká inflace (2,7%) by měla ČNB spíše uklidnit a potvrdit centrálním bankéřům, že v tuto chvíli není zapotřebí se sazbami pohybovat ani jedním směrem. Stejně si to přeložily i trhy, a proto koruna neměla zrovna na růžích ustláno. Domácí inflační tlaky jsou sice stále relativně vysoké, ale jsou pravděpodobně i podle včerejších čísel za vrcholem. A z pohledu ČNB je na druhé straně kompenzují výrazná geopolitcká rizika a do recese mířící Německo. A právě geopolitika se opět ke konci týdne dostává do centra dění a poněkud překvapivě ne v negativním slova smyslu.
• Rozbřesk: Británie má nového premiéra. Jaký je jeho hlavní úkol?
  Novým britským premiérem se stane bývalý ministr financí z vlády Borise Johnsona Rishi Sunak, který byl nakonec při volbě jedinou možností. Johnson o víkendu ztratil naděje na návrat do premiérského křesla a jeho další soupeřka Penny Mordauntová se stáhla poté, co nezískala dostatečnou podporu mezi poslanci toryů.
• Rozbřesk: Británie odmítla tvrdý brexit, libra sílí
  Britský parlament včera odmítl možnost tvrdého brexitu “bez dohody”. Pravděpodobnost tohoto pro trhy nejčernějšího scénáře šla tak výrazně dolů a je to znát i na britské libře, která nakonec ještě rozšířila zisky a zpevnila o necelá 2 %. Současně o něco nižší napětí okolo Británie a vidina oddálení brexitu pomohla americkým akciím k růstu na čtyřměsíční maxima. Británie má ovšem k oslavám hodně daleko. Zamítnutí tvrdého brexitu je jediná věc, na které se poslanci po dlouhých debatách dokázali shodnout.
• Rozbřesk: Británie ve znamení teroru a brexitu
  Teroristický útok v Londýně měl včera na trzích pouze krátkodobý dopad. Libra své ztráty po počátečním tlaku rychle smazala, výnosy dluhopisů po pondělním propadu spíše hledaly pevnou půdu pod nohama a podobně na tom byly i akciové trhy, které se po pondělním výprodeji v americkém obchodování postupně stabilizovaly.
• Rozbřesk: Britské penzijní dny mají podle guvernéra Bank of England čas do pátku
  Trhy opět zmítá nervozita spojená s výrazným napětím na britském trhu s dluhopisy. I proto musela Bank of England během včerejší seance na trhu intenzivně intervenovat. Výrazně expanzivní rozpočet předložený britskou premiérkou Liz Trussovou po tlaku vlastních poslanců sice prošel určitými změnami, zatím však jen kosmetickými (ústup od plánu zrušit daňové pásmo pro nejvyšší příjmové skupiny).
• Rozbřesk: Britské volby centrem dění na libře i euru, ECB zřejmě lehce sníží inflační výhled
  Řada Britů věří, že dnešní volby přinesou konečně trochu jasno do otázky brexitu. I proto si také v průzkumech udržoval v posledních týdnech náskok Boris Johnson, jehož plán je při porovnání s opozicí přece jen trochu přímočařejší - odejít z Evropské unie na konci ledna, a to podle poslední s Bruselem předjednané dohody. Pokud dnes konzervativci získají ve sněmovně většinu, nechá Johnson pravděpodobně ještě před Vánocemi hlasovat právě o této výstupní dohodě a libra může ještě mírně posílit. Trhy však do značné míry na tento scénář sází a výraznější prostor pro posílení libry už před sebou nevidíme - také kvůli přetrvávající vnější nerovnováze Británie (deficit běžného účtu opět přesahuje 3,5 % HDP) a současně kvůli tomu, že rozvodová dohoda s EU teprve nastartuje novou složitou kapitolu vyjednávání obchodní dohody Británie s EU.
• Rozbřesk: Britští konzervativci drtivě vítězí, libra i euro posilují
  Akcie zažívají příjemné časy. Geopolitická nejistota, která je sužovala po většinu tohoto roku jako by v jeho závěru pomalu vyklidila pole. Spojené státy a Čína se podle posledních zpráv mílovými kroky blíží první fázi obchodní dohody a včerejší volby v Británii mají jasného vítěze - a tím pádem i jasně narýsovanou brexitovou trajektorii pro nejbližší měsíce.
• Rozbřesk: Brusel chce posílit rozpočet “nic nevydělávajícím” ražebným ECB
  Jak doplnit bruselskou kasu po odchodu Velké Británie tak, aby se nemuselo moc škrtat na výdajích? Do zvyšování vlastních příspěvků se nikomu až na Berlín moc nechce. A to zejména menším bohatým zemím jako je Nizozemí nebo Rakousko, pro které navíc Británie byla v minulosti přirozeným spojencem při rozpočtových debatách.